ŠKOLNÍ KLIMA, KLIMA TŘÍDY KVALITA ŠKOLY A (AUTO)EVALUACE •Lepší začátek než „aby se nestaly všechny ty ošklivé věci, které špatné klima přináší…“ J •Jedna z významných vlastností vzdělávací instituce •Spektrum možných vlastností školy (klima jako jeden z možných dílčích indikátorů – ve smyslu pocitů, postojů a hodnocení konkrétní školy) •Významná vlastnost konkrétní školy •Vedlejší produkt vlastních edukačních aktivit •Součást „pověsti školy“ v komunitě •Součást hodnocení v podobě •vnější (hodnocení) •vnitřní evaluace (autoevaluace) • •Integrální součást školní praxe (jakkoli tradičně obvykle není profesionály chápána jako její součást) •Vedení školy, učitelé, speciální pedagogové, školní psychologové aj. •Informace nutné pro řízení školy a její rozvoj (rozlišujeme informace určené dovnitř školního prostředí a informace určené zřizovateli či veřejnosti) • PRAKTICKÉ VYUŽITÍ POZNATKŮ VE ŠKOLE •úspěšná práce v prostředí konkrétní školy, předpokládá nejméně tři relativně samostatné činnosti: •získat dostatečné teoretické znalosti o sociálně-psychologických jevech, které se ve školství vyskytují •CO jsem vlastně VIDĚL nebo ZJISTIL? „Je to divné… nestačí“ •umět diagnostikovat konkrétní jev •Často chápáno jako jediná součást evaluačního procesu (výsledky dáme do šanonu a ukážeme kontrole) •Výsledky představují převládající hodnocení; je nutné se dívat i na rozptyl odpovědí(!) •umět (na základě zjištěných skutečností) navrhnout a provést vhodnou intervenci, která by pomohla jak žákům, tak učitelům. •CO BUDU S VÝSLEDKY DĚLAT? JAK SE LIDÉ VE ŠKOLE CÍTÍ A JAK O NÍ UVAŽUJÍ? • KLIMA ŠKOLY VS. KULTURA ŠKOLY •Klima školy •Tradiční, vychází z kvantitativních postupů a metod •Zaměřuje se na hodnocení prvků prostředí a interakcí, která jsou agregována do ukazatelů •„Výzkum klimatu školy je prostě levobočkem výzkumu klimatu organizace a výzkumu efektivity vzdělávání.“ (Andersonová, 1982: 368). •škola jako součást vzdělávacího systému je především formální organizací; •vnímání ředitele a jeho stylu vedení jako jedné klíčových proměnných sociálního klimatu; •akcent na výkon žáka či studenta, či výkon žáka a jeho ovlivnění efektivitou učitelovy práce •pozitivní klima školy bylo nakonec potvrzeno jako jedna z charakteristik „efektivních škol“ •Klima školní třídy •Vlastní výzkumná tradice, konkrétní, specificky zaměřené nástroje a techniky (viz dále) •Kultura školy •Odlišná výzkumná tradice (kvalitativní přístup) •etnografický přístup, idiografický přístup •např. Pražská skupina školní etnografie •http://userweb.pedf.cuni.cz/~www_kpsp/etnografie/frame.htm •ÚPV FF MU (Pol, Hloušková aj.) • SOCIÁLNÍ KLIMA V SOUVISLOSTECH •Historicky je dáváno souvislosti mj. s: •efektivitou a kvalitou výuky, •školní úspěšností žáků, •akademickými aspiracemi žáků, •problémovým chováním… KLIMA ŠKOLY V SOUVISLOSTECH KLIMA ŠKOLY NEBO KLIMA TŘÍDY? ¨Vztah mezi klimatem školní třídy a klimatem školy není jednoznačný; ¨Z pohledu respondentů může být rozlišování matoucí (zážitek „ze školy“ chápou jako nediferencovaný celek); ¨Z pohledu teorie a výzkumu ale dvě odlišné tradice ¨Věcně i otázka konceptualizace související s organizací výuky ¨(nejen) z historických důvodů se liší organizace výuky ve střední Evropě a v anglosaských zemích ¤U nás – žáci se většinou účastní výuky v jedné skupině (školní třída); diferenciace podle výkonu probíhá uvnitř třídy a třída je proto velmi důležitým faktorem ovlivňujícím vnímání vzdělávací reality žáky i vnímání žáků učiteli (kontext třídy) ¤V USA, GB aj. jsou žáci děleni do výuky podle výsledků (kurzy pro začátečníky a pokročilé) a mají větší možnost volby kurzů; kontext školy jako celku je pak mnohem důležitější (i jako label) CO TEDY JE KLIMA ŠKOLY / TŘÍDY? ¤Názory a hodnocení aktérů edukace na podmínky, průběh i výsledky nTedy česky – co si lidé myslí a jak se cítí v naší škole a výuce v ní nCharakteristika kvalitní výuky i nutná podmínka pro ni nNěco, co si obvykle (tj. do výskytu obtíží) neuvědomujeme nObvykle ani není explicitním tématem hovoru n„A co škola, dobrý?“ nDobrým krokem pro začátek i pro pokračování je – začít se o škole bavit – a pak v tom i pokračovat n(Auto)evaluační nástroje pak mohou a) napomoci se začátkem diskusí na téma naše škola (tj. související s klimatem) nNásledně b) pomoci ověřit, zda pocity, názory a domněnky, které se v debatě vyskytly jsou většinově vnímány jako problém (ev. jako přednost) nNapř. modelový dotaz pro absolventy / rodiče „Doporučil bys naší školu kamarádovi? A proč?“ n PROSTŘEDÍ, KLIMA, ATMOSFÉRA •rozlišuje sociálně-psychologické jevy ve škole podle rozsahu, měnlivosti, délky trvání, obecnosti. (Mareš, Lašek, 1990/91, Mareš, Křivohlavý, 1995): •prostředí je nejobecnější termín, netýká se jenom aspektů sociálně-psychologických. •termín atmosféra má poměrně úzký rozsah. Vyjadřuje proměnlivost a krátké trvání. •Termín sociální klima označuje jevy dlouhodobé. Jsou typické pro danou třídu a daného učitele (školu, zaměstnance, žáky) po několik měsíců či let. PŘ. 1 - ROZLIŠUJE ČTYŘI HIERARCHICKÉ ÚROVNĚ DLE TAGIURI (1968) A ANDERSON (1982) •1. ekologie •charakteristika budovy, v níž se výuka odehrává •2. prostředí (milieu) •charakteristiky učitelů (délka praxe, platové zařazení, ap.) •žáků (věk, pohlaví, sociální status, ap.) •3. sociální systém (skupinové charakteristiky) •vztahy mezi klíčovými účastníky •sociální komunikace •podíl na rozhodování •příležitost k účasti na sociálním dění ve skupině •4. kultura •hodnoty a hodnotové systémy, jež účastníci považují za významné •učitelova zaangažovanost na rozvoji žáků •důraz na kooperaci •důraz na činnosti související se školou •očekávání účastníků •jasnost a konzistentnost cílů SOCIÁLNÍ KLIMA •Klima školní třídy •Konkrétnější (i z pohledu dotazovaných), v praxi častěji používané, řada metod… •Klima školy •Obecnější, nutnost reflexe ze strany aktérů, v současnosti spíše výzkumně, i když je prodávána celá řada „jakometod“ •S dr. Ježkem se domníváme, že lepší než „jednorázové šetření“ je přístup blížící se „action research“ – průběžné sledování dílčích jevů, jejich cílené ovlivnění a přenesení zájmu na další „problémovou“ oblast •Koncept školy jako učící se organizace (Senge; Krus, Louis a Bryk) •… JAK KE KLIMATU VE ŠKOLE PŘISTUPUJEME? ¨Možné dva základní přístupy (řešení „na klíč“ vs. vlastní aktivita školy): 1.Máme hotový dotazník a neváháme ho použít nPotřebujeme „něco udělat s klimatem školy“ nTypická charakteristika komerčních řešení nNěkdo mimo školu je expertem na naši školu a ví, co je pro ni nejlepší nČím častější použití jednotného dotazníku i systému vyhodnocení, tím nižší náklady nDostáváme odpověď i na otázky které nás nezajímají, nebo nejsou z hlediska aktuální situace školy podstatné 2.Postupně rozvíjíme uvažovaní a debatu o prostředí naší školy nIniciujeme debatu o prostředí školy nDefinujeme účastníky, čas i místo pro takovou debatu nSnažíme se identifikovat potencionálně problematické či rizikové oblasti, nebo naopak oblasti příkladné nNepotřebujeme vyřešit vše naráz (tj. vykázat aktivitu), máme zájem o kvalitní a platné výsledky n ¤ ¤Základní společný problém: nJak vymezit případná témata pro (širší) průzkum ve škole? KLIMA ŠKOLY V DIAGNOSTICKÉ PRAXI I TEORII RŮZNÉ ÚČELY ZJIŠŤOVÁNÍ KLIMATU ŠKOLY •Výzkum •Vychází z výzkumné otázky (širší zaměření) •Nástroje zohledňují i metodologické aspekty šetření •Nižší znalost kontextu školy •Případná náročnost na administraci a vyhodnocení není problém •Snaha o postihnutí všech potenciálně významných aspektů života školy •Snaha o univerzální dotazníkové řešení •Širší baterie položek (otázek) •Náročnější pro respondenty (méně konkrétních položek) •Praxe •Vychází z konkrétních potřeb •Menší znalost metodologie (často nápodoba vzorů) •Velká znalost kontextu školy •Požadavek na jednoduchost administrace i vyhodnocení •Snaha o postihnutí konkrétních aspektů života školy •Různé účely použití – např. •Screening •Řešení konkrétních problémů •Explorace •Evaluace a autoevaluace O ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ ALE VÍME SPOUSTU VĚCÍ I „BEZ DOTAZNÍKŮ“ ¤Vlastní pocit ¤Informace od učitelů ¤Informace o žácích a od žáků ¤Informace od rodičů, absolventů… (neformální) ¤ ¤Hospitace a praxe studentů ¤Noví zaměstnanci… (nezaujaté oči vidí přesněji, netrpí „provozní slepotou“) ¤ ¤Hodnocení inspekcí ¤Srovnávací výkonové testy •… (pohled „zvenku“ aneb Jak se nám to stalo?) JAK JE TO S DOTAZNÍKY? • SOCIOMETRIE •Autor metody - J. L. Moreno; •zjištění struktury vzájemných vztahů v malé skupině (intenzita, polarita) •cesta ke zjištění sympatií, antipatií •člen skupiny hodnotí pozici jiného člena ve skupině (nebo i svoji pozici) •formulace sociometrické otázky •(„S kým bych chtěl jet na výlet?“ „Vedle koho bych chtěl sedět?“) •Odpovědí je jméno člena(ů) skupiny • •Více mj. na http://en.wikipedia.org/wiki/Sociometry • ZÁSADY SOCIOMETRIE •Moreno formuloval tyto zásady sociometrie •a) musí být vymezeny hranice skupiny, •b) osoby ve skupině se musí dobře znát, •c) jasně formulovaná otázka, •d) důvěryhodnost osoby zajišťující sociometrii, •e) pravidla týkající se počtu - otázek, možností voleb, negativní volby • SOCIOMETRICKÝ RATINGOVÝ DOTAZNÍK (SO-RA-D) •Každý žák ve třídě hodnotí vliv všech ostatních žáků na škále 1-5 •Poté každý žák ve třídě hodnotí oblibu všech ostatních žáků na škále 1-5 •Nakonec každý žák doplňuje číselné hodnocení slovním odůvodněním svých sympatií/antipatií k ostatním žákům •Výchozími údaji pro zpracování jsou tedy: üjednotlivá hodnocení vlivu üjednotlivá hodnocení sympatií üvolné slovní charakteristiky jednotlivých žáků (…) • KLIMA JEHO DIAGNOSTIKA VE VÝZKUMU I ŠKOLNÍ PRAXI •Vzniklo v návaznosti na národní projekt MŠMT "Cesta ke kvalitě" (CZ.1.07/4.1.00/06.0014; plný název projektu „AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení“) PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY •Vzniklo v rámci národního projekt MŠMT "Cesta ke kvalitě" (CZ.1.07/4.1.00/06.0014 - plný název projektu „AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení“) • •V roce 2013 projekt byl oceněn Českou asociací pedagogického výzkumu za přínos pro výzkum i školní praxi • •Cílem projektu bylo vytvořit 30 nástrojů, které by mohly pomoci školní praxi v procesu vlastního sebehodnocení •Nástrojem je míněna široká škála technik od hospitačních archů, přes návody k vedení skupinových aktivit učitelů až po „klasické dotazníky“ PRAKTICKÝ RÁMEC – NABÍDKA ŘEŠENÍ •Zadání projektu „Cesta ke kvalitě“ •Několik omezení •čas, rozsah pilotní studie, obsah dalších nástrojů … •Tvorba on-line administrované metody s automatickým vyhodnocením a generovanou zprávou •„Co nejjednodušší z hlediska uživatele – kooordinátora autoevaluace ve škole.“ •Možnost opakovaného zadávání s ohledem na různé oblasti zájmu školy •Konkrétní potřeby škol (ve smyslu vedení škol) •Informace o prostředí školy •Podklady pro rozhodování •Výběr obsahu i nástroje v rukou školy (nenabízíme odpovědi na otázky, které si škola neklade) • •…a v neposlední řadě příležitost k zamyšlení pro účastníky TEORETICKÝ RÁMEC PRO PŘÍPRAVU NÁSTROJŮ •Evidence based a practice based přístup •(Jiří Mareš, 2009) •Psychologie dotazování •(Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000) •Klasická teorie testů •(Urbánek, Denglerová, Širůček, 2011) •Klima školy, třídy, sboru; kultura školy •(Jiří Mareš, Ježek, Jan Mareš, Urbánek, Hloušková, Pol…) •Zvládání školní zátěže •(Jiří Mareš, Kohoutek…) •(…) • PŘÍPRAVA NÁSTROJŮ I •Několik setkání s panelem ředitelů (osloveni na základě prezentace v dalších aktivitách projektu) •Jaké jsou zkušenosti s anketami v konkrétních školách? •Jaké informace považujete za užitečné prostřednictvím anket získat? •Diskuse nad anketami používanými ve školách zapojených prostřednictvím zástupců do panelu. •Návrh tří základních variant anket (učitelé, žáci, rodiče), jejich zkrácení, zkušenosti s pilotáže. •Doporučení pro přípravu a administraci. •Zpětná vazba na obsah manuálu. •Pilotní ověření online nástroje •Školy, které se zapojily z vlastního rozhodnutí •Školy oslovené v rámci projektu (doplnění vzorku) PŘÍPRAVA NÁSTROJŮ II •Analýza dat získaných dat, finalizace manuálu. •(Příprava souhrnného online vyhodnocení v pro školy, které zadají ankety všem skupinám) • •Vytvořeny různé varianty nástrojů •Podle typu škol od škol mateřských přes základní včetně speciálních až po školy střední (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a integrované školy), i pro školy specifického zaměření (základní umělecké školy, konzervatoře). PŘÍKLAD NÁSTROJE UPRAVITELNÉHO PODLE POŽADAVKŮ KONKRÉTNÍ ŠKOLY ANKETY PRO… •Autory jsou Mgr. T. Kohoutek a Mgr. et Mgr. Jan Mareš •Dotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol. •Tři varianty (pro učitele, žáky i rodiče) s možností výběru 30 z cca 150 položek v každé variantě k zjištění názorů na různé oblasti školního života •Varianty nabízejí v rámci okruhů modifikované formulace otázek • ANKETY PRO UČITELE – OBLASTI ANKETA PRO ŽÁKY ANKETA PRO RODIČE PŘÍKLAD „NEDOTAZNÍKOVÉ“ METODY PRO ŽÁKY PRVNÍHO STUPNĚ ZŠ • ; SPOLEČENSTVÍ PRVNÍHO STUPNĚ. DOTAZNÍK PRO ŽÁKY FORMOU POČÍTAČOVÉ HRY • •Autorka: Mgr. D. Denglerová, Ph.D. • •Tento nástroj pomůže zodpovědět otázky týkající se toho, jak žák na prvním stupni ZŠ (ve věku cca 6-11 let) vnímá své školní prostředí. Které aspekty školní docházky hodnotí kladně, které negativně? Jaké aspekty formálního i neformálního vzdělávání způsobují, že se dítě do školy těší? • •Předkládaný nástroj vychází z principu testů sémantického výběru. Test sémantického výběru sestavil a ve své klinické praxi používal V. Doležal již v 60. letech 20. století. Test sémantického výběru reprezentuje v metodologii tzv. psychosémantické metody, které vycházejí z přesvědčení, že je možné odhalit význam, který daný podnět (slovo) pro konkrétního jedince či skupinu nese. Různými přístupy a pojetími psychosémantiky se zabývá T. Urbánek (2003). POPIS NÁSTROJE •Nástroj zjišťuje postoje dítěte k 18 klíčovým pojmům: •moje paní učitelka; známky; přestávka; naše třída (místnost); moji spolužáci; kluci; holky; družina; žáci z vyšších tříd (starší žáci); běhání (lítání) ve škole; oběd ve školní jídelně; paní vychovatelka z družiny; školní záchodky (WC); poznámka; tělocvik; počítače; šatna; kroužky ve škole •Klíčové pojmy se postupně po jednom zobrazují v horní třetině obrazovky (pojem, obrázek, zvuk) •Ke klíčovým pojmům jsou přiřazovány atributy •Na konci je dítě požádáno, aby seřadilo všechny atributy podle toho, jak se mu líbí či nelíbí. •Sledují se postoje k pojmům prostřednictví vztahu k referenčním pojmům: •Nejoblíbenější pohádková postava, kterou máš rád(a) •Zlá pohádková postava, kterou vůbec nemáš rád(a) •Evaluační zpráva je ihned automaticky generována v Excelu • • JAK TO VYPADÁ? • JAK VYPADAJÍ VÝSLEDKY? •Možnost srovnat výsledky s orientačními normami. • •Jeden z velmi populárních nástrojů. • •Vhodný i pro malotřídní školy. PŘÍKLAD SCREENINGOVÉHO NÁSTROJE PRO ŽÁKY PŘEDCHÁZENÍ PROBLÉMŮM V CHOVÁNÍ ŽÁKŮ •Autorkou je doc. PhDr. Věra Vojtová, Ph.D. •Dotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol. •35 položkový dotazník pro žáky k vyhodnocení silných a slabých stránek školního života ve faktorech •Škola je místo, kam/kde zažívám •Úspěch a příležitost •Negativní prožívání •Vztah učitel – žák •Školní status •Formování (podpora) •Interakce s vrstevníky •Škála: rozhodně ano–spíše ano-spíše ne-rozhodně ne • UKÁZKA POLOŽEK DOTAZNÍKU •Úspěch a příležitost vymezují indikátory: •rád se učím, •vím, že mohu dosáhnout dobrých výsledků, •jsem často zvědavý, •hodně se toho naučím, •učitelé se zajímají o mé názory. •Negativní prožívání vymezují indikátory: •cítím se osaměle; •učitelé mě nemají rádi; •učitelé některé žáky upřednostňují. •Interakci s vrstevníky vymezují indikátory: •těším se na přestávku, •kde mě spolužáci přibírají k různým hrám, •kde je o přestávkách dobrá zábava, •se spolužáky si rádi povídáme, •s kamarády děláme mnoho zajímavého. • • • • PŘÍKLADY DALŠÍCH METOD • PŘÍKLADY METOD – TEMATICKÉ KRESBY Např. „Jak si ve škole pomáháme“ – v rámci projektu CPIV DOTAZNÍKY (TŘÍDA) – PŘÍKLAD (CES) STANDARDIZOVÁN V IPPP PRO ČESKOU POPULACI; NORMY Z KONCE 90. LET ŠKÁLY: UČITELOVA POMOC, ORIENTACE ŽÁKŮ, VZTAHY MEZI ŽÁKY, ZÁJEM O VÝUKU, KLID A POŘÁDEK, JASNOST PRAVIDEL • „ZBYŇKU, NEZLOB SE“ ANEB MOŽNOSTI MAPOVÁNÍ KULTURY A KLIMATU NA VŠ ÚSTAVU POMOCÍ TVORBY DESKOVÉ HRY • CÍLE PROJEKTU •Přiblížit praktické problémy týkající se explorace klimatu a kultury ve výuce VŠ kurzu na FSS MU (Pedagogická a školní psychologie – příklad jaro 2009; nyní rutinní seminární projekt v Bc. i Mgr. studiu; na PdF MU v předmětu Aplikovaná sociální psychologie) •Vyzkoušet příklad formativně diagnostického postupu "in vivo" (psychologie bez dotazníků) •Ukázat možnosti explicitního sdílení hodnocení různých aspektů vzdělávací reality (proces i výsledek sdílení) •Podpořit diskusi o výuce jako takové v návaznosti na další evaluační aktivity prováděné na FSS i MU jako celku (př. studentské předmětové ankety) GENEZE NÁPADU •Vnímání a hodnocení výuky studenty jako sociálně konstruovaná realita •sdílené významy, hodnocení, emoce, specifické komunikační projevy… •Kultura i klima jako narativní struktura, žánr •proces edukace jako individuální hrdinský epos •(počítačová či desková) hra na hrdiny jako studujícím známý formát •per aspera ad astra - jednotlivé úkoly (questy) vedou dokončení studia (získání diplomu jako vítězství ve hře) •Jak to realizovat? •Jednodušší karetní hra (Černý Petr, BANG!) – vhodná spíš pro situace zkoušení ;) •Komplexnější karetní či deskové hry (Magic atp.) – příliš složité pro daný účel; jejich struktura není obecně známá •„Něco jako Monopoly nebo Člověče nezlob se, to zná každej!“ • PRAKTICKÁ REALIZACE (II) •V semináři na kulturu a klima školy představen návrh variant deskové hry •Úkol skupinový, zdůrazněna anonymita přispěvatelů (vč. nabídky anonymizovaných forem komunikace - „schránka důvěry“) •Vyhrála možnost „něco jako Člověče nezlob se, s úkoly…“; spontánně je použito křestní jméno vedoucího katedry („Zbyňku, nezlob se!“) •Již v semináři došlo k živé debatě nad jednotlivými úkoly •Jako (sub)téma se objevuje možnost hraní v roli některé „známější“ studentské osobnosti, objevují se „známé historky“ •Je vysloven požadavek, aby s výsledkem seminárního cvičení bylo seznámeno vedení katedry; návrh na dárkové balení a předání hry na vánočním setkání katedry jejímu vedoucímu - je většinově přijat •Studenti jsou rozděleni do čtyř pracovních skupin •Přijímací řízení •1.-3. ročník studia • •Navzdory organizačním potížím se podařilo odehrát jedno kompletní kolo hry (od přijímaček k SZZ) s menší skupinou studentů místo semináře zrušeného vedením fakulty (potřeba prostor pro konferenci) PRAKTICKÁ REALIZACE - PROBLÉMY •V soukromých debatách studenti konzultují „míru anonymity“ a „míru serióznosti“ skupinově předkládaných návrhů •S návrhy přicházejí i někteří kolegové •V diskusním fóru předmětu se rozbíhá debata nad skupinovou spoluprací (viz ukázka I) •Finalizace návrhů a vnitroskupinová debata se přesouvají do „privátních kanálů“ (skupinové maily, osobní setkání „u piva“ atp.) •Objevují se individuální obavy z vizualizace některých návrhů i vyjádření nesouhlasu s některými návrhy chystanými zbytkem skupiny UKÁZKA III - VÝSLEDKY UKÁZKA V – VÝSLEDKY: SKUPINA „1. ROČNÍK“ UKÁZKA VII. – VÝSLEDKY: SKUPINA 3. ROČNÍK UKÁZKA IV – VÝSLEDKY: SKUPINA PŘIJÍMAČKY, SZZ •Spirálové hrací pole, v něm dobré a špatné značky (např. usměvavý vs. mračící se panáček). Při stoupnutí na ně si hráč vylosuje buď z balíku karet, které mu pomohou, nebo naopak uškodí. •Jednou z „pomáhajících“ karet je i „Kroutilová“ (sekretářka katedry), kterou si hráč nechává u sebe a pomáhá mu v nepříjemných situacích. • Vylosovaná karta obsahuje vždy více úkolů, protože každý semestr je odlišný. •Přijímačky : Protože test SCIO je založený na náhodě, hráč hází kostkou, dokud mu nepadne 6 a může začít hrát ;) •Státní závěrečná zkouška •Posledních 11 polí je označených jako „státnice“. Při šlápnutí na libovolné z nich se losuje karta ze speciálního balíku (viz níže). Jakmile člověk překoná toto „učení na státnice“, čeká ho samotná zkouška. Vylosuje si z balíku karet zkoušejících 4 zkoušející. Každá karta obsahuje fotku dané osoby (stáhnout z ISu), jméno, tituly, a zejména bodovou hodnotu. Hráč sečte bodovou hodnotu celé zkoušející komise, přičte postihy a odečte bonusy, které získal ve státnicových polích, a následně hodí čtyřmi kostkami. Hodí-li víc, než je součet, státnice udělal a vyhrál. Hodí-li stejně nebo méně, státnice neudělal, a opakuje je příští semestr – vrací se na poslední pole předchozího semestru. •Seznam učitelů: Vybíral 5 Vaculík 5 Ježek 5 Řiháček 3 Šipula 4 Vančura 2 Smékal 1 Plaňava 2 Pavlíková 1 Štěpánková 4 Michalčáková 2 Macek 3 Čermák 3 Poledňová 1 Lacinová 2 Mareš 3 •Seznam úkolů: •1. Nedal jsi poslední zkoušku, místo, aby ses učil na státnice, musíš se učit na ni, místo na státnice. Uber si 2 body. •2. Den před obhajobou bakalářky pořád nemáš od svého oponenta posudek. Umři a vrať se o 5 polí zpět. •3. Jsi pozadu s odevzdáváním bakalářky, nestíháš a přicházíš po termínu odevzdání. Máš-li kartu Kroutilová, je to v suchu, mile se na tebe usmála a převzala si od tebe ten tvůj výtvor. Nemáš-li kartu Kroutilová, je to v pytli, Kroutilová je nemocná a Vybíral se ti vysměje do tváře. Vrať se na start 3. ročníku. •4. U obhajoby diplomky tě tak rozhodili, že druhý den u státnic nevíš, která bije. Odečti si 3 body. •11. Tvoje státnicová komise je složená z těch, co miluješ, a hlavně oni tebe. Přičti si 2 body. •12. Šrotil ses intenzivně, až jsi v den D zaspal a dobíháš s jazykem na vestě v oblečení, co vypadá, jako by ho v noci přežvýkal dobytek. Máš-li Kroutilovou, nic se neděje, jinak si odečti 2 body. •13. V metodologii si vytáhneš diskurzivní analýzu nebo jiný nesmysl, o němž nikdo moc neví, co to je. Vaříš z vody. Odečti si 4 body. •(… 39 možností celkem) pruh+znak_FSS_15_gray+zeleny_RGB 5 pruh+znak_FSS_15_gray+zeleny_RGB 3 ZJIŠTĚNÍ (VÝBĚR) •Studenti jsou schopni reflektovat jak náročnost kurzů, tak i zvláštnosti učitelských osobností •Obsahy úkolů či situací mají reálný, ale i nadsazený základ •Reflektují i širší kontext vč. osobního života vyučujících •Diskusi navozuje jak příprava herního plánu a pomůcek, tak i reálná herní aktivita •Většina zúčastněných vnímá aktivitu jako přínosnou, vč. účastníků méně aktivních v procesu vzniku •Problémy reprezentované herními prvky lze se studenty snadno diskutovat ZJIŠTĚNÍ (POKRAČOVÁNÍ) •Popsaný postup je následně s úspěchem využit i v jiných edukačních kontextech (2. st. ZŠ, SŠ, VŠ) •princip hry funguje, pravidla a úkoly jsou pochopitelně jiné LITERATURA - VÝBĚR •Monografie a bulletiny na webu NÚV - http://www.nuov.cz/ae/publikace-vytvorene-v-projektu •Evaluační nástroje na portálu evaluačních nástrojů http://evaluacninastroje.rvp.cz/ •RÝDL, Karel. Kvalita a hodnocení ve vzdělávání: Výkladový slovník [online]. Praha: NÚOV [2010] [vid. 18. 7. 2011]. Dostupné z: http://slovnik.evaluacninastroje.cz/ •POL, M. a kol. Kultura školy. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity v Brně, 2005. • NA DOTAZY SE TĚŠÍ •Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. •Katedra psychologie PdF MU •mares@ped.muni.cz •