PŘÍBĚH STATISTIKY PŘÍBĚH STATISTIKY HISTORIE STATISTIKY HISTORIE SCITANi PŘEDMLUVA 7 1939-1945 ÚSTŘEDNÍ STATISTICKÝ ÚŘAD 28 01 PRAVĚK A STAROVĚK 8 1945-1948 STATISTIKA V OBDOBÍ POVÁLEČNÉ OBNOVY 29 PRAVĚK A STAROVĚK UŽ TEHDY BYLA STATISTIKA? 9 1948-1989 KONTROLA PLÁNU 30 STAROVĚKÝ ŘÍM PROPRACOVANÝ CENZUS 10 1990-1993 FÁZE TRANSFORMACE 32 02 STŘEDOVĚK 1 1 PŘEDSEDOVÉ STATISTICKÉHO ÚŘADU 33 STŘEDOVĚK ROZTŘÍŠTĚNÉ PRAMENY 12 04 HISTORIE SČÍTÁNÍ LIDU 34 URBÁŘ STATISTICKÁ ROČENKA STŘEDOVĚKU 13 1754 POČÁTEK PRAVIDELNÝCH SOUPISŮ 36 13. STOLETÍ CÍRKEVNÍ MATRIKY 14 1777 NOVÝ KONSKRIPČNÍ PATENT 37 STŘEDOVĚK OKÉNKO DO CIZINY 15 1857 OD SOUPISU KE SČÍTÁNÍ 38 03 NOVOVĚK 16 1869 PRVNÍ MODERNÍ SČÍTÁNÍ LIDU U NÁS 38 NOVOVĚK RODÍ SE STATISTIKA 17 1880-1910 SČÍTÁNÍ KAŽDÝCH 10 LET 39 STATISTIKOU PROTI EPIDEMIÍM 18 PRVNÍ A DRUHÉ ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ 40 1651 SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY 19 1950 NÁRODNÍ SČÍTÁNÍ 41 1654 BERNÍ RULA 20 1961 SLDB 42 SOUPISY V 18. STOLETÍ 21 SČÍTÁNÍ V LETECH 1970 A 1980 43 1787 POČÁTKY STATISTIKY V ČESKÝCH ZEMÍCH 22 SČÍTÁNÍ V ROCE 1991 44 1788 VZNIK C. K. VLASTENECKO-HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI PRO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉ 23 SČÍTÁNÍ V ROCE 2001 45 1856 POČÁTEK ORGANIZOVANÉ STATISTIKY 24 SČÍTÁNÍ V ROCE 2011 46 1897 ZŘÍZEN ZEMSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 25 LITERATURA 49 1919 ZALOŽEN STÁTNÍ ÚŘAD STATISTICKÝ 26 KONTAKTY 50 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přestože statistika jako vědní obor vznikla až v novověku, s jejím praktickým využitím se setkáváme již v hluboké historii. Po staletí byla a je zcela nezastupitelná pro hodnocení minulosti aurčování směrů dalšího vývoje společnosti. Právě tato schopnost dělá statistiku tak významným oborem. Dostupnost statistických dat se postupně stala takovou samozřejmostí, že jejich význam není často vnímán v míře, jakou by si zasloužila. A i to je možná jednou z příčin nedostatečné statistické gramotnosti. Neznalost a nepochopení základních pojmů a principů statistiky komplikují a občas i znemožňují správné využití jejích výstupů a často vedou k mylné interpretaci. Stále zřetelněji se ukazuje, že si tento obor zasluhuje větší popularizaci. Publikace, kterou držíte v ruce, se obrací ke kořenům světové i české statistiky a přináší čtenáři základní orientaci v jejích dějinách. Na stránkách titulu naleznete, z mého pohledu, jedno z těch nejkrásněji formulovaných poslání státní statistické služby. Zcela jistě vás zaujme, že existovaly časy, kdy statistická data nebyla každému přístupná. Z historického kontextu se dozvíte, co a proč naši předkové pomocí statistiky zjišťovali. Část publikace je věnována i vývoji statistických cenzů - od prvních celonárodních sčítání až po poslední sčítání v roce 2011. Není náhodou, že knihu Příběh statistiky publikujeme právě letos, v roce 2014. Jejím vydáním si statistický úřad připomíná dvě významná výročí. Tím prvním je 45 let od vzniku Českého statistického úřadu v rámci československé federace. Druhým výročím je 95 let od zřízení Státního úřadu statistického jako první statistické instituce nově vzniklé Československé republiky, na jejíž odkaz navazuje činnost dnešního úřadu. Toto malé historické kompendium je tak i symbolickým připomenutím významných událostí v dějinách naší státní statistické služby a já věřím, že vás, čtenáře, zaujme. Iva Ritschelová předsedkyně Českého statistického úřadu 7 HISTORIE STATISTIKY PRAVĚK A STAROVĚK ť Soupis dobytka se ve starověkém Egyptě konal každé dva roky. PRAVEK A STAROVEK už tehdy byla statistika? V: období pravěku se ještě nesetkáme se statistikou, ale rozvoj myšlení a jazyka umožnil již v neolitu vznik a používání abstraktních pojmů - číslovek. Číselné zprávy se uchovávaly různými způsoby: jako zářezy na kosti či na holi (tzv. vrubovky), jako uzlíky na provaze, oblázky nebo třeba pomocí lastur seřazených do skupin nejčastěji po pěti. První počátky evidence, a tedy i statistiky, můžeme nalézt v záznamech o hospodářském a společenském životě již od nejstarších civilizací. Svědčí o tom památky starého Sumeru, Mezopotámie, Kréty a Řecka i starého Egypta a Číny. Panovníci již ve starověku chtěli mít přehled o tom, komu vládnou, kolik vyberou na daních, kolik vojáků mohou poslat do války nebo kolik osob pro ně může pracovat. Nejstarší písemné památky mající statistickou povahu pocházejí ze starého Sumeru. Byly to zápisy o počtu osob, úrodě a počtu hospodářských zvířat. Ve starověkém Egyptě se každý druhý rok prováděl soupis dobytka. Když byla zavedena daň z hlavy, vyžadovalo to vytvoření soupisu obyvatel a následně jeho stálou aktualizaci. Vyměřovala se i daň z půdy. Její výše se odvozovala nejen od výměry pozemku, ale také od úrovně záplav zúrodňujících pozemek. t> Věstonická vrubovka. Vlčí kost se zářezy je jeden z nejstarších dokladů o používání čísel. VÍTE, ŽE.... jeden z nejstarších dokladů o užití tzv. vrubovky pro číselné záznamy pochází už z paleolitu a byl nalezen roku 1 937 ve Věstonicích na Moravě? Je to asi 1 8 cm dlouhá kost mladého vlka, na níž je vyryto 55 hlubokých zářezů. Prvních 25 je uspořádáno do skupin po pěti. Po nich následuje dvakrát tak dlouhý zářez, kterým řada končí. Pak začíná opět dvojnásobně dlouhým zářezem nová řada, která obsahuje 30 vrubů. 9 ť Pieter Brueghel st.: Sčítání lidu v Betlémě (výřez). STAROVĚKÝ ŘÍM propracovaný cenzus Zjišťování počtu osob měli ve starém Římě na starosti speciální úředníci - cenzoři. Cenzus byl povinný pro všechny římské občany, později byla tato povinnost rozšířena na všechny osoby žijící pod vládou Říma. Osvobozeny byly jen osoby v moci otcovské (vdané ženy a děti - ty přihlašoval manžel, resp. otec), dále vdovy a sirotci, které přihlašoval poručník. Kdo se k cenzu nedostavil bez vážné příčiny, propadl statkem i životem. Cenu majetku v určité sumě udával sám sčítaný, ale definitivní slovo měl cenzor. Podle výše jmění byla potom stanovena daň. VITE, ZE... světově nejrozšířenější zprávou o statistickém zjišťování je bezesporu zpráva o sčítání lidu, kterou nacházíme u evangelisty Lukáše. „Stalo se v oněch dnech, že vyš/o nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém svěrě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazaretu, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina..." 10 HISTORIE STATISTIKY STŘEDOVĚK STREDOVEK roztříštěné prameny Statistické prameny z doby středověku neměly celostátní povahu, protože řízení země nebylo centralizováno. Jako statistické prameny můžeme z této doby využít různé zakládací listiny, závěti nebo zápisy o koupi a darování pozemků či nemovitostí. Vznikaly také různé soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku či zjištění majetku. Majitelé panství si také zpravidla vedli záznamy o poddaných osobách, o jejich majetku a uložených daních nebo jiných povinnostech. Dochovaly se také zápisy o obývaných domech či potenciálních brancích. 1058 nejstarší docho vany soupis na našem území ť Zakládací listina kostela sv. Štěpána v Litoměřicích, rok 1058. VITE, ZE.... za nejstarší dochovaný pramen, jemuž lze na našem území přisoudit i význam statistický, je soupis majetku litoměřického kostela sv. Štěpána? V zakládací listině kníže Spytihněv II. „...vybral z otrocké čeledi z každého svého hradu a z každého řemesla tak, jak se sluší na knížecí službu, muže se ženou, se syny a dcerami, náležejícího k jednomu každému řemeslu. Také daroval čtrnáct vsí, odevzdaných hostům a šest vsí, vykázaným služebníkům a oráčům se všemi nezbytnostmi, totiž s lesy a poplužími. Rovněž dal dvé vinice s vinaři, kolik by jich stačilo k jejich obdělávání, třicet mladých dělnic, také sto klisen s velkým polem a tolikéž ovcí, třicet krav a sedmdesát vepřů [...] Jména vsí jsou: Křešice, Brna, Popovo, Zásada, Travčice, Repčice, Týnec, Malečov, Březí, Ptačíce, Liběšice, Chouč, Bohušovice, Chotěšov." 12 ť Broumovský urbář. I staré mapy lze použít jako statistický pramen. URBÁŘ statistická ročenka středověku Urbáře obsahovaly pro každou ves či rychtu souhrnný výčet povinností poddaných vůči vrchnosti nebo v něm byli zapisováni jmenovitě konkrétní poddaní a jejich povinnosti. Kromě urbářů existovaly i tzv. výběrčí rejstříky, ve kterých se evidovaly skutečně odvedené platy, dávky a odpracovaná robota. Nejstarší urbáře vznikaly na našem území ve 13. století. Sestavovaly se na základě starší evidence, donačních listin, výpovědí svědků nebo tradice. V urbářích se dochovaly i údaje, které bychom mohli označit za statistické zjišťování. Například v urbáři rožmberského panství v jižních Čechách z roku 1373 lze nalézt doklad o zkoumání stavu lesa. Je v něm uvedena rozloha lesa, jeho druhové složení i předpokládaný způsob využití. Platby a dávky odváděli poddaní většinou dvakrát ročně, a to na sv. Jiří (24. dubna) či na sv. Jana (24. června) a na sv. Václava (28. září) nebo sv. Havla (16. října), výjimečně i v jiných termínech. Při každé změně poměrů se pořizovaly nové urbáře. Z urbářů se později vyvinuly vesnické pozemkové knihy, které obsahovaly zápisy z oblasti práva závazkového, dědického (závěti), rodinného (svatební smlouvy, nároky sirotků) a různé další doplňující údaje (dluhy, zbývající platby, inventář aj.). ť Vybírání naturálních daní ve středověku. VÍTE, ŽE.... v období novověku na urbáře navázaly tzv. urbariální fasse, které měla vrchnost vyhotovit za vlády Marie Terezie, aby se v celé zemi dosáhlo jednotných urbariálních poměrů? Zatímco na Moravě byly v letech 1 775-1776 zpracovány fasse na všech panstvích, v Cechách vrchnost tyto snahy bojkotovala a vzniklo jen několik málo nových urbářů. Své opodstatnění ztratily urbáře po zrušení poddanství v roce 1 848. 13 13. STOLETÍ církevní matriky Ve 13. století se v Evropě objevují první církevní matriky. Nejstarší dochovanou matrikou na našem území je matrika narozených města Jáchymov z roku 1531. Do matrik se zapisovaly svatby, křty a pohřby. Jazykem zápisu byla obvykle čeština nebo němčina podle jazykové oblastí fary nebo národností toho, kdo matriku vedl - tím mohl být nejen farář, ale třeba i kostelník nebo kantor. V roce 1760 pak vyšlo nařízení o povinném užívání latiny. Až do roku 1784 byly matriční zápisy ve větách, jejichž forma byla předepsána, přesto nebyla jednotná a lišila se podle pisatele. U narozených se uváděl rok, měsíc a den křtu dítěte, jméno a příjmení křtícího, jméno dítěte, jméno a přízvisko či příjmení otce a jméno matky. Pak následovala jména a příjmení kmotrů a kmoter. Údaje o oddaných zahrnovaly především datum svatby, jména a příjmení snoubenců, rodičů, svědků, jméno oddávajícího a údaj o tom jak a kdy byly provedeny ohlášky. U zemřelých se zapisovalo datum pohřbu, jméno a příjmení zemřelého a jeho přibližný věk. Zápis obsahoval i poznámku, jak byl zemřelý knězem zaopatřen a jméno pohřbívajícího. V roce 1781 se matriky staly veřejnými listinami, od roku 1784 museli duchovní předávat údaje z matrik státním úřadům. Od roku 1785 se zápisy v matrikách unifikovaly, protože se od větného zápisu přešlo k vyplňování předtištěných formulářů. V roce 1950 byly matriky převedeny na národní výbory. Dnes je spravují obecní/ městské úřady a evidují se v nich svatby, narození a zemřelí. \6w SiW ť ^ Křestní matrika farnosti Zbyslav. Léta Páně1688 I. ledna pokřtěno dítě ze Zbyslavi jménem Mařa. O. Mikuláš Hájek tkadlec. M. Voršila. K. Alžběta Horká z Loučíc, S.Anna Horká ze Zbyslavi, Vít Tetřev z Lipovce. Téhož dne pokřtěno dítě ze Semtěše Mařa. O. Pavel Křížek, M. Kateřina. K. Anna dcera Václava Pokornýho ze Semtěše. S. Mandalyna Povolná šenkýřka ze Starkoče, Jiřík Jilka ze Semtěše. 4. ledna ze Zbyslavi pokřtěno dítě Matěj. O. Jan Horký, M. Anna. K. Jakub Šafránek bednářzbyslavský, S. Jakub Ptáček ze Starkoče, Alžběta Brožova z Zbyslavi. II. ledna ze Zaříčan pokřtěno dítě Pavel. O. Pavel Švejda. M. Anna. K. Matěj Jošt šafář ze Zaříčan, S. Havel Ruml ze Zaříčan, Mařa Beranka z Vrdu. 13. ledna ze Semtěše pokřtěno dítě Dorota. O. Mikuláš Vítek jinak Hol-baba. M.Anna. K. Dorota Moravcova, S. Dorota Horníkova, Tomáš Hronek, všichni tři ze Semtěše. Pozn.: O. - otec, M. - matka, K. - kmotr, kmotra, S. - svědek. 14 STREDOVEK okénko do ciziny 1086 ANGLIE: KNIHA POSLEDNÍHO SOUDU Roku 1086 nechal Vilém I. Dobyvatel sepsat Knihu posledního soudu, kam byli zapsáni všichni držitelé půdy v Anglii. Podle této knihy zde žilo okolo 9,3 tisíce držitelů půdy ze strany šlechty a duchovenstva, 85 tisíc svobod-níků, 108 tisíc poddaných, 89 tisíc nájemců a 25 tisíc otroků, ze kterých se v příštím století stali nevolníci. Z toho lze odvodit, že v Anglii v té době bylo přibližně 300 tisíc hlav rodin, tedy asi 1,5 až 2 miliony osob. 1381 ČÍNA Úřední sčítání lidu v Číně roku 1381 přineslo údaj 59 873 305 osob. Následující sčítání, které proběhlo o deset let později, ale dospělo k číslu o tři miliony nižšímu. Následovaly dva roky oprav a úprav a v roce 1393 se císař spokojil s údajem 60 545 812 obyvatel. ^Klášterní knihovny jsou nevyčerpatelným zdrojem. 1427 FLORENTSKÝ KATASTR Florentský katastr obsahuje demografické údaje o florentském panství v Toskánsku. Jedná se o údaje ze sčítání lidu a soupisu majetku, který provedla Florentská republika v letech 1427-1429. Za každou domácnost je vždy uvedeno jméno hlavy této domácnosti, počet jejích členů a majetek domácnosti. Osoba, která stála v čele domácnosti, nesla individuální odpovědnost za řádné placení daní. Platila se rovná daň ve výši zhruba 0,5 % ze zdanitelného základu. Aŕ Už ve středověku měla Florencie více než 100 tisíc obyvatel. •i> Příklad zápisu z katastru. Agnolo Lorenzo Machiavelli, bankéř, 45 let, ženatý, hlava desetičlenné domácnosti. Celkový majetek 2 013 florénů, ke zdanění přiznává 1 992florénů. Bydlí ve vlastním domě ve čtvrti Santo Spirito (částNichio), nevlastní žádná zvířata. 15 HISTORIE STATISTIKY NOVOVĚK AC'S Vre ad ft, llrction of this Prefent Year: ť William Petty se věnoval politické aritmetice. NOVOVEK rodí se statistika Poprvé bylo slovo „státistico "užito v 16. století v dnešní Itálii a znamenalo souhrn znalostí o státních záležitostech. Zároveň se jím označovali lidé, kteří byli výbornými znalci důležitých státních záležitostí. Během 17. a 18. století se pojem „statistika" dostal i rnimo Apeninský poloostrov a například v Německu byl používán namísto termínu „státověda". Oba termíny, jak statistika, tak i státověda, označovaly na univerzitách cyklus přednášek, jejichž obsahem byl popis „státních pozoruhodností", jakými byly např. obyvatelstvo, území, státní správa, obchod, finance apod. Univerzitní statistika představovala především slovní popis a použití čísel bylo zpočátku pouze výjimečné. Zkoumáním společenských jevů na základě číselných záznamů se jako první začali zabývat John Graunt (1620-1674) a William Petty (1623-1687), a to v Anglii, která byla hospodářsky vyspělejší než ostatní evropské země. Objevili například, že se rodí více chlapců než dívek, anebo že ve městech umírá více lidí, než se jich narodí. Zkoumali také pravidelnost ve výši příjmů obyvatel podle povolání. Jejich postup byl nazván „politická aritmetika", protože s pomocí matematiky zkoumali jevy, které bylo možno ovlivňovat a usměrňovat politicky. Graunt a Petty měli mnoho následovníků v různých zemích. John Graunt ve svých „Přirozených a politických pozorováních založených na seznamech zemřelých", které vyšly v roce 1662, použil záznamy o zemřelých obyvatelích Londýna. Tyto záznamy se pořizovaly i v následujících letech, o čemž svědčí sumární výkaz z roku 1665, kdy Londýn zachvátil mor. Zápisy uvádí, že moru podlehlo 63 596 Londýňanů. OBSERVATIONS Mííllitncd in j Jpl taking Inde^ i!\ů JH3:i: upon r h.ľ Bills of Morality, CitíiŕJ. ůí LONDON- ABonivtuiJ Siilbonii—sij Executed----nAJÍit AgtJ -. i(4íllHc* arid SmílTo*-«tj[l>li*u ; Acut and F««r—■ jJulFíantl cLcjJ in (lrccris(irLdi, Í;í. i-'lťJ-'ri^í: ■ Ap popití and Suddenly-—— i i* Fíovth Po*--SíjPlunlis ;BtirÜ ..--W,Ffijh«J----i^řciyfaicJ .Blceŕag- ; Conrad Milici--j-!0;iiiIk- -if|Ci«f---.—ií.Rirlittí-. n i-í.^Luivjf—---.----— -' Liisjji i Ho&áyrimi.SíowrirujíV flu" i!l Grlpint» Ihí Goti-laWt.Mnp; of ifc tighu- ■ Bona uid Seildcd —-i Hwfď&rai&awayíhtmífKci íi"'?"** — Odcntm---3 HijJraouWÍM Si ďtauldf a!lrn H|*furvr- CancerGangrene iwlťululi JaUftdíc*- Canker, i»d Thruft-í 1 ( liťrpflínmc- CtiilJbeJ-í> 5 KiUby fcvemll atciilftTCS- Chiifomo tiul Intwti-!i5S Kinftl Evili-- CtM amlCaugh—--í (jUpmfc- ■CpHiti uid Winäe—-131 Lithitgy ■CorAnption mJTiffist—^íoJLivifctni Ommlííso anj Mother ' ami limited -8ílSp)nn—— ,f — tbfeoctod Fe aver äftd Pĺi'vIo 101? PmpfieiiKJTimifliiy- ---HiSíoppírFg the rtůnuc*—3 jí --■-n|Íto,VijnfSijir^ďy .. fa í o i íl Mnpom Ind I ka Jjtk--1 iiSutI«-—— — -s'MeiKc!----^Ttnh 1*1 Worms —— arijj, -r4;»[MunhrKd and Shíf--j[Voji:iiínE-5rj Ť /o/in Graunt: Přirozená a politická pozorování založená na seznamech zemřelých. 17 VÍTE, ŽE... historické kořeny moderní statistiky lze rozdělit do čtyř oblastí? Jedná se o: • úřední (státní, správní a církevní) statistiku, • politickou aritmetiku, • univerzitní statistiku/ státovědu, • teorii pravděpodobnosti. Tyto čtyři směry se zpočátku vyvíjely samostatně, vlastně spolu víceméně nesouvisely, avšak později se začaly vzájemně ovlivňovat a nejdůleži-tější roli při vznikání moderní statistiky hrála politická aritmetika. Za proniknutím čísel a matematiky do statistiky je třeba hledat počet pravděpodobnosti, jehož počátek sahá až do první poloviny 15. století a jenž byl spojen s hazardní hrou v kostky. Jaká je pravděpodobnost, že při současném hodu dvěma kostkami padnou dvě šestky? STATISTIKOU proti epidemiím Důvody pro statistické zjišťování byly ale i zcela jiného rázu než jen výběr daní. Například v roce 1583 za vlády císaře Rudolfa II. vypukla v českých zemích epidemie moru, při které zemřelo dvacet tisíc lidí. V důsledku této epidemie bylo zahájeno šetření o „zdraví populace" které mělo zmapovat vznik a rozvoj zhoubných epidemií a umožnit přijímání včasných protiopatření. Český sněm na tuto událost odpověděl poměrně pohotově - již v roce 1585 vyzval císařskou komoru, aby ustanovila čtyři lékaře (fysiky), resp. služné pro ně, kteří jako „.. .fysici království budou bdít nad počátky nemocí všeobecných, jejich šíření bránit a zprávu o nich podávať. Byl to prokazatelný a zásadní požadavek, svědčící o nezbytnosti sběru informací a koordinovaných protiepidemických opatření již v 16. století. Z roku 1610 známe konkrétní jména dvou fysiků - Borbonia z Kolína a Si-byllena z Chebu. V době zvýšeného nebezpečí byli navíc jmenováni zvláštní lékaři ve větších městech, kteří jako „magistři sanitatis" „... hleděli na paměť uvést pravidla policejní při vypuknutí epidemie". \ Vzhledem k tomu, že tyto instituce byly později zavedeny i v ostatních zemích monarchie, lze usuzovat, že se osvědčily. \ Lékař navštěvující pacienty nakažené morem. \ Aŕ Statistická evidence přispěla ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. 1651 soupis poddaných podle víry Bezprostředním podnětem vzniku „Soupisu poddaných podle víry"bjl patent českých místodržících ze dne 16. listopadu 1650, který byl vydán 4. února 1651. Tento patent nařizoval vrchnosti pořídit soupis obyvatel na základě příslušnosti ke katolické víře a do šesti týdnů jej prostřednictvím krajských hejtmanů odeslat místodržitelské kanceláři v Praze. Podnět k pořízení Soupisu poddaných podle víry dalo i pražské arcibiskupství. Každý soupis začíná vrchností, tzn. majitelem panství, pokud tam trvale bydlel, anebo jeho správcem včetně úřednictva a služebnictva. Poté následuje výčet obyvatelstva podle měst, městeček a vsí. Stejným způsobem byli evidováni měšťané královských a poddanských měst i svobodníci. Na duchovenstvo a vojsko se tato povinnost nevztahovala. Do předepsaných rubrik se zapisovalo jméno osoby, stav (zda je poddaná či svobodná), povolání, věk a údaj o náboženském vyznání. U nekatolíků se poznamenávalo, zda u nich je či není naděje na obrácení na katolickou víru. Základní jednotkou soupisu byla rodina. U jejích členů se zapisoval vztah vůči hospodáři. Čeleď a podruzi se zaznamenávali spolu s rodinou. Na konec se připojovala poznámka o stavu kostelů, farních budov a záduší. Asi dvě třetiny panství a měst soupisy odevzdaly do léta roku 1651. O čtyři měsíce později vydala místodržitelská kancelář další patent. Podle něj již nebylo zapotřebí vypracovat podrobný jmenný soupis všech osob, ale nařizovalo se vypracovat pouze seznamy nekatolíků. Z tohoto důvodu nebyl Soupis vyhotoven kompletně pro celé Čechy. Pro Moravu a Slezsko nebyl zpracován vůbec. VITE, ZE... k údajům v Soupisu je nutno přistupovat kriticky? Především údaje o věku jsou nespolehlivé, protože věk byl zcela jistě zaokrouhlen. Také děti nejsou zachyceny Soupisem systematicky, na některých panstvích byly zapisovány všechny děti, někde až od věku jednoho roku, a někde až od věku devíti, deseti let, když začínaly chodit ke svátosti smíření. Soupis tak nemůže odpovědět na otázku, kolik osob tehdy v Cechách žilo. •i> Originál zápisu ze Soupisu víry z roku 1651. poddaných podle Ä3 m b ^fÉsP^'^ 19 t> Údaje o královských a poddanských městech a jejich obyvatelích v Berní rule nenajdeme. VITE, ZE... katastrální vyměřování Stabilního katastru bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech? Mapovací práce trvaly v Cechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8 967 katastrálních obcí 0 výměře 51 953 km2 s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1 824-1 830, 1 833-1 836). Zaměřilo se 3 724 obcí o výměře 27 375 km2 s 6 038 454 parcelami. 1654 berní rula Prvním úplným soupisem daňových povinností na území Čech je „Berní rula". Obsahuje seznam osob povinných platit daně a údaje o každé jednotlivé usedlostí. Týkala se tedy pouze rustikálních pozemků a usedlostí. V originále zaznamenávala tyto údaje: panství nebo statek, majitele, obec, jméno a příjmení hospodáře, výměru polí, dobu osevu (jaro/podzim), vlastnictví potahu (koně/voli), zda dotyčný chová krávy, jalovice, ovce, kozy a svině. Mimo jiné se zaznamenávala i kvalita půdy, rozloha lesa a druh stromů, vlastnictví mlýna, povoznictví a podobně. Nechybí ani údaje o tom, zda a kdy hospodářství vyhořelo, do jaké berní skupiny hospodář patří (sedlák, chalupník, zahradník) či jaké řemeslo provozuje. Na Moravě byly s malým zpožděním zpracovány v letech 1656-1658 „Lá-novérejstřiky", kterébylyhnedpo desetiletechrevidovány. TakéúdajezBerní ruly byly postupně zpřesňovány, ale první revizitace byla uzavřena až po téměř 100 letech, když v roce 1748 vstoupil v platnost „Tereziánský katastr". Po něm následoval „Revizitační katastr" z roku 1757. Třetí český katastr, „Josefský", byl vyhotoven v letech 1785-1789. Vprvní polovině 19. století vznikl „Stabilní katastr", který se stal základem pro pozdější katastrální mapy ČR. ť Originál zápisu z Berní ruly z roku 1654. 20 SOUPISY V 18. STOLETÍ 1702 SOUPIS KONZUMENTŮ SOU Vídeňská vláda se rozhodla na přelomu 17. al8. století zamezit pašování soli z ciziny do Čech a chtěla, aby se v Čechách odebírala výlučně sůl vytěžená v rakouských Alpách. Proto si ze všech panství vyžádala soupis osob, tj. konzumentů soli, kteří ji budou muset povinně odebírat. Soupis rozděloval solní přirážku do krajů a panství. Bohužel se zachovaly jen výsledné součty sčítání, nikolivúdaje o jednotlivcích. Navíc mnohé vrchnosti dotazník sabotovaly a přiznávaly méně osob. Přesto se dá „solnísoupis" označit za první celozemský součet obyvatelstva. Podle tohoto soupisu žilo na území Čech 1 094 674 osob starších deseti let. 1727 SOUPIS ŽIDOVSKÝCH DOMŮ V roce 1727 byl pořízen celozemský soupis židovských domů a jejich obyvatel. Součástí tohoto soupisu je jedinečný soubor plánků našich měst a městeček s vyznačením židovských obydlí a ghett. ť Přeprava soli přes Šumavu. 1753 PATENT O KAŽDOROČNÍM SČÍTÁNÍ LIDU Významným mezníkem v dějinách statistického zjišťování na našem území byl 13. říjen 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu. Potřeba zdokonalení evidence obyvatel přímo souvisela s rozsáhlou reformní činností, která si vyžadovala objektivní informace o obyvatelstvu. Již tehdejší národohospodáři označovali snahu řídit někoho, aniž bychom o něm měli dostatečné údaje, za nesmyslnou a pošetilou. Až díky pravidelným sčítáním můžeme získat obraz o vývoji počtu obyvatel v českých zemích, jinak se musíme spokojit s odhady. . Jinn. -tyt"- - +4 j £fcl>7)«.iJUIniiiV,il. li <3an .'ŕ'i1 twUlim •ť Zápá ze sčítání lidu na Islandu v roce 1703. 21 VÍTE, ŽE.... první celonárodní sčítání proběhlo v roce 1703 na Islandu? Další zemí, v níž proběhl celozemský cenzus, bylo v roce 1749 Švédsko. ť Na vzniku organizované statistické služby se podílel Josef Antonín rytířRiegger. 1788 STATISTICKÉ FORMULÁŘE České gubernium vydává 30. září 1788 formuláře pro tabulku populační a zemědělskou a formulář pro sčítání průmyslových velkozávodů. Tyto formuláře, k nimž dal pravděpodobně podnět rytíř Riegger, představují počátek nové epochy ve statistickém zjišťování. 1787 počátky statistiky včeskych zemích Prvním významným statistikem v českých zemích byl Josef Antonín rytíř Riegger (1742-1795). V roce 1787 začal vydávat „Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen". Vydání dvanáctí objemných svazků v Praze a Lipsku trvalo celkem sedm let až do roku 1794. Úvodní sešit obsahuje podrobný návrh statistiky Čech, kterou člení do tří základních částí na fyzické vlastnosti (země, obyvatelstvo), politické poměry a mravní stav. Kromě číselných údajů obsahují knihy i výklady a textové popisy, tabulky, výkazy z katastrálních map či některá statistická data o různých oborech hospodářské činností (hornictví, obchodu a řemeslech, lnářství, prádelnách, manufakturách, sklizni obilí, počtu ovocných stromů, výrobě piva, vína a kořalky, dovozu soli, cenách obilí a různých potravin). Dále byly v Materialien uvedeny statistické údaje o chudobincích, špitálech, nadacích, počtu gymnaziálních a univerzitních studentů, různých daních a důchodech, a dokonce i konfiskacích po Bílé hoře a mnohé další materiály, které již neměly statistickou povahu. Příspěvky v Rieggrových sbornících nebyly podepsány, je však zřejmé, že autorem většiny z nich byl sám Riegger. V roce své smrtí vydal Riegger nedokončený pokus o systematický statistický popis Čech v intencích soudobé univerzitní statistiky - „Skizze einer statistischen Landeskunde Böhmens". V této práci se aplikace elementárních metod politické aritmetiky dále zdokonalila, a to zejména v kapitole o obyvatelstvu. Aŕ V Materialien byly uvedeny i statistické údaje o konfiskacích po Bílé hoře. VÍTE, ŽE.... statistické publikace vydávané v 1 8. století měly podobu textových komentárů a jednoduchých tabulek? Grafická znázornění se objevila později. ť Orba Josefa II. na poli u Slavíkovic. 1788 vznik c. k. vlastenecko--hospodářské společnosti pro království české Ze Zemědělské společností, která byla založena roku 1769, vznikla o devět let později c. k. Vlastenecko-hospodářská společnost pro Království české. V roce 1797 vydává tajemník Společností František Fuss, jinak úředník úřadu podkomořího v Praze, rozsáhlou „Skizze einer ökonomisch-statistischen Landeskunde des Königreichs Böhmen". Toto dílo je první soustavnou prací o zemědělské statistice Čech. Tvoří jej 11 tabulek, které podle krajů poskytují údaje o základech zemědělské výroby, půdě, obyvatelstvu, o výsledcích rostlinné výroby i o stavu různých druhů dobytka. Nechybí ani textové zpracování hlavních poznatků, které obsahuje i vzájemné srovnání krajů. V letech 1828-1847 vydávala c. k. Vlastenecko-hospodářská společnost „Neue Schriften der kais. königl. patriotisch-ökonomischen Gesellschaft im Königreiche Böhmen ", kde uveřejňovala například meteorologické zprávy, ale i četné tabulky o výnosu sklizně. Další soustavnou prací o zemědělské statistice v Čechách byla „Statistik der landwirtschaftlichen Industrie Böhmens" někdejšího profesora statistiky a guberniálního rady Georga Norberta Schnabela, která byla cenným pramenem pro mnohé pozdější práce. Kromě toho byl Schnabel také autorem „Tafeln zur Statistik von Böhmen", které se věnovaly mj. i topografii, obyvatelstvu nebo průmyslu. VITE, ZE... osvícenská doba Josefa II. si žádala množství různých správních a hospodářsko-sta-tistických výkazů, které obvykle měly podobu tabulek? Statistická zjišťování se realizovala většinou na základě požadavků ústředních úřadů monarchie. Jednalo se především o výkazy o rozdělení větších selských usedlostí, převodech rustikálních pozemků do vlastnictví poddaných, tržních cenách obilí, pěstování včel, pěstování jetelového a řepného semínka, stavu silnic, nových učitelích, stavu normálních škol, soudnictví, vystěhovalectví a přistěhovalectví, přírůstku nebo úbytku tolerovaných nekatolíků aj. 23 1856 počátek organizované statistiky Za počátek státem organizované statistiky v českých zemích je považován 30. listopad 1856, kdy proběhlo první zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech. Tento výbor byl zvláštní, nově vytvořený orgán c. k. Vlastenecko-hospodářské společností. Prvním předsedou byl zvolen hrabě Albert Nostítz a po něm kníže Karel Schwarzenberg. Výkonným orgánem Ústředního výboru byla Statistická kancelář, kterou vedl Eberhard Antonín Jonák, jenž připravil návrh organizace a celkové působností Kanceláře. Vedle statistických údajů o stavu zemědělství měly být sledovány například obecné poměry obyvatel či rozdělení podle národností. Statistická kancelář zahájila činnost počátkem roku 1858 a kromě přednosty a tajemníka měla jednoho pomocného pracovníka. Pro místní šetření vznikla síť důvěrníků. V každém z 207 politických okresů byl jmenován nejprve ť Statistika v 19. století zachytila rychlý rozvoj průmyslu a dopravy. jeden, a poté dva delegáti, se kterými dále spolupracovali subdelegáti pro menší oblast. Celé 19. století bylo dobou prudkého rozvoje průmyslu, což současně kladlo daleko větší nároky na rozsah a kvalitu statistického zjišťování a zpracování statistických dat. Lze říci, že právě tehdy se začala rodit současná tvář statistiky, která je z velké části zjišťováním ekonomických ukazatelů. •i> Statistická kancelář Královského hlavního města Prahy vznikla jen o několik let později než např. statistická kancelář města New York. vite, ze... koncem roku 1914 byl přijat zákon, který poprvé definoval povinnost poskytovat údaje statistickému úřadu? Tato tzv. zpravodajská povinnost se však týkala jen obcí a okresních silničních výborů na území Moravy. víte, že... v roce 1 909 vyšla první „Statistická příručka království Českého"? Další pak následovala v roce 1913. Zemský statistický úřad v nich seznamoval veřejnost s výběrem nejdůležitějších statistických dat o Cechách. Údaje v nich obsažené byly často publikovány v časové řadě, aby bylo možné sledovat jejich vývoj. Ke srovnání se také používaly obdobné údaje z Moravy, Slezska a celé monarchie. 1897zrizen zemsky statisticky úřad Dne 6. března 1897 byl zřízen Zemský statistický úřad Království českého, který se stal prvním skutečně statistickým úřadem na území dnešní České republiky. Působnost šetření Zemského statistického úřadu se vztahovala pouze na Čechy. Zemský statistický úřad se skládal ze dvou orgánů: Statistické komise, což byl odborný poradní a usnášející orgán, a Statistické kanceláře, která byla orgánem výkonným. Přednostou Úřadu se stal dosavadní předseda Statistické kanceláře Karel Kořistka, po něm vedení úřadu převzal Dobroslav Krejčí. Statistický úřad vydal v letech 1909 a 1913 „Statistické příručky království Českého" v nichž byly uvedeny údaje v několikaleté retrospektivě a nechybělo ani porovnání s obdobnými údaji z Moravy, Slezka a celé monarchie. Získávání kvalitních datových podkladů nebylo snadné, neboť zpravodajství bylo dobrovolné a zpravodajská povinnost nebyla stanovena zákonem. V roce 1898 byl založen Zemský statistický úřad pro Slezsko. Nejdůležitějším výsledkem jeho činnosti bylo deset ročníků „Statistické příručky Slezské samosprávy" a dvě publikace, vycházející ze sčítání lidu v letech 1910 a 1921. O rok později vznikl Statistický zemský úřad Markrabství moravského, který v roce 1902 vydal „Zprávy Statistického zemského úřadu Markrabství moravského" ve kterých se pojednává o všech úvěrních ústavech v zemi. Data o poštovním spojeni automobilovém v Čechách oddílu E. v tab. XIV. 20. XIV. 18. Automobily a motorová kola v tuzemském soukromém majetku dle stavu ze dne I. března 1910 a 30. června 1911. [Pramen: Osterr. Statistisches Handbuch.) Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy Horní Rakousy j 21* 1 2 3 4 5 6 7 Stav dne 1. března 1910: Počet automobilů........ 1.067 219 62 2.819 97 5.238 motorových kol...... 2.802 501 255 2.564 307 8.007 Stav dne 30, června 1911: 1.603 376 88 4.107 122 7.721 2.940 644 229 2.933 279 8.819 V roce 1910 bylo v českých zemích v majetku soukromníků celkem 1 348 automobilů. O rok a tři měsíce později to bylo už 2 065 automobilů. Počet motokol se za stejné období zvýšil z 3 558 na 3 813. K 30. červnu 2013 bylo v ČR registrováno celkem 4 755 644 osobních automobilů v průměrném stáří 14,06 roku. 25 VITE, ZE... v publikaci „Československá statistika v prvním desetiletí republiky" z roku 1 928 byla funkce státní statistiky charakterizována následujícím textem? „Účelem statistické služby je podávati obraz o stavu a vývoji poměrů v celém státě, jejichž konečným cílem jest dosažení hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva. Tyto snahy nemohou však býti řízeny náhodou nebo tradicionalismem a pouhým instinktem, nýbrž uvědoměle podle plánu přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá právě znalost všech skutečností a poměrů ve státě. Zjistit tato fakta soustavně, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti příčinné vykazují, jakými zákonitostmi se řídí jejich vývoj, to je právě úkolem statistické služby". 1919 založen státní úřad statistický Přesně 28. ledna 1919, tj. tři měsíce po vzniku samostatného Československa, přijalo Revoluční národní shromáždění zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona již tehdy odpovídaly principům, na kterých je organizována současná státní statistická služba ČR. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Zákon č. 49/1919 Sb. zavedl obecnou zpravodajskou povinnost a stanovil sankce za její neplnění, stanovil povinnosti jiných úřadů vůči SÚS, chránil před libovůlí statistických šetření a zabezpečoval důvěrnost individuálních údajů. Všichni, kdo podle doposud platných předpisů měli povinnost poskytovat různým úřadům statistická data, je měli nyní poskytovat statistickému úřadu. Vývoj SÚS v prvních letech jeho existence nebyl jednoduchý. Bylo třeba vybudovat novou organizační strukturu, získat odborné pracovníky, vhodné prostory a technické vybavení a v neposlední řadě zahájit aktivní statistickou činnost. Už v roce svého vzniku SÚS zpracoval statistický materiál pro československou mírovou delegaci. V některých odvětvích bylo možné navázat na předchozí zjišťování, jinde bylo třeba vybudovat moderní statistiku takřka od základů (např. průmysl, zahraniční obchod, statistika cen). Organizace SÚS byla v podstatě dokončena v roce 1921. Prvním předsedou SÚS se stal dosavadní přednosta Zemského statistického úřadu Dob-roslav Krejčí. Ten však na začátku roku 1920 rezignoval a do této funkce byl jmenován František Weyr, který vedl úřad do roku 1929, kdy tuto funkci převzal Jan Auerhan. ^ Státní úřad statistický vznikl již tři měsíce po vzniku samostatné Československé republiky. ť Ukázky statistických expozic na hospodářských výstavách v Praze v letech 1934-1936. 26 VÍTE, ŽE... u tzv. konceptních úředníků se předpokládala vlastní publikační činnost v oboru statistiky nebo příbuzných disciplín? Část kapacity statistického úřadu byla věnována vědecké a teoretické činnosti. VÍTE, ŽE... na počátku 20. let 20. století neexistovala žádná učebnice statistických metod v češtině? Od roku 1920 vydával Státní úřad statistický „Československý statistický věstník", v němž mj. zveřejňoval obsáhlé referáty matematika Václava Lásky a Josefa Mráze. Roku 1926 vyšla nákladem statistického úřadu slavná učebnice G. U. Yuleho „Úvod do teorie statistiky" v českém překladu. Tyto práce významně přispěly i k vytvoření české statistické terminologie. Autorem první česky psané učebnice statistiky „Základy teorie statistické metody", která vyšla v roce 1929 v nakladatelství SÚS, byl Stanislav Kohn. Jednotlivé tematické statistiky se na SÚS rozvíjely jako nezávislé celky. Bylo zcela pochopitelné, že v práci úřadu měly převahu oblasti, ve kterých bylo možné využít předchozích zkušeností. Dominantní bylo postavení demografické statistiky, včetně sčítání lidu, jako základu správního řízení. Tradice předchozích zjišťování se projevila i ve statistice veřejných financí a zemědělské statistice. Mezi hospodářskými statistikami byla vzorově propracovaná statistika zahraničního obchodu a cenová statistika. Soustava statistických zjišťování se rychle doplňovala, ale statistika průmyslu a vnitřního obchodu se začala rozvíjet poměrně pozdě. Publikační systém SÚS vycházel ze zásady široké publicity zjištěných údajů. Základním výstupem byla „Statistická příručka republiky Československé". První vyšla již v roce 1920, další pak v letech 1925, 1928 a 1932. Na statistické příručky navázaly od roku 1934 pravidelné „Statistické ročenky republiky Československé" (poslední obsahovala data za rok 1937). Edice Československá statistika obsahovala souborné výsledky soupisů a ročních výsledků zjišťování. „Zprávy Státního úřadu statistického", které informovaly průběžně o zjištěných údajích, byly zpočátku polytematické, později se rozdělily do 12 tematických řad. ■> Veškeré grafické výstupy bylo zapotřebí v té době kreslit ručně. DIAGRAM i , UVÝCH KJW&10~ÜKELMCR BEVIRE'CH od FOKl IS1 TIT A CDA AA AAT? EU kombrí total EES Q^VKfEftSpAgS, US.SE* JJlňtlKAM/YlE, VERS BASSINS EE HOCIľUE DERÍIIS LANWÜt IS^C 1939-1945 ústřední statistický úřad Vdobě Protektorátu pokračoval Státní úřad statistický v činnosti pod názvem Ústřední statistický úřad. Předseda SÚS Jan Auerhan byl k 1. dubnu 1939 penzionován, přesto nadále v úřadu pracoval. Dne 6. června 1942 byl Jan Auerhan zatčen gestapem a o tři dny později popraven. Perzekvovaná byla i řada dalších pracovníků úřadu. Někteří z nich byli popraveni, jiní zemřeli v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Úřad vedl ve funkci viceprezidenta Antonín Boháč, který byl v roce 1941 donucen odejít do výslužby a úřad dostal německé vedení. V období 2. světové války se činnost statistiky v Čechách a na Moravě omezila a odpovídala válečným podmínkám i postavení našeho území. Bylo zavedeno řízené hospodářství. Vznikly hospodářské a trhové svazy a mnohé další orgány, které pro řízení činnosti podniků potřebovaly množství statistických údajů. Ne vždy jim je mohl statistický úřad poskytnout, a tak byly podniky zaplavovány množstvím různých statistických dotazníků. Ochota poskytovat požadovaná data upadala, a to i vůči samotnému statistickému úřadu. •i> Evidence demografických událostí fungovala i nadále. PROTEKTORAT BÖHMEN UND MÄHREN PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA S. 0511 1 gO PROTEKTORAT SCKMtS UND MÄHREN ZWANZIG KRONEN DVACET KORUN pftÓffiWOŔÄf CíCHV A MORAVA ■£10 HMSlilf.2iJ.il«: VPWIIHE«11*« GEBURTS- UND TAUF! RODNÝ A KŘESTNÍ LI! ť Cenová statistika byla v Protektorátu narušena. VITE, ZE... publicita statistických údajů v období Protektorátu byla značně omezená? V letech 1941 -1944 sice vyšly čtyři ročníky „Statistické ročenky protektorátu Cechy a Morava", ale již od druhého ročníku bylo na titulním listě trojí upozornění „Tajné! Pouze pro služební potřebu! Uveřejňování a předávání zakázáno!" a na rubu titulního listu bylo ještě doplněno: „Tato kniha musí být uchována jako tajná věc!" GERICHTSBEZÍRK: VITE, ZE... ministerstvo zahraničních věcí exilové vlády v Londýně vydalo v roce 1 942 „Statistickou příručku Československé republiky", v níž byly publikovány údaje o předmnichovské republice? GEBURTSMATRIK: MATRIKA NAROZENÝCH: BUCH: KNIHA: */// 6 LAľT: LIST: t> Jedním z úkolů statistiků v poválečném obdobíbylo vytvoření soupisu válečných škod. 1945-1948 statistika v obdob poválečné obnovy Bezprostředně po skončení 2. světové války byl opět zřízen Státní úřad statistický s celostátní působností, s cílem navázat na vysokou předválečnou úroveň československé statistiky. Organizace statistické služby v českých zemích a na Slovensku nebyla jednotná. Metodika a i získávání dat pro ostatní statistiky se v obou částech republiky lišily, údajů na celostátní úrovni bylo málo a jejich spolehlivost nebyla velká. Zpočátku existovala za celý stát pouze statistika zahraničního obchodu. Poválečné období bylo pro statistiky dobou intenzivní činnosti vedoucí jak k obnově předválečných, tak i vytvoření nových okruhů pravidelných statistických zjišťování. V této době byly provedeny i rozsáhlé akce, k nimž patřil soupis obyvatelstva na Slovensku k 4. říjnu 1946. V českých zemích byl soupis obyvatelstva proveden k 22. květnu 1947. Z těchto soupisů bylo zřejmé, že období 2. světové války znamenalo velký zásah do národnostní struktury, zejména v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Již v září roku 1945 provedl statistický úřad soupis válečných škod. Výsledky tohoto soupisu vyšly tiskem ve „Statistické ročence ČSR 1948". Metodické materiály a rozborové a přehledové soubory z různých tematických oblastí vycházely ve „Statistickém zpravodaji". : jejich souhlasu ovány, ani komutovány a nesmí použito pro jiné tistické účely". 1948-1989 kontrola plánu VÍTE, ŽE... v roce 1 985 vydal statistický úřad „Historickou statistickou ročenku"? Takto koncipovanou ročenku vydávalo v té době pouze několik statistických úřadů na světě, např. USA, Francie, Kanada a SSSR. Statistiku v tomto období ovlivnilo prostředí centrálně plánované ekonomiky i společenské a především politické klima tehdejší doby. Publikační systém státní statistiky byl na počátku 50. let prakticky zrušen, veřejnost dostávala informace zejména o úrovni plnění plánu a mnohé údaje v absolutních hodnotách byly utajovány. Novou formou statistického zjišťování se na přelomu 40. a 50. let stalo tzv. výkaznictví. Údaje byly u podniků a organizací (zpravodajských jednotek) čerpány z běžné evidence. Směřování k centralizovanému modelu řízení národního hospodářství si paradoxně vyžádalo přechod na úplně decentralizovaný systém předkládání a zpracování statistických dat. V roce 1952 byla zavedena tzv. postupná sumarizace. Nižší jednotky vyplnily výkazy, poslaly je svým nadřízeným orgánům, které z došlých výkazů vytvořily jeden sumární výkaz. Ten pak poslaly zase své organizačně nadřazené jednotce, která opět vytvořila jeden sumární výkaz za všechny sobě podřízené složky, až se nakonec výsledný sumární výkaz dostal na ministerstvo či jiný řídící orgán. A teprve potom byly údaje poskytnuty statistickému úřadu, který tak vůbec neměl k dispozici individuální data, s jejichž pomocí by mohl zpracovávat informace z různých hledisek. Ve druhé polovině 50. let se požadavky na statistiku změnily a došlo k přechodu od systému postupné sumarizace zpět k centrálnímu sběru a zpracování statistických dat. ť Statistika informovala především o plnění plánu. 30 VÍTE, ŽE... v roce 1 972 vydal FSÚ „Jednotný číselník obcí v ČSSR (geografickou klasifikaci obcí)" obsahující všechna sídla v ČSSR a jejich číselné označení? Vpolovině roku 1961 nastala v oblasti statistiky významná organizační změna a Státní úřad statistický byl spojen s tehdejším ministerstvem státní kontroly a vznikl tak Ústřední úřad státní kontroly a statistiky (ÚÚSKS). Brzy se ukázalo, že se jednalo o spojení dvou institucí, které měly málo společného. Statistika ztrácela důvěru zpravodajských jednotek, které se při plnění své zpravodajské povinnosti zároveň obávaly kontrolního zásahu. Zákonným opatřením z 12. ledna 1967 byly kontrola a statistika opět rozděleny a byl vytvořen Státní statistický úřad (SSÚ). Od 1. ledna 1969 se unitární Československá socialistická republika stala federací. To se odrazilo i v uspořádání ústředních orgánů státní statistiky. Vznikl Federální statistický úřad (FSÚ), Český statistický úřad (ČSÚ) a Slovenský statistický úřad. Úkolem FSÚ bylo zejména zabezpečovat jednotnost soustavy statistických informací v celém státě, metodiku a systém statistického zjišťování. Úkolem republikových úřadů byl vlastní výkon statistické činnosti, tj. sběr a zpracování informací, a poskytování potřebných informací pro FSÚ a všechny řídící stupně na republikové úrovni. Uspořádání federálního a republikových statistických úřadů zůstalo stejné až do zániku federace 31. prosince 1992. ■> V Praze-Karlině působil statistický úřad v letech 1948-2002. Kolik litrů benzínu Normál 91 si bylo možné koupit za průměrný plat? 0 benzín Normál 91 (1) 62 VITE, ZE... „Oficiální statistika představuje nezbytný prvek v informačním systému demokratické společnosti tím, že vládé, národnímu hospodářství i veřejnosti poskytuje údaje o hospodářské, demografické a společenské situaci a o životním prostředí. Oficiální statistické orgány musí proto sestavovat a zveřejňovat statistiku na nestranné bázi, splňující požadavky na praktické využití, aby tak dostály své povinnosti vůči občanům, kteří mají nárok na veřejné informace." (Základní principy oficiální statistiky v oblasti Evropské hospodářské komise, přijaté během 47. zasedání EHK OSN v Ženevě dne 15. dubna 1992.) 1990-1993 fáze transformace Společenské změny v roce 1989 obnovily předpoklady pro budování objektivní, nestranné a apolitické státní statistické služby. Statistický úřad musel reagovat na nové požadavky a nároky, které souvisely s přechodem k demokratické společnosti a na tržně orientované hospodářství. Takovou změnou byla například liberalizace cenových hladin, rozpad obchodního systému Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) i Rady samotné. Dalším velkým zvratem byla změna vlastnických struktur spojená s privatizací a větší orientace na trhy západní Evropy a na země s tržní ekonomikou. Úsilí statistiků bylo zaměřeno i na budování důvěry ve statistická data, statistici učili veřejnost využívat statistické údaje ke svým rozhodováním a v neposlední řadě potřebovali získat respondenty ochotné ke spolupráci. Učit se museli i sami statistici, neboť v souvislosti s otevřením ekonomiky a s rozšířením zahraničních kontaktů bylo nutné začít používat standardizované postupy obvyklé v ostatních zemích s tržní ekonomikou. Na vznikající jevy reagovala státní statistická služba novými ukazateli a šetřeními. V roce 1992 vstoupil v platnost nový zákon o státní statistické službě. Zákon vymezil orgány, které se staly její součástí a stanovil jejich poslání a povinností. Součástí zákona byla i ochrana individuálních údajů. Na začátku roku 1993 došlo k rozdělení Československé federatívni republiky na dva samostatné státy. Český statistický úřad (ČSÚ) převzal od zaniklého Federálního statistického úřadu (FSÚ) všechny kompetence národního statistického úřadu. O2 290,2 km délka hranice České republiky VÍTE, ŽE... rozhraničovací komice provedla celkem 1 8 změn původních administrativních hranic mezi Českou a Slovenskou republikou? Celkově bylo vyměněno území o rozloze 452,02 ha. Změnami se délka hranic zkrátila z 285 km na 252 km. Všechny přesuny byly vzájemně plošně dokonale vykompenzovány, a tak se rozloha České republiky nezměnila. 32 předsedové statistického uradu DOBROSLAV KREJCI prof. dr. I SÚS 1919-1920 FRANTIŠEK WEYR prof. dr. I SÚS 1920-1929 JAN AUERHAN doc. dr. I SÚS 1929-1939 FRANTIŠEK FAJFR dr. I SÚS 1945-1961 PAVOL MAJLING ÚÚSKS 1961-1966 JAN KAZIMOUR Ing.,CSc. I SSÚ(FSÚ) 1967-1981 VLADIMIR MICKA Ing. I FSÚ 1981-1990 IVAN SUJAN Ing., CSc. I FSÚ 1990-1992 JIRI ANTOŠ Ing. I ČSÚ 1969-1987 LADISLAV RIHA doc. Ing., DrSc. | ČSÚ 1987-1990 EDUARD SOUČEK doc. Ing., CSc. I ČSÚ 1990-1993 EDVARD OUTRATA Ing. I ČSÚ 1993-1999 MARIE BOHATÁ doc. Ing., CSc. I CSÚ 1999-2003 JAN FISCHER Ing., CSc. I CSÚ 2003-2010 IVA RITSCHELOVÁ prof. Ing., CSc. | CSÚ 2010-dosud SÚS - Státní úřad statistický SSÚ - Statni statistický úřad ÚÚSKS - Ústřední úřad státní kontroly a statistiky FSÚ - Federální statistický úřad ČSÚ - Český statistický úřad 33 t> Nejznámější reformou Marie Terezie bylo zavedení povinné školní docházky. VITE, ZE... výsledky soupisu z roku 1 754 byly dlouho považovány za státní tajemství a data byla více než 100 let utajována? VITE, ZE... bylo stanoveno, že poddaný, který se soupisu záměrně vyhne, bude se ukrývat nebo dokonce uprchne, bude poté, co bude dopaden, zatčen a potrestán dvěma lety prací na pevnostních stavbách? Pokud by ukryl svůj dobytek před soupisem, kdekoli bude dobytek nalezen, bude konfiskován. ■> „Sčítacími komisaři" byli jak duchovní, tak i vrchnostenští úředníci. 36 1754 počátek pravidelných soupisů Pravidelné soupisy obyvatel se začaly provádět od poloviny 18. století. V některých obdobích se jednalo o tříletou, někdy ale dokonce i o roční periodicitu. Tyto soupisy se pořizovaly k účelům fiskálním nebo vojenským. Prováděly je buď orgány vrchnostenské a duchovenstvo (v letech 1754-1769), nebo orgány vrchnostenské a vojenské (v letech 1770-1851). Prvé z nich zachycovaly obyvatelstvo přítomné, kdežto druhé tzv. domácí obyvatelstvo, později dané domovskou příslušností k obci. Významným mezníkem v historii sčítání lidu byl 13. říjen 1753, kdy vyšel patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání. První soupis obyvatel na základě tohoto patentu byl proveden v roce 1754 a zahájil novou kapitolu sčítání lidu. Bylo to poprvé, kdy se soupis konal současně a jednotně na celém území soustátí. Původně jej mělo provést duchovenstvo podle farností. Posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Vrchnostenské soupisy a soupisy provedené duchovenstvem se neshodovaly - duchovenské seznamy vykazovaly údaje vyšší. t> Soupisy zachycovaly domácí obyvatelstvo, které se dělilo na přítomné a nepřítomné. vite, ze... pro potřeby soupisu v roce 1 770 bylo poprvé uloženo očíslovat všechny domy a po konskripci bylo zakázáno měnit příjmení? vite, ze... výsledky konskripci byly od roku 1 828 pravidelně otiskovány v oficiálních „Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie" (1828-1865)? 1777 novy konskripčn patent roce 1777 byl vydán nový konskripční patent, který se s mírnými změnami a odchylkami stal základem soupisů až do roku 1851. Až do roku 1828 prováděly každoročně konskripci souběžně vojenské a politické úřady. Poté se interval sčítání změnil na tříletý a sčítání proběhla v letech 1830, 1834, 1837, 1840, 1843 a 1846. Údaje získané v tříletých periodách byly ale pouze revizí dříve zjištěných údajů, nikoli zcela novým zjišťováním. Zapisovalo se domácí obyvatelstvo (tj. osoby příslušné do dané obce), které se rozlišovalo na přítomné a nepřítomné. Údaje o mužské části populace byly z vojenských důvodů podrobnější. Až patentem z 25. října 1805 bylo nařízeno, aby stejně přesně jako muži byly evidovány i ženy a aby konskripce zahrnovaly i děti už od narození. Teprve od roku 1807 jsou výsledky vojenských i politických šetření jednotné. Od 80. let 18. století byly na panstvích a ve městech (později i v obcích) založeny tzv. populační knihy, které zaznamenávaly zvlášť každou rodinu se všemi členy domácností. Hlava rodiny měla za povinností všechny případné změny (úmrtí, narození atd.) bezodkladně hlásit. ■"f i -íl i ------1. *" = i-.i _-:r --■ E&CEÍŤi, i£jl|rj,EĚdJ[mii. lti,£ttmúllEu, SlHMElH; Hit?.Srtjpj ftUtlIÍH ; CtBH« Sutquiltirj, Etfprf.i. & fr ffľ.lMiT.:. J !tlr:!7Ti. &nrínj ErfrnibMÍ. fflU HfrrfrrtŕdM KiWrirrlFj, Brilajgrabiifr itt, ©iHturssiU, 5wn6tirgŕj,@(»ťiiri , t Sgnrni&rr.--i im Wr.nTolini.tj ■ : tínlflii ti. ti, PirtíttrliKnctii ©HTijngfrď a t> Titulní list patentu císařovny Marie Terezie z 10. března 1770. Robotní seznam datovaný rokem 1777. 37 1857od soupisu ke sčítání VÍTE, ŽE... první statistický kongres se konal v Bruselu v roce 1 853? Jedním z jeho závěrů bylo doporučení, aby sčítání prováděl jediný orgán ve státě a aby bylo prováděno k jedinému dni. Dalším doporučením bylo pravidelné konání sčítání v intervalu 10 let. Sčítání lidu z roku 1857 je označováno jako přechod mezi soupisy obyvatelstva a moderními sčítáními lidu. Poprvé se konalo k jednomu okamžiku, a to k 31. říjnu 1857. Na přípravu měli úředníci pouze sedm měsíců, neboť císařské nařízení vyšlo 23. března 1857. Na rozdíl od soupisů obyvatelstva, které poskytovaly pouze základní údaje o počtu obyvatel a jejich struktuře, se sčítání lidu prováděná od poloviny 19. století stávají základním pramenem statistických dat, nejen o obyvatelstvu, o jeho počtu a složení, ale zároveň o celé ekonomice země. Od roku 1857 se na realizaci sčítání obyvatelstva už nepodílely vojenské úřady. 1869 první moderní sčítání lidu u nás Teplice. Podle údajů ze sčítání v roce 1869 zde žilo 15 469 obyvatel, v roce 2011 to bylo 49 640 osob. •fr Zapsané hodnoty ze sčítání v roce 1869. r\ alší významnou etapu v novodobých dějinách sčítání lidu na našem území zahájil zákon přijatý v roce 1869. Na jeho " základě bylo na začátku roku 1870 provedeno sčítání lidu, které zachytilo stav ke dni 31. prosince 1869. Zákon dále určoval, že následná statistická šetření mají zachytit stav obyvatelstva v desetiletých obdobích, a to vždy k poslednímu prosinci roku končícího nulou. Samotné provedení šetření zajišťovaly obce, sčítací jednotkou se stala domácnost. Dotazníky byly buď vyplňovány majitelem domu, nebo „sčítacími komisaři" na základě ústního sdělení sčítaných osob. Šlo vlastně o první sčítání lidu v moderním pojetí, které vytvořilo podmínky pro porovnávání základních demografických údajů od tohoto roku až po současnost. 38 68 1880-1910 sčítání každých 10 let Do rozpadu Rakousko-Uherska byla v Předlitavsku provedena sčítání lidu ještě vletech 1880,1890,1900 a 1910. Výsledky těchto sčítání byly publikovány v edici „Österreichische Statistik". Mezi hlavní účely cenzů konaných na území Rakousko-Uherska v 2. polovině 19. a na počátku 20. století patřilo především zjištění počtu přítomného obyvatelstva a podchycení rychlých a výrazných strukturálních změn, kterými tehdejší společnost procházela. Postupně se rozšiřoval rozsah požadovaných údajů. Do sčítání v roce 1880 byla poprvé zařazena otázka na obcovací řeč, prostřednictvím které se nepřímo zjišťovala národnostní struktura jednotlivých regionů. Tento údaj byl velmi důležitý, protože na poměr národností byly vázány další právní předpisy. Ze sčítání se daly také vyčíst směry migrací. Sčítání lidu v roce 1890 je považováno zamez-ník, kdy se statistika povolání po předchozích proměnách ustálila a byla postavena v podstatě na moderní základ. Klasifikace odvětví byla již značně podrobná, klasifikace sociálních skupin přetrvala s malými změnami až do roku 1950. vite, ze... údaje ze sčítání z let 1 869 a 1 880 se třídily a sumarizovaly ručně? Strojně zpracována byla až část výsledků sčítání z roku 1 890. Zapsané hodnoty ze sčítání roku 1890. vLö,^v •ť Sčítacístroj Hollerith a děrný štítek. vite, ze... v rámci sčítání 1 869 se zjišťovala hluchota a slepota a v dalších letech například i mentální vady? vite, ze... za vyhýbání se sčítání nebo poskytnutí nepravdivých údajů byl kompetentní úřad oprávněn uložit buď vězení nepřekračující délku čtyř dnů, nebo peněžitou sankci ve výši 1 -20 zlatých, jejíž výtěžek připadl fondu pro chudé dané obce? první československé sčítán První československé sčítání lidu a bytů se konalo k 15. únoru 1921 na základě zákona o sčítání lidu č. 256/1920 Sb. z 8. dubna 1920. Obsah tohoto sčítání se poněkud lišil od sčítání předválečných, opět však bylo sčítáno obyvatelstvo přítomné, a nikoli bydlící. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národností obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národností na základě „obcouací řeči" byla přijata definice národností, podle níž „národností jest rozumětí kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk". Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národností určované podle obcovací řeči, která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národností podle kmenové příslušností navíc umožnil, aby se ke své národností přihlásili i Židé nebo Cikáni, a to i tehdy, když nepoužívali nebo běžně neznali jazyk, který je těmto národnostem vlastní. Nad otázkou a definicí národnosti se vedly dlouhé diskuse. Ačkoli byla oficiálně zavedena a zjišťována „československá národnost" bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národností odděleně. Za další důležitou charakteristiku se považovaly údaje o povolání, přičemž se porovnávalo současné povolání s povoláním k 16. červenci 1914. To umožnilo zjistit sociální a profesní přesuny, k nimž došlo během války. SSřOmy arch 4onwm ť Sběrný arch domovní použitý při sčítání roku 1921. --j SÄ — í Pí n ti. i m j*h U i h'- m í -4- 8ľH l T m t,trr m l ť J. 0'1 r -7 :17.-i — 1 ť Sčítacíarch z roku 1921. VITE, ZE... zpracování sčítání bylo provedeno na Powersových děrnoštítkových strojích? U předchozích sčítání od roku 1 890 se používaly stroje zn. Hollerith. 1930 druhé československé sčítání Dl alší sčítání se uskutečnilo 1. prosince 1930. Obsah sčítání byl v několika směrech rozšířen. Z nových znaků zařazených do sčítání je třeba uvést šetření o minulém bydlišti sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození. Zjišťovalo se místo, odkud se sčítaná osoba přistěhovala do místa, kde byla nyní sčítána. Za nejvýznamnější je však považováno zjišťování údajů o plodnosti žen. Zjišťovala se však pouze plodnost manželská, tj. v současném či posledním manželství. 40 národní sčítání 1950 l národní scitan Kprvnímu sčítání lidu po roce 1945 došlo k 1. březnu 1950. Jelikož se současně uskutečnilo i sčítání bytů a domů a také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu „Národní sčítání1950''. Toto sčítání bylo na dlouhou dobu posledním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo. Také bylo nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (otázka na náboženské vyznání byla opět zařazena až při sčítání 1991). Jedním ze základních cílů sčítání v roce 1950 bylo postihnout změny ve společnosti, ke kterým došlo v důsledku 2. světové války odsun německého obyvatelstva, reemigrace, přesídlení do pohraničních oblastí českých zemí, změny v sociálním složení obyvatelstva. Sčítání také poskytlo údaje o bytovém a domovním fondu a jeho struktuře a mnohé další údaje, s jejichž pomocí by bylo možné _ popsat některé další válečné a poválečné změny vite, ze... sčítání, které bylo plánováno na rok 1 940, se neuskutečnilo? Údaje zjišťované v prvních poválečných soupisech obyvatel z let 1 946 (na Slovensku) a 1 947 (v českých zemích) poskytovaly pouze základní informaci. Na Slovensku se sčítalo pouze přítomné civilní obyvatelstvo, v českých zemích veškeré přítomné obyvatelstvo. v národním hospodářství. Podstatnou změnou oproti sčítání z roku 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla „příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí". Sčítání v roce 1950 důsledně rozlišilo profesní a odvětvové hledisko při zjišťování povolání. Vznikly tak dvě nové klasifikace: odvětvová klasifikace a klasifikace profesní. Propagační scénka ke sčítání lidu v roce 1950 s Janem Werichem v hlavní roli.^ vite, ze... výsledky sčítání z roku 1 950 byly publikovány jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků? Pro veřejnost byla data sčítání uvolněna po odtajnění až v roce 1 962. sldb Získané údaje bylo třeba zakódovat. © ČTK (foto), 2013 VITE, ZE... cenzová domácnost je nejmenší skupina osob, spjatá společným bydlením, společným hospodařením a většinou i příbuzenskými vztahy? Dělí se na úplné rodinné domácnosti, neúplné rodinné domácnosti, vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců. Koncept cenzové domácnosti zavedl Státní úřad statistický jako první na světě. Naposledy byly výstupy za cenzové domácnosti zpracovány při sčítánív roce 2001. VITE, ZE... data ze SLDB 1961 umožnila založit a následně vést roční bilance obyvatelstva podle trvalého pobytu a řady dalších kritérií? VITE, ZE... při sčítání v roce 1 961 byly sečteno 2 869 370 bytových a 3 214 263 cenzových domácností? To znamená, že 327 1 06 bytových domácností bylo tvořeno více než jednou domácností cenzovou. Další sčítání na našem území se uskutečnilo k 1. březnu 1961 a poprvé bylo označeno jako „sčítání lidu, domů a bytů" (SLDB). Celé zpracování cenzu bylo tentokrát provedeno za trvale bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností. Data sčítání za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií, např. podle rodinného stavu. Podrobné zpracování údajů o cenzových domácnostech významně rozšířilo informace o struktuře rodin a domácností, o jejich velikosti, umožnilo kvantifikovat rozsah vícegenerač-ního soužití, zjistit počty a složení neúplných rodin se závislými dětmi a umožnilo popsat způsob a podmínky bydlení. Oproti předcházejícím sčítáním se rovněž poprvé zjišťovaly a zpracovaly údaje o do-jížďce do zaměstnání mezi okresy i do větších měst. Stejně tak poprvé byly získány údaje o družstevních rolnících, kteří představovali novou sociální skupinu. SLDB 1961 poskytlo také podrobné údaje o úrovni školního vzdělání podle věkových skupin a pohlaví. Množství publikovaných údajů a analytické využití dat ze sčítání bylo oproti předchozím cenzům mnohem rozsáhlejší. Hlavní výsledky sčítání 1961 vyšlyvletech 1965-1967 ve čtyřech svazcích pod společným názvem „Sčítání lidu, domů a bytů v ČSSR k 1. březnu 1961". V letech 1963-1965 byly postupně vydány tiskem jednotlivé krajské publikace, které obsahovaly velké množství podrobných údajů a které byly doplněny analýzou výsledků za celý kraj a jeho okresy. V roce 1965 vyšla tiskem celostátní publikace „Vývoj společnosti ČSSR v číslech"& o rok později byl vydán „Statistický lexikon obcí ČSSR 1965". VÍTE, ŽE... se sčítáním lidu bylo od roku 1970 spojováno 2% výběrové šetření u domácností tzv. Mikrocensus, jehož základním cílem bylo zjišťování diferenciace v příjmové úrovni různých skupin domácností a postižení některých dalších stránek jejich životní úrovně? isldb Novými zjišťovanými znaky při sčítání k 1. prosinci 1970 se stalo rodné číslo, mateřský jazyk, státní příslušnost a v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. Důležité bylo sledování chtěného nebo nechtěného soužití cenzo-vých domácností v jednom bytě a dále vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání. Počítačové zpracování výsledků za pomoci velkokapacitního sálového počítače umožnilo velmi širokou publikaci údajů. Poprvé byly výsledky sčítání zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky (tj. lokality ve venkovském osídlení a urbanistické obvody ve vybraných městech). isldb Čtvrté poválečné sčítání proběhlo k 1. listopadu 1980. Obsahově bylo do značné míry shodné se sčítáním 1970. Za nové lze považovat prohloubení dat o plodností žen, třídění základních sídelních jednotek podle typů a velikostí a také směrové zpracování dat o dojížďce do zaměstnání (dříve bylo prováděno jen bilanční). Významným prvkem bylo také zpracování informací o nedostatku bytů jednotným způsobem až do úrovně jednotlivých měst. Zpracování výsledků sčítání proběhlo na novém sálovém počítači Cyber 180, při využití všech zkušeností z minulého cenzu. Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny systémem Videoplex 3 přímo na magnetické pásky v závodech Podniku výpočetní techniky. Následně pak byly provedeny logické kontroly a opravy. Téměř celé zpracování proběhlo díky sálovému počítači ve velmi krátkém časovém období (zhruba zajeden a půl roku). •i> Pri sčítánív roce 1970 se poprvé zjišťovala doba dojížďky do zaměstnání a škol. Ikčs. sCItAní LIDU CSSfi •9 •••• •••••••••••• ••••••• **••• VÍTE, ŽE... jako součást propagace sčítání lidu, domů a bytů v roce 1 980 vydalo ministerstvo spojů 24. září 1 980 poštovní známku v hodnotě 1 Kčs v nákladu 23 605 000 kusů? sldb Poprvé od roku 1950 byla opět zařazena otázka na náboženské vyznání. ) římskokatolické B českoslov. husitské B evangel. církve 0 ostatní # bez vyznání • nezjištěno oslední československé sčítání lidu se uskutečnilo k 3. březnu 1991. Na základě mezinárodních doporučení přijatých Evropskou hospodářskou komisí OSN byla do sčítání znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby. Zpracování bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Rychle se měnící společensko-politická situace po roce 1989 se odrazila v závěrečné fázi příprav sčítání, a to hlavně v obsahových a metodických změnách. Oproti sčítání 1980 došlo k některým změnám ve způsobu zjišťování a zpracování ekonomické aktivity a společenské skupiny. Po více než 40 letech byla do sčítacích tiskopisů zařazena otázka na náboženské vyznání sčítané osoby. K zvláště výrazným změnám došlo v klasifikaci národností, a to zejména v návaznosti na ústavní zákon, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. V souladu s tímto ústavním zákonem byla otázka na národnost ve sčítacím archu uvedena s tímto vysvětlením: „Rozumí se příslušnost k národu a je ponecháno každému, aby se svobodně vyjádřil o své příslušnosti podle svého přesvědčení". U dětí mladších 15 let se národnost řídila podle národnosti rodičů. Pokud se rodiče hlásili k různým národnostem, pak se národnost dítěte uváděla podle národnosti jednoho z nich. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. Nebývale se tak rozšířil rozsah národností, za které byly výsledky zpracovány. Mezi nimi byla také poprvé národnost moravská a slezská. Údaje o národnosti se nemusely shodovat se zápisem v občanském průkazu či jiném osobním dokladu. VITE, ZE... z výsledků sčítání, které proběhlo v roce 1 991, bylo postupně vydáno celkem 1 1 72 titulů (z toho za ČR 848)? Kromě základních publikací vyšlo velké množství datových a analytických prací ze sčítání. »t> Dobová propagace televizních pňjmačů Fatra. Iflímil [vrttliL* / '.- MHAZ.\ [uvodit JWramtalofl mrntlitiui JtnjldnU cliľ.TjrlčkJj l -iľT-:-.'. IkíRtoU 6. ■-.-sr~ri AUTOMAT. r r i. 7. TELEVIZOR k i' Mňe jnn t: i j s;,' ■j c > Ĺ .L On pH 4 í. Ml 1 ŕ flflífl BkCWI CHATU, C DM EK Sni y : vj'i.r i/ú;i-i-j■ J n* iTO. Mj;jj / ÉftS \ ÚSOSUTAUTPMOeiiř „ : 1. VODO' 1 iflvtdtr. -- úo tylu VOĎ .1 VÍTE, ŽE... podle výsledků SLDB 1991 mělo 49,9 % osob trvalé bydliště ve stejné obci, v jaké se narodily? Mezi tzv. rodáky mírně převažovali muži (52,1 %). Nejvyšší byl podíl rodáků v jihomoravských okresech (až 60 %), nejnižší v západo- a severočeském pohraničí (okr. Tachov 31,6%). 44 \ Sčítací komisaře nezastavila ani nepřízeň počasí. © ČTK(foto), 2013 sldb Sčítání v roce 2001 bylo opět integrovaným populačním, bytovým a domovním cenzem. Rozhodným okamžikem byla půlnoc z 28. února na 1. března. Průběh tohoto sčítání komplikovaly některé nově vzniklé skutečnosti, mj. i relativně velký počet osob a domácností, které využily možnost odevzdat sčítací tiskopisy na obecním úřadě nebo je doručili přímo na pracoviště ČSÚ - takových bylo přibližně 250 tisíc. Další komplikací byl nebývale vysoký počet těch, kteří byli sečteni mimo místo svého trvalého pobytu (téměř 750 tisíc osob). Vzhledem k tomu, že výsledky byly publikovány podle trvalého bydliště, bylo zapotřebí tyto osoby zatřídit ručně. Další vážné komplikace pro zpracování a publikování výsledků sčítání pak přinesly povodně v srpnu roku 2002. Naštěstí nedošlo ke ztrátě datových souborů, takže zpracování výsledků sčítání mohlo v provizorních podmínkách pokračovat. 2Šm Sčítání !icfu; domů a bytů vite, ze... sčítací tiskopisy, které vyplňovalo obyvatelstvo, byly připraveny v 10 jazykových mutacích: anglicky, arabsky, čínsky, francouzsky, německy, polsky, romsky, rusky, ukrajinsky, vietnamsky? vite, ze... při SLDB 2001 bylo poprvé pro pořizování vstupních dat využito optické snímání sčí-tacích tiskopisů, a že byl vyvinut speciální software pro tvorbu tištěných publikací? Výsledky sčítání byly publikovány nejen v tištěné, ale také v elektronické podobě. Podíl neobydlených bytů z celkového bytového fondu k 1. březnu 2001 (v %). 15.3- 18,3 18.4- 20,7 20,8 a více 45 víte, že... poprvé se při zpracování sčítání prováděla i kontrola duplicitně sečtených osob na základě rodných čísel? Rodné číslo bylo použito pouze pro tyto účely a nebylo součástí pořízených vstupních údajů za osoby, ani nebylo spolu s dalšími údaji zpracováváno. SCITANILIDU, DOMŮABYTŮ 2011 t> Základní výsledky představila na tiskové konferenci předsedkyně ČSÚIva Ritschelová a místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. POČET OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY K 26. BŘEZNU 2011 10 436 560 BUDOUCNOST SE POCITA CSU WWW.SCITANI.CZ ť Při kampani na sčítání v roce 2011 bylo pamatováno i na národnostní menšiny. sldb Rozhodným okamžikem prozatím posle dního s čítání byla půlnocz25.na26. března 2011. Při tomto sčítání poprvé Český statistický úřad upustil od tradiční metody sčítání a přešel ke kombinované metodě s využitím registrů, neboť pro předvyplnění sčítacích formulářů a pro fázi zpracování byly využity údaje dostupné z administrativních zdrojů. Sčítacími komisaři byli zhruba v 95 % případů pracovníci České pošty, s. p. Český statistický úřad spolupracoval i s dalšími institucemi. Ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a se Sdružením azylových domů se vůbec poprvé pokusil o sečtení osob bez přístřeší. Právnickým osobám, které o to projevily zájem, posílal úřad ve většině případů domovní a bytové listy prostřednictvím datových schránek. Sčítací formuláře bylo možné vyplňovat také elektronicky na internetu. VITE, ZE... v obálkách se sčítacími formuláři doručenými do P. O. BOXu ČSÚ byly nalezeny stovky dokumentů, které tam sčítané osoby vložily omylem? Byly mezi nimi občanské průkazy, cestovní pasy, rodné listy, průkazy zdravotních pojišťoven, školní vysvědčení, nájemní smlouvy, oddací a úmrtní listy a oznámení, kupní a pojišťovací smlouvy a dokonce i fotografie novorozenců a dětské kresby. VITE, ZE... na podzim 2010 se ve školách po celé ČR uskutečnilo tzv. Minisčítání, ve kterém si mohli žáci a studenti zábavnou formou vyzkoušet práci se statistickými daty a také zjistit, jak jsou tyto údaje užitečné a zajímavé? 46 Poprvé v historii sčítání se zjišťovalo tzv. faktické bydliště, tedy místo, kde lidé skutečně žijí. Formuláře reagovaly na vývoj ve společnosti a s tím související legislativní opatření, nově tak přibyl např. dotaz na registrované partnerství. Při tomto sčítání se již nezjišťovala vybavenost domácností. Ve sčítacích formulářích se neobjevily žádné otázky na vlastnictví osobního automobilu, rekreačního objektu, telefonu ani dalších věcí. Z hlediska vybavenosti byla pro statistiku důležitá pouze otázka, zda má domácnost možnost využívat osobní počítač a připojení k internetu. Zodpovězení otázky na národnost a náboženskou víru bylo opětovně dobrovolné. V otázce náboženské víry byla přidána možnost pro ty, kteří se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti, přihlásit se mezi věřící. Změny ve struktuře vzdělání obyvatelstva lze postihnout právě díky sčítání lidu. základní střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou 0 vysokoškolské • bez vzdělání • nezjištěno Sčítacími komisaři byli zhruba v 95% případů pracovníci České pošty. ť Veškeré výstupy ze SLDB 2011 jsou k dispozici v elektronické podobě na CD i na internetu. VITE, ZE... nejvíce elektronických formulářů bylo přijato hned první den sběru 26. března - celkem 510,3 tis. sčítacích formulářů, což byla téměř osmina všech elektronicky sebraných formulářů? VITE, ZE... výsledky SLDB 201 1 jsou dostupné v elektronické podobě na www.scitani.cz? Výsledky SLDB 201 1 jsou prezentovány formou statistických tabulek, ze kterých lze vyexportovat data i ve formátu XML, který je vhodný pro následné strojové zpracování. Data jsou tak použitelná v dalších informačních systémech. •i> Sčítací formuláře bylo poprvé možné vyplnit i elektronicky. ^b£7// /^^/^llí''',,,,J•ll•,' VÍTE, ŽE... podle výsledků SLDB 201 1 žilo v České republice téměř 1 1,5 tisíce osob bez domova, z toho bylo skoro 400 osob mladších 15 let? LITERATURA Český statistický úřad. www.czso.cz. Česká národní banka, www.cnb.cz. Kniha posledního soudu htl Vyšší odborná škola informačních služeb, ht (příklad zápisu z Florentského katastru). Webová stránka Möns. Pavla Posada. http://w (zakládací listina kapituly sv. Štěpána). Evangelium podle sv. Lukáše. Bible (český ekumenický překlad). Praha: Česká biblická společnost, 2006,350 s. Československá statistika v prvním desetiletí republiky. Praha: Státní úřad statistický, 1928. T. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368-1644. Praha: Vyšehrad, 2003, 368 s. il. Dějiny obyvatelstva českých zemích. Praha: Mladá fronta, 1996,400 s. il. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav, 1999,141 s. J. Věstonická vrubovka. Vesmír, 1997, 6, s. 310. S. Příspěvek k „anatomii" společného pohraničí České republiky a Slovenské republiky. Geografický časopis, 2008, 3, s. 279-298. .). Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha: Lidové noviny, 2005, 570 s. il. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama, 1990,474 s. OVÁ, A. Základy demografie. Praha: Academia, 1986, 732 s. l. Vývoj čs. statistiky do vzniku Státního úřadu statistického. Praha: Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací, 1974, 309 s. Súpis statistických prameňov dotýkajúcich sa územia Československa pre roky 1939-1945. Bratislava: Ústredná ekonomická knižnica, 1974, 265 s. J. Vývoj československé statistiky v událostech a datech 1945-1975. Praha: Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací, 1976, 54 s. J. Vývoj československé statistiky v událostech a datech 1919-1945. Praha: Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací, 1979, 118 s. 70 let československé státní statistiky. Praha: Federální statistický úřad, Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací a automatizace v řízení, 1989,223 s. lÁ, R. Vývoj evidence obyvatelstva. Veřejná správa, 2005, 45, s. I-VI. A. Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko--hospodářské společnosti v Království českém. Praha: Ústředí zemědělského a potravinářského výzkumu, 1967,224 s. 80 let samostatné státní statistické služby na území ČR. Statistika, 1999, 1, s. 7-13. KONTAKTY ČESKY STATISTICKY U RAD Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Tel.: 274 051 111 (ústředna) E-mail: infoservis@czso.cz www.czso.cz Ředitel odboru: Be. Michal Novotný michal.novotny@czso.cz Kontaktní zaměstnanec: RNDr. Eva Kačerova, Ph.D. eva.kacerova@czso.cz 978-80-250-2517-8 © Český statistický úřad Eva Kačerova, Libor Michalec Veronika Wólfelová Český statistický úřad, 2014 Jiří Bartoš - SLON, spol. s r. o. Obrazový materiál: Český statistický úřad Archiv hl. m. Prahy ČTK Wikimedia commons SOA Praha