Valenční syntax – zápis různých druhů přísudků ve větném vzorci


VF – verbum finitum = určité sloveso plnovýznamové


VFcop (výslovnost VF kop) – sponové sloveso (být, stát se)


VFcop + S1 – přísudek tvořený sponovým slovesem a substantivem v nominativu (být expert, být
blázen)


VFcop + S7 – přísudek tvořený sponovým slovesem a substantivem v instrumentálu (být učitelem, být
zpěvákem, stát se učitelem, stát se zpěvákem)


VFcop + ADJ – přísudek tvořený sponovým slovesem a adjektivem (být zajímavý, být slavný)


VFcop + pred – přísudek tvořený sponovým slovesem a predikativem (deštivo, blátivo, smutno, zima,
teplo) – je deštivo, je blátivo, je teplo, je smutno, je zima


VFfáz – fázové sloveso


VFmod – modální sloveso


INF – sloveso v infinitivu


VFmod + INF – přísudek tvořený modálním slovesem a infinitivem (chce zpívat; musí se vrátit)


VFfáz + INF (začíná zpívat, přestává zpívat)

S[1 ]– substantivum v nominativu (podmět nebo součást přísudku)


(S[1]) – nevyjádřený podmět  /Počkáme na vás.  – (S[1]) – VF - na S[4]/


S[2 ], S[3 ],[ ]S[4 ], S[7 ] - substantivum v jiném pádě ve funkci předmětu


na S[4 ], o S[4 ], na S[4 ], o S[6], s S[7], nad S[7 ] - zápis předmětu v předložkovém pádě


ADV – adverbiální určení jako komplement (vyjádřené příslovcem/adverbiem i předložkovým pádem
substantiva)