Dal bych to asi do úvodu. Stejně, jako pak ty popisy cest, které jsme měli rozebrané. Taky bych to prostě vložil chronologicky. _Re-opened_ _Marked as resolved_ vložíme sem i ten dopis rodičům a ostatní materiály, co po nás Eda chtěl? Kam? aha aha, to jsem nevěděla. Myslela jsem spíš, že formát prezentace jaksi divně používal 2 typy písma... soráč, já to přehazoval na Times, protože Arial blbě píše háčky, čárky a rumunskou diakritiku Pište prosím Arialem (v prezentaci nevím proč divně přeskakuje písmo) Psala jsem Romanovi - jeho fotky můžeme volně používat v prezentaci. Expedice delta Dunaje 28.5. - 13.6. 2016 ZAHRANIČNÍ INTEGROVANÉ TERÉNNÍ CVIČENÍ RUMUNSKO foto Josef Čmel Účel a program expedice Zahraniční terénní praxe z geografie a biologie ●Pozorování fyzickogeografických podmínek Rumunska a delty ●Seznámení se kulturními zvyky a odlišnostmi obyvatel Rumunska, hlavně oblasti Dobrudža a Delty Dunaje ●Pozorování a obecně přírodovědný výzkum v biotopech mezinárodní biosférické rezervace Delta Dunarii. ●Ornitologická pozorování, včetně srovnávací sledování hnízdění čápa podél trasy (Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) ●Sledování výskytu drobných savců ●Sledování výskytu převážně nelétajícího hmyzu ● + jejich odlov do zemních pastí ●Sledování a odchyt převážně létajícího hmyzu do motýlářské síťky a do smýkací sítě ●Obecný floristický výzkum v oblasti Celkový program terénní praxe ●28. 5. 22:00 - výjezd z Brna - Slovensko - Maďarsko (hraniční přechod Csanádpalota) ●29. 5. trasa na území Rumunska - Csanádpalota - Bușteni (zastávka, výměna peněz, nastavení hodinek) - Ciochina (nocleh) ●30. 5. Ciochina - zastávka u jezera Hazarlic - Tulcea - Nufăru (nocleh) ●31. 1. Nufăru (na lodích) - Brațul Sfintu Gheorghe - Canal Litcov - nocleh na tábořišti ●1. 6. celodenní plavba po Canal Litcov - táboření na soutoku Canal Litcov - Crișan - Caraorman (3 noci) - následující dny - výlet do vesnic Crisan a Caraorman ●4. 6. Caraorman - přejezd přes jezero Puiu, noc na písečné duně mezi jezery Puiu a Erenciuc (Canal Mocansca) (2 noci) ●6. 6. Lakul Erenciuc - Arinisul Erenciuc - Brațul Sfantu Gheorghe - Sfantu Gheorge (3 noci) ●Čtvrtek 9.6. přejezd ze Sfantu Gheorghe do Mahmudie, Tulcea (muzeum), Babadagský les, Enisala nocleh ●10.6. Enisala - Ciochina (poslední táboření) ●11. 6. Poslední nákupy, přejezd přes Rumunsko, Maďarsko, Slovensko zpět do ČR, příjezd do ČR 13. 6. 9:00 (2,5 hodiny zdržení na hranicích Rumunsko/Maďarsko) Trasa na území ČR Brno (dálnice D2) -> hranice ČR-SK ➔průjezd ◆Dyjsko - svrateckým úvalem ●východně od Pálavy a Novomlýnských nádrží ◆Ždánickým lesem ◆Vídeňskou pánví ◆Dolnomoravským úvalem ●přes řeku Moravu a 17. poledník Slovensko Oficiální název:Slovenská republika rozloha:49034 km2 obyvatelstvo:5 433 000 85% Slováků,11% Maďarů,% Češi, Poláci, Ukrajinci, Rusíni, Romové a další. Hustota zalidnění (ob.na km2): 111 Hlavní město: Bratislava (452 000 ob.) Jazyky: slovenština (úřední), maďarština, čeština, polština Náboženství: křesťané, převážně římští katolíci Podnebí: mírné převážně s letními dešti, průměrná teplota v Bratislavě 1°C v lednu do 20°C v červenci. Využití půdy:orná půda 31%, pastviny 17%, lesy 41%, ostatní 11% Hlavní těžené nerostné suroviny: hnědé uhlí, menší množství rud železa, mědi a manganu, sůl, zemní plyn Hlavní hospodářská odvětví: hutnictví, strojírenství, těžba hnědého uhlí, chemický a textilní průmysl, výroba spotřebního zboží a umělých hmot,zbrojní průmysl a zemědělství. Vývoz: strojírenské, chemické a textilní výrobky, kovy, zemědělské výrobky a dřevo. Roční příjem na hlavu: (USD): 2331 Maďarsko Oficiální název: Maďarská republika Rozloha v km2: 93036 Počet obyvatel: 10 214 000 Hustota zalidnění: 115 ob/km2 Hlavní město:Budapešť Jazyk: maďarština Náboženství: křesťané (římští katolíci 61%, protestanti 23%, PRAVOSLAVNÍ 3%). ostatní 1%. Podnebí: kontinentální, průměrná teplota v Budapešti od 0°C v lednu do 22°C v červenci. Využití půdy: orná půda 57%, lesy 18%, pastviny 13%, ostatní 17% Hlaví zemědělské produkty a těžené suroviny: obilí, cukrovka, brambory, ovoce,a zelenina, skot, prasata, ovce, dřevo, bauxit, ropa, uhlí, zemní plyn. Hlavní hospodářská odvětví: zemědělství,strojírenství, hutnictví, textilní a chemický průmysl, výroba dopravních zařízení, lesnictví, výrobky ze dřeva. Vývoz: motorová vozidla,strojírenské a chemické výrobky, bauxit, potraviny, textil a oděvy. google to udělal modře, nechce se mi to přemalovávat... To nevím, ale asi měl...všechny trasy byly zadané, ne? :) ...btw. nechtelo by to tu trasu na mape vyznacit spis cervene? modra vypada jak reka :) Chybí nám část trasy na území Slovenska a Maďarska, ujme se toho někdo? Měl to někdo zadané od Edy? Trasa na území Rumunska ●Csanádpalota ●Arad ●Deva ●Sibiu ●Bușteni ●Ploiești ●Ciochina (nocleh) ●Tulcea ●Nufăru rumunskem.JPG Trasa na území Rumunska Arad - město ležící v regionu Sedmihradsko, protéká jím řeka Mures (čeky Maruše), levý přítok Tisy (povodí Dunaje). Temešvár - Průmyslové a multikulturní město v západním Rumunsku, v regionu Banát. V roce 1898 zde začala revoluce proti režimu N. Ceauseska, při níž zemřelo 1104 lidí. Deva - město na řece Mures, významné je zde hornictví, potravinářství a energetika. Sibiu - město ležící v Sedmihradsku, blízko geografického středu Rumunska. Bylo v roce 2007 vyhlášeno evropským hlavním městem kultury. Pohoří Fagaraš - nejvyšší a nejrozlehlejší horstvo Rumunska, hlavní hřebem je vzdušnou čarou dlouhý asi 70 km a v délce 60 km prakticky neklesne pod hranici 2000 m n. m. Ploiesti - významné průmyslové město ležící ve valašské části Rumunska, ekonomické a kulturní centrum, v 19. století se zde rozvíjel petrochemický průmysl (jedna z nejdůležitějších rafinerií v celé Evropě). Tulcea - viz dále Rumunsko Hlavní město: Bukurešť Rozloha: 238 391 km² (78. na světě) Nejvyšší bod: Moldoveanu (2 554 m n. m.) Časové pásmo: +2 Počet obyvatel: 19 599 506 (49. na světě, 2011) Hustota zalidnění: 82 ob. na km² (101. na světě) Jazyk: rumunština, regionálně maďarština a němčina Národnostní složení: Rumuni (89.5%), Maďaři (6.6%), Romové (2.5%), Němci (0,3%), Ukrajinci (0,3%) Náboženství: křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické Státní zřízení: poloprezidentská republika Vznik: 9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše) Měna: rumunské leu (RON) HDP/obyv. (PPP): 16 518 USD (2012) ro.png Mapa_Rumunska.PNG www.wikipedia.cz www.wikipedia.cz Biogeografická charakteristika delty Dunaje ●řeka Dunaj je 2. největším veletokem Evropy (délka 2860 km) ●ústí do Černého moře, před kterým se rozvětvuje na tři hlavní ramena: ○Kiližské (nejsevernější, nejhlubší, nejvodnatější) ○Sulinské (uměle napřímeno a zkráceno pro účel lodní dopravy) ○Svatojiřské (nejjižnější, nejstarší) danubedelta.delta-dunarii.info.jpg danubedelta.delta-dunarii.info Biogeografická charakteristika delty Dunaje ●DD je z velké části bažinaté území ●jeho součástí jsou vyčnívající naplavené valy neboli písečné hrůdy, které mají charakter přesýpavých dun ●po obvodu dun rostou listnaté lesy na okrajích přecházející do lesostepních formací ●v DD žije přes 1200 druhů rostlin, 300 druhů ptáků (významné hnízdište ptáků) a 45 druhů ryb ●DD je od r. 1991 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO P6030323.jpg Bușteni horské městečko s cca 8 500 obyvateli v údolí Prahova v pohoří Bucegi vyhledávané pro horskou turistiku a horolezectví zajímavost - partnerské město na ostrově Djerba (Tunisko) hory.png Bușteni Rumuni = specialisté kabeláři IMG_2705.JPG Skalnaté vrcholky pohoří Bucegi 10 ve směnárenském městečku.JPG 29. 5. Přejezd z Jižních Karpat do Valašské nížiny a údolí řeky Ialomita v župě Ialomita hory.png 29. 5. Step u řeky Ialomita a městečko Ciochina step Valašské nížiny městečko Ciochina (3 500 obyv.) zemědělský kraj rozšířené pastevectví řeka Ialomita - levostranný přítok Dunaje IMG_2715.JPG Hodnocení “tábořiště step” ●poloha: u řeky Ialomita, cca 0,5 km od Ciochiny ●velikost: celá step ●nerovnosti: poměrně rovné ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: při větších deštích nebo při vzestupu hladiny ●počet nocí: 2 (první a poslední) ●místo využívané k pastvě skotu a ovcí Delta-ostatni_0022.JPG 13 Most přes Dunaj na pomezí kraje Ialomita.JPG První pohled na Dunaj v Rumunsku hory.png Zpoplatněný přejezd mostu mezi župami Ialomita a Constanța hory.png 30. 5. zastávka u jezera Hazarlic 14 První bio zastávka (želva).JPG 15 První bio zastávka (želva).JPG IMG_2728.JPG IMG_2740.JPG IMG_2723.JPG Tulcea - Nufaru (Brațul Sfintu Gheorghe) Zastávka ve městě Tulcea -> táboříme u městečka Nufăru (další den vyplouváme) hory.png Tulcea Hlavní město župy Tulcea. Má přes 90 tis. obyvatel a hned po Constanțě je největším městem historické země Dobrudža IMG_2759.JPG IMG_2757.JPG Nufaru -poprvé na vodě IMG_2767.JPG CIMG1112.JPG IMG_2769.JPG Hodnocení “tábořiště Nufaru“ ●poloha: cca 500 m od Nufaru ●velikost: cca 70 x 20 m ●nerovnosti: ano ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: při větších deštích nebo při vzestupu hladiny ●počet nocí: 1 ●zakotvené lodě, 50 m dům místního obyvatele Delta-ostatni_0060.JPG 1.den plavby - Nufaru - Brațul Sf. Gheorghe - Canal Litcov hory.png Brațul Sfintu Gheorghe ●Rameno sv. Jiří ●Nejjižnější rameno delty Dunaje ●Délka 112 km ●Protéká jím asi 21 % dunajské vody ●Rameno silně meandruje a je nepoužitelné pro velké lodě 20 Počátek plavby po rameni Sfintu Gheoghe.JPG Canal Litcov IMG_2788.JPG IMG_2793.JPG Canal Litcov - tábořiště CIMG1124.jpg IMG_2812.JPG Hodnocení “tábořiště Canal Litcov” ●poloha: cca v polovině kanálu Litcov ●velikost: nelze určit ●nerovnosti: poměrně rovné ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: při větších deštích nebo při vzestupu hladiny ●počet nocí: 1 ●hodně zarostlé, stanování kolem dvou malých jezírek Delta-ostatni_0077.JPG IMG_2834.JPG plovatky, okružáci, kuňky, rosničky, konopí, rákos, krtonožky, vážka modrá, pijavice koňská, doplnit foto okruzaka Středa 1.6. tábořiště na soutoku Celodenní plavba přes Canal Litcov - táboření na soutoku Canal Litcov - Crișan - Caraorman hory.png želva bahenní, pijavice lékařská Středa 1.6. tábořiště na soutoku IMG_2878.JPG IMG_2879.JPG hory.png IMG_2920.JPG želva bahenní, pijavice lékařská, doplnit foto krtonozky Hodnocení “tábořiště na soutoku” ●poloha: na soutoku kanálu Litcov a Caraorman ●velikost: až 200 x až 100 m ●nerovnosti: rovné ●využívanost: využívané místními rybáři ●podmáčenost: hodně podmáčené ●počet nocí: 3 ●pevný vyvýšený břeh od Dunaje, 100 m jezero Iacob, hodně zarostlé delta_0050.jpg hory.png Čtvrtek 2.6. Crișan Ves Crișan se nachází v župě Tulcea V oblasti, jíž je Crișan střediskem, žije asi 1200 obyvatel (včetně Caraormanu) Je na pravém břehu deltského ramene Sulina, které je uměle zarovnané a je tepnou cesty velkých lodí k Černému moři Přes 25 % obyvatel oblasti Crișan jsou Lipované IMG_2942.JPG Pátek 3.6. tábořiště Caraorman, přechod přes duny do vesnice Caraorman IMG_2973.JPG hory.png IMG_2953.JPG Užovka obojková (Natrix natrix) vážka jaká? těžko říct takhle z hlavy, ale dohledám to ;-) Pátek 3.6. písečné duny u vesnice Caraorman IMG_3005.JPG IMG_2974.JPG Caraorman P6030364.jpg P6030363.jpg trasa 5.6.- Tábořiště Caraorman, přejezd přes jezero Puiu, noc na písečné duně mezi jezery Puiu a Erenciuc (Canal Mocansca) hory.png P6050430.jpg P6050494.jpg P6050454.jpg Tábořiště u kanálu Mocansca Hodnocení tábořiště “Canal Mocansca” ●poloha: kanál Mocansca, cca 1 km za jezerem Puiu ●velikost: cca 200 x 50 m ●nerovnosti: mírně zvlněné ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: relativně suché ●počet nocí: 2 ●suchá tráva pod stany, ale podmáčené rákosí za nimi, žádné stromy → žádný stín Pondělí 6.6. Lakul Erenciuc - Arinisul Erenciuc (jedna z nejvíce chráněných oblastí delty) - Brațul Sfantu Gheorghe - Sfantu Gheorge hory.png IMG_3123.JPG pondělí 6.6. - čtvrtek 9. 6. tábořiště poblíž Sfantu Gheorghe Sfantu_Gheorghe_(Tulcea)_from_space.jpg Hodnocení “tábořiště Sfantu Gheorghe“ ●poloha: kanál Tataru, cca 1 km od Sfantu Gheorghe ●velikost: 200 x 5 m (šířka akorát na stan) ●nerovnosti: příkré ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: relativně suché ●počet nocí: 3 ●stanování hned u silnice P6060553.jpg P6080654.jpg P6060559.jpg Úterý 7.6. Sfantu Gheorghe P6070566.jpg Úterý 7.6. Sfantu Gheorghe IMG_3198.JPG IMG_3204.JPG IMG_3217.JPG IMG_3242.JPG IMG_3274.JPG Pobřeží Černého moře Čtvrtek 9.6. přejezd ze Sfantu Gheorghe do Mahmudie, Tulcea (muzeum), Babadagský les, Enisala nocleh hory.png Pátek 10.6. Enisala P6100699.jpg IMG_3360.JPG Hodnocení “tábořiště Enisala” ●poloha: cca 1 km od Enisaly ●velikost: nelze určit ●nerovnosti: nerovné ●využívanost: nevyužívané ●podmáčenost: relativně suché ●počet nocí: 1 ●pozůstatky po nedávných vykopávkách delta_0099.jpg SWOT analýza - zhodnocení cestovního ruchu s ohledem na rezervaci třídění odpadu sezónní práce Výstřižek.PNG Flóra delty Dunaje Listnaté lesy (dub, topol, osika , vrba bílá a červená, liány Periploca greca, chmel otáčivý), pralesní ráz vegetace. Pobřeží a vnitrozemí - rozsáhlá slaniska s halofylní květenou (slanorožec evropský). Břehy stojatých a tekoucích vod - bohatá společenstva pobřežní vegetace. Podmáčené a zaplavované půdy - druhy typické pro aluviální ekosystémy. Rákos - nejrožšířenější rostlina. Rákosové porosty zarůstají plochu až 200 000 ha. V rákosinách mají svůj domov skokan skřehotavý, zde nejhojnější, rosnička zelená, kuňka obecná, z ptačích druhů je to například sýkořice vousatá, v našich lokalitách jeden z nejvzácnějších rákosových ptáků. Hladiny plytkých jezírek zdobí lekníny bílé a stulíky žluté. Vodní a pobřežní vegetace vytváří hlavní součást přírodního filtru, který delta na konci toku představuje. IMG_2957.JPG IMG_2879.JPG Plaury Druhovou pestrost společenstev vodních rostlin ve zdejších stojatých vodách také rozšiřuje zcela unikátní rostlinný systém tvořící plovoucí ostrovy nazývané plaury. Plaury jsou vytvořeny pevnou osnovou z rákosu, která je propletena okolo dvaceti druhy vodního rostlinstva, jako jsou orobinec úzkolistý, rukev obojživelná, máta vodní, šťovíky, svízel, skřípina či fialově kvetoucí lilek potměchuť. Někdy se uchytí i keřovitá vrba popelavá a nezřídka jsou tyto plovoucí ostrovy ozdobeny výraznými květy vrbiny obecné, či kypreje vrbice. P6080631.jpg Rostliny P6020290.jpg P6030356.jpg IMG_3224.JPG IMG_3100.JPG IMG_3374.JPG IMG_3240.JPG IMG_3393.JPG Seznam rostlin stulík žlutý (Nuphar lutea) okřehek menší (Lemna minor) rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) rdest vzplývavý (Potamogeton natans) růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum) bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) plavín štítnatý (Nymphoides peltata) voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) řezan pilolistý (Stratiotes aloides) koukol polní (Agrostemma githago) vrbina penízková (Lysimachia nummularia) heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum perforatum) kosatec žlutý (Iris pseudacorus) konopí seté (Cannabis sativa) rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) kotvice plovoucí (Trapa natans) pryšec sivý (Euphorbia seguieriana) máčka přímořská (Eryngium maritimum) slanorožec evropský (Salicornia europaea) pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) leknín bělostný (Nymphea candida) vstavač bahenní (Orchis laxiflora palustris) pilát lékařský (Anchusa officinalis) šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) podražec křovištní (Aristolochia clematitis) lilek potměchuť (Solanum dulcamara) ostrožka stračka (Consolida regalis) suchokvět roční (Xeranthemum annum) rozchodník ostrý (Sedum acre) nepukalka plovoucí (Salvinia natans) azola americká (Azolla filiculoides) bodlák nicí (Carduus nutans) Obratlovci Seznam obratlovců zaznamenaných během pobytu v Rumunsku: Ryby (Osteichthyes) -štika obecná (Esox lucius) -plotice obecná (Rutilus rutilus) -sumec velký (Silurus glanis) -okoun říční (Perca fluviatilis) -koníček mořský (Hippocampus guttulatus) Obojživelníci (Amphibia) -čolek velký/dunajský (Triturus cristatus/dobrogicus) - skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) -kuňka obecná (Bombina bombina) - ropucha zelená (Bufo viridis) -skokan skřehotavý (Pelophylax esculentus) - rosnička zelená (Hyla arborea) -skokan zelený (Pelophylax esculentus) - blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Obratlovci Plazi (Reptilia) -ještěrka zelená (Lacerta viridis) -ještěrka obecná (Lacerta agilis) -ještěrka trávní (Podarcis tauricus) -paještěrka stepní (Eremias arguta) -užovka obojková (Natrix natrix) -užovka podplamatá (Natrix tessellata) -štíhlovka kaspická (Dolichophis caspius) -zmije menší rákošská (Vipera ursinii rakosiensis) -želva bahenní (Emys orbicularis) -želva žlutohnědá (Testudo graeca) P6090678.jpg P6080643.jpg P6030386.jpg Obratlovci Ptáci (Aves) - celkem pozorováno 135 druhů (níže pouze výběr) -kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus) - ouhorlík stepní (Glareola pratincola) -pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) - břehouš černoocasý (Limosa limosa) -pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) - racek velký(Larus ichthyaetus) -volavka vlasatá (Ardeola ralloides) - rybák bahenní (Chlidonias hybrida) -volavka červená (Ardea purpurea) - výreček malý (Otus scops) -krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes) - sýček obecný (Athene noctua) -káně bělochvostá (Buteo rufinus) - mandelík hajní (Coracias garrulus) -orel nejmenší (Aquila pennata) - bělořit plavý (Oenanthe isabellina) -pisila čáponohá (Himantopus himantopus) - ťuhýk menší (Lanius minor) -tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) - hýl pouštní (Bucanetes githagineus) -dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) delta_0103.jpg foto Josef Čmel Delta-ostatni_0264.jpg gfoto Jaromír Loskot _DSC6053_web.jpg _DSC6109_web.jpg foto Jaromír Loskot _DSC7044_11web.jpg _DSC6321_web.jpg foto Jaromír Loskot Obratlovci Savci (Mammalia) -sysel obecný (Spermophilus citellus) -potkan obecný (Rattus norvegicus) -sviňucha obecná (Phocoena phocoena) -kůň domácí (Equus caballus f. domesticus) -osel domácí (Equus africanus f. asinus) -koza domácí (Capra aegagrus f. hircus) -ovce domácí (Ovis ammon f. aries) -tur domácí (Bos primigenius f. taurus) -šakal obecný (Canis aureus) -liška obecná (Vulpes vulpes) -zajíc polní (Lepus europaeus) Ceny permit - 15 lei voda 8l - 8 lei chleba - 1 - 2 lei zmrzlina - 6,5 lei (neznačková zmrzlina stejné kvality 1 lei) víno 0,7 l - 6 lei víno 2 l - 13 lei michi 1 ks - 3 lei kebab (shaorma) - 8 lei (10 lei) vstup do muzea v Tulcei - 5 lei pro studenty/15 lei základní vstupné mléko - 5,40 lei levný croissant - 1 lei pivo 2,5 l - 8,50 lei lyon - 2,40 lei hrách (konz.) - 3,80 lei jogurt - 2,90 lei nejlevnější sýr - 5,50 lei kukuřice (konz.) - 2,60 lei polévka (instantní) - 1,50 lei taška (igel.) - 0,60 lei plněná buchta - 4,50 lei lays brambůrky - 4,50 lei oplatky “disco” - 3,50 lei kečup - 4,10 lei balk. sýr - 5,60 lei těstoviny - 1,50 lei oplatky - 2,50 lei paštika - 2,60 lei Zdroje www. wikipedia.org Google Earth www.mapy.cz ŠEBELA, M. Dunajská delta – barvy, vůně a hlasy přírodního ráje. Brno: Moravské zemské muzeum. 2002. s. 169. ISBN 80-7028-172-3 použité fotografie- Roman Daniel, Kateřina Hvězdová, Pavel Šujan, Josef Čmel, Ivana Zogatová, Jaromír Loskot Účastníci expedice Studenti Petr Homola, Denisa Třešňáková, Lukáš Götz, Eliška Houšťová, Pavel Šujan, Petra Petříková, Filip Petřík, Ivana Zogatová, Kateřina Hvězdová Delta-ostatni_0267 (1).jpg Delta-ostatni_0261.jpg Delta-ostatni_0136.JPG P6050509.jpg Delta-ostatni_0308.jpg P6110727.jpg _DSC6667_11web.jpg foto Jaromír Loskot Děkujeme za pozornost.