Geografie jako věda Geografie je  Obsah přednášky Věda * Geografie jako věda  Věda, systémový přístup, model  Geografie vědou  Členění geografie na dílčí disciplíny Co je to věda? Je geografie vědou? Věda Věda je nepřetržitý proces lidského poznávání  přírody,  společnosti,  člověka,  lidského myšlení  a kultury. Vědecký výzkum Vědecký proces lidského poznávání ….. Systémové paradigma  teorie systémů  výchozí předpoklady:  každý dílčí prvek je součástí většího celku  tedy i každý objekt se složen z menších částí  vědecky zjednodušuje realitu  odhaluje hlubší strukturovanou podstatu Systém  systém - skupina objektů propojená vazbami  počet objektů i vazeb systému je konečný  objekty i vazby ( vzájemné vztahy) lze zkoumat  objekty jsou uspořádány hierarchicky Systém dle výměny hmoty, energie a informaci  Otevřený systém si s okolím vyměňuje hmotu, energii a informace,  uzavřený pouze energii a informace  izolovaný systém zůstává bez výměny s okolím Model  Model - zjednodušené zobrazení systému Geografie Geografie a její definice Geografie je věda zkoumající zákonitosti vývoje krajinné sféry a jejích objektů a studující prostorové rozšíření jevů v krajinné sféře Země, vzájemné vztahy objektů, jevů a jejich vývoj v čase vyhledejte ještě min. dvě definice geografie od různých autorů Objekt geografie a předmět geografie Předmětem geografie jsou zkoumání vztahů a vazeb mezi jednotlivými. složkami krajinné sféry Objektem studia geografie je krajinná sféra Geografie • je založena na schopnosti geograficky myslet – • tj. jasně formulovat nejrůznější prostorové vlastnosti geografických jevů , schopnost systematicky třídit, analyzovat, aplikovat geografické teorie, provádět syntézy, realizovat modely. • není encyklopedická znalost geografických objektů a jejich prostorová lokalizace (jak je často prezentováno ve školské praxi, tj ne jen KDE to je, • ale i PROČ to tam je Pro správné pochopení výuky zeměpisu (geografie) je nutné naučit se klást zeměpisné (geografické) otázky:  Kde to je?  Jaké to je?  Proč je to tam?  Jak to vzniklo?  Jaký to má vliv?  Jak by to mělo být uzpůsobeno k vzájemnému užitku člověka a přírody? Brno, geografický pohled  Kde to je?  Jaké to je?  Proč je to tam?  Jak to vzniklo?  Jaký to má vliv?  Jak by to mělo být uzpůsobeno k vzájemnému užitku člověka a přírody?  Je město systémem? Proč tu vzniklo město?? - lokalizační faktory pro vznik Brna ano - ne • vhodné místní podnebí (mikroklima) • dostatek sladké vody (pitné či pro použitelné v zemědělství) • úrodnost půdy • vhodný tvar terénu – roviny, mírné svahy, vyvýšená místa umožňující lepší obranu sídla či naopak „schoulená“ poloha sídla ochraňující je před větrem či chladnými údolními větry • naleziště nerostných či energetických surovin, drahých kovů či drahokamů • možnost využití energie z proudící vody • blízkost moře • brod přes řeku • přechodu hor, úpatí hor, při průsmyku apod. • stezky a cesty pro spojení s ostatními sídly, napojení na obchod • blízkost splavné řeky pro rozvoj obchodu • vojenské zájmy • vědecké zájmy • jiné  geografie Přehled systému geografických věd: FZG SG kartografie a geoinformatika obecná k, tematická k., GIS, DPZ, GPS, fotogrammetrie, Vědy o fzg. komplexu: obecná fyzická geografie paleogeografie Vědy fzg. složkách: geomorfologie klimatologie hydrogeografie a oceanografie pedogeogfrafie biogeografie geografie přír. zdrojů“ Vědy o sg. komplexu obecná socioekonomická geografie historická geografie Vědy o sg.složkách: g. obyvatel, g. sídel g. průmyslu, g. zemědělství, g. dopravy g. služeb, g. rekreace g. vědy a kultury Vědy o regionech: regionální geografie politická geografie Vědy o systémech a vědě nauka o krajině geoekologie planetární geografie teoretická geografie Zařazení geografie  Geografie je vědou na rozhranní věd přírodních a společenských,  skupina věd o Zemi  soubor metod  objekt studia příp. předmět studia Geosféra  geosféra - koncentrická vrstva Země – prostor se specifickým výskytem určitých jevů  z řeckého „sfaira „– koule, zeměkoule, globus, přeneseně i jako prostor např. sféra zájmů apod. Geosféry Země  Země vnitřní struktura - vrstvy lišící se hustotou a složením  „slupky cibule“  rotace – uspořádání od nejhustšího po nejřidší, od jádra se železa, niklu a síry po atmosféru  pevná část, tekutá část a plynná část Geosféry Země  Homogenní:  Litosféra, tj. kamenný obal Země – zemský kůra a spodní část zemského pláště ( pod ním je již plastická astenosféra) ( - 100 km až 8,8 km)  Hydrosféra (-4 km až 0 km)  Atmosféra (0 až 40 tisíc km, řadu dílčích vrstev, t, s, m, i, t, e – z.k.) , pozn. hranice zemské korony je považována za hranici planety Země  Heterogenní  Pedosféra  biosféra  antroposféra, sociosféra Definice krajinné sféry  tenká heterogenní geosféra kolem pevného povrchu Země, která je geosystémem nejvyššího řádu  otevřený autoregulační systém Krajinná sféra a její hranice  je vymezena  Mohorovičičovou vrstvou diskontinuity  tropopauzou  ke krajinné sféře náleží  část litosféry - zemská kůra: pevninská a oceánská,  hydrosféra a kryosféra,  pedosféra,  biosféra,  troposféra  antroposféra Aplikace teorie systémů na krajinnou sféru  Geosystém nejvyššího řádu je krajinná sféra,  je vazebně propojena s dílčími systémy – listosférou, hydrosférou, pedosférou, atmosférou, biosférou a sociosférou,  každý dílčí systém se dále člení na subsystémy  až KAM? po nejmenší prvek nejnižšího subsystému, který už geografie dále nečlení, je dle metodiky homogenní Mocnost krajinné sféry  krajinná sféra – její „tloušťka“?  cca 30 km,  Země - od zemského jádra po horní hranici atmosféry – více než 46 tisíc km  Úkol:jakým dílem je vertikální mocnost krajinné sféry vůči celé Zemi?“  krajinná sféra - jediná známá sféra života ve vesmíru Statistické metody v geografii