DIAGNOSTIKA - PODKLADY JEDNÁ SE POUZE O OSNOVU KVÝUCE METODY ATECHNIKY SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY (OBECNĚ)  metody obecné  rodinná anamnéza (RA)  osobní anamnéza (OA) RA, OA  Specifika komunikace s rodiči  Důvěra a spolupráce  Citlivý a taktní přístup  Užívání odborných termínů  …nebát se přiznat, že něco nevíme… RA  Rodiče  Sourozenci  Příbuzenstvo  Rodinné uspořádání OA  Prenatální/perinatální/postnatální vývoj  Péče odborných lékařů apod.  Medikace  Psychomotorický vývoj  Řečový vývoj  Sebeobsluha  Vzdělávání  Speciálněpedagogická intervence... METODY ATECHNIKY DIAGNOSTIKY (OBECNĚ)  metody speciální  pozorování  explorační metody  diagnostické zkoušení  testové metody  kazuistické metody  rozbor výsledků činnosti  HRA  ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  srozumitelnost a plynulost projevu  součástí vyšetření této roviny je také:  vyšetření oromotoriky  stav chrupu a skusu  symetrie obličeje – mimika  respirace  fonace ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  vyšetření výslovnosti hlásek  různá artikulační pozice  začátek – střed – konec slova  Opakování slov  Spontánní projev  Recitace a zpěv ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  Hodnocení projevu  Srozumitelnost  Plynulost  Práce s prozodickými prvky  Artikulační obratnost VYŠETŘENÍ SLUCHOVÉ PAMĚTI  opakování  slova  slovní spojení  jednoduché věty  rozvité věty  souvětí  důležité pro porozumění řeči i vzdělávání BATERIETESTŮ FONOLOGICKÝCH SCHOPNOSTÍ G. SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, M. CARAVOLAS  Čtení a psaní – dovednosti navazující na schopnost dítěte osvojovat si mluvený jazyk  Úroveň fonologických dovedností určuje a ovlivňuje rozvoj počátečního čtení a psaní  Čtení a psaní – vyšší úroveň jazykové komunikace 3 KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI, KTERÉ URČUJÍ PRŮBĚH AVARIABILITUVÝVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ  fonematické povědomí  schopnost rychlého jmenování  znalost názvů písmen abecedy i zvuků, které k těmto symbolům patří FONEMATICKÉ POVĚDOMÍ  Jeden z aspektů „fonologie“  Upřesňování vnímání zvukové stavby mateřského jazyka  Přibližně 5. rok vývoje dítěte  Vědomá a pohotová manipulace se slovy na úrovní fonémů  Postup vývoje od celých slov k práci s fonémy BATERIETESTŮ FONOLOGICKÝCH SCHOPNOSTÍ G. SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, M. CARAVOLAS  6 subtestů fonologického povědomí - slabikování v pseudoslovech - rozpoznání hlásek v pseudoslovech - izolace hlásek v pseudoslovech - skládání hlásek - elize hlásek v pseudoslovech - prohazování slabik  2 subtesty rychlého jmenování  1 subtest krátkodobé slovní paměti  1 subtest slovní paměti a morfologicko-syntaktické roviny ZKOUŠKA SLUCHOVÉ DIFERENCIACEWEPMAN – MATĚJČEK  19 dvojic bezesmyslných slabik  od pěti let  umožní zjistit, které skupiny hlásek dítě není schopné diferencovat  nácvičné dvojice  2. sestavy slov  hrep – chrep  mreš – mreč  zlní – zlní SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL. DIFERENCIACE  Vybrané příklady  ptýl-ptýl  truf-tryf  vošl-vočl  dynt-dint  plef-mlef  tost-tost  brát-prát SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL. SYNTÉZA  Vybrané příklady  l-e-s  rak  koza  chroust  petržel  bouračka  příležitost SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL.ANALÝZA  Vybrané příklady  rak  pes  voda  cibule  švestka  pospíchá  traktorista AKUSTICKÉ SLYŠENÍ HLÁSKYVE SLOVĚ  využívá se od 5½ do 7 let  součást školní zralosti  zácvik  příklady  T – TANK G – LED L – SŮL  O – NOC E – MYŠ P - HOP  D – HOST T – SEN ROVINA LEXIKÁLNĚ-SÉMANTICKÁ  vyšetření pasivní slovní zásoby - poznání obrázků  vyšetření aktivní slovní zásoby - pojmenování obrázků  chápání významu slov  chápání abstraktních pojmů  definování pojmů  práce s nadřazenými/podřazenými pojmy  tvorba protikladů TEST PASIVNÍ A AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY  Dr. Durdilová, doc. Klenková  Pasivní složka  Od 4 let – horní hranice neomezena  Výběr obrázku dle instrukce  Aktivní složka  Věkové hranice:…………………….  Specifikace pojmu  Přehled uznávaných odpovědí VYŠETŘENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI  vhodné použít předměty denní potřeby  instrukce k určité činnosti  identifikace, manipulace  obrázky  stupeň náročnosti se zvyšuje – charakter instrukce  synonymní, homonymní a dvojznačné výrazy MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA  skloňování  časování  užívání rodů substantiv  tvorba singuláru a plurálu  stupňování adjektiv  tvoření deminutiv  využívání předložkových vazeb  využívání zájmenných vazeb  jazykový cit SYNTAX  správnost větné skladby  tvoření a chápání věty – rozlišení nesprávné…  délka a složitost větných celků ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU  Varianta pro předškolní děti  Varianta pro děti školního věku – dle doporučení 1.-5. ročník ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU PRO PŘEDŠKOLÁKY (DOPLŇKOVÝTEST ZKOUŠKY JAZ. CITU – Z. ŽLAB)  3 krátké věty – 2 špatně/1 správně  dítě určuje správné řešení  hodný pejsek/hodná pejsek/hodné pejsek  posloucháme rádi veselá pohádka/  posloucháme rádi veselé pohádke/  posloucháme rádi veselou pohádku  Vašek včera sáňkovala/  Vašek včera sáňkoval/  Vašek včera sáňkuje ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU –VARIANTA PRO ŠKOLÁKY  1.TEN/TA/TO  Určování rodů podstatných jmen  zácvik: teta – prázdniny –pero – vybrané příklady  míč  kolo  hodiny  žízeň  Vánoce 2.A MUŽSKÝ/ŽENSKÝ ROD  Přechylování  zácvik: lékař – řidič – kuchařka – hráčka - – vybrané příklady  dělník  běžkyně 2. BTVORBA ADJEKTIV OD SUBSTANTIV A SLOVES  zácvik: bouda pro psa – polévka z ryby – papír, do kterého něco balíme – vybrané příklady  člun s motorem  míč, do kterého se kope 3.A SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN  Zácvik: u stolu je židle/sedni si na – dostal jsem nové kolo/budu jezdit na – ve třídě jsou lavice/sedím ve 2.– vybrané příklady  máme doma štěně – rádi si hrajeme….  dědeček má hůl – musí chodit o …… 3.B PŘEVODVĚTY DO MINULÉHO ČASU  zácvik: venku svítí sluníčko/včera..  Tondo, hraješ s kluky kopanou.. /včera..  díváme se na televizi /včera.. – vybrané příklady  čteme hezkou pohádku – včera..  pekaři pečou chleba –pekaři včera.. 4. SKLOŇOVÁNÍ SLOVNÍCH SPOJENÍ  zácvik: hluboký les/děti zabloudily..  naše nová škola/tešíme se na..  vysoké skály/horolezci šplhali po…. – vybrané příklady  rozbité pero – nemohl psát s..  můj cvičený pes – povídali jsme si o… 5. HLEDÁNÍ SPOLEČNÉHO ZÁKLADU – KOŘENY SLOVA  Zácvik – vybrané příklady  (lep) lepidlo, lepit, nálepka, polepený…  (kov) kovář, kovový, výkovek, podkova… HEIDELBERSKÝTEST ŘEČOVÉHOVÝVOJE H-S-E-T  řečově-lingvistická a řečově-pragmatická složka  větná struktura  morfologická struktura  větný význam  slovní význam  interakční význam  spojování verbálních a neverbálních informací  interakční úroveň  při zvýšeném riziku opožděného vývoje řeči  kontrola vývojových změn a efekt logopedické péče K HEIDELBERSKÉMU TESTU  (proVaši orientaci)  Hannerole Grimmová – výzkumná činnost - vývoj řeči a vývojovou dysfázií v širokém vývojověpsychologickém kontextu  r. 1973 - ve Švýcarsku monografii Strukturně-analytický výzkum dětské řeči  r. 1978 společně s Hermannem Schölerem zpracovali první vydání Heidelberského testu vývoje řeči (H-S-E-T)  test v r. 1997 vychází v prvním slovenském i českém vydání bez norem (M. Mikulajová) Heidelberský test řečového vývoje  Optimální využití 4-9 let – diferenciace úkolů – pro děti mladší/starší pěti let SKLADBA TESTU Větná struktura  porozumění větám  opakování vět Morfologická struktura  vytváření plurálu a singuláru  tvoření odvozených slov  odvozování přídavných jmen Větný význam  oprava významově nesprávných vět  tvoření vět Slovní význam  hledání slov  klasifikace pojmů Interakční význam  flexibilita pojmenování  spojování verbálních a neverbálních informací  dekódování a kódování záměrů Integrační úroveň  paměť pro text VĚTNÁ STRUKTURA (PROVAŠI ORIENTACI)  VS – porozumění větám  porozumění větám různé gramatické obtížnosti  osvojení gramatických, lingvistických pravidel  materiál – figurky PŘÍKLADY INSTRUKCÍ  Zadání pro děti mladší pěti let  Kočku chytil chlapec.  Alík dovolí, aby si Ušáček lehl.  Zadání pro děti pětileté a starší  Kachna odplave dřív, než si ovečka lehne.  Pes kousne medvěda, který chytí zajíce.  Žirafa, kterou chytil zajíc, kousne kačenu.  Malé dítě maminku umývá. VĚTNÁ STRUKTURA  IS opakování vět  používání vývojově specifických syntaktických pravidel  zkracování vět  nahrazování pasivních vazeb aktivními apod.  Dnes na závodech předběhl Honza Petra.  Teta, která u nás dávno nebyla, přijede na návštěvu.  Představím vám pána, jehož syn je velmi úspěšný. MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  PS vytváření plurálu a singuláru  morfologicky správné rozlišování  běžná slova a pseudoslova  obrazový materiál  jedno auto – dvě...  jedna tykalka – dvě....  jeden stabor – dva...  dvě koulátka – jedno...  dva tumbíci – jeden... MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AM tvoření odvozených slov  schopnost vytvářet odvozená slova od základních tvarů podle gramatických pravidel  zahradničit zahradník – zahradnice –zahrada– kvítko  čangařit - čangař – čangařka – čangárna – foktor MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AD odvozování přídavných jmen  vyjádření rozdílů mezi vnímanými vlastnostmi předmětů – stupňování  částečné využití pseudoslov  jablko – fleky  trojúhelník – venty VĚTNÝVÝZNAM  KS oprava významově nesprávných vět  rozpoznat a opravit nesprávná syntagmatická spojení PŘÍKLADYVĚT  Maminka položila vázu s květinami pod stůl.  Když jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze.  Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku.  Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu.  V loterii je možné použít auto.  Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. VĚTNÝVÝZNAM  SB tvoření vět  tvorba vět ze dvou, tří zadaných slov  složitost je dána sémantickou blízkostí slov  tvorba syntakticky a logicky správných celků  dvůr – ležet – pes  radovat se – otec – dárek  slunko - studený SLOVNÍVÝZNAM  BK klasifikace pojmů  výběr konkrétních obrázků k danému nadřazenému slovu  sémanticko-kognitivní operace  živočichové  potraviny  oblečení INTERAKČNÍVÝZNAM  BF Flexibilita pojmenování  danou osobu pojmenovat vždy jinak na základě jejích různých vztahů k jiným osobám  rozlišování struktur mezilidských vztahů na základě oslovení  Tady je muž. Jmenuje se Jan Novák.  Jak mu říká jeho manželka?  Jak mu říká jeho ředitel? INTERAKČNÍVÝZNAM  VN Spojování verbálních a neverbálních informací  přiřazení daného výroku jedné ze čtyř osob na obrázcích na základě jejich emocionálního výrazu  To je doopravdy moc příjemné.  To je přece na zbláznění.Ty jsi úplný blbec! INTERAKČNÍVÝZNAM  ER dekódování a kódování záměru  Dítě má odlišně verbálně reagovat na obsah jednotlivých výroků dle převzaté emocionální reakce  Porozumění obsahu výroku  Ztotožnění s jinou osobou  Empatické i kognitivní převzetí její perspektivy  Slovní formulace daného výroku  Vyjádření příslušného záměru mluvčího  Subtest se zadává pouze pětiletým a starším dětem  práce s obrázky INTEGRAČNÍ ÚROVEŇ  TG paměť pro text  dítě má za úkol udržet v paměti a s větším časovým odstupem rekonstruovat delší smysluplný text  pohádka ŠKOLNÍ DOVEDNOSTI  Propojení s obtížemi ve verbální komunikaci  Projevy percepčních oslabení  Pravopis  Mluvnická chybovost  Specifická chybovost  Podíl pozornosti ŠKOLNÍ DOVEDNOSTI  Čtení  Plynulost  Hlásky – slabiky – slova – významové celky  Tempo  Intonace  Chybovost – fáze čtení textu  Porozumění čtenému textu ZKOUŠKA ČTENÍ  Rychlost  Počet chyb  Stupeň vývoje čtenářských návyků  Kvalita čtenářských návyků  Čtenářské chyby  Porozumění čtenému textu  Průvodní projevy dítěte při čtení PÍSEMNÝ PROJEV  Školní sešity  Domácí úkoly  Opis  Přepis  Diktát  Vlastní písemný projev PÍSEMNÝ PROJEV  Psaní  Charakter písma  Výbavnost  Čitelnost  Sklon, velikost  Grafomotorické tempo GRAFOMOTORIKA  kresba  orientační posouzení celkové vývojové úrovně  posouzení úrovně senzomotorických dovedností  sledujeme – přiměřenost kresby věku dítěte  linie kresby  plocha papíru a její využití  figurální kompozice  barva  čas potřebný k dokončení kresby  kvalita kresebného projevu MOTORICKÉ SCHOPNOSTI A LATERALITA  Hrubá motorika  Jemná motorika  Vývoj – kvalita – výkon  Anamnestické údaje  Motorické testy, běžné činnosti a hra   Sebeobsluha VYŠETŘENÍ LATERALITY  lateralita je důsledek dominance jedné z mozkových hemisfér  projevuje se jako převaha nebo upřednostňování některého z párových orgánů  obvykle se vyhraňuje mezi 3-4 roky, ale může i později  stejná dominance obou polovin těla – nedominantní typ – obourukost  převaha levé – praváctví  převaha pravé – leváctví  Lechta,V. a kol. (2003) Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál.  Přinosilová, D. (2000)Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a využití v praxi. Brno: MU.