seneuvecinmovaiii (Šulová, 2005, s. 55). ■d škol n í období dítěte í ečuí období života Jedince konCíč m povinné ikuliu docházky ck, 2012; Šulová, 2005) leíi třetím až šestým rokem dítěte ii, 2003; Helus 2000; řiíean, 2004: 005): Eencckŕ období 10^ nebo - nejednotnost, •kéobdobí ido jednoho roku), i období (1-3 roky), jíní období (3-6 • puuili pFnlmčt ifinnŕji ;i Iŕue nnCíis^íině, ■ :|ľ:^:.ľ, i.ki'k,.-ik\........h- - prvnípakLiRyoCTUirání (knjhnvť pohyby, witikalnísn»tr carylj - TUÍIra beicdoriíkydliníhvímúdHjpťiii. n TTmi-k ™+hi sklrnk-i Litlríi v jiíilnŕ men ;lIľh ihpTTi ,'r,Mii wliv ■ iii/,pi.n-.il ki.iil.ii-. .i i;:.. k./.|". ■ du náduba njslcdnč ji opri vyKvHt Vývojová specifika dvouletých dětí a jejich diagnostika Kognitivní vi myšlení antropomorfk přenáší lidské vlastnosti skutečností artiřkialist iclíé = „kdo to délá a proč to át magické = kouzla pohádek jsou ste zená jako běžná skuteči Psychosociální vývoj :hický vývoj dítěte, ba seheuv&dnmění, závislá na no cení dospělým, či anální vývoj áJní vývoj jako začleňování do ečnosti. Lucie Grůzová Zora Syslová Vývoj myšlení dítčtc jde ruku v ruce s vývojem řeči. skloňuje, sestaví větu o několika si vech a zvládá krátké říkánky a písničky Slovní zásoba = 50 až 350 slov. Rádo si nechává číst a baví ho listí] vání knihou rozvoj inteligence a představivosti Dtagaost&a dvnuleLých délí Fžatlavky: ■ TudividuálnosL [vylvárení mapy individuálnícl 69 'ředškolní období dítěte ? • počáteční období života jedince končící zahájením povinné školní docházky (Jandourek, 2012; Šulová, 2005) • věk mezi třetím až šestým rokem dítěte (Atkinson, 2003; Helus 2000; Říčan, 2004; Šulová, 2005): • novorozenecké období (0-4 nebo 6 týdnů) - nejednotnost, • kojenecké období (do jednoho roku), • batolecí období (1-3 roky), předškolní období (3-6 Dvouleté dítě batole • období výrazného motorického rozvoje • období samostatné chůze s cílenou manipulací, • doba osvojování mateřského jazyka • období rozšiřování sociálních vztahů • doba vydělování vlastního já a sebeuvědomování (Šulová, 2005, s. 55). Hrubá motorika dobře chodí a pri chůzi používá rozkročený postoj, což mu dovoluje pohybovat se vzpřímeněji a došlapovat nejprve na patu a až poté na špičku. Dokáže se vyhnout překážkám, které mu stojí v cestě. Na jedné noze dokáže dvouleté dítě stát jen na okamžik Jemná motorika: • pouští předmět jemněji a lépe načasované, • (postaví dvě kostky na sebe) • ovládá stavění svislé i vodorovné • první pokusy o čmárání (kruhové pohyby, vertikální směr čáry) • Tužku bere do ruky dlaňovým úchopem, • Hrnek nebo sklenici udrží v jedné ruce, ale objem často vyliv' • rozepnout knoflíky a rozevírá velké zipy. • Záliba v presýpaní písku, nalívání vody • do nádob a následně ji opět vylívat Kognitivní vývoj myšlení antropomorfické = přenáší lidské vlastnosti do všech skutečností artificialistické = „kdo to dělá a proč to dělá" magické = kouzla pohádek jsou stejně přirozená jako běžná skutečnost Hlavni determinanty a dominanty kognitivního vývoje od narození do tří let (upraveno dle Říčan, 2004; Smékal, 2001; Šulová, 2005; Vágnerová, 2000) Období dítěte Kojenecký věk (1-12 měsíců) Batolecí věk (též rané dětství) (13-24 měsíců) Batolecí věk (25-36 měsíců) Kognitivní vývoj (dle J. Piageta) Fáze senzomotorické inteligence (přetrvává také 2. rok) Fáze symbolického a předpojmového myšlení Dispozice k učení Senzorické připoutáni9 Napodobivost, ovlivniteJ-nost Napodobivost, explorace, Pokus-omyl Vývoj dalších dispozic PreskJiáJní, sebestředné, premo-rální stádium Dětská logika - důslednost, vivosti, první náznaky prospť vývoj smyslu pro druhé Rozvoj předsta-iktivního myšlení, Další charakteristiky Kolem 8. měsíce věku dochází k prvnímu rozlišování známého od neznámého, odtud první diferenciace základní životní orientace na svět jako výzvu nebo jíjko hro/bu. Vývoj myslení dítěte jde ruku v ruce s vývojem řeči. skloňuje, sestaví větu o několika slovech a zvládá krátké říkánky a písničky Slovní zásoba = 50 až 350 slov. Rádo si nechává číst a baví ho listování knihou rozvoj inteligence a představivosti Psychosociální vývoj psychický vývoj dítěte, tvorba sebeuvědomění, závislá na hodnocení dospělým, emocionální vývoj sociální vývoj jako začleňování do společnosti. období stálosti objektu, kdy dítě ma již integrovánu reprezentaci matky, která mu pomáhá překonává t období osamostatnění. Dítě již dokáže unést frustrace, (vnitřní pocit jistoty) Vývoj identity - vyskytuje se první období vzdoru; věta „Já sám/sama" se považuje za doklad vzniku instance „jáství" dle Ericksona začíná období iniciativa nebo vina - vývoj svědomí Dítě se učí: „I can play." Mohu se ozvíjet, plánovat, být tvořivé. Diagnostika dvouletých dětí Požadavky: Individuálnost (vytváření mapy individuálních pokroků) Komplexnost (ne pouze jeden zdroj, ale objektivní informace z více situací i zdrojů) Integrativnost - širší pohled Kontinuálnost Konkrétnost - popis Objektivnost - bez předsudků, věcná zjištění Konsenzualita - shoda všech účastníků Prognostický charakter Pedagogický optimismus - orientace na kla< Etická a pedagogická odpovědnost a odbornost dškolní vývoj ?ie pro troblém Vycházíme z vývojové psychologie a aktuálního vývoje dítěte pravidelný popis: • současného stavu • na čem je potřeba pracovat • jakým způsobem • portfolio dítěte Literatura orká, H., & Syslová, Z. (2011). Studie k předškol pedagogice. Brno: MU. Langmeier, J., Langmeier M., & Krejčířové, D. (1998). Vývojová psychologie s úvodem do vývojov neurofyziologie. Praha: H&H. Matějček, Z. (2005). Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada Oublishing. Mertin, V, & Gillernová, L (2010). Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál. Pelikán, J. (1995). Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis. Průcha, J., Walterová, Ev & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál. Slentz, K., & Krogh, S. (2013). Teachingyoun children - contexts for learning. New York: Routledge.