RJ1019 Úvod do studia ruštiny 1
přednáška / prezenční studium
Anton Poludněv
Program
• Klasifikace jazyků
• Genetická klasifikace
▪ Jazykové rodiny
▪ Nostratická hypotéza
▪ Indoevropská rodina
▪ Satem :: kentum
▪ Balto-slovanská jednota
▪ Slovanská glotogeneze
• Slovanské jazyky
2
KLASIFIKACE JAZYKŮ
• Počet jazyků: 3 000 – 8 000
• Jazyk vs. dialekt (диалект)
▪ Čeština :: slovenština
▪ Srbština :: chorvátština :: bosenština ::
černohorština
▪ Arabské dialekty (vzájemně nesrozumitelné)
3
Klasifikace jazyků
• Čínština: 1 miliarda mluvčích
• Angličtina: 350 mil.
• Španělština: 250 mil.
• Hindština: 200 mil.
• Arabština: 150 mil.
• Bengálština: 150 mil.
• Ruština: 150 mil.
• Portugalština: 135 mil.
• Japonština: 120 mil.
• Němčina: 100 mil.
• Francouzština: 70 mil.
• Paňdžábština: 70 mil.
• Javánština: 65 mil.
• Bihárština: 65 mil.
• Italština: 60 mil.
• Korejština: 60 mil.
• Telugu: 55 mil.
• Tamilština: 55 mil.
• Marátština: 50 mil.
• Vietnamština: 50 mil.
• Čeština: 10,4 mil.
4
Comrie a kol. (2007)
Klasifikace jazyků
• Klasifikace jazyků (классификация языков):
▪ Genetická/genealogická
(генетическая/генеалогическая): historická
příbuznost
• Monogenetická teorie (моногенетическая теория): jazyk
se vyvinul na jediném místě na světě a odtud se rozšířil do
ostatních částí.
• Polygenetická teorie (полигенетическая теория): jazyk
vznikl na několika místech nezávisle na sobě.
▪ Typologická (типологическая): srovnání
nepříbuzných jazyků
▪ Areální (ареальная): geografické rozložení
5
GENETICKÁ KLASIFIKACE
• 19. st.: příbuzenství jazyků, prajazyk, jazykové změny
• Jazyková divergence (дивергенция) / štěpení (распад) –
vývoj z jediného (pra)jazyka probíhající přes fáze postupně
se odcizujících dialektů  jazyková různost.
• Jazyková konvergence (конвергенция) – vzájemné míšení
jazyků.
• Historickosrovnávací metoda (сравнительноисторический
метод) – rekonstrukce předhistorického
stavu a vývoje jazyků na základě jejich srovnávání (tzv.
vnější rekonstrukce).
• 15 jazykových rodin (языковая семья)
▪ Izolované + vymřelé jazyky
6
Jazykové rodiny
• Indoevropská
• Kavkazská
• Uralská
• Altajská
• Afroasijská (dříve semitohamitská)
• Drávidská
• Tibetočínská
• Thajská
• Paleoasijská
• Austroasijská
• Austronéská
• Papuánská
• Austrálská
• Africká
• Rodina amerických indiánských jazyků
• Izolované (baskičtina, japonština, korejština atd.)
• Vymřelé jazyky Blízkého východu a Středomoří (sumerština, elamština, minojština atd.)
7
Nostratická hypotéza
• Владислав Маркович Иллич-Свитыч (V. M.
Illič-Svityč, 1934–1966): třídílný slovník «Опыт
сравнения ностратических языков».
▪ Čeští představitelé: Arnošt Lamprecht, Mirek Čejka.
• Nostratická prarodina (ностратическая
макросемья): vzdálené příbuzenství ie. jazyků s
jinými jazykovými rodinami.
▪ Rodiny: ie., uralská, altajská, jihokavkazská
(kartvelská), afroasijská, drávidská.
• 8 tis. p.n.l.: rozpad nostratického období.
8
Indoevropská rodina
• Dříve indogermánská rodina
• 150 jazyků, 2 miliardy mluvčích, Evropa, Přední
Asie, Indie
• Evropská větev: baltské, slovanské, germánské,
keltské, románské, nová řečtina (mrtvá stará
řečtina), albánština, arménština, ostatní vymřelé
(etruština, sikulština, dákština atd.).
• Asijská větev: indické, íránské, dardské, mrtvé
anatolské (dříve chetitsko-luvijské, nejstarší ie.
větev, Malá Asie), mrtvá tocharština (východní A
& západní B, severní Čína).
9
Satem :: kentum
• 3 řady ie. guturál:
• Číslovka 100 v avestě (satəm) a latině (centum): satemové ::
kentumové jazyky.
• Satemové (сатемные):
▪ Prosté veláry + labioveláry = prosté veláry
▪ Palatály  sykavky (= spirantizace)
▪ Skupiny: slovanská, indoíránská, baltská, arménština, albánština.
• Kentumové (кентумные):
▪ Prosté veláry + palatály = prosté veláry
▪ Skupiny: germánská, keltská, románská, anatolská, řečtina,
tocharština.
10
Satem :: kentum
11
Balto-slovanská jednota
• Pojem z dob Augusta Schleichera (1821–1867)
• Balto-slovanské shody (балто-славянские
совпадения): shoda historického vývoje určitých
jevů.
▪ August Schleicher: Existoval společný jazykový
útvar, z něhož divergentním vývojem se vyvinuly
baltská a slovanská jazyková větev. 
▪ Antoine Meillet: Obě větve získaly mnoho společných
jevů z ie. Jsou to buď ie. archaismy, nebo paralelní
neologismy vzniklé v každé větvi nezávisle. V každé
větvi došlo k samostatnému vývoji. 
▪ Jänis Endzelin: Společné kontakty. ✓
12
Balto-slovanská jednota
• Zánik aspirace ražených souhlásek
• Společný vývoj původních ie. slabičných
sonant ṛ, ḷ, ṃ, ṇ.
13
Slovanská glotogeneze
• Praevropština/západoindoevropština (3000 –
1500 př.n.l.)
▪ Celá Evropa kromě Egejského moře
• Protobaltština (1500 – 700/500 př.n.l.)
▪ Nesrozumitelná mimo baltský areál
• Protoslovanština/předslovanština/raná
praslovanština (700/500 př.n.l. – 300/400 n.l.)
• (Vlastní) praslovanština (300/400 – 1000 n.l.)
▪ Klasická praslovanština (300/400 – 800 n.l.)
▪ Pozdní praslovanština (800 – 1000 n.l.)
14
SLOVANSKÉ JAZYKY
• Klasifikace podle počtu skupin:
▪ Dichotomická klasifikace
▪ Trichotomická klasifikace
▪ Revidovaná trichotomická klasifikace
▪ Tetrachotomická klasifikace
▪ Pentachotomická klasifikace
15
Slovanské jazyky
• Dichotomická klasifikace
▪ Autor: Josef Dobrovský (1753–1829)
▪ Antské (východo- a jihoslovanské): ruština (r.),
ukrajinština (ukr.,) staroslověnština (stsl.), srbština
(sr.), bulharština (b.), chorvatština (chor.),
slovinština (sln.).
▪ Slavinské (západoslovanské): slovenština (slk.),
čeština (č.), horní lužická srbština (hl.), dolní
lužická srbština (dl.), polština (p.), kašubština
(kaš.).
16
Slovanské jazyky
• Trichotomická klasifikace (tradiční)
▪ Autor: A. Ch. Vostokov (1781–1864)
▪ Západní: slk., č., luž., p.+kaš.
▪ Jižní: b., makedonština (mk.), srbochorvatština (sch.), sln.
▪ Východní: r., ukr., br.
• Revidovaná trichotomická klasifikace
▪ Autor: V. V. Ivanov (1929–2017)
▪ Východní: r., ukr., br.
▪ Jižní:
• Jihovýchodní: b., mk.
• Jihozápadní: srb., chor., sln.
▪ Západní:
• Československé: č., slk.
• Lužické: hl., dl.
• Lechické: p., kaš., pomořská slovinština (pomsln.), polabština (plb.).
17
Slovanské jazyky
• Tetrachotomická klasifikace
▪ Autor: František Václav Mareš (1922–1994)
▪ Jižní:
• b., mk.
• sch., sln.
▪ Severo-západní
• Západní: č., slk., kaš., p.
• Východní: r., ukr., br.
18
Slovanské jazyky
• Pentachotomická klasifikace
▪ Autor: František Kopečný (1909–1990)
▪ Makedonskobulharská skupina: mak., b.
▪ Jihoslovanská: srb., chor., sln.
▪ Československá: č., slk.
▪ Polská: p.
▪ Východoslovanská: r., ukr., br.
19
Bibliografie
COMRIE, B. A KOL. (2007). Atlas jazyků. Praha : Metafora.
ISBN 978-80-7359-129-8.
ČERMÁK, F. (2001). Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky.
Vyd. 3., dopl. Praha : Karolinum. ISBN 80-246-0154-0.
ČERNÝ, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc : Votobia. ISBN
80-85885-96-4.
ČERNÝ, J. (1998). Úvod do studia jazyka. Olomouc : Rubico.
ISBN 80-85839-24-5.
ERHART, A. (2001). Úvod do jazykovědy. Brno : Masarykova
univerzita. ISBN 8021026693.
VEČERKA, R. (2006). Vývoj slovanské jazykovědy v českých
zemích. Brno : Masarykova univerzita. ISBN 8021039531.
20
Děkuji za pozornost!
Спасибо за внимание!