Osobnost a odbornost katechety




4. Odbornost  katechety:


Katecheta je v duchovní službě bratrem, který plní apoštolské poslání a má  velkou zodpovědnost za
spásu svých katechumenů. Proto by se měl stále zdokonalovat a zvyšovat si odbornost.


Zvýšení jeho odbornosti zahrnuje prvek:


1.  LIDSKÝ:  katecheta je osobnost, má pevné přesvědčení, je vyrovnaný ve svých vztazích k jiným
lidem, má otevřeného ducha. Zdokonaluje svou vyjadřovací schopnost.



2.  DUCHOVNÍ A NÁBOŽENSKÝ:  katecheta žije hlubokým duchovním životem a má zkušenost setkání se
s Bohem v modlitbě a ve svátostech. Jeho víra je díky stálému studiu osobní, rozumná, osvětlující
a praktická.



3.  PSYCHOLOGICKÝ:  katecheta se snaží získat základní vědomosti z psychologie. Znalosti o
duševních jevech, pohnutkách, zákonitostech a závislostech využívá jak pro svůj osobní růst ve
víře, tak pro svoje katechumeny.


4.  BOHOSLUŽEBNÝ:  katecheta má smysl pro boholužbu. Pozná její zásady, smysl, možnosti
přizpůsobení.



5.  TEOLOGICKÝ:  katecheta se snaží získat dostatek teologických vědomostí, které mu dovolí
kriticky uvažovat a hodnotit nové směry a myšlenky.



6.  PEDAGOGICKÝ:  katecheze není pouze vzdělávání se v náboženských vědomostech, ale i výchova ve
víře a k víře. Znalost vzdělávacích a výchovných zásad obohacuje a zlepšuje práci katechety.



7.  SOCIOLOGICKÝ:  katecheta je člověk vztahů a vědomostí. Poznatky, které přináší společenské
vědy, jsou zárukou jeho odbornosti a dobrých výsledků.



8.  PASTÝŔSKÝ:   katecheta působí v církvi, je jedním z nejdůležitějších členů. Zná proto směrnice
Biskupské konference, pastorační plán farnosti ve které působí a svého biskupa.





5. Pedagogické dovednosti a návyky katechety:


Katecheta si má osvojit pedagogické dovednosti a návyky, mezi které patří schopnosti:


1.  INFORMAČNÍ : didakticky přetvářet látku vědy  v obsah učebního předmětu, zajišťovat zpětnou
vazbu, používat materiální didaktické prostředky, hovořit řečí přiměřenou chápání a logice
katechumenů


2.  MOBILIZUJÍCÍ : upoutat pozornost, učit aplikaci teoretických poznatků, plánovat, kontrolovat
a objektivně hodnotit činnost


3.  ROZVÍJEJÍCÍ : aplikace didaktických metod, rozvíjet tvořivost, perspektivní orientaci
v činnostech, rozvíjet řečové schopnosti, schopnost sebereflexe


4.  ORIENTAČNÍ : orientovat zájmy, záliby a možnosti katechumenů na skutečné hodnoty


5.  KOMUNIKAČNÍ : ovládat výrazové prostředky srozumitelného projevu, budovat vztah, správně se
rohodovat v pedagogických situacích, vnášet humor


6.  ORGANIZAČNÍ : plánovat výuku, formulovat cíle a volit adekvátní prostředky jejich realizace



Viděno očima Všeobecného direktoria pro katechizaci: „Formace katechety nesleduje nic jiného, než
aby dovedl účinně oživovat cestu katecheze, během níž postupně, v etapách zvěstuje Ježíše Krista,
učí znát jeho život, zasazený do dějin spásy, vysvětluje tajemství Syna Božího, který se stal pro
nás člověkem; a konečně pomáhá katechumenovi nebo katechizovanému sjednotit se s Ježíšem Kristem
svátostmi uvedení do křesťanského života“[1]. Katecheta by měl tedy v procesu své formace projít
stejnou cestou, jako ti, které sám vede. Tuto cestu lze rozdělit na tři etapy: evangelizace,
systematická katecheze, život ze svátostí a účast na liturgii církve.


________________________________

[1] Všeobecné direktorium pro katechizaci. Praha : Sekretariát České biskupské konference (pro
vnitřní potřebu), 1998, s. 182 – 183.