Seminář
informačních
dovedností
Citování dle normy APA
Zásady citování a tvorby odborných textů dle normy APA zpracované redakcí časopisu Pedagogická orientace dostupné také z:
https://iournals.muni.cz/public/iournals/10/pokvnyproautorvdleapa 151113 pedor.pdf
Požadavky na úpravu rukopisů
(aktualizováno 13.11. 2015)
Příspěvek je napsán v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. V příspěvku je použito jednoduché řádkování, písmo Times New Roman, velikost 12 a okraje 2,5 cm na všech stranách.
Součástí studií je název příspěvku v českém/slovenském (max. 12 slov] a anglickém jazyce, abstrakt v češtině/slovenštině a angličtině a klíčová slova v češtině/slovenštině a v angličtině. Jako klíčová slova v češtině je doporučeno užívat především termíny uvedené v Pedagogickém slovníku1, případně obsažené v Českém pedagogickém tezauru (www.npmk.cz/node/21]. Klíčová slova jsou řazena dle důležitosti ve vztahu k tematice studie; pořadí keywords koresponduje s pořadím klíčových slov v češtině. U každého příspěvku se uvádějí kontaktní údaje: jméno a příjmení vč. všech titulů, kompletní poštovní adresa (pracoviště - katedra, fakulta, univerzita, ulice, PSČ, město], elektronická adresa.
Abstrakt (v rozsahu 800-1500 znaků včetně mezer] je stručným a jasným shrnutím obsahu studie. Seznamuje s pojednávaným problémem, strukturou studie a hlavními závěry. V případě empirických studií abstrakt obsahuje také stručný popis zkoumaného souboru, použité metodologie/metodiky a hlavní výzkumné nálezy.
Případné poděkování grantové agentuře apod. je umístěno v poznámce pod čarou, na kterou se odkazuje v názvu příspěvku. Případné poděkování osobám, které se podílely na vzniku rukopisu, případně přispěly ke zvýšení jeho kvality (např. anonymní recenzenti apod.], je umístěno před seznamem literatury na konci příspěvku.
Rukopis je zakončen následujícím prohlášením: „Rukopis ani jeho souvislejší pasáže nebyly publikovány, nejsou a po dobu trvání redakčního anebo recenzního řízení nebudou odevzdány jinde k publikování (např. v jiném časopisu, sborníku nebo monografii]. V případě jeho otištění nebude příspěvek (příp. jeho součásti jako textové pasáže, obrazový materiál apod.] znovu publikován bez uvedení původního zdroje. Uvedená pravidla platí také pro jazykové překlady. Text rukopisu a použitý obrazový materiál (fotografie, obrázky, schémata, grafy, tabulky apod.] jsou originálním dílem autora/autorů. V případě, že tomu tak není, je spolu s rukopisem přiložen souhlas majitelů autorských práv k opětovnému publikování převzatého (příp. přeloženého] textového nebo obrazového materiálu v tištěné i digitální podobě."
Příspěvek je zaslán ve formátu RTF, DOC, DOCX (MS WORD]. Nevyžaduje se současné zaslání tištěné verze příspěvku.
Požadavky na úpravu příspěvků vycházejí z doporučení APA [American Psychological Association, Sixth Edition) s drobnými odchylkami zohledňujícími některé specifické prvky českého jazyka, která jsou návodem pro efektivní a srozumitelnou podobu odborných příspěvků. Dále jsou uvedena doporučení vztahující se k jazykové stránce rukopisu, ke strukturování textu, výčtům (seznamům], úpravě tabulek a obrázků, citacím v textu a souhrnu literatury.
Jazyková stránka rukopisu
Rukopisy by měly být psány jazykem srozumitelným širšímu okruhu čtenářů. Čtenáři by také měli bez větších problémů porozumět způsobu uvažování autora, včetně popisu metod sběru a analýzy výzkumných dat Srozumitelnosti sdělení napomáhá:
(a] uspořádanost - přehlednost, strukturovanost, návaznost a gradace jednotlivých částí textu (číslování, odkazování], zařazování prvků orientujících a aktivizujících čtenáře [advance organizer);
(b] jednoduchost - používání krátkých a jednoduchých vět, neodchylování se od výkladové linie (případné vsuvky formou poznámek pod čarou];
(c] pregnantnost - přesnost vyjadřování ve spojení se stručností a výstižností (zařazování přiléhavých ukázek a příkladů];
(d] konzistentnost - disciplinované používání zavedených a vymezených termínů.
1 Průcha, ]., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
1
Strukturování (organizace) textu
Odstavce jsou odsazovány mezerou o velikosti 6b (odstavec - odsazení a mezery - mezery za - 6b]. Jednotlivé podkapitoly jsou od sebe odděleny vložením řádku.
Jasné, přehledné a logické členění textu je klíčem ke správné interpretaci vědeckého sdělení. Doporučujeme používat číslování kapitol a podkapitol podle tohoto vzoru: 1 Kapitola, 1.1 Podkapitola (viz tabulka 1).
Nadpis Úvod/Úvodem se nepoužívá, neboť se implicitně předpokládá, že počáteční odstavce rukopisu orientují čtenáře v problematice.
Tabulka 1
Formáty názvu příspěvku a nadpisů seřazené dle hierarchické posloupnosti
Důležitost nadpisu	Formát
Název	Vel. 16, tučné písmo, nečíslovaný, zarovnán
příspěvku	na střed
1 Nadpis	Vel. 14, zarovnán zleva, tučné písmo, číslovaný (1), text odstavce
	začíná na novém řádku.
1.1 Podnadpis	Vel. 12, zarovnán zleva, kurzíva, číslovaný (1.1), text odstavce začíná na
	novém řádku.
Podnadpis	Vel. 12, zarovnán zleva a odsazený tabulátorem, nečíslovaný, text
	odstavce začíná na novém řádku.
Literatura	Vel. 14, zarovnán zleva, tučné písmo, nečíslovaný
Příloha	Vel. 12, netučné písmo, zarovnán zleva. V případě existence více příloh
	se přílohy označují velkým písmenem (počínaje A],
Výčty (seznamy)
V textu se mohou vyskytnout výčty několika typů:
• Číslovaný seznam - používá se, je-li důležité pořadí uvedených položek (chronologie, priority, důležitost], užívají se arabské číslice se závorkou - 1., 2., 3.
• Nečíslovaný seznam členěný - používá se ve všech ostatních případech. Jako „odrážka"
se používá jednoduchý „bullet", jiné typy odrážkování se nepoužívají (nepatří do tiskoviny našeho typu].
• V těchto seznamech mohou nastat dva případy:
o   Seznam je tvořen ucelenými větami, které začínají velkým písmenem a končí tečkou.
o   Seznam je tvořen částmi vět, které začínají malým písmenem a končí středníkem, poslední položka tečkou.
• Číslovaný/nečíslovaný seznam v textu - pro výčet se používají číslice/písmena v závorce. Mohou nastat dvě varianty: (a] texty výčtu jsou odděleny čárkami, (b] texty výčtu jsou odděleny středníkem, a to v případě, kdy je text delší a vyskytuje se v něm čárka.
2
Textové prvky - používání uvozovek, italiky (kurzívy), závorek a zvýrazňování
Při používání uvozovek a italiky (kurzívy] platí tyto zásady:
• uvozovky se nekombinují s italikou (buď jedno, nebo druhé];
• uvozovky se užívají pouze při prvním výskytu výrazu (slangového, ironického, nadsázky apod.];
• uvozovky se neužívají pro popis škály, užívá se italika (kurzíva];
• uvozovky se neužívají pro jazykové příklady, užívá se italika (kurzíva];
• uvozovky se neužívají pro termíny, užívá se italika (kurzíva];
• Jako základní slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ "] - je třeba dávat pozor na různé v češtině nesprávné podoby (" ","" apod.]. Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční] se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu je potřeba vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči];
• používání uvozovek se omezuje pouze na krátké citace. Je-li citace delší než tři řádky, dáváme ji do odděleného bloku - viz podkapitola Odkazy (citace] v textu.
Při užívání závorek platí tyto zásady:
• závorky se v textu neužívají, jsou-li v tomtéž místě jiné závorky, svorky či hranaté závorky, stejně tak když se v textu vyskytují matematické výrazy se závorkami;
• v případě, že text vyžaduje užití více závorek, závorky sloučíme do jedné, případně je některá ze závorek nahrazena čárkou;
• hranaté závorky se užívají, když do citovaného textu vkládáme vlastní poznámku;
Při zvýrazňování je třeba dále dodržovat tato pravidla:
• používá se pouze italika (kurzíva], a to velmi uvážlivě, v nezbytných případech;
• italikou (kurzívou] se zvýrazňují v textu - kromě případů uvedených výše - také názvy časopisů, knih, grantů, latinské názvy a matematické symboly;
• nezvýrazňují se fráze a běžné zkratky (a priori, et al.], chemické značky, trigonometrické funkce a řecká písmena.
Při psaní matematických znaků a symbolů je třeba dodržovat tato pravidla:
• u matematických znaků se vkládají z obou stran mezery (např. * p < 0,05; n = 2350]. Výjimku tvoří znaky v místě horního indexu, které se připojují bez mezery, např. v čase 30" = v čase 30 sekund, teplota 12-15 °C = 12 až 15 stupňů Celsia, úhel 20-30° = úhel 20 až 30 stupňů.
• Značky se od číselné hodnoty oddělují mezerou, např. 10 m = 10 metrů, 14 % = čtrnáct procent, § 9 = paragraf 9.
• Mezeru neděláme v případě, že kombinací číslice a značky vyjadřujeme přídavné jméno: 8km = 8kilometrový, tj. osmikilometrový; 20% = 20procentní, tj. dvacetiprocentní.
Textové prvky - používání spojovníku a pomlčky
Při používání spojovníku (kratší vodorovná čárka] se dodržují tato pravidla:
• spojovníkem se vyjadřuje těsné spojení slov;
• spojovník není od spojovaných slov nijak oddělen, píše se bez mezer;
• např. česko-anglický, chcete-li apod.
3
Při používání pomlčky (delší vodorovná čárka] se dodržují tato pravidla:
• pomlčkou se většinou od sebe oddělují části vět (např. Následuje poslední krok — nastavení prostředí);
• pomlčka je zpravidla z obou stran oddělena pevnou mezerou (klávesová zkratka CTRL a mínus na numerické klávesnici];
• pokud pomlčkou nahrazujeme výrazy a, až, proti, zpravidla se neodděluje mezerami (9-13 let, 2009-2010, s. 83-87].
Tabulky
Tabulky vložené do textu musí splňovat tato kritéria:
• Tabulka je nezbytná, neopisuje pouze text studie, ale rozšiřuje množství poskytovaných informací.
• Tabulka je svým rozměrem vhodná pro časopis formátu A5.
• Tabulka je očíslována.
• Tabulka má výstižný a stručný název.
• Všechny sloupce jsou výstižně a stručně pojmenovány, společné prvky jsou sloučeny.
• Hodnoty uváděné v tabulkách jsou ověřeny a příp. roztříděny (významné hodnoty jsou vyznačeny tučně].
• Hodnoty uváděných proměnných mají vždy stejný počet desetinných míst (zpravidla dvě, popř. čtyři].
• Desetinná čísla se píší s čárkou bez mezery (např. 0,18].
• Desetinná čísla menší než 0 se uvádějí včetně nuly (např. 0,18].
• V popiscích řádků a sloupců se první slovo píše s velkým počátečním písmenem.
• Popisky řádků a sloupců nejsou psány tučným písmem.
• V poznámkách pod tabulkou je uveden zdroj, poznámky k celé tabulce, případně vysvětlení uvedených zkratek.
• Vodorovné linky se používají úsporně, jen tam, kde je to nutné pro přehlednost (např. oddělení záhlaví], svislé linky je vhodné úplně nahradit dostatečnou vzdáleností sloupců. Stínování tabulek se nepoužívá.
• Na tabulku je odkazováno v textu (tabulka 2). Tabulka 2
Interkorelace dimenzí dotazníku OCDQ-RS
XŇG Ú STR ĎÍŘ FRUS ŠÔČ 15
ANG 1,00          0,44**          0,12 -0,18 0,38** 0,67**
ÚSTR 1,00            0,18 -0,19* 0,38** 0,77**
DIR 1,00 0,30** -0,09 -0,50**
FRUS 1,00 -0,16 -0,55**
SOC 1,00 0,43**
Pozn. Tabulku je možné doplnit doplňujícími informacemi. Veškeré údaje pod tabulkou jsou psány velikostí písma 10. Převzato z (event. upraveno podle) Gavora a Braunova (2010, s. 48).
*p < 0,05; **p < 0,01
4
Obrázky
Jako obrázky se označují grafy, schémata, náčrty, mapy a fotografie. Pro zařazení jednotlivých obrázků platí podobná pravidla jako pro tabulky:
• Obrázek je nezbytný, neopisuje pouze text studie, ale rozšiřuje poskytované informace.
• Obrázek je svým rozměrem vhodný pro časopis formátu A5.
• Obrázek je očíslován.
• Obrázek má výstižný a stručný název.
• Obrázky rovnocenného významu mají srovnatelnou podobu (typ škály, velikost].
• Obrázek je černobílý, nemá pozadí (např. šedé apod.] a není ohraničen čarou.
• Na obrázku nejsou příliš drobné detaily, které by nebyly ve vytištěné podobě čitelné.
• Prvky na obrázku-grafu jsou označeny.
• V poznámkách pod obrázkem jsou uvedeny zdroje, komentáře a vysvětlivky k prvkům (legenda].
• Na obrázek je odkazováno v textu (např. graf na obrázku 1.1, viz obr. 1.1, srov. obr. 1.1].
zákonodárce
ideologie
kultura
potřeby
koncepce vzdělávání
Obrázek 1.1. Schéma fundamentálního modelu kurikula. Obrázek je možné doplnit rozšiřujícími informacemi. Veškeré údaje pod obrázkem jsou psány velikostí písma 12. Převzato z (event upraveno podle] Janík, Maňák a Knecht (2009, s. 31].
Odkazy (citace) v textu
Forma odkazu v textu: (autor, rok vydání], případně (autor, rok vydání, stránky]. Odkaz na více zdrojů je oddělen v závorce středníkem, například (Horák, 2003; Kolář, 1997,1998,1999; Novák, 2007, s. 223].
Je-li jméno autora přirozenou součástí věty, uvádí se do závorky jen rok vydání, případně číslo stránek. Příklad odkazu v textu: Kessler zjistil, že existují různé formy odkazů (citací] v textu (2003, s. 73-82; srov. tabulka 3.1]. Pokud jsou uvedena čísla stran, uvádí se celé rozmezí, neužívá se zkratka „n.", resp. „an." - např. s. 73 n., příp. s. 73 an.].
Odkazy (citace] v textu jsou abecedně uspořádány (např. Edmund, 2003; Gogel & Reed, 1995a; James, Minor, & Rothbart, v tisku; Weber, 1975a, 1975b]. Je-li pro autora důležité spíše časové hledisko, je možné odkazy uspořádat vzestupně či sestupně dle roku vydání (např. Weber, 1975a, 1975b; Gogel & Reed, 1995a; Edmund, 2003; James, Minor, & Rothbart, v tisku].
Odkazy na stejného autora (autory] v jednom roce jsou označeny písmeny „a", „b", „c" atd. umístěnými za rokem publikace (srov. Weber, 1975a, 1975b; Gogel &Reed, 1995a]. Autoři rukopisů nabídnutých redakci by měli citovat své vlastní publikace spíše střídmě.
Jména autorek jsou v případě potřeby přechylována pouze v textu, v odkazech v závorce a v seznamu literatury jsou jména uváděna v původní podobě.
5
Tabulka 3.1
Různé formy odkazů (citací v textu)
Typ citace	První citace v textu	Následující citace v textu	První citace v textu, v závorce	Následující citace v textu, v závorce
Jeden autor	Johnsen (2001]	Johnsen (2001]	(Johnsen, 2001]	(Johnsen, 2001]
Dva autoři	Hejny a Kuřina	Hejny a Kuřina	(Hejny & Kuřina,	(Hejny & Kuřina,
	(2001]	(2001]	2001]	2001]
Tři autoři	Kubiatko,	Kubiatko a kol.	(Kubiatko,	(Kubiatko et al.,
	Vaculová a	(2010]	Vaculová, &	2010]
	Pecušová(2010]		Pecušová, 2010]	
Více než tři autoři	Janík a kol.	Janík a kol.	(Janík et al.,	(Janík et al.,
	(2010]	(2010]	2010]	2010]
Pozn.: Upraveno podle Concise Rules of APA Style (2010, s. 183).
Při používání sekundární citace (odkaz na práci, na kterou někdo odkazuje v jiné práci] se dodržují tato pravidla:
• Na sekundární zdroje se odkazuje uvedením primárního zdroje doplněného o odkaz na sekundární zdroj pomocí slovního spojení cit. podle (např. Hoolbrook 1987, cit. podle Gavora, 2011, s. 124].
• Na sekundární zdroje se odkazuje výjimečně, například když je původní zdroj z nejrůznějších důvodů nedostupný (rozebraný, není možné ho obstarat běžnými cestami, je psán v cizím jazyce apod.]. Do seznamu literatury se uvádí pouze sekundární zdroj.
Je-li citace delší než tři řádky, dáváme ji do odděleného bloku velikostí písma 10, blok je od ostatního textu oddělen vždy jedním prázdným řádkem před a jedním prázdným řádkem za blokem; v bloku se citovaný text neohraničuje dvojitými uvozovkami, dvojité uvozovky se pak mohou použít místo jednoduchých.
Pokud je v textu vynecháno slovo nebo větší část citátu, nahradí se třemi tečkami umístěnými do hranatých závorek, které následují po standardní mezeře. Je-li vynechán celý odstavec, nahradí se třemi tečkami v hranatých závorkách umístěných na samostatném řádku. Do hranatých závorek se vkládá také informace doplněná autorem příspěvku, tedy nezískaná přímo ze zdroje.
Hranaté závorky se užívají z důvodu jasného odlišení vypuštěných pasáží citátu od odmlky (např. v případě transkriptů rozhovorů], a kvůli možné záměně s třemi tečkami, které do textu vložil sám citovaný autor.
Např.: Podle L. S. Shulmana (1987] představují didaktické znalosti obsahu:
[...] směs (amalgam) obsahu a didaktiky do učitelova porozumění tomu, jak jsou jednotlivé problémy, témata a pojmy organizovány, reprezentovány a adaptovány s ohledem na zájmy a schopnosti žáků a prezentovány ve výuce... ty nejúčinnější analogie, ilustrace, příklady, vysvětlení, slovní demonstrace, způsoby znázorňování a formulování tématu, které je učiní srozumitelným pro jiné [...]. Didaktické znalosti obsahu také zahrnují porozumění tomu, co činí učení se určitému tématu snadným či obtížným; koncepcím a prekoncepcím, které si žáci různého věku a zázemí s sebou přinášejí do výuky. (s. 8-9)
6
Seznam literatury
V seznamu literatury se uvádějí pouze tituly, na které se v příspěvku odkazuje. Seznam literatury je umístěn na konci příspěvku.
V poznámkách pod čarou se uvádějí odkazy (citace] jako v textu. Seznam literatury není číslován.
Seznam literatury je abecedně uspořádán abecedně podle příjmení autorů. Díla pocházející od stejného autora/stejných autorů jsou seřazena chronologicky. Díla pocházející od stejného autora/stejných autorů publikovaná v tomtéž roce jsou seřazena abecedně dle názvu.
Není-li v citovaném díle uveden autor nebo organizace vlastnící autorská práva, stojí jako první údaj název díla.
Zápis citací (seznamu literatury] a odkazy na citace se v časopise řídí doporučeními APA [American Psychological Association, Sixth Edition) s drobnými úpravami zohledňujícími některé specifické prvky českého jazyka.
Názvy zejm. anglicky psaných publikací jsou uváděny malými písmeny (kromě situací, kdy je z gramatických důvodů nutné použít velká písmena, např. Reading skills of students of Czech faculties of education). Výjimku tvoří anglické názvy časopisů - jsou uváděny velkými písmeny (např. Teacher and Teacher Education).
Pokud je v publikacích uvedeno více míst vydání, udává se pouze místo vydání uváděné na prvním místě.
Citace monografické publikace (vč. sborníku):
Hendl, J. (2005]. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Mich, I. (1970]. Deschooling society. New York: Harper & Row.
Malewski, E. (Ed.]. (2013, v tisku]. Curriculum studies handbook: The next moment. New York: Routledge.
Maňák, J., & Janík, T. (Eds.]. (2005]. Orientace české základní školy. Brno: MU. Piaget, J., & Inhelderová, B. (2000]. Psychologie dítěte. Praha: Portál. Tollingerová, D., Knězů. V, & Kulic, V. (1966]. Programované učení. Praha: SPN.
Janík, T., & Minaříková, E., et al. (2011]. Video v učitelském vzdělávání: Teoretická východiska - aplikace - výzkum. Brno: Paido.
Citace příspěvku v monografické publikaci (vč. sborníku):
Doyle, W. (1996]. Curriculum and pedagogy. In P. W. Jackson (Ed.], Handbook of research on curriculum (s. 486-516]. New York: Macmillan.
He, M. F. (2010, v tisku]. Exile pedagogy: Teaching in-between. In J. A. Sandlin, B. D. Schultz, & J. Burdick (Eds.], Handbook of public pedagogy: Education and learning beyond schooling (s. 469-482]. New York: Routledge.
Miková, M., & Janík, T. (2007]. Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat. In R. Švaříček & K. Šeďová, etal., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 192-201]. Praha: Portál.
Pupala B., Kaščák, O., & Humajová, Z. (2007]. Rub a líce kurikulárnej transformácie. In O. Kaščák & K. Žoldošová (Eds.], Námety na reformu počiatočného vzdelávania (s. 17-72]. Bratislava: Renesans.
7
Citace příspěvku v seriálové publikaci (časopis aj.):
Gavora, P. (1992]. Naivné teorie dieťaťa a ich pedagogické využitie. Pedagogika, 42(1), 95-102.
Schubert, W. H. (1980]. Recalibrating educational research: Toward a focus on practice. Educational Researcher, 9(1], 17-24.
Vašťatková, J., & Prášilová, M. (2007]. Česká škola = učící se škola. Pedagogická orientace, 17(1], 5-11.
Veenman, M., Wilhelm, P., & Beishuisen, J. (2004]. The relation between intellectual and metacognitive skills from a developmental perspective. Learning and Instruction, í 4(1), 89-104.
Citace monotematického čísla časopisu:
Chvál, M., Michek, S., & Pol, M. (Eds.). (2010). Evaluace ve škole [Monotematické číslo]. Orbis scholae, 4(1).
Citace elektronické monografie (vč. sborníku):
Johnsen, E. B. (2001). Textbooks in the kaleidoscope. Dostupné z http://www-bib.hive.no/tekster/pedtekst/kaleidoscope/index.html
Jandová, R. (Ed.). (2007). Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu [CDROM]. České Budějovice: JČU.
Citace příspěvku v elektronickém sborníku (monografii):
Najvar, P., &Najvarová, V. (2007). Metodologický postup CPV videostudie anglického jazyka: analýza výuky anglického jazyka na 2. stupni základní školy. In R. Jandová (Ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu (s. 1-9). České Budějovice: JČU. [CD-ROM]
Najvar, P., Najvarová, V., & Doležalová, J. (2007). Reading skills of students of faculties of education. Berlin: DGLS. Dostupné z
http://www.literacyeurope.org/IDEC/proceedings%20berlin/dolezalova_najvarova_najvar.pdf Citace příspěvku v elektronickém časopise:
Šlégrová, A. (2006). Měření matematické gramotnosti v rámci mezinárodního výzkumu 0ECD PISA v roce 2003. E-pedagogium, 6(4), 70-77. Dostupné z http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/
Citace kvalifikační práce:
Herweg, C. (2008). Zielorientierung im deutschen undschweizerischen Physikunterricht - eine Videostudie (Disertační práce). Kiel: IPN.
Vlčková, K. (2010). Žákovské strategie učení cizímu jazyku ve všeobecném vzdělávání (Habilitační práce). Dostupné z
http ://is. muni.cz/do/rect/habilitace/l 441 /Vlckova/habilitace/HABILITACNI_PRACE_2 010.pdf Citace příspěvku (posteru) prezentovaného na konferenci:
Zlatníček, P. (2011, září). Kvalita výuky cizích jazyků - vývoj a pilotáž pozorovacího nástroje. Poster prezentovaný na 19. výroční konferenci České asociace pedagogického výzkumu, Brno.
Dvořák, D. (2011, září). Přechod mezi stupni základní školy: Od teoretického konceptu k možnostem facilitace. Příspěvek prezentovaný na 19. výroční konferenci České asociace pedagogického výzkumu, Brno.
8
Citace publikací, které mají více než 7 autorů:
Jacobs, ]., Garnier, H., Gallimore, R., Hollingsworth, H., Bogard Giwion, K., Rust, K., ... Gonzales, P.
(2003]. Third international mathematics and science study 1999 video study technical report. Volume 1: Mathematics. Washington: National Center for Education Statistics. Institute of Education Statistics, U. S. Department of Education.
Na co je třeba dávat pozor?
• Název tabulky se udává nad tabulkou, název obrázku se udává pod obrázkem.
• Poznámky u tabulek se píší písmem velikosti 10, poznámky u obrázků se píší písmem velikosti 12.
• Před znakem & se nepíše čárka pouze ve dvou případech:
o   když je přímo v textu odkazováno v závorce na text, který má dva autory (např. Hejny & Kuřina, 2001];
o  v seznamu literatury v případě, kdy má zdrojová publikace citovaného textu dva editory: např. Pupala B., Kaščák, O., & Humajová, Z. (2007]. Rub a líce kurikulárnej transformácie. In O. Kaščák & K. Žoldošová (Eds.], Námety na reformu počiatočného vzdelávania (s. 17-72]. Bratislava: Renesans.
• Názvy zejm. anglicky psaných publikací jsou v seznamu literatury uváděny malými písmeny (mimo případů, kdy je z gramatických důvodů nutné použít velká písmena, např. Reading skills of studeníš of Czech faculties of education). Výjimku tvoří anglické názvy časopisů, které jsou uváděny velkými písmeny (např. Teacher and Teacher Education).
• Název časopisu a ročník jsou uváděny kurzívou.
9