Vývojová psychologie Pavla Kremserová Sigmund Freud • * 1856 Příbor na Moravě, + 1939 Londýn • Zakladatel psychoanalýzy • Revoluční psychosexuální vývojová teorie • pomocí teorie vysvětluje různé typy psychických poruch a neuróz Psychosexuální vývoj • Název oblasti podle přesunu sexuálního pudu: • 1. Orální stádium (0 - 1 rok) • vytváření vztahu k matce – formou identifikace • Orální fixace – orální charakter • lidé vyžadující zvýšenou péči, pozornost, oporu, závislost na jiných lidech • uspokojení skrze orální oblast – závislosti, cucání prstů, kouření, PPP • 2. Anální stádium (1 - 3 roky) • vytváření vztahu k sobě samému, vlastní činnosti a jejich výsledkům • motivy retence(zadržení) a expulze(vypuzení) – nejen ve vztahu k exkrementům • učení schopnosti sebekontroly – vytváří se superego • Anální fixace – anální charakter • lidé lpí na majetku, penězích, hromadění, šetrnost až lakota, tvrdohlavost, autoritativnost, sobectví • v dospělosti až OCD, chorobné hromadění Psychosexuální vývoj • 3. Falické stádium (3 – 5 let) • vytváření vztahu k opačnému pohlaví a vlastní identity • Oidipův a Elektřin komplex (podle Junga) – řešení je identifikace s rodičem stejného pohlaví • „závislost na penisu“? – nebylo prokázáno, spíše ženy jsou více spokojenější se svým tělem než muži • Falický charakter - falická fixace • preference a zvýšená závislost syna na matce či dcery na otci • 4. Latentní stádium (6 -12 let) • nedochází k manifestaci libida • mozek – „oblast slasti“ • latentní charakter – vyřešení komplexů a identifikace s rodičem stejného pohlaví • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti Psychosexuální vývoj • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti • genitální charakter • lidé biologicky a psychicky zralí pokud: • plně vyřešili svůj Oidipův (Elektřin) komplex • překonali pregenitální ambivalenci • na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu Erik Erikson • * 1902, + 1994 • Prožíval krizi identity • Navrhl 8 vývojových stádií identity • Revize Freudových stádií • Každé stádium má určitý typ krize • Vyřešení posouvá ego, které získá „ctnost“ • Jinak pocit méněcennosti Vývoj identity • 1. základní důvěra x základní nedůvěra (0 - 1 rok) • Ctnost: naděje • Vznik nejtěžších patologií • Existencionální otázka: Mohu důvěřovat světu? • 2. autonomie x stud (1 - 3 let) • Ctnost: vůle • Vznik pochybností a stud (stydím se sám za sebe) • Existencionální otázka: Je v pořádku jaký jsem? • 3. iniciativa x vina (3 - 5 let) • Ctnost: účelnost • Vznik pocitu viny (udělal jsem něco špatného, co se dá napravit) • Existencionální otázka: Je v pořádku to, co dělám? • 4. snaživost x méněcennost (6-12 let) • Ctnost: kompetence • Vznik pocitu nedostatečnosti • Existencionální otázka: Mohu být přínosem ve světe lidí a věcí? • 5. identita x konfuze rolí (12-20 let) • Ctnost: věrnost • Vznik vnitřního chaosu • Existencionální otázka: Kdo jsem? Čím mohu být? • 6. intimita x izolace (20-30 let) • Ctnost: láska • Vznik izolace sebe samého • Existencionální otázka: Mohu milovat? • 7. generativita x stagnace (30-60) • Ctnost: péče • Vznik stagnace a uzavření • Existencionální otázka: Mohu se ohlédnout za životem? • 8. integrita x zoufalství (60-+) • Ctnost: moudrost • Vznik chorobného strachu ze smrti • Existencionální otázka: Bylo v pořádku jaký jsem byl? Jean Piaget • * 1896, + 1980 • Švýcar, biolog • Teorie na základě pozorování svých 3 dětí • Také teorie vývoje morálního usuzování • Ontogeneze kognitivního vývoje • Vývoj způsobu, jakým člověk v průběhu svého života poznává a jak pracuje se získanými informacemi • 4 hlavní stádia Kognitivní vývoj • 1. senzomotorické stádium (0 – 18-24 měsíců) • Uvědomování si počitků z vnějšího i vnitřního prostředí, pouze „tady a teď“ • Ke konci stálost objektu • 2. předoperační stádium (2 - 7 let) • Uvažuje o předmětech jako symbolických pojmech a používá fantazijní prvky hry • Ke konci stálost počtu, objemu • 3. stádium konkrétních operací (7 – 12 let) • Operace se symboly konkrétních předmětů • Ke konci schopnost abstrakce • 4. stádium formálních operací (12 let a výše) • Schopnost abstraktního myšlení, vytváření hypotéz Piagetovy pokusy • https://www.youtube.com/watch?v=TRF27F2bn-A Lawrence Kohlberg • *1927, +1987 • Koncept morálního vývoje • Vycházel z Piageta • Ověřoval pomocí hypotetických dilemat • 7 stádií a 3 úrovně Morální vývoj: • 0. předmorální stádium – rozlišování libého (zábava) a nelibého (bolest) • I. Úroveň prekonvenční morálky (předškolní věk) • 1. stádium – orientace na poslušnost a vyhnutí se trestu • 2. stádium – orientace na odměnu, dodržení pravidel pouze v os. zájmu • II. Úroveň konvenční morálky (školní věk) • 3. stupeň – orientace na to být „hodným dítětem“, dobré je to, co se ode mě očekává a vyhnout se nesouhlasu • 4. stupeň – orientace na autoritu, právo a řád, vyhýbání se pocitu viny za nedodržení • III. Úroveň – postkonvenční morálky (dospělost) • 5. orientace na společenskou smlouvu – principy obecně uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch, k přesunu dochází ve 30 letech • 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy, spravedlnost, důstojnost, rovnost; tohoto stádia dosáhne asi jen 15% lidí • 7. náboženské stádium – mystické, jde o tzv. kosmické vědomí jednotu s vesmírem či s Bohem • Kritika • Studie vznikla pouze po rozhovoru s muži, ženy dosahují podle ní stádia vždy nižší než muž (obvykle 3. st. a muž 4. st.) –> ženy nejsou méně morální, ale kladou vyšší důraz na sociální aspekt situace a potřeby ostatních • Krebs – ať při testu vykazujeme jakoukoliv úroveň, ve skutečnosti často jednáme podle úrovně nižší Heinzovo dilema • V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2 000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1 000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást. Určení morálního stádia • 1. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék, protože následkem toho by byl uvězněn • 2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen do vězení • 3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena očekávala. • 4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje krást • 5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék, protože každý má právo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože vědec má právo na kompenzaci za své úsilí. • 6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil zlaté pravidlo cti a respektu. Mary Ainsworthová • (1913-1999) • Teorie attachementu • Baltimorská studie 1963 – „Test neznámé situace“ • Test trvá 20 minut. Dítě si během toho hraje s matkou, samo a pak se matka opět vrátí. Intervaly byly tříminutové. • U dítěte pozorováno: 1. míra zvídavosti, 2. reakce na odchod a příchod matky • 3 typy emočního připoutání • Mary Mainová přidala v 80. letech 4. typ 1. úzkostně vyhýbavý typ nejistého připoutání (10-20 % dětí) • Dítě: Matku ignoruje nebo se ji vyhýbá. Neprojevuje emoce, když matka odchází nebo přichází. Dítě utíká pryč, když se matka přibližuje. Příliš nerozlišuje mezí cizí a blízkou osobou. • Matka: Je méně zúčastněná. Nereaguje na potřeby dítěte a dítě tak ztrácí snahu o komunikaci. • Prognóza: Člověk nedokáže navázat důvěrný vztah. Je nezávislý a nechce na nikoho spoléhat. Není schopen poskytnout podporu blízké osobě. Emoční intimita pro něj není důležitá, emoce neprojevuje. Problémy řeší vyhýbáním se. 2. bezpečně připoutaný typ (65-70 % dětí) • Dítě: V matčině přítomnosti je zvídavé, navazuje kontakt s cizími lidmi, matka je bezpečná základna. Reaguje špatně na odchod matky a v tu chvíli ho cizí lidé nezajímají. Je radostné když přijde. • Matka: Matka emočně reaguje a uspokojuje potřeby dítěte. • Prognóza: Vyhledává intimitu a emočně blízké vztahy. Cítí se spokojeně ve vztahu, ale občas vyhledává i nezávislost. 3. úzkostně vzdorující, rezistentní typ (10-20 % dětí) • Dítě: Je pasivní, explorace se bojí i když je matka přítomna. Po odchodu je extrémně nervózní a nespokojené. Po návratu má ambivalentní projevy. Chce být v blízkosti, ale je i rozmrzelé. Při shledání někdy matku bouchne, nepřitulí se. • Matka: Interakce podle svého rozhodnutí, potřeby dítěte uspokojuje nekonzistentně. Jednou je vřelá jindy odmítá. Pouze demonstrativní emoce. • Prognóza: Intimní a emoční vztahy vyhledává a touží po ocenění, ale zároveň ve vztazích nejistota a pochybnost o sobě samém. Může být závislý ve vztahu. 4. nejistý – dezorganizovaný (10-15 % dětí) • Dítě: Projevuje směs vyhýbavého a vzdorovitého chování. Je zmatené, ustrašené, ale i vzdorovité, agresivní. • Matka: Chování je nečitelné a nevypočitatelné. Užívá zastrašující strategie a sama je ustrašená. Rodičovský typ se objevuje u psychicky narušených jedinců nebo lidí po traumatu v době intenzivního truchlení. ( u 31 % adolescentních matek) • Prognóza: Rizikový faktor pro vznik poruch chování a vývoje. Člověk touží po vztahu, ale lidem nevěří. Strach z odmítnutí, ze zranění. Poruchy chování, horší zvládání stresu. Ze všech typů je zde největší riziko psychopatologické vývoje. Test neznámé situace • https://www.youtube.com/watch?v=m_6rQk7jlrc Margaret Mahlerová • psychoanalytická teoretička (1897-1985) • teorie separace a individuace • pozorování vztahu mezi matkou a dítětem kojeneckého a batolecího věku • dětský vývoj rozdělila na 3 fáze, kde každou fázi dala do vztahu k určitému typu psychopatologického vývoje 1. normální autistická fáze (od narození do 2 měsíců) • dítě nerozlišuje mezi matkou a okolím, většinou spí • má svůj svět a tím se brání před zahlcením vnějších podnětů • matka se slaďuje s dítětem • když je matka úzkostná, nepřátelská, nepředvídatelná, zvyšuje u dítěte vznik psychózy, protože neopustí „autistickou skořápku“ 2. normální symbiotická fáze (2-5 měsíců) • dítě si matku uvědomuje, ale vnímá ji jako součást sebe • kojení je slast a zahání úzkost • přání jsou absolutní, cítí se omnipotentně, bezpečně • pokud matka neuspokojuje potřeby dítěte, nefunguje harmonický vztah a neutvrzuje ho v pocitu všemocnosti, dítě se v budoucnu nenaučí kontrolovat svoje afekty, agresivní sklony; má omezenou schopnost vytvářet kvalitní vztahy, oslabená identita 3. separačně-individuační fáze (od 5 měsíců do 3 let) • separace je proces psychického i tělesného oddělení od matky • je předpoklad k samostatnému „já“ • individuace je vývoj motorických, percepčních a kognitivních schopností, které separaci umožňují • 4 subfáze: A. subfáze diferenciace (4/6-9/10 měsíců) • dítě si uvědomuje rozdíl mezi ním a matkou • „skořápka“ praská a dítě se líhne a má zvýšený zájem o svět, náhled na něj má od své matky B. subfáze procvičování a tréninku (9/10-15/18 měsíců) • dítě leze a chodí samostatně • aktivně zkoumá okolí a více se vzdaluje od matky, cítí se mocné a světa se nebojí C. subfáze sblížení (15/18-24 měsíců) • dítě řeší konflikt, zda objevovat a vzdalovat se od matky nebo zůstat blízko poblíž bezpečí • pokud matka ignoruje nebo je netrpělivá, dítě se začne bát, že ho matka opustí a vyvine se u něj úzkostná osobnostní dispozice, vnitřní konflikt se promítá do chování dítěte, to je chvíli na matku fixované a pak ho odstrkuje; když to matka nezvládne vzniká terén pro hraniční poruchu osobnosti, neurózy a psychózy D. subfáze upevnění individuace (24-26 měsíců) • dítě si dokáže matku zvnitřnit (vytvoří si její symbol, obraz), a tak řeší problém s nepřítomností • má k matce stálý citový vztah a má ji rádo i přes menší frustrace • dochází k tzv. oidipovskému komplexu, dítě začleňuje otce do života a funguje určitou dobu i bez matky • pokud nedosáhne dítě této fáze, v dospělosti není schopné akceptovat samotu, tlumit afekty, zvládat frustraci (osobu zcela zavrhne) a zklamání, má problém se sebedůvěrou a zdravou identitou