CoverOverlay.png  ™Solidarita/koncept bližního, lidská práva, inkluze, sociální spravedlnost – sociální vyváženost, kvalita života, sociální fungování, lidská důstojnost, teorie, přístup, metody a techniky Zakotvení SP  ™Teorie – většinou míníme vědeckou konstrukci, vědecký konstrukt ™V současnosti – rovnítko mezi teorií a vědeckým, posláním, odstup od kritického a hloubavého tázání po hodnotě a významu vědy v kontextu politiky, chápání, konečnosti a smrtelnosti  Pojem teorie ™Theoria je nepostradatelná pro každého, kdo hledá moudrost, štěstí a dobrý život ve sféře praxis (starobylý řecký výraz) ™Teorie se vztahuje ke každodennímu životu ™V moderní době se objevují tendence rovnosti mezi teorií a vědeckým poznáním ™Zanedbávání teorie v původním významu znepokojuje řadu filozofů (Husserl)  ™Sociální, politická a právní teorie ™Sociální myšlení má hodnotu, když do popředí zájmu klade politické otázky (Arendtová) ™Člověk je od přírody politický tvor (Aristoteles) ™Občané, kteří neměli zájem o politické dění - označovali Řekové jako idiotes ™Sociální teorie není ničím pokud se nevztahuje k politice (který systém vlády podporuje svobodu, spravedlnost a rovnost….atd.) ™Sociální teorie a psychologie ™Sociální teorie a humanitní vědy – antropologie, filozofie,…) ™ ™ ™ Vztahy mezi teoriemi - příklady  ™Teorie je uvažování o místě a funkci vědy ™v lidské existenci  Názory filozofů ™Husserl ™Věda se musí vrátit k původním zdrojům a významům pro každodenní život v přirozeném světě. ™ ™Arendtová ™ ™ ™Teorie mají morální a politickou odpovědnost s ohledem na křehkost pozemských zdrojů a smrtelnost lidského žití  ™Výzkum nelze skládat pouze z teorií, postrádal by vztah ke skutečnému světu, kdyby se skládal pouze ze sběru dat, postrádal by řád a smysl ™Teorie dat jsou prázdné, data bez teorií postrádají smysl (Kant, 1781) ™Sociální teorie vyvěrá z každodenního života, rozhovorů, interakcí a diskusí ™Každý obyčejný člověk je v podstatě teoretik, každý člověk je filozof (Gramsci, 1926) Provázanost mezi teorií, metodologií a praxí  ™Vysvětlovat jevy a předvídat je ™Srovnávat případy a situace ™Vysvětlovat vlastní profesní činnosti jiným lidem a dávat prostor pro jejich přezkoumávání ™Opravovat teorii nebo upravovat vlastní jednání, které je s teorií v rozporu ™Zvýšit pocit sebejistoty pracovníka ™Porovnávat explikační sílu a užitečnost teorií mezi sebou Význam teorií pro sociálního pracovníka (Turner 1979)  ™Sociální práce se tedy vyznačuje schopností integrovat, využívat a modifikovat různorodé poznatky ve snaze pomáhat lidem při obnově jejich sociálního fungování.  ™…znalost teorií a specifických postupů nemusí být v SP podstatná ™Odbornost a formace srdce (dokumenty současné katolické církve – Křišťan, Musil) ™Lze předpokládat, že i řada schopných pomáhajících mají nějakou teorii i východiska – maskované praxí ™Šíře záběru přináší výhodu… …existuje však i stanovisko  ™Význam teorií ™v sociální práce  ™Teoretické zázemí ™usnadňuje praxi ™Sociální pracovník musí jednat na základě kompaktního teoretického rámce ™Část teorie čerpá z jiných vědních oborů  ™Obecná – zaměřena na politické, ekonomické a sociální struktury společnosti ™Praktické – metody a způsoby práce, efektivita působení ™Specifické – návody na uplatnění specifických zkušeností a znalostí ™ v praxi Typy teorií (podle Fookové, 1993)  ™Teorie formální qPsaná a respektovaná mezi členy profesní a akademické komunity ™Teorie neformální qSoubor znalostí, hodnot a zkušeností z praxe ™Teorie o sociální práci, sociální práce a teorie klientova světla ™ Podle Sibeona, 1990  ™Má být teorie sociální práce vědecká nebo praktická? ™Není těch teorií příliš mnoho (víc než sto, některé protichůdné, atd.)? ™Jsou vůbec využitelné (často jsou vypůjčené z jiných oborů, problém s aplikací)? ™ Výzkumy aplikace teorií sociální práce v praxi  ™Obecné povědomí (nedokázali zařadit, matné povědomí, neznalost zdrojů) ™Pragmatický přístup (fragmenty teorií, které považují za důležité) ™Osobní styl aplikace teorie ( pouze takovou, která je jim blízká) Zacházení s teorií v praxi (výzkum mezi studenty, Barbourová, 1984)  ™Konvenční model (problémová situace klienta je srovnávána pracovníkem s funkcí instituce, zkušeností a precedentem) ™Aplikace strukturální teorie (problémová situace je vnímána s kontextu sociální sítě nebo komunity, pracovníci akceptují spíše sociální než psychologické souvislosti) ™Heuristický model (pracovní hledá různé zdroje informací, vnímání v různých souvislostech) Zacházení s teorií v praxi (výzkum mezi pracovníky, Harrison, 1991)  ™Sociální pracovníci mají k dispozici velký počet teorií ™Málo teorií pojímá situace klienta komplexně ™Potřeba využívat větší množství teoretických znalostí ™Eklektický přístup – snaha využívat více teoretických modelů současně ™Někteří autoři se stavějí za důsledné uplatňování jednoho modelu Posouzení a volba teorie  ™Klient by měl mít možnost těžit ze všech dostupných poznatků ™Empirické zkušenosti z praxe jsou validní a měly by teorii modifikovat ™Teorie pokrývají různé úrovně a oblasti ™Řada aspektů je shodná (například zahájení a ukončení práce s klientem) ™Lidské bytosti jsou mnohostranné Eklektický přístup  ™Teorie není v sociální práci nadbytečným luxusem. Vzhledem k stále narůstajícím problémům ve společnosti, je čím dál důležitější, aby problém klienta posuzoval odborník z různých úhlů a perspektiv. ™Příkladem mohou být nejrůznější oblasti, například týrané děti, jejichž situaci nedokáže sociální pracovník zhodnotit, poněvadž nemá odvahu podat návrh na předběžné opatření, vzhledem k tomu, že si není vědom ani právních, ani morálních imperativů situace a neumí určit svou pozici vzhledem k rodině, dítěti a společnosti. ™Stejné příklady můžeme hledat v oblastech práce se seniory a v dalších. Úvaha CoverOverlay.png  Přehled vybraných teorií ™  ™Úkolem sociálního pracovníka v takto orientované sociální práci je pomáhat lidem ™ ™V reflexi sebe samých ™V odhalování významů, které pro ně prožívaná situace může mít ™V pochopení, jak tato jejich interpretace světa a zkušeností na ně zpětně působí Humanistické a existenciální teorie  ™Přístup orientovaný na klienta ™Nejvýznamnějším autorem je Carl R. Rogers, který ovlivnil sociální práci. ™Vliv je ovšem nepřímý a působí zejména tam, kde se součástí pomoci stalo poradenství. ™Člověk je chápán jako osobnost ™Má právo na svoji důstojnost a rozvoj, jeho podstata je přirozeně dobrá, zaslouží si respekt ™Člověk je schopen uvědomit si vlastní hodnoty ™Člověk je schopen uspořádat a hodnotit své pocity, myšlenky a chování ™Člověk je schopen se sám rozvíjet ™Člověk je schopen konstruktivní změny ™ Humanismus v sociální práci  ™K humanistické tradici sociální práce patří i řada humanistických a terapeutických škol, které mají společné rysy: ™Pro sebeporozumnění jsou podstatné vztahy k druhým lidem ™Strach pramení ze ztráty druhých a z osamění ™Pocity viny vznikají, když člověk není schopen kreativity ™Svoboda a odpovědnost jsou klíčové charakteristiky lidského bytí  ™Sociální pracovníci jsou stále častěji nuceni reagovat na existenciální potřeby klientů ™Proměna identity nutí k hledání odpovědí na otázky, kdo jsem, jaké mám cíle, jakou práci si mám zvolit, jaké hodnoty mám vyznávat? ™Pro ET je zásadní pojem svobody a odpovědnosti člověka ™Svoboda je žádoucí, ale může být i obtížná ™Další pojmy – utrpení, hledání identity, smyslu, života, vyvažování protikladů, hodnoty… ™ Existenciální teorie (Giddens, Krill, Thomson, Burr…Frankl, Maye, Perls)  ™ET mají blízko k sociálnímu konstruktivismu, kdy sociální pracovník pomáhá klientům odhalovat nebo konstruovat možné významy jejich zkušeností, vede je k zážitku odpovědnosti za vlastní interpretaci situace i za vlastní jednání (Burr, 1999) ™ET zdůrazňují hodnotu klienta a sociální pracovník není expertem, ale partnerem. ™Pracovník podporuje klienta v sebereflexi, pomáhá odhalovat problém, posiluje porozumění a podporuje schopnost svobodného rozhodnutí  ™Posouzení klientovy situace ™Schopnost formulovat a následovat subjektivně hodnotné cíle ™Zaměřit se na volné kapacity klienta ™Povzbouzet k motivaci a jeho vůli ke smyslu ™Základním nástrojem je rozhovor vytvářející prostor pro setkání dvou rovnocenných bytostí, sdílení tíhy života a souputníci při překonávání Využití existenciální teorie v praxi  ™Existenciálně laděná sociální práce je primárně orientovaná na individuální práci s klientem, ale… ™předpokládá se, že sociální pracovník chápe problém svých klientů ve společenské a politické souvislosti, ale nesnaží se o politickou změnu.  ™Tento model formulovali Breakwel a Rosety, na toto pojetí měla vliv zejména teorie rolí, etiketizační teorie a další oblasti sociální psychologie. ™Klade se v něm důraz na to, jak se mezi lidmi vytvářejí vztahy a jak jsou vztahy modifikovány v rozmanitých sociálních situacích. ™Jsou probírány otázky identity, stigmatizace, skupinového chování, teritoriality, sociální a osobnostní změny. ™Tyto modely mají styčné plochy s Rogersovým pojetím práce s klientem, zážitkovými technikami a výcvikem sociálních mikrodovedností. Sociálněpsychologické a komunikační modely  ™Jedna z teorií poznání ™Veškeré poznání je utvářeno v sociálních interakcích (Berger, Luckman) ™Jakákoliv komunikace s lidmi v konkrétním společenském kontextu ™Partnerský vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem ™Pracovník musí reflektovat vlastní předpoklady a hodnoty ™Podporovat klienty při hledání a definování vlastních hodnot ™Téma sociální spravedlnosti ™Různorodé příčiny obtíží klientů mají různorodé možnosti řešení ™Důraz na opětovné přezkoumávání hypotéz a závěrů ™Důraz na aktivní participaci klientů a všech dalších aktérů životní situace ™Osvojení hloubkové znalosti o klientovi a jeho situaci Sociální konstruktivismus  ™V sociální práci se vyskytují dva protiklady – centrální je klinická praxe s klientem nebo sociální reforma (?) ™SK zahrnuje oba rozměry, upozorňují na to, že důraz na sociální reformu je pracovníky často zanedbáván ™Důsledkem znejasnění identity SP a snížení její legitimity ve společnosti (příklady…) ™Cílem SK je rozvoj životních podmínek pro zkvalitnění života klientů – prostřednictvím sociální interakce  ™SP se opírá o zkušenost člověk v rámci jeho přirozeného světa – svět obecné základní zkušenosti, přes různá poznání až po Habermasův „systém“ odcizených institucí až ke „globální vesnici“ žurnalistů, kdy k nám vstupují informace z celého světa ™Fenomenologie jako reakce na skutečnost, že pozitivistická věda nedá odpověď na otázky na nejpalčivější otázky společnosti (par. Husserl, 1972) ™Kořeny fenomenologie a inspirace fenomenologií – Schopenhauer, Nietzche, Sartre, Heidegger….) ™Důraz na vnímání a poznávání ™V české tradici Patočka – reflexe jako součást praxe ™ Fenomenologický přístup  ™Konstituování našeho lidského přirozeného světa ™Každodenní zkušenost ™Já a druzí ™Základní pohyby lidského života (Patočka) ™Dimenze minulosti – pohyb zakotvení, zakořenění, přítomnost, vlastní sebepochopení, podstatným živlem je budoucnost (směřování za horizont vlastní existence) ™Pojmy ™Komunikace – artikulace smyslu, domov, ty-já-společné okolí, potřeby ™  ™Význam filozofické koncepce podle Husserla (vnímání a poznávání) ™Východisko pro výzkum ™Jak lidé anticipují náročné situace, jak je vnímají, jak jim přizpůsobují své strategie chování a jak je psychicky zpracovávají ™Ztráty, rozhody, traumata z agrese aj, přechod mezí vývojovým obdobím, situace nezaměstnaných, chudoba, vyloučení…. ™Výzkum se může zabývat fenomény, které podporují vývoj člověka – rodinné vazby, spiritualita, kreativita…nebo naopak rasismus, týrání…nebo proces pomáhání Fenomenologie v sociální práci  ™Autoři Merton a Parsons ™Základním metodologickým předpoklad je, že sociální jednání nemá být vysvětlováno bezprostředním významem, který má pro jednotlivé aktéry, ale spíše v rámci širší skupiny ™Společnost jako systém vzájemně závislých funkcí ™Parsons – čtyři dílčí systémy – behaviorální, psychický, kulturní a sociální…sociální jako jeden ze systémů Strukturálně funkcionalistické teorie  ™A - Adaptační funkce – vztah mezi systémem a jeho okolím ™G – funkce realizace kolektivních cílů (goal attainement) ™I – integrační funkce ™L – latentní funkce (udržovací, zachování struktury) ™Strukturálně-funkcionalistické teorie předpokládají konsenzuální model společnosti, společnost jako prostor pro sdílené hodnoty a role přijaté při socializaci Analýza každého systému jednání vychází ze čtyř hlavních funkcí AGIL schéma podle Parsona  ™V českých zemích velký význam pro SP. Jsou dominantní teorií; ovšem ne každý člen společnosti je schopen dostát svých „závazků“ vlivem vlastní problematické situace, jedná se o členy mnoha skupin SP. ™Tato teorie přináší koncept sociálního fungování, ucelený pohled na klienta, na jedné straně lidské zvládání situace a na druhé požadavky prostředí. Aby se mohly stát součástí celistvého systému musí být propojeny sociální interakcí (Bartletová, 1970)  ™Lidé a prostředí – interakce ™Prostředí – požadavky – reakce jedince ™Možné narušení rovnováhy ™Míra zvládání problému ™Příčina problémů nebo jejich nezvládání ™Intervence sociálního pracovníka ™ ™ Nejdůležitější pojem – sociální fungování  ™Pro českou SP – vztah mezi prostředím a člověkem ™Přizpůsobení se klienta nárokům prostředí ™Nový pohled – nepřiměřenost požadavků prostředí vůči klientovi (Navrátil, Musil, 2007) ™Patrný posun od tyranie očekávání po uznání klientova pohledu jako něčeho hodnotného. ™Sociální fungování spjato s racionálním pohledem na společnost  ™Zkoumané jevy jsou chápány celistvě ve vnitřních a vnějších souvislostech ™Systém jako celek, seskupení a sjednocení ™(Ve společnosti odpradávna, rozvoj v teoriích od 18. století, autoři Durkheim, Parsons, Luhmann…obecnou teorii Bertalanffy) ™…systémová teorie koncept vhodný pro zdůvodnění a analýzu rozporuplného vývoje v sociálním sektoru a slouží pro určení funkcí sociální práce (Holstein – Brinkmana (2001) Systémová teorie  ™Rodina, škola, obec, skupina, organizace, komunita, názor, celý svět… ™Mikrosystémy a makrosystémy ™Typy prostředí, které tvoří kontexty sociální situace klienta 1.Sociální - individuální, skupinová, úroveň rodiny, komunity, třídy, kultura 2.Fyzické prostředí – klima a prostředí, kde žijeme 3.Časové prostředí – prostor a čas 4.Mezilidské a spirituální prostředí – způsoby a příležitosti, jak zajistit smysl života Sociální systémy  ™Pro praxi SP – prostředí jako kombinace lidí a jejich interakcí a transakcí v prostoru. ™Efektivní posouzení situace klienta a intervence SP – dynamika a změny v sociálním prostředí klienta. ™Podle Paynové (1994) 1.Poskytla základ pro jednotnou SP 2.Teorie vstupující do metod, např. případová práce, práce se skupinou, komunitní práce. 3.Teorie významně propojila různé akademické disciplíny (sociologii, psychologii, sociální politiku…) ™ Přínos SS pro profesi SP  ™Neformální nebo přirozené systémy pomoci; rodina, přátelé, sousedé, spolupracovníci ™Formální; členské spolky, asociace podporující zájmy členů ™Společenské; školy, nemocnice, programy sociálního zabezpečení atd. Lidem mohou pomoci tři druhy systémů (Pincus, Mihanová)  ™Sociální pracovní má k dispozici schéma, které může použít při analýze snah o změnu ™Pomáhá určit úkoly, kterých musí být dosaženo ™Systémový přístup znamená, že lidé, kteří žádají o pomoc, nemusí být cíli zásahu ™Sociální pracovník musí respektovat to, že musí vybudovat vztahy nejen s klienty, ale i s dalšími lidmi Jak může SP tento přístup v praxi využít (Chytil, 2002)  ™Systémový přístup má také slabé stránky, nabízí vhled, ale není schopný předepsat, co s tím ™Používá odosobněného jazyka (entropie, ekvifinalita…myšlenky jsou důležité, ale problémem je mechanická konotace ™Systémová teorie se v poslední době propojuje s ekologií, s ekologickými koncepcemi v SP ™Ekosystémové perspektivy  ™Role mohou být připsané, získané, vnucené ™Konflikt mezi rolemi ™Konflikt rolových očekávání ™Dvojznačnost role ™Já-role konflikt ™Etiketizační teorie ™Proces utváření rolí prostřednictvím sociálního očekávání a etiketizací ™Komunikační teorie ™Je hojně užívána v rámci rodinné terapie, poskytuje vhodný pojmový rámec pro rozbor vztahů mezi sociálním pracovníkem a klientem, zejména při supervizi Teorie rolí  ™Jeden z hlavních trendů ™v humanitních vědách. ™Nabízí ucelený pohled na člověka a společnost, která nabízí nové možnosti, ™jak zacházet se sociálními a psychosociálními jevy v éře, ™která je charakterizována jako postmoderní. Systemický přístup  ™Každý člověk je plně zodpovědný za to, jaký svět vytváří a nabízí ostatním ke sdílení ™Každý člověk potřebuje ostatní lidi pro upevnění svého vlastního světa ™Nelze-li se již opřít o objektivní realitu jako zdroj jistoty a toho co nás vede ke správnému výkladu událostí a jevů, objevuje se naléhavá potřeba přísné a přesné reflexe našeho vlastního jednání  ™Pro sociálního pracovníka je velmi často důležité, aby zprostředkoval dohodu mezi velmi různými představami klientů zúčastněných v nějaké obtížné situaci. ™ ™Prvotním úkolem je posouzení dané situace ™Jaká je míra pracovního osobní angažovanosti v případu? ™Jaká je pracovníkova vstupní pozice, co klienti od něho očekávají? ™Jaký je kontext nebo širší souvislosti případu? ™Rozlišení, kdo je cílovou osobou neboli příjemcem služeb?  ™Na základě posouzení se nabízí tyto postupy ™ oNabízení spolupráce oPřebírání starostí  Kognitivně-behaviorální teorie ™Zaměřuje se na konkrétní chování jednotlivce v kontextu jeho prostředí. ™ ™Nezabývá se vnitřními motivy chování, jež je podněcováno vlivy prostředí. ™Cílem behaviorální terapie je změna chování, které brání klientovy v úspěšném a samostatném fungování. ™ ™Snížení intenzity, frekvence nebo trvání takového chování, které působí klientovi či jiným lidem potíže ™ ™Vytvoření nových dovedností ™Zvýšení intenzity, frekvence nebo trvání takového chování klienta, jehož absence nebo nedostatečnost působí klientovi či jiným lidem potíže  Centrálním pojmem behaviorální teorie je učení ™Rolí sociálního pracovníka je umožnit klientovi získat žádoucí zkušenosti a vytvořit bezpečné prostředí pro nacvičení potřebných dovedností ™Zásady: ™Orientace na chování ™Orientace na řešení ™Pozitivní orientace ™Krok za krokem ™Flexibilita ™Orientace na budoucnost  ™Vznikl jako jeden z mála přímo v rámci sociální práce. ™Tento přístup se snaží poskytnout systematický rámec pro zvládání různých praktických problémů. ™ Jeho efektivita spočívá v myšlence, že malý úspěch rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu a že se lidé více angažují v úkolech, které si sami zvolili. ™Sociální pracovník je tu od toho, aby pomohl klientovi v rozhodnutí. ™Základní rysy jsou partnerství a posilování. Přístup orientovaný na úkoly  ™Tento přístup staví na silných stránkách jednotlivce než na analýze nedostatků a snaží se ovlivňovat problémy na individuální úrovni. ™Studie, která podnítila vznik tohoto přístupu se jmenovala Brief and Extended Casework a vydala ji dvojice autorů v roce 1969 W. J. Reid a A. W. Shyne. ™Tato studie měla původně potvrdit, že dlouhodobá práce s klientem je efektivnější, ale ve skutečnosti se tento předpoklad nepotvrdil, ale ukázalo se, že krátkodobá individuální práce s klientem může být stejně efektivní.  ™Interpersonální konflikty ™Neuspokojení ze sociálních vztahů ™Problémy s formálními organizacemi ™Potíže v naplňování rolí ™Problémy vznikající v souvislosti se sociálními změnami ™Reaktivní emocionální úzkost ™Neadekvátní zdroje ™Potíže s chováním Problémové okruhy, se kterými se sociální pracovníci setkávají  §Příprava je zaměřena na ověřování mandátu sociálního pracovníka §Vyjasňování klientových zájmů §Dohoda o cílech §Formulace a plnění úkolů §Ukončení pomáhajícího vztahu, klient by měl vědět, jak dlouhá bude spolupráce se sociálním pracovníkem §Testování efektivity úsilí Metoda a její realizace  –Namířené proti znevýhodňování a utlačování ™Předcházení výbušným sociálním problémům ™Nelze popsat jednou definicí ™Genderová oprese, etnocentrismus, ageismus, zdraví vůči nemocným Antiopresivní přístupy (antidiskriminační)  ™Spravedlnost – oblast práva ™Rovnost není stejnost ™Spoluúčast – zapojení klienta ™Čtvrtý oUschopnění (osvojení dovedností – nebere v úvahu širší kulturní a strukturální kontexty) oZmocňování jde dál – užití legitimní síly vůči diskriminaci a opresi Tři imperativy  ™Asimilační ™Liberální pluralismus – princip rovných příležitostí ™Kulturní pluralismus – koexistence různých etnických skupin ™Strukturalismus – hledisko nerovnosti skupin může být žádoucí a oprávněné nebo je impulzem k vyrovnávání společenských rozdílů Typy přístupů  ™Probuzení uvědomění (Paul Freire) ™Zmocňování lidí ™Kritické vědomí ™Společenský stav utlačovaných lidí – kultura ticha ™Nutnost dialogu – dialogická sociální práce ™Sociální pedagogika se zaměřuje na sociální a kulturní alfabetizaci – prohlubování vědomí vlastní kultury a nutnosti účasti na demokratickém a kolektivním utváření společnosti ™Bohužel je málo situací, kdy může vést sociální pracovník osvobozující dialog do osvobozující praxe ™Ale optimální pro dobu revoluce a po revoluci Pedagogika osvobození  ™Darwinismus a sociální darwinismus – kdy je v pořádku, že slabší ustupují silnějším, případně na svou neschopnost doplácejí nízkým postavením ™Darwinismem a jeho podobami se musí sociální práce zabývat, neboť jsou využívány při minimalizaci opatření narovnávání šancí ™Gen určuje chování jednotlivce ™Témata jako rozdíly mezi mužem a ženou v partnerství a rodičovství ™Rozvrstvení společnosti jako biologicky účelné zařízení ™ Sociobiologie  ™Tato teorie vysvětluje lidské chování stejnými principy, jaké se využívají k vysvětlení chování zvířat (řada odpůrců) ™Mezi lidmi a některými savci se dají najít podobné projevy kultury ™SB se zabývá řadou institucí, včetně rodiny, náboženství a státu, jako prostředky zajišťující přežití. ™Téma – solidarity, sociální parazitismus, agresivita, účastenské a podpůrné skupiny, rodičovské investice do dětí, altruismus tvrdého a měkkého jádra ™  ™SB je podpořena množství empirických dokladů, umožňuje porozumět hluboké biologické motivaci lidského chování, umožňuje reflektovat jeho ovlivňování, vliv intervencí a opatření na chování lidí bude z hlediska této teorie tím úspěšnější, čím více se podaří ovlivnit poměr zisků a ztrát (Matoušek, 2013)  ™Sledují, které faktury a skutečnosti hrají v genezi kriminality roli s cílem najít optimální řešení, jak kriminalitě předcházet nebo ji snižovat. ™Od druhé poloviny 18. stol., průkopník Beccaria publikace O zločinech a trestech (mj. vycházejí premisy, že člověk je obdařen rozumem, jeho vůle je svobodná a on je strůjcem svého osudu) ™Další vývoj, zejména pod vlivem pozitivismu – lidské chování je podmíněno faktory, které nejsou pod kontrolou jedince. Kriminologické teorie  ™ ™Francouzská kriminálněsociologická škola ovlivněná Lockem, Montesquieau, Rousseau… ™„Každá společnost má takové zločince, jaké si zaslouží“ , „Možná se zločinec rodí, ale zcela určitě se jím stává“ pokud jej vedou nepříznivé podmínky prostředí ™Lacassagne, Tarde, Goring.. Další směry  ™Procesy probíhající v rámci formální sociální kontroly kriminality – oficiální instituce ™Stigmatizující vedlejší účinky ™Výzkumy zaměřené na oběti zločinu a procesy její viktimizace ™Zapojování komunit, z kterých pochází pachatel nebo i oběť do prevence ™Výzkumy veřejného mínění ™Výzkumy účinnosti aplikované sankční politiky ™Výzkumy latentní kriminality ™ ™ Další oblasti zájmu (konec 20. a zač. 21. století)  ™U některých jedinců existuje více předpokladů ke zločinnosti, bez ohledu na sociální prostředí ™Teorie zdůrazňující vliv nepříznivých faktorů ™Teorie formální kontroly kriminality ™Postmoderní teorie současnosti ™ ™Ani tyto teorie nemusí zodpovědět, co hraje klíčovou roli při vzniku kriminality, ale představují utříděný systém poznatků ™ Z toho vyplývající teorie  ™Vztah jednotlivce k blízké, pečující osobě, z které čerpá základní pocit jistoty(Bowlby, 2010, 2012) ™Děti odloučené od rodičů, vazby na jiné osoby.. ™Vazby dětí na matku dle Ainsworthové (1978) ™Jistá vazba, nejistá-vyhýbavá, nejistá-ambivalentní, nejistá – dezorganizovaná (poslední dle Mainové, projevy týraných dětí) ™Varianty vazeb mezi dospělými – bezpečná, úzkostně ambivalentní, závislá, odmítavá – nezávislá, odmítavá - ustrašená ™ Teorie vazby a rozšířená teorie vazby  ™Teorie vazby zdůvodňuje, proč je lepší vychovávat děti v rodinách než v ústavech. Vysvětluje některé typy sociálního selhání jako důsledku psychické depravizace ™Inspirovala i některé terapeutické postupy. ™Terapeutické rodičovství – důležité pro SP, výchova náhradním rodičem  ™Využitelná pro vysvětlování lidí v konkrétních situacích, ™ale i vodítko pro práci s klientem ™ Rozšířená teorie vazby  ™Teorie intuitivního rodičovství ™Teorie adolescence ™Teorie adaptace ve stáří Další teorie  ™ Bauman, Beck, Giddens, Ferguson… ™Éra individualismu, racionalizace, funkční diferenciace, nejistota, generalizace, transformace sociálních struktur…. ™Podle Baumana problémy s identitou vznikají, když selhávají tradiční sociální instituce a člověk vůči nim získal svobodu ™Svoboda ho nutí vlastní identitu vytvořit ™Jaký je můj cíl? Jak mám žít? Jaké hodnoty tvořit? Teorie osobní identity v pozdně moderní době  ™Vedle tradičních autorit (náboženství, tradice), se objevuje vliv médií, popularizovaný svět expertních znalostí a další zdroje vědění o světě a životě. ™Nežijeme projektem, ale mnoha projekty, jedinec stále musí volit a rozhodovat. ™Žijeme v éře nepřehledných, neurčitých kulturních a sociálních hranic, mnoho lidí sdílí tuto zkušenost ™Nejdramatičtější příkladem individualizace je transformace rodiny ™Kritika modelu ženy v domácnosti…..atd. Teze od řady autorů  ™Proces individualizace je pozitivní, protože se otevřel vůči autonomii jedince, ale došlo k vzrůstu tlaku na samostatné zvládání života, sebeřízení a utváření vlastní identity, což mnozí lidé nezvládají. ™Právě sociální pracovníci mohou poskytovat podporu jedinci, aby se v mnohoznačných a nejasných podmínkách orientoval a reflexivně utvářel svůj život.  ™SP se může stát prostorem, k němž dochází k reflexi morálních a existenciálních témat, na jejichž základě si člověk utváří postoj k životu a smrti a zvažuje cíle a plány. ™V SP podpora v rozhodování ™Od emancipace směrem k politice pro život.  ™Lidé jsou chyceni v pavučině sociálních vztahů (Hardcastle, 2011) ™Sociální sítě jsou tvořeny uzly a vazbami, silnými a slabými. ™Mezi silnými vazbami vzniká sociální kapitál zajišťující svým členům nejnutnější oporu. ™Síťování jako podpora vytváření sítí (Gojová, 2007) ™Aplikace TS pomůže sociálním pracovníkům definovat problém, dále pak v rámci sítí najít řešení, pomoc a podporu. ™Mohou případně podporovat rozvíjení dalších sítí v rámci metod sociální práce ™Významné i ve výzkumu. Teorie sítí  ™Možnosti rozvinutí všestranného lidského společenství ™Koncepce zasahující nejen sociálně znevýhodněné skupiny ™Cíle sociálního rozvoje vyústily ve vydání tzv. Kodaňské deklarace (1995), světový summit OSN. Potřeba vyrovnat se s chudobou, nezaměstnaností, sociálním vyloučením a nerovným postavením Teorie sociálního rozvoje  ™Myšlenka pokroku jako žádoucího ideálu (ovšem vývoj současných západních civilizací je kritiky vnímán jako úpadek) ™Myšlenka intervence není zcela jednoznačná ™Úloha ekonomických faktorů ™Ideologická východiska ™Cíle sociálního rozvoje jako změna celé společnosti nebo pouze ve vztahu k některým skupinám a jednotlivcům… Klíčové koncepty podle Paynea (2005)  ™Individualistická ™Korporativní – neformální společenství občanů, ale i volené zástupce veřejnosti, změna jako společné dílo ™Systémové změny – zákony a normy ™ ™Příkladem metody, kde se uplatňují tyto a podobné strategie – komunitní práce...rozvoj komunity Strategie podle Midgleye (2012)  ™Teorie sociálního konfliktu (v SP spojené se zmocňování, proti diskriminaci, získání moci nad svým životem) ™Teorie komunikativního jednání (schopnost sociálního pracovníka vést dialog s klientem, rovnost v diskusi, plná akceptace klienta, někdy musí silou své profese zasáhnout do života klienta, dilema sociálního pracovníka) ™Teorie společenské soudržnosti (spojení s pojmy solidarita, lidská práva, možnost participace na politických rozhodnutích…) Další teorie  ™Ideál dobrého soužití odlišných kultur ™V SP – schopnost sociálního pracovníka pracovat na rozhraní kultur – kulturní kompetence a senzitivita Teorie multikulturalismu  Sociálně ekologický model ™Ekologická perspektiva ™Osoba v situaci ™Vývojové cykly člověka ve vztahu k prostředí ™Ztěžování situace rodiny nebo skupiny, která se vyrovnává s vývojem a prostředím ™Ekologický model ™Člověk v prostředí ™Koncept sociální role ™Vstup, výstup, styčná plocha, adaptace, zvládání, interdependence (vzájemná podpora)  ™Mikrosystém – vzorec aktivit, rolí a vztahů – př. rodina ™Mezosystém – vztahy mezi prostředími – škola x rodina, práce x rodina, atd. ™Exosystém – události ovlivňující osobu (sociální politika je ekosystémem rodiny) ™Makrosystém Sociální ekologie  ™Význam lokálního prostředí ™Silné sousedské vztahy ™Silné rodinné vazby ™Lokální sociální opory ™Sociální vlivy ™Systémy sociálních opor Úvaha  ™Konstituování našeho lidského přirozeného světa ™Každodenní zkušenost ™Já a druzí ™ Fenomenologie v souvislosti se sociálně ekologickým přístupem  ™Cílem je nabídnout sociálním pracovníkům srozumitelné výroky a výpovědi o sociálních rolích, environmentálních problémech, problémech zdraví, zdrojích klientových sil, rezervách a zásobách energie Sociální ekologie, metoda PIE – osoba v prostředí (osoba ve svém světě)  ™Společný jazyk k popisu klientových problémů v oblasti fungování ™Popis sociálních fenoménu jež by mohli vést k léčení, řešení, zmírňování ™Údaje k posouzení vhodnosti a potřebnosti služeb ™Mechanismus a prostředek pro jasnější komunikaci ™Objasnění místa terénní sociální práce Sociálním pracovníkům PIE poskytuje  Sociální teorie (sociální chování skupin, struktura a dynamika) ™Vyvěrá z každodenního života ™Z nespočetných rozhovorů a interakcí. ™Každý člověk je v podstatě teoretik (Gramsci) ™ ™Rozdíl mezi zdravým rozumem a sociální teorií – dobře definované pojmy, analytické metody, třídění a objasnění debaty o cílech a problémech života společnosti ™Důležitost nestranných reakcí ™Spolehlivost pozorování – rozeznat od předsudků a stereotypů ™Odlišit nestranné postoje od slepé oddanosti ™  ™Antropologie – věda o člověku – sociologické entografii, sociální struktury rozvinutějších společností ™Interakce mezi sociální teorií a historií ™Zkoumání kultury – vysoká a lidová ™Sociální teorie a filozofie – sdílejí reflexní uvažování ™Sociální teorie a teologie – zájem o náboženství ve společnosti (zkoumání smyslu absolutního, transcendentního či nekonečného z hlediska sociální teorie nelze) ™ Sociální teorie a humanitní vědy  ™Ženy v klasické sociální teorii – vyloučení žen ze sociálního prostoru ™(vypozorovat v dílech Webera, Durkheima, Simmela) ™Ženy uzavřeny a zahlceny svou tělesností, zatímco muži se nad ní povznášejí a jsou definováni, určeni a odlišeni jsou společenskostí. Feministická sociální teorie  ™Ženy jsou právoplatnými aktéry a účastní se všech klíčových aspektů života ™Třídní postavení žen je determinováno třídním postavením mužů – manželů, otců ™Sociologie práce se soustřeďovala spíše na povolání spojována s muži ™Hetorosexualita – mocenské vztahy, zdroj útlaku žen, vyobrazení ženy v médiích ™Muži jako aktivní, ženy jako pasivní sexuální objekt ™Zkoumání domácností – domácí je práce, nikoli naturalizovaná extenze ženskosti ™Ideál soutěživé mužnosti a domácí pečující ženskosti ™ Ženy a socializace práce, reprodukce a sexualita  ™Dramaturgický ™Aktivační ™Terapeutický ™Poradenský ™Administrativní ™Participativní ™…. Přístupy v SP – řada přístupů (časem se z nich mohou stát další teorie)  ™Sociální práce využila mnoho konceptů a teorií ™Zvědečťování oboru – monografie Sociální diagnóza (1917) ™V průběhu 60.let 20 století obrovský rozmach v teoretickém myšlení SP ™Společenská poptávka po SP ™Pluralita teorií – snaha o jeden cíl ™Hledání konceptu V současnosti  ™Opraváři a prostředníci (Teorie sociálních systémů, behaviorální, psychoanalýza) ™Hledači významů (orientace na klienta, existencialisté) ™Podněcovatelé vědomí (Antiopresivní přístupy, pedagogika osvobození, Feministická sociální práce ™Revolucionáři (radikální strukturalisté, např. marxisté) Klasifikace teorií podle Howea  ™Končí období snah sjednocovat a formovat teoretický aparát SP jako soubor teorií, které lze ohraničit ™Zdůrazňování potřeby empirického, př. teoretického zdůvodňování praxe ™Variabilita a pluralita teorií SP ™Užití teorií z jiných disciplín ™Teoretické zázemí jako jeden ze zdrojů profesionální identity SP ™Není pouze jedna cesta ™Teorie nejsou jediným zdrojem, důležitá je i reflexní praxe Úvaha  ™Definice sociální práce ™„pomáhat tak, aby si klient dokázal pomoci sám“ poukazuje na obrovský vývoj sociální práce a přínosu teorie i praxe pro její efektivitu