Metodologie 2 Lekce 2 Lenka Slepičková Přírodní vs. sociální věda •4 FeS + 7 O2(g) → 4 SO2(g) + 2 Fe2O3(s) •an = a1 + (n - 1)d •s = v . t • •X • •„Jen“ • •Pravděpodobnostní závěry •Omezená platnost závěrů •Obtížné nalezení důkazů o kauzalitě (obtížné naplnění podmínek kauzality) • (Disman, 1998:15) Zvyšování prodeje biopotravin souvisí se zvyšujícím se počtem dětí s autismem Korelace = statistický vztah mezi proměnnými Kauzalita = příčinná souvislost mezi proměnnými (je nutné splnit podmínky kauzálního vztahu) Proč to je ve vědách, zabývajících se člověkem, tak složité? • •Rozsáhlost přirozených systémů v soc. vědách (mnoho faktorů, různé typy zkreslení), vždy pracujeme s redukovaným popisem reality. Redukce se týká 4 prvků výzkumu (počtu pozorovaných proměnných, vztahů mezi nimi, časového kontinua na 1 bod, populace na vzorek) •Aktér, který má své motivy, záměry, cíle (subjektivita aktéra) •Výzkumník jako součást zkoumaného světa (subjektivita výzkumníka) •Většinu jevů nelze zkoumat přímo, ale zprostředkovaně •Nemůžeme manipulovat s lidmi nebo na nich činit pokusy • • Pomůže nám experiment? •Experiment = jediná výzkumná metoda, která umí dokázat kauzální vztahy • •Výzkumník manipuluje s nezávislou proměnnou (např. metoda výuky, tréninkový plán, léčba, vystavení sledování programu s násilným obsahem, intenzita osvětlení) a zjišťuje, jaký to má důsledek na závisle proměnnou (např. množství znalostí, uběhnutá rychlost, zdravotní stav, agresivita, pracovní výkon) • • Klasický experiment 1.Náhodné rozdělení do experimentální a kontrolní skupiny (experiment porovnává účinky!) 2.Měření 3.Vystavení experimentální skupiny experimentální proměnné (kontrolované výzkumníkem) 4.Měření – existuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami? • Lze použít experiment? •Vliv dramaterapie na socializaci osob bez domova •Srovnání lázeňské a medikamentózní léčby epilepsie •Co lépe působí na rozvoj vědomostí a znalostí žáků: týmové nebo tradiční vyučování? •Jaké dítě dosahuje lepších školních výsledků, dítě vychované chůvou, nebo rodiči? „Studie ukazuje korelaci, nikoli kauzalitu“ •Dánští výzkumníci sledovali skupinu žen žen ve věku 15 - 34 let mezi roky 1995 a 2013, dohromady tak měli data o více než milionu žen (přesně 1 061 997). •Výsledky ukázaly, že různé typy antikoncepce vedou k různému zvýšení rizika deprese. Vědci porovnávali ženy, které začaly užívat danou metodu antikoncepce, se „srovnatelnými“ ženami, které ji užívat nezačaly. Měřili, o kolik se u žen, které začaly používat antikoncepci, zvýšila šance, že jim budou předepsána antidepresiva. •U žen užívajících kombinovanou perorální antikoncepci stoupla míra rizika (RR) o 23 %. •U uživatelek progestogenových pilulek stouplo riziko o 34 %. •U uživatelek antikoncepčních náplastí (norgestolmin) stouplo riziko o 100 %. •U uživatelek vaginálního implantátu (etonogestrel) stouplo riziko o 60 %. • V kvantitativním výzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky: – –formulace problému a výzkumné otázky –informační příprava výzkumu –formulace hypotéz –rozhodnutí o populaci a vzorku –(pilotní studie) –rozhodnutí o technice sběru informací –operacionalizace –konstrukce nástrojů pro tento sběr –předvýzkum –sběr dat, zpracování dat –analýza dat –interpretace –závěry Konceptualizace, operacionalizace •Konceptualizace •Je přesnou definicí konceptů (a jejich dimenzí), používaných ve výzkumu. • •Operacionalizace •Neříká, co to je studovaný fenomén, ale říká, jak jej poznat. •Definované pojmy převádíme do zkoumatelné podoby, tj. na empiricky zjistitelné, nějakým způsobem měřitelné údaje. •Operacionalizace vyjadřuje koncept popisem operací, kterými bude měřen. •V praxi probíhá jako stanovování indikátorů. Zpět k příkladu výzkumu. Příklad hypotéz a procvičování indikátorů • •1. Lidé, kteří jsou deprivovaní, více tíhnou k náboženství než lidé, kteří nejsou deprivovaní. • •Deprivace •Fyzická •Ekonomická •Sociální •Politická •Psychická •Sociální deprivace je situace strádání ve společenské oblasti, •sociální izolace a narušení sociální identity a dovedností. Indikátor č. 1 Sociální izolace: - Počet přátel - kontakt s rodinou - angažmá v organizacích - kontakt se sousedy - Indikátor č. 2 Nedostatek oceněných rolí - povolání - stav Indikátor č. 3 Sociální dovednosti -introverze/extrovezre -asertivita Příklad: Koncept deprivace •KONCEPT • • •DIMENZE KONCEPTU • •KONCEPTUALIZACE •OPERACIONALIZACE • •Religiozita •Postoje •Víra •Chování •Oficiální deklarace • Indikátor č. 1 - Indikátor č. 2 Indikátor č. 3 Příklad: Religiozita •KONCEPT • • •DIMENZE KONCEPTU • •KONCEPTUALIZACE •OPERACIONALIZACE •2. Pohádky rozvíjejí obrazotvornost dětí. •3. Dívky jsou v učebnicích prvouky zobrazovány stereotypněji než chlapci. •4. Čím je společnost frustrovanější, tím je také krvelačnější. •5. Děti žijící po rozvodu rodičů ve střídavé péči jsou v životě úspěšnější než děti žijící po rozvodu převážně s jedním rodičem. Kdy hypotézy v kvantitativním výzkumu neformulujeme? •Je-li výzkum deskriptivní a má jen jednu proměnnou • •Př. Jaké jsou souhrnné výkony žáků v testu PISA? • Jak vypadá typický den svobodné matky? • Jaké jsou projevy agresivity ve škole? • Jaké je časové zastoupení jednotlivých činností učitele na hodině biologie? • Validita -schopnost indikátoru měřit koncept, který skutečně měřit zamýšlíme -validní měření je pak takové, kdy měřicí nástroj skutečně měří koncept, který má být měřen, zatímco nevalidní měření zamýšlený jev nepostihuje -validita indikátoru platí vždy pouze pro kontext, v němž byla ověřena, tzn. v kontextu daného jevu • • Reliabilita -schopnost indikátoru měřit koncept bez náhodného kolísání a zkreslení -reliabilní měření je takové, kdy v případě, že se stav pozorovaného předmětu nezměnil, dosahuje měření stále stejného výsledku. -metodou, jak zajistit co nejvyšší míru reliability je standardizace, neboli zajištění totožných podmínek pro všechna měření. Zajišťujeme, že sběr empirické informace musí probíhat ve standardizovaném prostředí (např. domácnost respondenta), za standardizovaných podmínek (rozhovor tváří v tvář, bez přítomnosti další osoby) a pomocí standardizovaného výzkumného nástroje (dotazník s předepsanými otázkami i odpověďmi, daným pořadím atp.). Reprezentativita •Možnost zobecnění výsledků - určuje, zda to, co bylo vyzkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly předmětem zkoumání •Generalizovat informace lze pouze v případě, že výběrový soubor je zmenšeninou souboru základního, tzn. že oba soubory se neliší v rozložení žádné z myslitelných vlastností, jenom svojí velikostí. •Reprezentativita není určována jen počtem zkoumaných jednotek a návratností, ale i mechanismem jejich výběru ze základního souboru. - Populace x vzorek Základní soubor x výběrový soubor xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx X x x x x x x x x x x Redukce populace na vzorek •Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme •Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné • • Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? Výběr vzorku I. Výběry zajišťující reprezentativitu •Náhodný výběr – každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane -Reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace -Jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace -Prostý náhodný výběr, systematický výběr, náhodný stratifikovaný výběr, vícestupňový náhodný výběr -Závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme • •Kvótní výběr – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace •- Omezujeme se jen na několik málo proměnných -Musíme populaci znát •- Závislost na tazateli atd. Systematický výběr – každá n-tá jednotka ze seznamu (první ale musí být vybrána náhodně!), stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin (například studenti jednotlivých ročníků) a vybírá se náhodně z těchto skupin, vícestupňový – nejprve se náhodně vybírají uskupení (okresy), pak teprve jedinci atd. Výběr vzorku II. Výběry nezajišťující reprezentativitu •Účelový výběr/Záměrný – je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat •Dostupný výběr •Samovýběr/Anketa - odpovídá ten, kdo má zájem •Sněhová koule •- Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Problém samovýběru; Orientační návod pro vztah mezi velikostí základního a výběrového souboru (Gavora, 2010) Základní soubor Výběrový soubor 100 80 200 135 300 169 400 196 500 217 1000 278 1500 357 10000 370 Pilotní studie •cílem je zjistit, zda je náš výzkum např. v dané populaci vůbec možný •ověřuje, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná •je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat •často kvalitativní techniky •důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci • Předvýzkum •účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali •zkoušíme i analytický postup •