Nářečí (dialekty) a nadnářečí (interdialekty)

Nářeční skupiny (= nadnářečí, interdialekty)

nareci


Upozornění: města většinou nemají s nářečími nic společného, na mapce slouží jen jako „orientační
body“.

Znaky nářečí jsou uváděny jen na vybraných příkladech


1. Nářeční skupina česká v užším slova smyslu

-         podskupina dialektů středočeských

* hlásková stavba: ý/í – ej (mlejn, vlejt…)

* tvarosloví: oni trpějí (trpěj), prosejí (prosej)

-         podskupina dialektů jihozápadočeských

* nejsou ve velké míře zastoupeny jevy obecné češtiny, tj. užívají se hláskové podoby síto, vozík
(nikoliv sejto, vozejk)

* příjmení Kubatouc, Osikouc (místo Kubatová, Osiková, resp. Kubatovi, Osikovi – viz též hovorové
podoby Kubatovic, Osikovic, popř. Kubatů, Osiků, užívané např. v umělecké literatuře)

* Nesklonné tvary přivlastňovacích adjektiv: bratrovo děti (místo bratrovy děti)

-

-         podskupina dialektů východočeských (severovýchodočeských)

* Podještědí, Podkrkonoší:

* -er (místo slabikotvorného r): perší, kerk, Kerkonoše

* infinitivní koncovka -ť: spať


-         podskupina dialektu českomoravských

* moravské“ krácení kořenné samohlásky: spat, blato; tvary slovesa chtít: chcu, chcou


2. nářeční skupina středomoravská

* móka (místo spis. mouka), stréc (místo spis. strýc a obecněčeského strejc)


3. nářeční skupina východomoravská

* múka, strýc (strýk) (mouka, strýc) – není ou;

* lémec, obilé (místo límec, obilí)

* „aj“ místo „ej“ (daj, vajce/vajco)


4. nářeční skupina slezská

* krátkost samohlásek

* přízvuk na předposlední slabice (ve spisovné češtině je na první slabice)