¡Imitace – observační učení (Bandura): Jak to, že děti nejsou stále agresivnější, když násilí v médiích přibývá? Evoluční psychologie a modularita lidské mysli Modularita mysli je předpokládána většinou soudobých teorií kognice (Schwarzová, 1996, 2009)! Počátky?: F. J. Gall (1758 – 1828), zakladatel dnes zamítnuté pseudovědy frenologie, tvrdil, že kognitivní funkce lze ohraničit a lokalizovat v mozku. Srov. výzkumy P. Broca. Viz český seriál Křeček v noční košili (1987) ¡Důležité dílo napsal H. A. Simon (1962): Přirozené systémy vykazují hierarchickou strukturu – tj. zahrnují řadu subsystémů, které jsou samy o sobě strukturované (dle Schwarzová, 2009, s. 19). ¡Evolučně je výhodnější, aby jedinec vlastnil řadu jednotlivých subsystémů, než vzájemně podmíněný komplex jediného systému: Když se něco pokazí, většina systému funguje dál! ¡Marr (1976): Pokud není systém navržen modulárním způsobem, měla by malá změna někde dalekosáhlé důsledky jinde. Malé zlepšení by vyvolalo kompenzační změny v mnoha dalších oblastech (dle Schwarzová, 2009, s. 19). ¡ ¡(srov. vývojovou teorii J. Piageta!) ¡ ¡= předpoklad, že lidská kognice je hierarchický systém, který zahrnuje řadu subsystémů s vlastními zákonitostmi lišící se navzájem ve své struktuře a funkci. ¡Strukturu a funkci jedněch modulů nelze vysvětlit ze struktury a funkce jiných modulů ¡(maximálně lze jako jejich diferenciace). ¡„Efektivita a komplexnost našeho chování se vysvětluje ze vzájemných vztahů modulárních systémů znalostí. V určitých typech chování spolu interagují různé systémy [=moduly] (např. při popisu objektů percepční, jazykový a pojmový systém).“ (Schwarzová, 2009, s. 19) ¡J. Fodor (1983, 1985) rozpracoval myšlenku modulů – ty vznikly jindy a za jiných okolností, vyvíjely se navzájem nezávisle a jsou určeny pro specifickou oblast adaptace. ¡ ¡Příklad modulů: rozpoznání tváří, rozpoznávání hlasu, intonace, lovu, péče o dítě… ¡ Modularita mysli Jednotlivé moduly se vyvinuly podobně jako jiné znaky evoluční kompeticí s jinými znaky. Moduly jsou: •hard-wired (jsou neuronální povahy), •relativně rychlé, •automatické: člověk si je nemůže vypnout (viz zrakové klamy), •zaměřené na relativně úzkou výseč vstupů, •tj. doménově specifické (domain-specific), •implicitní (tj. nevědomé), •reprezentačně uzavřené (jsou kognitivně nepřístupné – přístupné jsou až jejich výstupy). Výsledek obrázku pro stroops test Lidský rozum Fodor postuloval také domain-general procesy v tzv. centrální jednotce. Tyto domain-general procesy jsou: pomalé, neautomatické, řízené, většinou vědomé, mohou se vztahovat relativně k jakékoli oblasti a jsou ovlivněné globálními cíli jedince. Centrální jednotka dostává data z výstupů jednotlivých modulů ve formátu obecné reprezentace nazývané jazyk myšlení. Dle Fodora je vše hard-wired a geneticky předchystáno a ke skutečnému vývoji kognitivních modulů během ontogeneze vlastně nedochází. Anette Karmiloff-Smith (1992) Vedle pouhé vrozenosti jednotlivých modulů je asi lepší uvažovat i o jejich epigenetickém vývoji – tzn. že moduly se rozvíjejí i podle okolních podmínek (kdo má hudební sluch a hlas, tak může/nemusí rozvíjet tuto dovednost). Tzn. že jednotlivé moduly mohou být u jedince vyvinuty rozdílně (lepší sociální vnímání, ale horší hudební sluch atp.). (Piaget ovšem postuloval vývoj ve všech kognitivních modulech zaráz: odtud jeho 4 fáze.) Kognitivní moduly Otázkou je kolik a jaké moduly lze definovat. Už H. Gardner (1983; česky 1999: Dimenze myšlení) odlišil osm druhů inteligence: 1.jazykově-verbální 2.matematicko-logická 3.zvukově-hudební 4.tělesně-pohybová 5.vizuálně-prostorová 6.vnitřní (intrapersonální, sebereflektivní) 7.sociální (interpersonální) 8.přírodní ¡Jaké jiné systémy modulů můžeme myslet? ¡ ¡Daniel Kahneman (2002) a dual process theory: myšlení člověka užívá automatické intuitivní procesy (systém 1) a vědomé procesy přemýšlení (systém 2). Systému 1 je třeba dlouhý čas a úsilí ke změnám (pokud vůbec), systém 2 je rychleji ovlivnitelný. Systém 1 je často spojen se silnými emocemi, systém 2 je ovládán pravidly. Diskuze