Naši dávní předkové prý věřili magické moci slova.


Vhodně vyřčené slovo snad může člověku i prospět.


Rozdíl mezi oběma slovy je opravdu velký.


Odpoledne po škole do našeho domku chodili pravidelně více či méně známé děti.


Labradorova nezlomná touha žít znovu zvítězila.


Mravenci za sebou vlekli tenká dřívka.


Lidé se v horku unaveně vlekli městskými ulicemi.


Odpoledne se líně vleklo.


Kamenitá cesta vedla loukou a pak hustým lesem.


Lékař nemocného důkladně vyšetřil.


Některé děti se bojí psů.


Petrem lomcovala zimnice.


Starý muž se po delší době zatvářil překvapeně.


Na naší zahradě už rozkvetly všechny tulipány.


Celá skupina přenocovala v malém penzionu na kraji města.


Děti se tvářily celý den unaveně.


Všichni jednou zestárneme.


Neměli byste každému tolik věřit.


Počkáme na vás zítra odpoledne.


Celá skupina bude přemýšlet nad tímto úkolem.


Nepromluvíme si s nimi?


Zapište větným vzorcem základové struktury (základy) následujících vět.