Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU. 2016 ¡Umí jiní tvorové lhát? ¡Jaká jsou omezení zvířecí komunikace (v porovnání s lidskou)? ¡Období introspekce ¡Behaviorismus ¡60. léta – kognitivní revoluce ¡ ¡ ¡Sociální psychologie (SP) byla od počátku značně kognitivní – hovořilo se již od počátku o sociální kognici. 4 modely: ¡1. (po 2. sv. v. ) Teorie potřeby kognitivní konzisence: lidé se snaží snížit rozpor (discrepancy) mezi různými kognicemi, protože takové rozdíly jsou nepříjemné. ¡Konec: čím dál tím více dokladů toho, že lidé jsou k rozporům vcelku tolerantní. ¡ ¡2. (70. léta) model člověka jako naivního vědce: lidé potřebují připisovat (atribuovat) jevům i chování příčiny. Tento model předpokládá, že v této atribuci příčin a vlastností lidé jednají racionálně – jakékoli chyby jsou důsledkem omezených informací nebo specifických motivací. ¡Konec: čím dál tím více dokladů toho, že lidé (dokonce i v ideálních podmínkách) nejsou nijak dobrými vědci. ¡ ¡3. (pozdní 70. léta) Lidé mají omezenou kapacitu zpracovávat informace a používají všemožných kognitivních zkratek. Lidé jsou kognitivní skrblíci (cognitive misers) Lidé používají ty nejjednodušší a nejméně náročné kognice. Motivace nehrála roli. ¡4. (od 80. let) Motivace byla opět důležitá: sociální aktér byl charakterizován jako motivovaný taktik. Dle tohoto modelu mají lidé několik kognitivních strategií, mezi kterými vybírají na základě osobních cílů, motivů a potřeb. ¡Současnost: sociální neurovědy – používání fMRI. ¡ ¡Zatímco neživé předměty obsahují atributy, které lze vnímat, sociální prostředí obsahuje mnohé atributy, které nelze vnímat přímo, nebo které jsou dokonce objektivně nezachytitelné (např. vražedný záměr). ¡ ¡Většinu důležitých sociálních atributů (nebezpečí, riziko, inteligence, láska atd.) musíme odvozovat na základě podnětů, které jsou nám senzoricky k dispozici. Např. ani osobnostní rys extraverzi nelze vidět přímo, ale odvozujeme jej např. z chování (ze stylu oblékání, hlasitosti atd.). ¡1. vnímání ¡2. interpretace & kódování – role minulé zkušenosti (paměti: rozpoznání & uložení) ¡3. další zpracování informace vede k úsudkům (inferencím) ¡4. behaviorální reakce, chování (nemusí být) BEHAVIORÁLNÍ REAKCE, CHOVÁNÍ PERCEPCE PAMĚŤ ZÁVĚRY, ÚSUDKY KATEGORIZACE ÚVODNÍ KÓDOVÁNÍ PODNĚT SENZORICKÁ OBLAST KOGNITIVNÍ OBLAST ¡Kategorie odpovídá třídě objektů nebo pojmu. ¡ ¡Senzorické kategorie jsou v paměti uloženy mj. pomocí prototypů. E. Roschová (1975) potvrdila existenci prototypů: reakční čas je kratší, když lidé posuzují, jestli je ptákem vrabec, než když je jím tučňák či kiwi. ¡Pokud hovoříme o kategoriích sociálních skupin, mluvíme spíše o stereotypech. ¡stereotyp=výsledek kategorizace sociálních skupin ¡schéma= je soubor kognicí (myšlenek, přesvědčení, postojů) o dané osobě, věci apod. (v podstatě odpovídá kategorii) ¡Tím, že člověk interpretuje daný vjem jako kategorii, připisuje objektu i mnoho dalších atributů (proces top-down). ¡Např.kategorizace: kiwi je pták; ¡ptakopysk je savec; velryby jsou savci. ¡ ¡Označím-li (kategorizuju-li) danou osobu jako vegetariána, připisuju mu někdy i vlastnosti, které pro daného jedince nejsou zrovna typické. ¡Výhoda stereotypu je v tom, že některé atributy kategorie budou pro danou skupinu opravdu společné (srov. však zrádnost v posuzování etnik). ¡Kategorie se krom sociálních skupin mohou vztahovat i na já (self), k jeho sociálním rolím atd. ¡ ¡Kategorie mají vztahy k jiným (příbuzným) kategoriím – srov. tzv. myšlenkové mapy (vzdálenost mezi kategoriemi). ¡ ¡Skrze tuto souvislost člověk promítá např. do kategorie feministka ještě několik atributů z příbuzných kategorií. Takto více méně nevědomě rozhodujeme na základě širších informací. ¡ ¡Když něco vnímám porovnávám to s pamětí. ¡Následující faktory se podílejí na přístupnosti dané kategorie (v pracovní paměti): ¡1. přístupnější budou ty kategorie, které se používají častěji. ¡2. přístupnější budou ty kategorie, které byly použity nedávno. ¡Tento druhý faktor souvisí s primingem (podněcováním). ¡Informace, která byla v pozornosti, bude ovlivňovat informace, které tam teprve budou. ¡Lidé primovaní nadřazenou kategorií dokážou rychleji rozpoznat předmět, než lidé primovaní cizí kategorií (Rosch, 1975). ¡Priming je projevem implicitní paměti – tj. obejde se zcela bez vědomé pozornosti. ¡https://www.youtube.com/watch?v=HRAKt0GakJM (ukázka primingu: peníze) ¡Priming byl zkoumán i v oblasti posuzování osob (Higgins a kol., 1977). ¡Srov. hodnotící priming. ¡Efekt primarity (efekt pořadí) ¡Pořadí, v jakém jsou informace o osobě prezentovány, mohou mít velký vliv na dojem o druhých. ¡Solomon Asch (1946) zjistil, že ze stejného seznamu 3+3 atributů generujeme odlišné představy o nositeli podle pořadí atributů. ¡Asi důsledek linearity řeči promítnuté do synchronnosti konceptuální oblasti. ¡Srov. roli zpětné vazby pro žáky. ¡ ¡