•PedF, katedra geografie
•1
Soumrakové jevy
cv. č. 5

•PedF, katedra geografie
•2
Základní pojmy
*
* Soumrak.
*
* Typy soumraku.
*
* Výška Slunce nad obzorem.
–

•PedF, katedra geografie
•3
Soumrak I.
* Rotace planety Země se odráží ve zdánlivém denním pohybu Slunce po obloze, který vede ke střídání
noci                a bílého dne.
*
* Rozptyl slunečních paprsků v zemské atmosféře zapříčiňuje, že přechod mezi nocí a bílým dnem má
podobu postupného rozednívání, resp. stmívání.
*
* Tyto přechodné intervaly se označují jako ranní soumrak (úsvit, ukončen východem Slunce) a
večerní soumrak (soumrak v užším slova smyslu, začíná západem Slunce).
–
*
–
–
*
*
*
*
•
1.

•PedF, katedra geografie
•4
Typy soumraku
* Občanský soumrak – během jeho trvání je dostatek přirozeného světla pro běžné činnosti včetně
čtení. Na začátku ranního a na konci večerního občanského soumraku lze dobře vidět velké objekty,
nelze však rozeznat podrobnosti.
•
* Nautický soumrak – do jeho začátku ráno a po jeho konci večer lze na obloze rozeznávat jasnější
hvězdy v souhvězdích natolik dobře, že je možné podle nich navigovat (např. mořeplavbu, odtud i
název nautický).
•
* Astronomický soumrak – do jeho začátku ráno a po jeho konci večer neruší pozorování noční oblohy
ani rozptýlené sluneční záření, lze pozorovat i méně jasné vesmírné objekty.
*
*
*
*
*
*
•
1.

•PedF, katedra geografie
•5
Jak to funguje?

•PedF, katedra geografie
•6
Výška Slunce nad obzorem I.
* Výška Slunce nad obzorem je rozhodujícím kritériem soumraku.
*
* Občanský soumrak –6˚  < hʘ < –0˚51´
*
* Nautický soumrak –12˚  < hʘ < –0˚51´
*
* Astronomický soumrak –18˚  < hʘ < –0˚51´
•

•PedF, katedra geografie
•7
Výška Slunce nad obzorem II.

•PedF, katedra geografie
•8
Výška Slunce nad obzorem III.

•PedF, katedra geografie
•9
Anomálie
* Pokud cos tʘ ∉ 〈–1; 1〉, znamená to, že do vzorce dosazená hodnota hʘ vůbec nenastává.
* Slunce této hodnoty během noci nedosáhne, příslušný soumrak trvá jako celonoční.
*
* Bílá noc – takto se označuje celonoční občanský soumrak. Pro výskyt platí kritérium:   –6˚  <
hʘDK < –0˚51´.
•
* Celonoční astronomický soumrak – pro výskyt platí kritérium: –18˚  < hʘDK < –0˚51´.
*
*
*

•PedF, katedra geografie
•10
Zadání cvičení I.
A.Stanovte délku bílého dne (začátek a konec) pro n-tý den měsíců března, června, září a prosince
2015 na zeměpisné šířce φ = 50° s. š.
B.
B.Stanovte dobu trvání ranního a večerního občanského, nautického a astronomického soumraku pro
n-tý den měsíců března, června, září a prosince 2015 na zeměpisných šířkách φ = 0°, φ = 23°26´, φ =
50°, φ = 66°34´ a φ = 90° s. š.

•PedF, katedra geografie
•11
Zadání cvičení II.
*
* Doplňující údaj o délce trvání bílého dne lze určit buď z rozdílu časů východu a západu Slunce
nebo jednodušeji jako 2tʘ. Pokud v červnové tabulce není z principu (hʘDK > –18°) možné vyplnit
začátek a konec astronomického soumraku, políčka pro časové údaje proškrtněte a do políčka trvání
soumraku vepište zkratku CNAS (celonoční astronomický soumrak).

•PedF, katedra geografie
•12
To je vše ze cvičení.
Teď už zbývají jen ty výpočty…