VÝZKUM V PEDAGOGICKÉ PRAXI Seminář II. Mgr. Jana Obrovská, Ph.D. STRUKTURA NÁVRHU PROJEKTU VÝZKUMU „TÉMA „VÝZKUMNÁ OTÁZKA „HYPOTÉZY/PROMĚNNÉ „DESIGN VÝZKUMU „METODY SBĚRU DAT „TYP VÝBĚRU VZORKU A JEHO VELIKOST „PŘEDPOKLÁDANÝ POSTUP ANALÝZY DAT „ČASOVÝ PLÁN PRACÍ (HRAMONOGRAM) „(METODOLOGICKÉ LIMITY/OBTÍŽE STUDIE) „ VÝZKUMNÁ OTÁZKA VERSUS CÍL „ „Hypotéza: Jsou začínající učitelé aktivnější v přípravě na vyučování?“ „„Výzkumná otázka: Zjistit, jak učitelé vnímali své zapojení do „Sebereflektivního klubu“ ve škole, konkrétně zda dokázali dále pracovat s kritickými připomínkami přijímanými od kolegů.“ „„Cílem této studie je najít společné prvky ve výuce v malotřídkách a navrhnout její zefektivnění. Výzkum spočívá v pozorování průběhu vyučování na několika malotřídkách, následné vyhodnocení a hledání společných prvků. Tyto výsledky bude možné aplikovat pro přípravu výuky začínajících pedagogů. Ráda bych se dozvěděla více o učitelství v malotřídkách.“ „ „ VÝZKUMNÁ OTÁZKA VERSUS CÍL „„Výzkumný cíl: Věnují se začínající učitelé více přípravě na vyučování než zkušenější učitelé?“ „„Hypotéza: Jsou začínající učitelé aktivnější v přípravě na vyučování?“ „„Výzkumná otázka: Náhled na strategie řízení třídy v několika rovinách“ „„Cílem práce je zjistit více o názorech osob dokončujících studium na pedagogické fakultě, zjistit, co je na povolání učitele láká nebo naopak, proč považují učitelské povolání za nepřitažlivé.“ „Končí otazníkem na rozdíl od výzkumného cíle, který má formu oznamovací věty „Dokument z webu Katedry pedagogiky „ „ DESIGN VÝZKUMU „PŘÍPADOVÁ STUDIE „AKČNÍ VÝZKUM „FENOMENOLOGIE „ZAKOTVENÁ TEORIE „ETNOGRAFIE „ „V žádném projektu se neobjevilo….. METODY SBĚRU DAT „„Metodologie spočívá v pozorování určitého souboru vyučování v malotřídkách se zaměřením na předem stanovené oblasti.“ „ „„Dotazování“ „ „rozhovor (ne/strukturovaný, hloubkový), pozorování, dotazník nebo kombinace různých metod TYP VÝBĚRU VZORKU A JEHO VELIKOST „„Základní školy ve městě Znojmo, výběr učitelů působících 1-3 roky.“ „ „Rozdíl mezi záměrným a náhodným výběrem TYPY NÁHODNÉHO VÝBĚRU „Prostý náhodný výběr – „metoda klobouku“ – očíslujeme všechny členy populace, z níž vytváříme vzorek, a použijeme generátor náhodných čísel (existují programy, kam můžeme přesně nastavit, v jakém rozmezí se náhodná čísla mají generovat - např. v rozsahu 1-300, pokud má naše populace 300 členů). Vybereme tolik čísel a podle nich i osob ze seznamu, kolik potřebujeme mít ve vzorku. „Systematický výběr - ze seznamu je vybrán každý n-tý člen. Číslo n získáme tak, že vydělíme velikost populace velikostí vzorku. Aby byl postup skutečně náhodný, tak první člen, od něhož budeme vybírat každý n-tý člen, musí být vybrán náhodně. Seznamy nesmí být řazeny podle nějakého systematického kritéria. „Náhodný stratifikovaný výběr - populace je rozdělena do skupin podle homogenního kritéria a v rámci těchto skupin je uplatněn prostý náhodný výběr nebo systematický výběr „Vícestupňový náhodný výběr - jde o výběr prováděný ve dvou krocích. Nejprve jsou náhodně vybrána nějaká přirozeně existující uskupení a potom z těchto uskupení jsou náhodně vybírány jednotlivé členy. V tomto postupu je podstatné dodržet náhodnost i např. ve fázi výběru osoby v domácnosti (to je zpravidla úkol tazatele), ten by si mohl chtít usnadnit práci tím, že bude vybírat osobu, která je zrovna v dosahu. „ VÝBĚRY NEZAJIŠŤUJÍCÍ REPREZENTATIVITU „Kvótní výběr - imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace. Kvótní výběr se většinou omezuje jen na několik málo proměnných, zpravidla pohlaví, věk, povolání, dosažené vzdělání apod. „Účelový výběr/Záměrný – je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat „Samovýběr/Anketa - odpovídá ten, kdo má zájem. Je problematická, protože u ní nejsme schopni určit, pro jakou populaci jsou naše závěry platné (problém zkreslení samovýběrem) „Sněhová koule - je založena na postupu, při kterém nás původní informant vede k dalším informátorům. Tato technika je explicitně účelová a používá se zejména v kvalitativním výzkumu, případně v případě, že zkoumáme populace, které existovaly přechodně (např. účastníci nějaké události apod.). „- U nepravděpodobnostních výběrů je velké omezení pro generalizaci našich závěrů. Nesmíme předstírat, že jsou naše závěry platné pro „každého ve vesmíru.“ „ ANALÝZA DAT „„Data budou analyzována kvantitativní i kvalitativní analýzou a následnému kódování s ohledem na výzkumné otázky.“ „ „„Rozhovor“ „ „Obsahová/tematická analýza, diskursivní analýza, kódování (např. podle principů zakotvené teorie), statistická analýza dat „ ČASOVÝ PLÁN PRACÍ „„Neomezené zkoumání strategií, které se stále vyvíjí. Odhadem v řadě let. Vyhledání informací, zpracování dat, studium, vyhledání kvalifikovaných respondentů s dlouhodobými zkušenostmi, účast na jejich výuce v dlouhodobějším rázu, pozorování, vyhodnocení, otevřený rozhovor se zkoumaným pedagogem, zpracování dat, vyhodnocení, způsob aplikace strategie do vlastní výuky, sebereflexe, zpracování dat, závěr “ „rozvaha nad časovými, ekonomickými a organizačními aspekty výzkumu, může mít formu odrážek OPAKUJÍCÍ SE CHYBY A JAK SE JICH VYVAROVAT „Stručnost projektů – je třeba více rozpracovat, zdůvodnit (např. způsob výběru respondentů), konkretizovat „Vágnost, neurčitost „ „Co dělat dále? „Jako bod projektu přidáme, zda-li se jedná o kvalitativní, nebo kvantitativní výzkum – z projektů to není jasné „Nezapomeňte na design výzkumu „Jasně strukturovat a odlišit jednotlivé body projektu výzkumu (např. nezahrnout informaci o metodách a vzorku do jednoho bodu/odstavce) „Uveďte konkrétně kolik respondentů budete zkoumat, na kolika místech (např. školách), jak přesně je vyberete (popište navržený způsob výběru) „Rozsah projektu minimálně 2 normostrany, maximálně 4 normostrany „ REŠERŠE „Zkontrolujte citování v rešeršních tabulkách podle APY „Zkontrolujte, jestli se jednotlivé studie skutečně týkají zvoleného tématu „Zkontrolujte, jestli se všechny studie týkají toho stejného tématu „Zkontrolujte metody – jde skutečně o metody sběru dat? „ CITACE PODLE APY „Jednotná citační norma podle APA „ „https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf „ „http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/citacni-norma-apa „