RJ1058/02 Seminář z úvodu do studia ruštiny 1 kombinované studium Anton Poludněv Program • ORGANIZACE STUDIA • ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE • KOMUNIKAČNÍ PROCES • POČÁTKY SLAVISTIKY ▪ Teorie o původu staroslověnštiny ▪ Brněnští slavisté ▪ Etymologické slovníky 20.–21. st. • PSANÝ JAZYK ▪ Fonická a grafická forma • ZPŮSOBY PSANÍ ▪ Logografie ▪ Sylabografie ▪ Abeceda 2 ORGANIZACE STUDIA • RJ1058 (seminář) v ISu 3 Organizace studia • RJ1019 (přednáška) vs. RJ1058 (seminář) 4 Ukončení • Zapsali jste si RJ1019 (přednáška) i RJ1058 (seminář). ▪ RJ1019 (přednáška): povinný ▪ RJ1058 (seminář): volitelný • Zapsali jste si jenom RJ1019 (přednáška). ▪ Budete zkoušeni pouze z otázek probraných v rámci RJ1019 (přednáška). 5 Ukončení • 8 témat k prezentaci ▪ 10 lidí: 1–2 lidí na jedno téma 6 Ukončení • Studentské prezentace: ▪ Přihlásit se k tématu: ZDE ▪ Každý student musí prezentovat téma. ▪ Každé téma musí být obsazeno. • Deadline pro přihlášení se k tématu: ▪ Neděle 22. října včetně • Cesta k zápočtu: ▪ Prezentace tématu na hodině  vložení prezentace do Odevzdáváren v ISu  zpětná vazba  zápočet 7 ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE • Pravopis ▪ Ru: http://gramota.ru/ ▪ Cz: http://prirucka.ujc.cas.cz/ • Korpusy ▪ Ru: http://www.ruscorpora.ru/search-main.html ▪ Cz: https://www.korpus.cz/ • Slovníky & encyklopedie ▪ https://dic.academic.ru/ ▪ http://www.morfologija.ru/ ▪ https://ru.wiktionary.org/wiki ▪ NESČ: https://www.czechency.org/ • Jazyky světa: https://www.ethnologue.com/ • Etymologické slovníky: http://etymolog.ruslang.ru/ • Берестяные грамоты (gramoty na březové kůře): http://gramoty.ru/ 8 KOMUNIKAČNÍ PROCES Obecně zdroj kód signál kanál příjemce Mluvený jazyk mluvčí jazyk hlásky ovzduší posluchač Psaný jazyk pisatel jazyk písmena papír čtenář 9 Černý (1998:14) POČÁTKY SLAVISTIKY • Studium staroslověnštiny (= stsl.) ▪ Stsl. ↔ ostatní slovanské jazyky • Zikmund Hrubý z Jelení (zvaný Gelenius) (1497–1554) ▪ Český humanistický spisovatel ▪ 1. pol. 16. st.: slovník Lexicon Symphonum ▪ Komparace čtyř evropských jazyků: latina, řečtina, němčina + obecně slovanský lexikon zastoupený češtinou. • Josef Dobrovský (1753, Ďarmoty – 1829, Brno) ▪ „Patriarcha slavistiky“ ▪ Zakladatel slovanské jazykovědy ve světovém kontextu ▪ Zajímal se o církevní slovanštinu, stsl., češtinu. ▪ R. 1792–93: cesta do Švédska a Ruska jako průvodce hraběte Šternberka. ▪ Během napoleonských válek napsal učebnici ruštiny. ▪ Divergence slovanských jazyků ▪ Stsl. není praslovanština (psl.) ▪ R. 1822: Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris (Základy jazyka staroslověnského) 10 Počátky slavistiky • Александр Христофорович Востоков (1781–1864) ▪ Editoval Slovník církevní slovanštiny a ruštiny („Словарь церковнославянского и русского языка“, r. 1847) ▪ Sestavil Slovník církevní slovanštiny („Словарь церковнославянского языка“, 1858—1861) ▪ Na něj navazovala panonská teorie o původu stsl. 11 Počátky slavistiky • Franc Miklošič (Franz von Miklosich) (1813– 1891) ▪ Slovinský jazykovědec, který působil ve Vídni. ▪ R. 1885: Etymologický slovník slovanských jazyků ▪ Léta 1852–75: čtyřdílná Srovnávací gramatika slovanských jazyků • Antoine Meillet (1866–1936) ▪ R. 1924: Le Slave Commun • Erich Berneker (1874–1937) ▪ Léta 1908–1913: Nedokončený Slovanský etymologický slovník (písmena A–M) 12 Teorie o původu stsl. • Teorie moravská  ▪ Základ pro stsl.: jazyk moravských Slovanů. • Teorie panonská  ▪ Základ pro stsl.: jazyk panonských Slovanů (= předkové dnešních Slovinců). ▪ Představitelé: Jernej (Bartoloměj) Kopitar (tvůrce), Franz Miklošič (Franz von Miklosich). ▪ Celé 19. st. ▪ Vyvrácena Vatroslavem Jagićem • Teorie bulharsko-makedonská ✓ ▪ Základ pro stsl.: bulharsko-makedonské dialekty ▪ Autor: Vatroslav Jagić 13 Brněnští slavisté • Václav Vondrák (1859–1925) ▪ Paleoslovenista ▪ R. 1920: založil obor slovanské filologie ▪ Druhý rektor Masarykovy univerzity • Bohuslav Havránek (1893–1978) ▪ Paleoslovenista, rusista, bohemista ▪ R. 1928: převzal po V. Vondrákovi slovanskou filologii na MU ▪ Jeden ze zakládajících členů Pražského lingvistického kroužku (PLK) ▪ Jeden ze zakladatelů Vysoké školy ruského jazyka v Praze • Josef Kurz (1901–1972) ▪ Paleoslovenista ▪ Slovník jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae) ▪ Úplná slovní zásoba stsl. do konce 11. st. + církevněslovanské památky českého původu. • Radoslav Večerka (narozen 1928) ▪ Paleoslovenista ▪ R. 1994: editoval Slovník staroslověnštiny („Старославянский словарь (по рукописям X-XI веков)“, spolu s R. M. Cejtlin a E. Blahovou) 14 Etymologické slovníky 20.–21. st. • Этимологический словарь русского языка ▪ Autor: Max Vasmer ▪ V němčině, v létech 1938–1950 (3 svazky) ▪ Přeložil do ruštiny a doplnil O. N. Trubačev (Олег Николаевич Трубачёв). ▪ Ke stažení ZDE • Этимологический словарь славянских языков. Праславянский лексический фонд ▪ U zrodu stál O. N. Trubačev ▪ Moskva, od r. 1974 až dodnes ▪ R. 2014: 39. svazek (písmeno O) ▪ Chystá se 40. svazek (písmena O–P) ▪ 37 svazků ke stažení ZDE 15 Etymologické slovníky 20.–21. st. • Etymologický slovník jazyka staroslověnského ▪ Jediný slovník na světě, který etymologicky zpracovává stsl. ▪ Vychází po sešitech od r. 1989. ▪ R. 2016: sešit 18 (písmena V–Z) ▪ Redaktoři: Eva Havlová, Adolf Erhart, Ilona Janyšková • Etymologický slovník jazyka českého ▪ 2. vyd. (1968) ▪ Autor: Václav Machek (1894–1965) ▪ 1. vyd.: Etymologický slovník jazyka českého a slovenského (1957) • Český etymologický slovník ▪ Autor: Jiří Rejzek ▪ 1. vyd.: r. 2001 16 PSANÝ JAZYK • Historické období: období, o kterém máme písemné zprávy. • Předhistorické období: období, o kterém usuzujeme na základě studia kosterních zbytků, primitivních zbraní, nádob a umělých předmětů. 17 Psaný jazyk • Epigrafie: znakové nápisy vytesané či vyškrabané do kamene, keramiky apod. ▪ Petroglyfy: nápisy ve skále/kamenu. • Paleografie: staré rukopisné písemnosti na papíru, papyru, kůži, hliněných tabulkách, březové kůře (берестяные грамоты). 18 Psaný jazyk • Grafika: soubor způsobů a prostředků záznamu fonologických jednotek v písmu. Jsou to části znaků, znaky a některé další prostředky jejich organizace. ▪ Písmo: soubor písmen. • Gramatologie: obecná nauka studující písmo v nejširších souvislostech. ▪ Grafémika: systém skutečného písma. ▪ Metagrafémika: grafické prostředky jiné než písmo. • Interpunkce: prostředky sloužící organizaci textu. ▪ Subgrafémika: primitivní předchůdce písma. 19 Fonická a grafická forma FONICKÁ STRUKTURA GRAFICKÁ STRUKTURA VZTAH K VÝZNAMU text ⸺⸺ mluvní akt piktogram/ideogram slovo logogram morfém logogram VZTAH KE ZVUKU slabika sylabogram foném grafém fón fonetický znak 20 Čermák (2001:30) ZPŮSOBY PSANÍ 1. (Piktografie: obrázkové „písmo“) • Grafický znak (obrázek) zaznamenává předmět. • Nemuselo se nutně vázat na žádný jazyk. 2. Logografie (logografický systém): slovní písmo • Grafický znak (logogram, resp. piktogram/ideogram) zaznamenává slovo/morfém. 3. Sylabografie (slabičný systém): slabičné písmo • Grafický znak (sylabogram) zaznamenává slabiku. 4. Abeceda (alfabetický systém): hláskové písmo • Grafický znak (grafém) zaznamenává foném. 21 Logografie • Piktografie  logografie: starý Egypt, Mezopotámie (vliv Egypta?), stará Čína. • Piktogram/ideogram: názorný obrázek představy pojmu, zvl. ve starověkých písmech. • Logogram: názorný obrázek označuje slovo. ▪ Co slovo, to znak. 22 Logografie • Nejstarší piktografická/ideografická písma: ▪ 3 200 př. n. l.: sumerské klínové písmo [1] ▪ 3 000 př. n. l.: staroegyptské písmo [2] ▪ 2 000 př. n. l.: čínské písmo [3] 23 [1] [2] [3] Logografie • R. 1820: Jean-François Champollion (1790– 1832) rozluštil egyptské hieroglyfy. • R. 1857: dokončeno rozluštění sumerského klínového písma (dlouhý kolektivní proces). • Čínské písmo (po mnoha reformách) je živé dodnes. 24 Sylabografie • Sylabogram: grafický znak zachycuje zvukovou slabiku, vztah k významu nemá. • Úspornější systém: několik stovek slabik (vs. neomezený počet slov) ▪ Klínopis: chetitština, sumerština, akkadština, asyrština, perština. ▪ Západní semitština ▪ Japonská kana: hiragana, katakana ( čínské písmo) ▪ Inuit 25 Sylabografie • Abugida: podtyp sylabogramu založený na kombinaci CV. ▪ Etiopština (tzv. ge’ez) [1] ▪ Dévanagárí: indické písmo (doslova písmo božského města) používané v klasickém sanskrtu, dodnes se používá v hindštině. [2] 26 [1] [2] Sylabografie • Mayské písmo: logosylabický systém • 2. pol. 20. st.: Ju. V. Knorozov (Юрий Валентинович Кнорозов, 1922–1999) přichází se sylabickou hypotézou a publikuje překlad mayských rukopisů. 27 Abeceda • Grafém (písmeno, litera): minimální distinktivní jednotka písma. • 13. st. př. n. l.: Féničané s využitím egyptských hieroglyfů vytvořili hláskovou abecedu o 22 písmenech. ▪ Systém abdžád: grafémy označující slabiky se začaly užívat (jenom) pro označení konsonantu, vokál se přestal označovat. ▪ Dodnes arabština a hebrejština 28 Abeceda • Řekové doplnili fénickou abecedu o písmena pro vokály. ▪ Fénická písmena nevyužitá v řečtině + nová písmena ▪ Celkem 24 písmen 29 Abeceda • Řecká abeceda měla dvě větve: ▪ Západní: latinka (→ čeština pod vlivem němčiny) ▪ Východní: hlaholice [1], cyrilice [2] (→ ruská azbuka) 30 [1] [2] Bibliografie ČERMÁK, F. (2001). Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha : Karolinum. ISBN 8024601540. ČERNÝ, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc : Votobia. ISBN 80-85885-96- 4. ČERNÝ, J. (1998). Úvod do studia jazyka. Olomouc : Rubico. ISBN 80-85839- 24-5. VEČERKA, R. (2006). Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Praha : Euroslavica. ISBN 808549471X. VEČERKA, R. (2006). Vývoj slovanské jazykovědy v českých zemích. Brno : Masarykova univerzita. ISBN 8021039531. VEČERKA, R. (2008). Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů. 2. vyd. Linguistica ONLINE. Dostupné online: . VEČERKA, R. (2009). Jazyky v komparaci. Praha : Euroslavica. ISBN 9788085494877. 31 Děkuji za pozornost! Спасибо за внимание!