PODZIM 2014 Literatura do roku 1968 —1945-1948 —Návaznost na široký vývoj literatury před válkou —Pluralita uměleckých směrů a skupin —1948 —Rozštěpení české literatury na tři proudy: —oficiální —exilovou —samizdatovou —Základní princip oficiální tvorby: socialistický realismus —Po roce 1956 —Rozšíření publikačního prostoru (Literární listy, Světová literatura) —Od poloviny 50. let vlivy existencialismu — —Poezie oficiální — —Skupiny: Ohnice, Skupina 42, katoličtí autoři, skupina Ra, skupina básníků všedního dne —Pokračující tvorba starších básníků (Nezval, Seifert, Branislav, Závada) —Autoři střední generace (Mikulášek, Skácel, Hrubín, Holan) —Mladší autoři (Hanzlík, Wernisch, Gruša, Šrut, Diviš) — —Tzv. experimentální poezie 60. let (Hiršal, Grögerová) —Próza oficiální — —Odraz válečných událostí (Drda, Lustig, Frýd, Škvorecký, Otčenášek, Fuks, Procházka) —Historická tematika (Kratochvíl, Kaplický, Neff, Šotola) —Tzv. budovatelský román (Marek, Pludek, Pluhař) —Tzv. konfrontační próza (Vaculík, Kundera, Kliment) —Humoristická próza (Werich, Nepil, Suchý) —Sci-fi (Nesvadba, Souček) —Literatura faktu (Ivanov) —Další autoři (Petiška, Hrabal, Páral …) — — —Drama — —Realistické —Prvky existencialismu —Absurdní —Divadla malých forem Literatura pro děti a mládež v 50. letech —POEZIE —Přechodné podlehnutí schematismu (např. tzv. školní poezie) —Téměř veškerá básnická tvorba určena malým dětem —Dominantní rysy poetiky – tradice (linie) hrubínovsko – čarkovská —Návaznost na Sládka, Raise, Kožíška —Dětství a jeho básnická reflexe —Představitelé: —František Hrubín —Jan Čarek —František Branislav —Vilém Závada —Jaroslav Seifert —Dále: J. Kainar, F. Nechvátal, O. Syrovátka, L. Stehlík, J. Zahradníček — —POHÁDKA —Lidová — —Jan Drda —Josef Spilka —Amálie Kutinová —J. Š. Kubín —J. Vladislav – V. Stanovský —F. Hrubín —Práce fokloristů zejména v dalších desetiletích: nyní O. Sirovátka —Moderní — —Josef Lada —Jiří Marek —Eduard Petiška —Ludvík Aškenazy —Jan Werich — — —DOBRODRUŽNÁ PRÓZA —Omezení překladů, diskuse o žánru —Ale později: vznik speciálních edicí při Albatrosu – KOD, Karavana —Pokračuje tradice cestopisných příběhů: —L. M. Pařízek —M. Pašek —Sci-fi: —F. Běhounek — — —HISTORICKÁ PRÓZA —Dějová fabulace částečně nahrazovala málo vycházející literaturu dobrodružnou —Často zpracovávané období: husitství —M. V. Kratochvíl —V. Kaplický —Životopisné prózy: —F. Kožík —/L. Mašínová/ —E. Petiška —Próza s tematikou okupace: —1945-1950: Bezděková, Pleva, Říha, Sojková —50. léta: Sosnar, Mareš, Marek — —PRÓZA ZE ŽIVOTA DĚTÍ —1. polovina 50. let: didaktizující tendence, námětová a kompoziční klišé (tzv. školní povídky) —2. polovina 50. let: oproštění od didaxe, zobrazování dětské skutečnosti – hodnotná původní prózy —B. Říha —V. Čtvrtek —H. Šmahelová —V. Stýblová —A. Santarová — — —Z UMĚLECKONAUČNÉ LITERATURY — —V 50. (i 60. ) letech převažovalo encyklopedické zpracovávání faktů, především z přírodních věd a techniky —Zajímavé počiny: —B. Říha – Dětská encyklopedie (1959) —V. Nezval – Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti (1953) —TEORIE A KRITIKA —1945-1948 – návaznost na předchozí období —1949 vznik monopolního SNDK (od nepůvodnosti a schematismu k posílení uměleckosti produkce pod vedením B. Říhy) —1946-1952 – Štěpnice —1956 – začíná vycházet Zlatý máj —1958 – Grand Prix na světové výstavě v Bruselu za kolekci SNDK —1959 – Klub přátel dětské knihy při SNDK — —Nové časopisy pro děti: Mateřídouška, ABC, Ohníček, Pionýr — Literatura pro děti a mládež v 60. letech —POEZIE —Určitá „přežitost“ reflexivní podoby veršů – snaha o novou podobu poezie —Dominantní rysy nové poetiky – tradice (linie) kainarovsko-kriebelovská —Inspirace v tvorbě Nezvala a Halase —Obrazová nečekanost, volné asociace, obraznost dětského vidění světa, slovní hříčka, nonsens /folklórní zdroje: zejm. anglické nursery-rhymes …- E. Lear …/ —Představitelé: —J. Kainar —Z. Kriebel — —J. Hanzlík —P. Šrut — J. Kolář — Hiršal-Grögerová —L. Dvořák — —Další básníci 60. let: —M. Lukešová —M. Florian —K. Šiktanc — —POHÁDKA — —Lidová: —Práce folkloristů (60. a zejm. 70. a 80. léta): —J. Spilka —O. Sirovátka —J. Jech —F. Lazecký —E. Kiliánová — —Zájem o světové lidové pohádky: —Např. J. Tichý — —Moderní: —Tradiční proud: —J. Werich —V. Čtvrtek – např. Čárymáry na zdi (1961), Pohádková muzika (1968) —- k tradičnímu proudu patří především jeho pozdější tvorba —F. Nepil – Pohádky z pekelce (1969) — —„Cesta dítěte do pohádky“ —O. Hofman – např. Pohádka o staré tramvaji (1961), Hodina modrých slonů (1969) — —Pohádka imaginativní, nonsensová —M. Macourek —A. Mikulka —O. Hejná —D. Mrázková —Z. K. Slabý —H. Franková —L. Aškenazy —L. Dvorský —J. Trnka — —J. Hanzlík —BAJKA —Starší adaptace bajek —O. Syrovátka – Bajky (1968), Bajky pro caparty (1968) —Hiršal – Kolář – O podivuhodném životě mudrce Ezopa (1960) — —UMĚLECKONAUČNÁ LITERATURA —Knihy encyklopedického rázu (příroda, technika) —Např. V. Kocourek , J. Tichý, L. Souček —DOBRODRUŽNÁ PRÓZA —Dobrodružnost se stává spíše otázkou čtenářského postoje než samotného žánru. —Tradiční dobrodružná próza: —O. Batlička – např. Na vlně 57 metrů (1965) —Dobrodružnost v příběhové literatuře —J. Foglar – Tajemná Řásnovka (1965), Dobrodružství v Zemi nikoho (1969) —B. Nohejl – Nazdar, hrabata (1969), Rozchod, Hrabata (1972) —Sci-fi: —L. Souček – Cesta slepých ptáků (1964-68) —Teoretická reflexe žánru: —Z. Heřman, J. Růžička, diskuse o J. Foglarovi —HISTORICKÁ PRÓZA — —Vzniká poměrně málo —Např. M.V. Kratochvíl —Pověsti: —E. Petiška —O. Sirovátka —Próza s tematikou okupace: —J. Procházka — —PŘÍBĚHOVÁ PRÓZA —Zpočátku útlum. —Větší rozvoj ve 2. polovině 60. let – nové tendence, „problémová próza“ —Pro menší děti např.: — Jan Ryska —Pro větší děti např.: —O. Hofman —H. Franková —J. Kolárová —H. Šmahelová —Pro dívky např.: —V. Stýblová —I. Hercíková —S. Rudolf —V. Adlová — —TEORIE A KRITIKA —Zrušení nakladatelského monopolu —1969 - transformace SNDK v Albatros —Teoretické práce: —V. Stejskal —Sborníky: —Např.: O pohádkách, Dívky pro román —Výzkum psychologie dětského čtenářství: —F. Hyhlík —Od 1964 ČR členem IBBY Literatura po roce 1969 (1969 – 1989) —Změny v souvislosti s normalizací (zastavení některých časopisů, vyřazení knih z výroby) —Vznik oficiálního Svazu československých spisovatelů —Nadále 3 proudy literatury: oficiální, samizdatový a exilový —Socialistický realismus – nadále oficiálními autory propagován —Inspirativnost postmodernismu (vícevrstevnatost, záliba v ironii a parodii, relativizace hodnot…) — —Poezie oficiální —Např.: K. Sýs, J. Žáček, M. Černík, M. Holub, S. Fischerová, písničkáři (Nohavica, Dědeček) —V 80. letech publikována tvorba starších autorů, která v 70. letech nevycházel: J. Seifert, O. Mikulášek, J. Skácel —Poezie samizdatová —Např. katoličtí autoři, J. Vladislav, K. Šiktanc, I. Wernisch, P. Šrut, E. Bondy ad. —Poezie exilová —Např. I. Blatný, I. Diviš, K. Kryl … — —Próza oficiální —Tzv. prózy s profesní tematikou —Např. V. Páral —Prózy z lékařského prostředí —Např. V. Stýblová —Historické náměty —Např. V. Neff, L. Vaňková, B. Říha, V. Körner —Prózy tematicky čerpající z 20. století —Např. L. Fuks, O. Pavel, B. Hrabal —Venkovská próza —Např. V. Pazourek, J. Kostrhun —Humoristická próza —Např. M. Horníček, M. Skála —Tzv. předčasné memoáry —Např. R. John, Z. Zapletal —Sci-fi —Např. O. Neff, J. Nesvadba, V. Páral —Pomezí beletrie a publicistiky —Např. F. Nepil, R. Křesťan — —Próza samizdatová a exilová —Např. E. Kantůrková, L. Vaculík, J. Trefulka, A. Kliment, V. Havel … —Např. J. Škvorecký, M. Kundera, J. Gruša, P. Kohout, I. Procházková … Literatura pro děti a mládež v 70. a 80. letech —POEZIE —70. léta: stagnace, nová poezie vzniká málo (výbory, reedice) —80. léta: větší kvantitativní rozvoj + jisté ustrnutí poetiky, básnických postupů (návaznost na 60. léta - převaha nonsensové poetiky) —Z autorů: —Miroslav Florian – výrazný představitel 70. let —Josef Hanzlík – Pimpilim pampam (1981) – reedice starších veršů —Jiří Žáček – Aprílová škola (1978) + 80. léta ………. —Michal Černík – Kdy má pampeliška svátek (1978) + 80. léta …. —Pavel Šrut – v 70. letech nepublikoval, Hlemýžď Čilišnek (1983) —Jan Vodňanský —Josef Brukner —Jiří Havel —Návaznost na hrubínovskou tradici: —Jindřich Hilčr —Ladislav Stehlík —Vznik poezie pro větší děti: —Karel Boušek – O čem si budeme povídat (1978) —M. Lukešová – Nahej v trní (1985) —Pokračuje také v tvorbě pro menší děti (např. Jak je bosé noze v rose, 1980) —Výbory: —J. Žáček – Dvakrát dvě je někdy pět (1987) —Dále: —Jan Skácel – střídání nonsensové fantastiky s lyrikou – 80. léta…. —Z pozůstalosti: E. Frynta – Písničky bez muziky (1988) — — —POHÁDKA —Folklórní tradice: —Lazecký —Jech —Sirovátka —Kiliánová, Šrámková — —Adaptace světových pohádek: —J. Tichý —J. Tomek —P. Šrut —Různá převyprávění pohádek slovenských, slovanských, sibiřských (např. J. Suchl), indiánských, japonských ….. —Moderní pohádka —Tradiční proud: —V. Čtvrtek —F. Nepil —M. Zinnerová —M. Kubátová —Cesta dítěte do pohádky: —O. Hofman —Pohádka nonsensová, imaginativní: —M. Macourek —A. Mikulka —D. Mrázková —Z.K. Slabý …… další tvorba — —Ilja Hurník —Uzel pohádek (Mnichov, 1978) —DOBRODRUŽNÁ PRÓZA —Dobrodružnost = věc čtenářského postoje —Dobrodružství v příběhové literatuře —Např. B. Nohejl, V. Stuchl, J. Foglar —Cestopisné prózy: —M. Stingl —Parodie na klasickou detektivku: —V. Steklač —S. Hrnčíř —Sci-fi —Překlady —Neintencionalita: J. Nesvadba, O. Neff, J. Moravcová —HISTORICKÁ PRÓZA —Převyprávění látek světového kulturního dědictví —V. Zamarovský – Gilgameš —J. Pilař – Ilias —V. Kocourek (J. Hulák) – Odyssea —V. Hulpach – Příběhy kruhového stolu —V. Cibula – Cid — —Pověsti —E. Petiška —O. Sirovátka —H. Lisická —F. Lazecký —Z. Nováková — —Životopisy —F. Kožík —I. Hercíková — —Próza s tematikou okupace —70. léta: B. Říha, E. Horelová, P. Křenek, B. Nohejl, L. Romportlová, D. Šajner —80. léta: V. Přibský, H. Franková, V. Klevis, E. Bešťáková — —BAJKA — —Úpravy klasických bajek v reedicích — —Tzv. zvířecí epos —B. Říha – O rezavém rváči a huňatém pánovi (1971) —- Tajemná píšťala (1987, vyd. 1990) — —- Nový Gulliver (1973) —PRÓZA ZE ŽIVOTA DĚTÍ —70. léta: většinou rozvoj osvědčených postupů —B. Říha —J. Ryska —E. Petiška —H. Doskočilová —E. Bernardinová —O. Hofman —M. Zinnerová —I. Hercíková —S. Rudolf …. —Přepisy filmových scénářů: J. Kolárová, V. Plívová-Šimková, M. Poledňáková — —80. léta: hledání nové tematiky a hrdiny —Harmonizující prózy: —Z. Nováková —E. Horelová —Obraz neúplné rodiny: —O. Hejná —V. Stýblová —Postava dětského outsidera: —M. Drijverová —I. Procházková — —Humoristická próza: —V. Steklač, A. Vostrá, J. Kahoun — —PRÓZA S PŘÍRODNÍ TEMATIKOU —J. Tomeček —J. Pohl —J. Müller — —U řady autorů přírodní motivy (v próze i poezii) —Uměleckonaučná literatura —70. léta: více se objevují publikace pro menší čtenáře – diferenciace literatury ryze naukové a literatury s výraznými beletrizačními postupy —Z autorů např.: —M. Lukešová —B. Říha – M- Lukešová —H. a E. Škodovi —V. Kovářík —Soustavněji se UN literatuře věnoval málokdo (většinou úzký tematický záběr) —80. léta: více interaktivní typ literatury —Např.: M. Drijverová: Zvědavé sluníčko, E. Veberová: Náš svět … — —TEORIE A KRITIKA —Albatros (1973 – edice První čtení) —70. léta, zejm. počátek: publikační omezování (náboženská tematika, nevydávání některých autorů, vyřazení některých autorů u z knihoven) X literatura si udržela vysokou úroveň (mj. posílení generací 60. let) —80. léta: uvolnění, mnozí v 70. letech nevydávaní autoři vychází… —Kritika: především ve Zlatém máji —Teoretické a literárněhistorické práce – např. O. Chaloupka, J. Voráček, F. Holešovský, Z. Zapletal, M. Genčiová aj.