VÝZKUMNÉ STRATEGIE KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Lucie Jarkovská, Ph.D. Kvalitativní výzkum se v sociálních vědách zaměřuje na • hlubší porozumění sociálním fenoménům • porozumění sociálních aktérů světu – snaha pochopit jejich perspektivu (v pedagogickém výzkumu např. perspektiva žáků a žákyň, vyučujících, rodičů…) • velké množství informací o malém počtu jedinců/jevů • komplexní a holistické uchopení tématu – k redukci zkoumané reality dochází až v průběhu výzkumu, na základě předběžného vyhodnocování dat • mapování sítě vztahů Kvalitativní výzkum • Nemá striktní pravidla • Dopředu není možné si naplánovat pevný a nezměnitelný plán postupu • Výzkumníci/ice musí být připraveni následovat flexibilní plán výzkumu, který se neustále mění a vyvíjí Proto je důležité Proto je důležité • Pečlivě zaznamenávat data a systematicky je uchovávat (management dat) • Postupně je vyhodnocovat, s analýzou začít hned, nečekat „až budu mít všechno“ • Na základě zjištění průběžné analýzy klást nové výzkumné otázky, flexibilně upravovat plán postupu (na začátku např. počítáte s 8 rozhovory, ukáže se ale, že téma je nenasycené, rozhodnete se proto, že jich potřebujete více) • Metodologii pojmout jako popis výzkumné cesty (ne opisovat poučky z učebnic) Induktivní postup • Sběr dat • Nalezené pravidelnosti/souvislosti • Interpretace • Teorie Indukce (generalizace) je vyvození obecného závěru z dílčích poznatků. Platí-li pro předmět A1 určitá skutečnost B, pro předmět A2 také skutečnost B, pro n-tý předmět An také skutečnost B, pak indukce je název pro náš úsudek, že pro všechny předměty A platí skutečnost B. Rozlišuje se indukce úplná a neúplná. Neúplná indukce má povahu předsudku. Moderní věda a pojetí přírodních zákonů stojí do značné míry právě na neúplné indukci. Deduktivní postup • Teorie • Hypotézy • Sběr dat • Přijaté/zamítnuté hypotézy Dedukce (lat. deductio – odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Jde tedy o základní postup při dokazování. Metodologie je úzce propojena s teorií a analýzou Teorie • je inspiračním zdrojem • poskytuje terminologický aparát • obrací výzkumnickou pozornost určitým směrem (vycházíme-li z interakcionismu, zajímají nás mezilidské interakce) • Je součástí způsobu analýzy dat – nabízí rámce pro interpretaci dat • V mnoha typech kvalitativního designu je teorie zároveň metodologií (analýza diskurzu) • Využití teorie odlišuje výzkum od žurnalistiky. Výzkum není reportáž, kde stačí položit otázky a sepsat odpovědi do článku. Kvalitativní výzkum postupuje cirkulárně, tj. nemá pevný začátek a konec! Výzkumný plán je méně standardizovaný. Výzkumník se vrací k předchozím fázím, opakuje je a modifikuje. • TÉMA • KONCEPTUALIZACE A KONTEXTUALIZACE • VÝZKUMNÝ PROBLÉM/CÍLE VÝZKUMU • VÝZKUMNÁ OTÁZKA • VOLBA VÝZKUMNÉHO DESIGNU • TECHNIKY SBĚRU DAT • STRATEGIE VÝBĚRU PŘÍPADŮ • SBĚR DAT V TERÉNU • ANALÝZA DAT • VÝZKUMNÁ ZPRÁVA/BAKALÁŘSKÁ PRÁCE/ODBORNÝ ČLÁNEK MODEL VÝZKUMU PREEMPIRICKÁ FÁZE Ujasnění oblasti výzkumu, studium literatury a kontextu téma → výzkumné otázky → jaká data potřebujeme k zodpovězení EMPIRICKÁ FÁZE Na základě preempirické fáze volíme jaká data a jak budeme sbírat a jak je analyzovat design→ sběr dat → analýza dat → odpověď na otázky podle Punch, K. 2008. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. Kvalitativní výzkum Výzkumný design (metody) • Etnografie • Případová studie • Analýza diskurzu • Actor-network teorie (ANT, teorie sítí aktérů) • Interpretativní fenomenologická analýza (IPA) • Narativní analýza • Zakotvená teorie Techniky • Pozorování • Rozhovor individuální • Rozhovor skupinový • Analýza textu/obrazu/videa • Mapování vztahů a procesů • Experimentální techniky Etnografie • cílem poskytnout detailní, hloubkový popis každodenního života • Clifford Geertz – Interpretace kultur (1973, česky 2000) hustý popis (thick description) - studium kultury na základě významů (obecných, skupinových, individuálních): Člověk je živočichem, který kolem sebe spřádá významovou síť (Max Weber) - důležitý je dobrý popis situací - kořeny v sociální a kulturní antropologii 19. století - nejen popis, ale i intepretace Etnografie • Různé zdroje dat – analýza rámovaná porozuměním kultuře • Dlouhodobá přítomnost v terénu – zúčastněné pozorování –výzkumnice/ík se snaží porozumět tomu, jaké to je žít v dané (sub)kultuře, proto se stávají účastníky zkoumaného, zároveň se snaží zachovat zřetelnou pozici výzkumníka • Etnografie se často snaží „dát hlas“ těm, kteří jsou zneviditělňováni či utlačováni, etnografové/ky se stávají „advokáty“ těch, které zkoumají • Ethnographers voice – etnogrfie by měla být považována za společný produkt propojenosti životů etnografů/ek a jimi zkoumaných objektů (Hoey 2008). Etnografická data • Pozorování, rozhovory, odposlechnuté konverzace, mediální produkty, popis prostředí… • Gate keepers – informátoři - snaha nalézt klíčové osoby • Rozhovory se odvíjejí od předchozích pozorování – „doptávání se“, pátrání po významu pozorovaného, otevřené otázky, často se podobají běžné konverzaci – výzkumník/ce ale musí stále udržovat jasné povědomí o vlastní pozici a o tom, co s daty bude dělat Terénní poznámky – field notes • Výzkumný deník • Popisné poznámky - portréty jednotlivců, rekonstrukce dialogů, informace o událostech, popis aktivit a reakce jedince na chování ostatních • Reflektující poznámky – zárodky analýzy, postupně se rozvíjející myšlenky z pozorování, reflexe metody, reflexe etických problémů, které při výzkumu nastávají • Vše co zaznamenáváme je zároveň intepretací • Důležitá okamžitá následná každodenní práce s terénními poznámkami po návratu z terénu • Využití technologií – audio a video nahrávky (pozor na přílišné spolehání se na ně, „nemusím dávat tolik pozor, mám to přeci na videu“) Gender před tabulí: Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy • Jak se reprodukuje gender v každodennosti školní třídy? • Díky dlouhodobému pobytu lze vidět to, co nevidíme na první pohled T eorie: • etnometodologické pojetí genderu • poststrukturalistické výzkumy dětství a genderu Metodologie: • etnografický design • případová studie • analýza diskurzu Typy dat • Terénní poznámky • Výzkumný deník • Artefakty vytvořené dětmi – obrázky, slohy • Dotazníčky • Nahrávky rozhovorů • Fotodokumentace Fotodokumentace Drak homosexuál / drak matka Erik • Být holka • Být kluk Kdybych byl holka jmenoval bych se petra. Musel bych si koupit vybrátor. výhody nevýhody Učitelé jim nadržují. Nikdo je nemlátí Mají měsíčky Jsou udělaní rychlej než holky. Stoupne klukům šulin když nechce Soňa • Být holka • Být kluk Zezačátku bych dostala jiné jméno. Jmenovala bych se:……Novotný. Dostala bych místo panenek autíčka. Měla bych: jiný vlasy, oči, povahu, hlas, slušnost, oblečení, věci, neslušnost, orgány. Vymíšlela bych různé naschváli. Hůř bych se učila. Dostávala bych horší známky. V budoucnosti bych měla manželku a ne manžela. Měla bych jinou práci. Práci pro muže a ne pro ženu. Poslouchala bych spíš drsňáckou hudbu. výhody nevýhody nenadává se moc sprostě kamarádila bych se víc s klukama učitelé nám nadržují dostáváme spíš lepší známky u sexu je to bolí jsou více citlivé musí víc dbát na svoji krásu Měsíčky, musí rodit nemusí rodit když je těhotný že si vybírá holky podle krásy a ne podle př: zaměstnání nemusí být holka nadávání sprostě učitelé spíš nenadržují dostávají horší známky Etika výzkumu • Informovaný souhlas • Navazování vztahů ve zkoumaném prostředí Role výzkumnice/výzkumníka • Subjektivita a biografie výzkumníka/ice jako součást výzkumného procesu