E-LEARNINGOVÉ SYSTÉMY
V této kapitole se zaměříme na osvětlení základních pojmů z oblasti e-learningu a distančního
vzdělávání obecně. Představíme si technické vybavení a metody vhodné pro výuku pomocí
těchto přístupů.
E-learning
E-learning není y pohledu vydělávání lidí nijak starý pojem. Poprvé bzl definován a použit
podle smzslu jak jej chápeme dnes v roce 1999. Za posledních několik let absolvoval tedy
velmi podstatný vývoj, ale nejsme y daleka u jeho konce. V současnosti jej chápeme jako
specifickou část vzdělávacího procesu bez rozdílu stupně a typu školy, jako část, která je
komplementárním doplňkem nebo dokonce úplnou náhradou klasické výuky. S příchodem
e-learningu se musely změnit, případně modifikovat, některé výukové metody. Také jedna
z nejobtížnějších fází vyučovacího procesu, fáze diagnostická, musí při využívání e-learningu
doznat určitých změn.
Protože je definování e-learningu obtížné a literatura je v tomto ohledu velmi nesjednocená,
můžeme si zvolit definici, která nejvíce vystihuje právě náš přístup. Podle jednoho z nich se
jedná o vzdělávací proces, v němž jsou používány informační a komunikační technologie,
které pracují s daty v elektronické podobě (např. počítače, počítačové programy, multimédia,
interaktivní tabule, internet, digitální televize nebo rádio, videokonference). Další uvádí, že se
jedná o vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů,
k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.
Evropská unie definuje e-learning jako: „využívání nových multimediálních technologií a
internetu ke zlepšení kvality vzdělání ulehčením přístupu ke zdrojům a službám, stejně jako
podporování vzájemné spolupráce a výměny znalostí, dovedností, informací.“
Pohled na e-elarning se liší také podle kontinentů. V americe je vnímají jako elektronickou
podporu výuky, která se objevovala a používala ve velkém již dávno před masivním rozvojem
informačních a komunikačních technologií a následně internetu. Pod pojmem elektronická
podpora výuky zde bylo myšleno vyučování jakým koli způsobem podporované
elektrotechnickými technologiemi (diaprojektory, rozhlas, radiomagnetofony, televizory,
satelitní přijímače, počítače a další technická zařízení). Taková výuka byla nazývána
Technology-based Learning. Nyní je nazávána E-learning. Ovšem studium podporované
informačními a komunikačními technologiemi s využitím počítačových sítí, je pouze jeho
komplementární součástí, nikoli hlavní prvek jako je tomu u nás. Výuka podporovaná
počítačovými sítěmi a informačními a komunikačními technologiemi se nazývá Web-based
learning.
Jedny z prvních generací již on-line lekcí využívaly studijní materiály v elektronické podobě
umístěné na webu. Komunikace studentů s tutorem probíhala v podstatě jen pomocí e-mailů.
Před yavedením pojmu e-learning je jeho obdova nayývala WBT (Web-based Training vzdělávání
podporované webovými technologiemi, kdy přístup ke studijnímu obsahu je
uskutečňován prostřednictvím webového prohlížeče).
E-learning můžeme podle způsobu přístupu rozdělit do dvou kategorií:
 Online – využívá primárně počítačové sítě internet.
 Offline – využívá primárně datových nosičů.
Dalším dělením je:
 Synchronní – studenti i lektor se připojují ve stejnou dobu (typicky diskuze,
videokonference, …), výuka probíhá v reálném čase. Lektor může podle aktuálních
podmínek upravovat studijní plán.
 Asynchronní – individuální možnost přístupu pro jednotlivé studenty. Student s
dostatečnou motivací ke studiu se vydělává většinou sám, nezávisle na vyučujícím.
Asynchronní szstém se opírá o exaktně formulovaný studijní plán, který studenta
provází studiem bez nutnosti komunikovat s vyučujícím v reálném čase.
Představitelem tohoto vdělávání jsou multimediální materiály na CD-ROM nebo
přístupné na webu, diskusní fóra, e-mailová korespondence, interaktivní výukové.
E-learningové prostředí v drtivé většině disponuje službami pro tvorbu/správu kurzů pro
výuku. Vzdělávací proces tak probíhá v prostředí počítačové sítě, nejčastěji internetu,
samostatnou prací studentů s možností vedení učitelem.
Hlavními výhodami e-learningu jsou především:
 vyšší efektivnost výuky a flexibilita,
 dostupnost kdykoliv je potřeba (just in time),
 individuální přístup k uživateli,
 menší náklady na vzdělávání,
 modularizace – modulární členění látky,
 větší aktuálnost informací,
 rychlejší vstřebávání informací studenty,
 lépe zapamatovatelná forma informace,
 větší možnosti testování znalostí,
 shodný obsah pro všechny,
 vyšší míra interaktivity,
 snadná administrace,
 zvyšování znalostí práce s informačními technologiemi.
Výuka pomocí e-learningu je nejčastěji uskutečňována systémem, který je k tomu navržený a
dokáže obsloužit většinu výše uvedených požadavků. Tato prostředí se nazívají learning
management systém (LMS). Nejčastějším zástupcem LMS je Moodle (Modular Object
Oriented Dynamic Learning Environment). Moodle je webové prostředí nabízející výše
uvedenou studijní agendu jak pro studenty, tak i pro vyučující.
Moodle a jeho základní vlastnosti
Výraz Moodle je složenino z násldeujích výrazů: Modular Object Oriented Dynamic Learning
Environment, což lze přeložit jako „Modulární objektově orientované dynamické prostředí
pro výuku“.
Moodle může uživatel (student, učitel) použít na kterýkoli počítači, tabletu i smartphonu
s připojením k internetu nebo minimálně do lokální sáítě, na níž je Moodle provozován.
Systém Moodle ke své správné hunkci potřebuje webový server, na kterém běží PHP a je yda
podporována databáze. Protože je systém distribuován pod licencí open source, systém
s otevřeným kódem, může je používat každý, musí ale dbát výše uvedené licenční normy.
Stejně tak si do něj může kdokoliv vytvořit svoje vlastní prvkya komponenty, které mu
zjednoduší práci se sytémem. Díky lokalizaci do mnoha jazyků, včetně českého, je Moodle
jedním z nejpoužívanějších e-learningových systémů.
Instalace systému
Jak již bylo uvewdeno, systém je distribuoiván pod licencí open source, lze jej volně stáhnout
z webu https://moodle.org. Uživatel stahuje systém v komprimovaném tvaru. Po rozbalení se
celý nahraje na server a během instalace se nastavují parametry používání celého systému.
Jak bychom měli při instalaci postupovat:
 zajištění vlastní domény a prostoru, kam se bude systém instalovat
 stažení systému z webu https://moodle.org
 instalace systému, základní nastavení a určení filozofie kurzů
V současnosti je možné jít cestou free hostingu. Bohužel tyto služby mají pro školskou praxi
jednu velkou nevýhodu a to je jejich stabilita při zvýšené zátěži. Zvýšená zátěž systému
samozřejmě nastává během školní výuky, kdy je do systému přihlášeno více studentů
současně. Další nevýhodou je velikost poskytovaného prostoru. V mnoha případech
nepostačuje ani k instalaci systému Moodle, nehledě na fakt, že mnoho vyučujících studentu
do systému vkládá studijní materiály a soubory, které zabírají další prostor na serveru.
Zároveň je při instalaci vhodné nahrát soubory na server přes FTP. Práce se tak velmi
zjednoduší, než jak by tomu bylo v případě nahrávání řádově tisíců souborů přes prosté
webové prostředí.
Kompletní návod ja k instalovat systém Moodle je v českém jazyce umístě na webu
http://docs.moodle.org/archive/cs/Instalace. Návod je doplněn mnoha obráykz, které velmi
usnandní celý proces instalace.
V dalším uvedem pouze základní nastavení a instalaci systému n aerver.
Zkomprimovaný instalační balíček systému Moodle rozbalíme na svůj lokální disk a
nahrajeme na server poskytovatele webového prostoru. Do procesu instalace
uživatel/administrátor zasahujte, pouze je-li požádán. Většinou ale provádí potvrzování
jednotlivých kroků a doplňování informací, které systém požaduje ke správné funkci a
nemůže je získat z jiných zdojů.
Po zkopírování složek na server je nutné pro spuštění instalace zadat do webového prohlížeče
adresu například uzivatelova-domena.cz/index.php, tím se spustí instalační skrypt, který
provede většinu práce automaticky. Následující obrázky jsou chronologicky po sobě, jako při
instalaci.
Obr. 0-1 Instalace/volba češtiny pro průběh instalace
Tuto volbu jazyka administrátor provádí pouze pro vlastní instalaci systému Moodle.
Obr. 0-2 Testování nastavení PHP
Obr. 0-3 Zadání URL adresy a datové složky
Systém pokračuje nastavením kompletní URL adresy systému Moodle na serveru a složky, do
které se budou ukládat soubory. Implicitně je složka moodledata. V některých verzích LMS
Moodle je potřeba během instalace nastavit atributy pro čtení a zápis pro všechny uživatele
systému. Toto nastave se ale neprovádí v instalaci systému Moodle, ale například pomocí
Průzkumníka nebo Total Commandera, či v ekvivalentních programech s FTP přístupem.
Obr. 0-4 Nastavení databáze pro ukládání dat
Nastavení databáze, například MySQL a Hostitelského serveru, zde se v drtivé většině
případů zadává localhost.
Obr. 0-5 Kontrola programového prostředí a dosavadní instalace
Stáhnete si jazykový balíček češtiny. (Obr. 2.2-7)
Obr. 0-6 Jazykový balíček pro uživatelsky přístupnou část prostředí
Obr. 0-7 Vytvoření souboru config.php a ukončení instalace
Obr. 0-8 Verze instalace Moodle 1.9.16
Potvrzování zbývajících informačních výpisů tlačítkem CONTINUE bude instalace LMS
Moodle dokončena. Uživatel/administrátor je tak podrovné informován o nastavení tabulek v
databázi a o jejich vzájemné propojování.
Po vlastní instalaci systému Moodle je nutné pro jeho práci vytvořit administrátorský účet.
Ten slouží k nastavování a celkové správě systému – vytváření jednotlivých kurzů,
nastavování práv uživatelů, změně hesel, vzhledu a dalšímu.
Při nastavování administrátorského účtu účtu se z úvodu práce opět pracujeme v anglickém
jazyce, ale doplňování nezbytných údajů, než nastavíme opět češtinu, je srovnatelné
s rezervačními systémy na anglicky mluvících webech.
Obr. 0-9 Vyplnění uživatelských dat do administrátorského účtu
Obr. 0-10 Zadání názvu LMS Moodle
Dále proběhne nastavení plného a zkráceného názvu webu v systému Moodle. Názvy se
budou zobrazovat při práci uživatelů v systému.
Obr. 0-11 Vytvoření hlavního účtu
Obr. 0-12 Výběr jazykového balíčku češtiny
Zde opět vidíme nastavování jazyka. Administrátor zde musí zvolit jazykové mutace pro celý
systém, pro ostatní uživatele. Každý z nich pak může volit z předvybraných. Z pravidla se
volí čeština a angličtina nebo němčina. V některých kurzech lze nastavit jiný jazyk než ve
zbytku systému. To se hodí například při výuce cizích jazyků. Systém pak s žáky komunikuje
rovnou ve studovaném jazyce. Student tak získává další kompetence jazykové.
Obr. 0-13 Stav instalace po nastavení jazykového balíčku
Instalace a nastavení administrátorského účtu v systému Moodle je kompletně dokončeno a
připraveno pro vlastní práci uživatelů (učitelů a studentů).
Vždy bychom měli pamatovat na to, že vstup a práce v systému musí být pro uživatel
přívětivá – jednoduchá, jednoznačná.
Nastavení systému Moodle
Před vlastním zakládáním jednotlivých kurzů by učitelé, budoucí uživatelé e-learningového
prostředí, měli diskutovali o tom, jakým stylem se bude v LMS Moodle pracovat, co od
systému očekávají. Jedním z možných řešení je zvolit řazení kurzů po jednotlivých
vyučujících a po ročnících. Vznikla nám následující struktura kurzů.
Kurzy, i se strukturou a zařazením, mohou navrhovat i učitelé, administrátor je pak pouze
schvaluje. Od schválení kurzů administrátorem si již každý vyučující svůj kurz nastavuje
podle požadavků a potřeb. Každý vyučující tak zodpovídá za svůj kurz. Zde si následně
přiděluje role (práva) jednotlivým žákům.
Pokud administrátor neudělí svá práva další osobě, pak jako jediný může zasahovat do všech
kurzů v celém systému.
Obr. 0-14 Správa pro kurz
Obr. 0-15 Nastavení kurzu
Nastavení kurzu lze zvolit Tematické uspořádání. Další variantou je Týdenní uspořádání,
které ale neumožňuje operativně reagovat na vědomosti, dovednosti, praktické návyky a
možné reakce studentů. U tematického uspořádání je tedy jak pro studenty, tak i pro učitele
dostatečná časovou volnost.
Studenty lze uspořádat do odělených skupin. To má výhodu například na školy, kde je více
paralelních tříd v jednom ročníku. Pokud je potřeba zobrazit např. výsledek ankety, nebo
známky se parátně tato funkce to učiteli umožňuje. Pokud je ale potřeba zobrazit výsledky
celého ročníku všem je nutné změnit v nastavení Režim skupin Oddělené skupiny na Žádné a
již nic nebrání v zobrazování výsledků.
Při zakládání nového účtu může nastat problém s tím, že studenti nemusí mít svoji emailovou
adresu. V tomto případě stačí vyplnit jakoukoli (i nefunkční) adresu a účet těchto žáků poté
potvrdí (místo kliknutí na odkaz v konkrétním emailovém účtu) přímo administrátor. Je to
varianta, kterou v současnosti budou volit převážně na 1. stupni základních škol, pokud budou
s žáky v systému Moodle pracovat.
Obr. 0-16 Zadávání údajů při vytváření účtu
Dlaší věc, kterou je pořteba si uvědomit, je bezpečnost systému a jednotlivých kurzů. Protože
lze celý systém uzavřít před nepovolanými uživateli, mohou učitelé vytvářet materiály bez
strachu, že jim bude jejich nápaduy někdo krást. Do kurzu lze pro přihlášení zadat heslo, bez
kterého systém uživatele nepustí do daného kurzu. V okamžiku, kdy jsou studenti přihlášeni,
lze heslo změnit, aby jej studenti nemohli sdělovat někomu jinému, nepovolanému. Další
variantou přidávání studentů do svého kurzu, je ruční přidání studentů, bez toho aniž by jim
bylo sdělováno heslo. Stejně jako v jiných elaerningových systémech, i zde platí, že lze
provádět změny v systému okamžitě. Zároveň se změny také okamžitě projeví u všech
registrovaných uživatelů v daném kurzu, případně pokud nějakou změnu provede
administrátor, tak se projeví v celém systému.
Další cennou pomůckou pro učitele a administrátory je sledování činností uživatelů. Logicky,
učitel může sledovat aktivitu žáků v daném kurzu, administrátor pak v celém systému.
Získaná data mohou sloužit k analýze potřeb uživatelů a operativním změnám a přizpůsobení
systému podle preferencí uživatelů. O uživatelích lze sledovat například: kdy se přihlásí do
systému, v které části kurzu se pohybují a co v systému celkově dělají, jaké soubory nahráli
do systému, kdy a jak odpověděli na anketu apod.
Každý vyučující používající systém Moodle si od počátku práce v systému nastaví
svůjosobitý způsob práce. Dále uvedeme nejpoužívanější činnosti v kurzu. Téměř všechny
jsou uživatelsky jednoduše nastavitelné a implementovatelné mezi studenty a žáky na
základních školách. Do všech kurzů které jsou v systému lze přidávat obsahové prvky dvou
typů: Přidat studijní materiál a Přidat činnost.
Obr. 0-17 Nabídka Přidat studijní materiál
Obr. 0-18 Nabídka Přidat činnost
Pokud chceme Přidat studijní materiál, doporučujeme začínat vložením popisku tématu. To
provedeme pomocí položky Vytvořit popisek. Popisek pak slouží k základnímu
okomentování souhrnu tematického bloku. Většinou to bývá pouze jedna doplňující věta. Při
zapnutí režimu úprav lze s konkrétními úkoly a dalšími položkami jednotlivě manipulovat
za pomoci ovládacích prvků.
Ovládacími prvky jednotlivých nabídek – přesun doleva, doprava, dolů, nahoru, aktualizovat,
odstranit a skrýt – editujeme jednotlivé položky.
Obr. 0-19 Ovládací prvky při zapnutí režimu úprav - přesun doleva, doprava, dolů, nahoru, aktualizovat,
odstranit a skrýt – editujeme jednotlivé položky
Pokud budeme odkazovat na soubor, musíte mít požadovaný soubor nejdříve umístěný v LMS
Moodle ve složce Soubory, až poté na něj můžeme vytvářet odkaz.
Obr. 0-20 Složka Soubory v nabídce Správa
Do složky Soubory si umístíme potřebné soubory podle struktury, kterou standardně
používáte v lokálním počítači.
Obr. 0-21 Umístění složek v nabídce Soubory v kurzu
Stejně jako v lokálním počítači i zde lze vkládat, přejmenovávat, ale také mazat jednotlivé
soubory.
Obr. 0-22 Práce se soubory
Pro přidání činnosti můžeme volit z několika nabízených, které vystihují naše požadavky na
zadání úkolu pro studenty Možnosti jsou uvedeny.
Ze dvou nabídek Úkolů – Pokročilé nahrávání souborů a Odevzdej soubor – lze podle situace
volit, tu která bude více vyhovovat, ale většinou se ve studentských činnostech volí Pokročilé
nahrávání souborů. To umožňuje žákům odevzdat více souborů „řešení“ úkolu. Soubor si
podle potřeby zároveň mohou doma také smazat (pokud jim to v nastavení umožní vyučující).
Je to pro studenty více kreativní, mohou se více zapojit do problému. Nenutí je to zůstávat u
jednoho řešení.
Jak jsme již výše uvedli, budeme se nyní zabývat problematikou tvorby testu.
Obr. 0-23 Přidat činnost - test
Systém Moodle v nástroji Test umožňuje testování znalostí studentů, které na rozdíl od
papírové formy nabízí daleko pestřejší varianty prověřování. Při založení testu definujete
základní parametry testu. Určíme tím, jak se bude test chovat vůči studentům. Můžete
ovlivnit:
 načasování – zde můžete zvolit přesný den a čas od kdy do kdy bude test přístupný.
Lze nastavit i časový limit na vypracování testu resp. prodlevu mezi opakovanými
pokusy.
 zobrazení – výborná funkce náhodného generování otázek
 pokusy – až neomezená možnost opakování. Pokud označíte Adaptivní režim, tak
v případě špatné odpovědi nabídne otázku znovu.
 známky – lze nastavit i penalizaci za špatné odpovědi
 možnosti prohlídky – reakce, která se objevuje podle zadaných parametrů v dané části
Obr. 0-24 Nastavení Možnosti prohlídky testu
Po základním nastavení testu si vybereme (nebo vytvoříme) jednotlivé typy otázek. Tvoříme
je (nebo vybíráme) v Bance úloh, Je vhodné si promyslet, co má být smyslem zkoušení a
podle toho si zvolit potřebný typ otázek. Záleží na každém vyučujícím, jaký si zvolí způsob a
systém vytváření otázek a jaký zvolí popis pro systematické vyhledávání otázek do
případných budoucích testů.
Obr. 0-25 Výběr typu úloh
Po výběru typu úlohy se zobrazí další nabídka, ve které definujeme vlastní znění otázky,
určíme správnou odpověď a další parametry, které nabízejí jednotlivé typy úloh. Je to
intuitivní činnost, případně lze použít nápovědu.
Doplňovací úloha (cloze) se skládá z úryvků textu, které můžeme doplnit o různé dotazy.
Tento typ otázky nejčastěji používají vyučující cizích jazyků.
Pokud máme vytvořené úlohy, resp. sady úloh, můžeme vybrat, které úlohy budeme vkládat
do konkrétnoh testu. Tímto způsobem lze volit mnoho variant testu, včetně výběru náhodných
otázek i jejich náhodného řazení odpovědí. Aby vše správně fungovalo podle vašich představ,
je potřeba, aby si každý učitel do systému tvorby testových otázek a celého testu řádně
pronikl. Měl by se tak věnovat volbě správného způsobu tvorby a ukládání jednotlivých úloh.
Obr. 0-26 Úlohy připravené k dalšímu využití
Po vygenerování a uložení testu si v záložce Náhled můžeme zobrazit vytvořený/zvolený test
a můžete si také vyzkoušet jeho plnění.
Obr. 0-27 Vygenerování testu z vybraných otázek
Zjistíme tak, jestli test splňuje naše očekávání a požadavky, vidíme, jak se test bude
zobrazovat studentům a máme tak možnost ověřit funkčnost testu, případně provést úpravy
testu před oficiálním zpřístupněním studentům.
Obr. 0-28 Náhled jedné z otázek testu s možností jeho vyplňování
Po vypracování testu studenty, si můžeme zobrazit Výsledky testu. Máme tak okamžitý
přehled o výsledku testu jednotlivých studentů, včetně délky pokusu. Po kliknutí na počet
bodů ve sloupci Známka se vám otevře konkrétní test včetně odpovědí studenta.
Obr. 0-29 Náhled souhrnného přehledu výsledků testu
Přímo do systému Moodle je také integrována možnost tvorby testu Hot Potatoes (balík šesti
programů, které umožňují vytvářet online interaktivní testy a cvičení různých typů). Tato
možnost nemá zpětnou vazbu ve formě přehledu řešení studenta. Slouží pro možnost
procvičování úkolů ne pro jejich zkoušení. Pro studenty je to ale atraktivní záležitost, jak si
jinou formou mohou procvičit učivo. Program Hot Potatoes je freeware software. Nevýhodou
tohoto typu úkolu je, že se vytváří mimo systém Moodle a do něj se následně instaluje, to
může někdy činit problémy.
Podobně jako testy v LMS Moodle se dají testy řešit např. tvorbou Formulářů v aplikaci
Google Docs. Zde lze získat zpětný přehled výsledků a tvorba testů (dotazníků) je možná
jednodušší než v systému Moodle, ale variabilita práce s úlohami není na takové úrovni, jakou
poskytuje systému Moodle.
Další možnost pro testování znalostí žáků je odkazovat ze systému Moodle na konkrétní
online testy na předem vyhledaných www stránkách. Využijeme tak testů, které již někdo
vytvořil. Plno takových testů má i možnost vyhodnocování (alespoň pro studenty) výsledků.
Pokud použijeme své vlastní testy (dříve vytvořené), většinou si najdeme způsob, jak je
budeme moci implementovat do systému Moodle. Systém Moodle umožňuje rozhodně
kvalitní tvorbu testů, včetně jejich vyhodnocování.
Alternativní e-learningové systémy
Následuje taxativně výčtový seznam alternativních e-learningových systém, které lze do
výuky zasadit. Jednotlivá prostředí jsou bez našeho dalšího komentáře.
Česká prostředí: eDoceo, Tutor, Unifor, Palladium, ….
ANGEL www.cyberlearninglabs.com
ASPEN www.asymetrix.com/en/aspen
BlackBoard www.blackboard.com
BSCW bscw.gmd.de
Centra Symposium www.centra.com/products/symposium
Challenge challenge.massey.ac.nz
ClassWeb classweb.ucla.edu
SumTotal – ToolBook www.sumtotalsystems.com
Colloquia www.colloquia.net
Convene.com www.convene.com
eCollege www.ecollege.com
eDoceo www.edoceo.cz
First Class www.softars.com
FLE3 fle3.uiah.fi
GuideTools guidetools.com
Integrity eLearning www.ielearning.com
InterWise Millenium www.interwise.com
IVLE ivle.nus.edu.sg
Jones e-education www.jonesknowledge.com
Knowledge www.onlinelearning.co.nz
Learn Online www.learnonline.org.uk
LearnLinc www.learnlinc.com
MaxIT www.maxit.com
Mentorware www.mentorware.com
Moodle moodle.org
PlaceWare www.placeware.com
Quest www.allencomm.com
QuestionMark www.questionmark.com/us/home.htm
Saba Learning Enterprise www.saba.com/englist/products/learning_enterprise
Serf serfsoft.com
SiteScape Forum www.sitescape.com
Southrock www.southrock.com
The Learning Manager thelearningmanager.com
Top Class www.wbtsystems.com
Trainersoft www.trainersoft.com
VCampus www.vcampus.com/corpweb/index
WBT www.wbtsystems.com
WebBoard www.webboard.ora.com
WebCT www.webct.com