Asimilace (spodoba) znělosti

K asimilaci znělosti dochází ve skupinách párových souhlásek, viz třídění českých souhlásek. Při
asimilaci znělosti je potom spojení párových souhlásek buď celé znělé, nebo celé neznělé. V češtině
se většinou připodobňuje souhláska předcházející k souhlásce následující (asimilace zpětná): prosba
– [prozba], kdo – [gdo], bez tebe – [bestebe]. Ke  zpětné asimilaci dochází také před pauzou,
všechny párové souhlásky se zde vyslovují nezněle: had – [hat].

Zvláštním případem spodoby znělosti je dvojí výslovnost skupiny sh. Moravská výslovnost je znělá:
shoda – [zhoda] (asimilace zpětná). Česká výslovnost je neznělá: shoda – [schoda]. Zde se jedná o
druhý typ asimilace, tzv. progresivní, kdy následující souhláska se připodobňuje předcházející.

Jedinečné (nepárové) souhlásky jsou vždy znělé. Asimilace znělosti se zpravidla neúčastní. Jenom
v několika případech dochází k odchylkám:

a) předložka s  ve spojení se 7. pádem má před jedinečnou souhláskou výslovnost obojí: s matkou –
[zmatkou] i [smatkou],

b) předložka přes má před jedinečnou souhláskou znělou výslovnost: přes louku – [přezlouku];

c) v tvaru rozkazovacího způsobu se znělá souhláska před koncovkou -me může vyslovovat zněle i
nezněle: buďme – [buťme] i [buďme].