Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
1
Metodologie 1_Helena Vaďurová
Osnova zahrnuje pouze základní informace, pro úspěšné zakončení předmětu je nezbytné
studovat také z doporučené literatury!
Co je to věda?
Věda znamená dvojí:
• Soubor systematicky setříděných poznatků o určité oblasti
• Proces vytváření těchto poznatků pomocí určitých pravidel
Věda jako metoda zkoumání a vytváření znalostí
• Věda přijímá autoritu empirických dat – otázky ve vědě zodpovídáme pomocí dat
a její představy jsou prostřednictvím dat testovány.
• Pro vysvětlení dat vytváří věda teorii, kterou testuje pomocí dalších dat
6 principů vědecké metody:
• Empirická ověřitelnost
• Studie a její závěry jsou opakovatelné
• Studie je objektivní (nezávislá na osobě výzkumníka)
• Studie je transparentní – otevřená kontrole
• Hypotézu je možné falsifikovat
• Logicky koherentní
(Scholten, 2016, online)
Pro vysvětlení dat věda vytváří teorii….
Každodenní znalosti Vědecké poznání
• Uspořádány podle subjektivní
důležitosti
• Rutinní jednání
• Neorganizované poznávání
• Vyhýbání se pochybnostem
• Zaměření se na jeden význam
• Ústí forma
• Uspořádány podle určitých kritérií /
objektivní
• Systematizované vědění
• Organizované poznávání
• Systematizace pochybností
• Uznání plurality významů
• Písemná forma
Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
2
Metodologie 1_Helena Vaďurová
Teorie je soubor vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definicí a výroků, který
představuje systematický pohled na jevy tím, že specifikuje vztahy mezi proměnnými,
s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy.“ (Kerlinger, 1972: 2)
Ve vědeckém zkoumání neexistuje jistota!
Paradigma
• „..je způsob pohledu na svět. Je to názor, jak se má dělat věda.“ (Punch, 2006: 52)
• „Konsensus mezi vědci o tom, jak by měly být problémy chápány a zkoumány.“
(Kuhn, 1962)
• Vědci se v rámci jednoho paradigmatu shodnou na tom:
• Že určitý problém existuje
• Jakými způsoby může být zkoumán
• ROZDÍL:
• V tom, na jakých teoretických východiscích staví:
• Epistemiologie vs. Ontologie
• Filozofie
Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
3
Metodologie 1_Helena Vaďurová
Má vliv na to:
• Co považujeme za problematické?
• Jaké otázky si položíme?
• Jaká data a jakým způsobem budeme sbírat?
• Jak budou zkoumané koncepty operacionalizovány a analyzovány?
• VÝZKUMNÁ METODOLOGIE
Přírodní vs. sociální vědy
Přírodní vědy Sociální vědy
• Deterministické závěry
• Universální platnost závěrů
• Kauzalita
• Pravděpodobnostní závěry
• Omezená platnost závěrů
• Obtížné nalezení důkazů o kauzalitě
Kauzalita a korelace
• Korelace = statistický vztah mezi proměnnými
= A a B jsou pozorovány současně
• Kauzalita = příčinná souvislost mezi proměnnými (je nutné splnit podmínku
kauzálního
vztahu)
= A způsobuje B
Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
4
Metodologie 1_Helena Vaďurová
Kauzalita
• Abychom mohli prohlásit, že vztah mezi dvěma proměnnými má
kauzální charakter:
• Musí existovat souběžné změny v obou proměnných
• Musíme vyloučit existenci další, vnější příčiny
• Změny v obou proměnných musí nastat v logickém časovém pořadí
(Disman, p. 28)
Kauzalitu může prokázat pouze experiment
Intervenující proměnná
A B
C
Rozsáhlost přirozených systémů v sociálních vědách
• Riziko zkreslení:
Nelze dosáhnout úplného popsání přirozeného systému, vždy pracujeme s
redukovaným popisem reality.
redukce počtu analyzovaných vztahů mezi proměnnými
redukce populace na vzorek
redukce časového kontinua na jeden časový bod
Experiment
Experiment = jediná výzkumná metoda, která umí dokázat kauzální
vztahy
Výzkumník manipuluje s nezávislou proměnnou (např. metoda výuky, tréninkový
plán, léčba, vystavení sledování programu s násilným obsahem, intenzita osvětlení)
a zjišťuje,
jaký to má důsledek na závisle proměnnou (např. množství znalostí, uběhnutá
rychlost, zdravotní stav, agresivita, pracovní výkon)
Klasický experiment
Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
5
Metodologie 1_Helena Vaďurová
1. Náhodné rozdělení do experimentální a kontrolní skupiny
(experiment porovnává účinky!)
2. Měření
3. Vystavení experimentální skupiny experimentální proměnné
(kontrolované výzkumníkem)
4. Měření – existuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami?
Limity experimentu
• Retenční test
• Hawthornský efekt
Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
Lineární výzkumný plán Cirkulární výzkumný plán
Kdy zvolit jaký přístup?
Kvantitativní Kvalitativní
Osnova: Vědecké zkoumání; přírodní vs. sociální vědy; kvantitativní vs. kvalitativní výzkum
6
Metodologie 1_Helena Vaďurová
• Fenomén, o kterém máme nějaké
informace
• Aplikace teorie
• Dokážeme zformulovat hypotézu,
známe proměnné
• Ambice zobecňovat závěry na populaci
•Nové téma, neexistuje teorie, je těžké
identifikovat proměnné
• Je třeba studovat aktéry v jejich
přirozeném prostředí
• Zájem o význam a interpretace,
porozumění z pohledu aktérů
• Nemáme ambice zobecňovat závěry
na populaci
Příklad kvantitativního výzkumu:
Postoj veřejnosti k lidem s postižením
Cílem tohoto šetření bylo (1) popsat, jaké postoje zaujímá česká společnost vůči
lidem s různými druhy postižení; (2) přispět k poznání, na základě jakých
demografických charakteristik je možné předpokládat vyšší, nebo nižší míru sociální
distance.
Hypotézy:
• Mladší lidé mají pozitivnější postoje k osobám s postižením než lidé starší.
• Vzdělanější lidé mají pozitivnější postoje k osobám s postižením než lidé méně
vzdělaní.
• Ženy mají pozitivnější postoje k osobám s postižením než muži.
(Pančocha, K. 2013. postižení jako axiologická kategorie sociální participace. Brno: MUNI Press)
Příklad kvalitativního výzkumu:
(Re)produkce genderu v každodennosti školní třídy
Cílem práce je analýza (re)produkce genderu ve školní třídě. Jak již bylo řečeno,
výzkum je zakotven v paradigmatu interpretativní sociologie, konkrétně využívá
etnografickou metodologii. Těžiště interpretativní sociologie spočívá v důrazu na
detaily každodenního života a tvorbu kulturních významů prostřednictvím
mechanismů odehrávajících se v každodennosti sociálních aktérů….
• Výzkum byl pojat jako případová studie (case study) jedné školní třídy. Tato
případová studie využívá etnografického designu. Je založena na dlouhodobém
pozorování
(Jarkovská, L. 2009. Genderová reprodukce v každodennosti školní třídy: Etnografický výzkum. Disertační práce. Brno: MU)
Induktivní a deduktivní přístup
• Indukce
– metoda usuzování, v níž závěr obsahuje informaci, která přesahuje informace
(empirického původu) ve východisku
- Závěry na základě opakování mají pravděpodobnostní charakter
• Dedukce
- Obsahuje informace menší nebo shodné s informacemi v předpokladech
- přijaté/zamítnuté hypotézy