Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
1
VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ
ŠKOLA INFORMAČNÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB,
BRNO, HAPALOVA 6
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií.
Program Join Multimedia.
Ing. Jaroslava Čihounková Antonín Vaishar
vedoucí práce Brno 2004 vypracoval
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
2
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
3
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu.
V Brně, 30. prosince 2003
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
4
Chtěl bych poděkovat vedoucí své práce paní profesorce Čihounkové za pomoc
a rady, které mi poskytovala. Další díky patří mým kolegům z týmu, který se podílel
na tvorbě výukového programu „Učíme se s multimédii“, jmenovitě Martinu
Čechovi, Tomáši Sobolovi a Janu Zikuškovi, jakož i zaměstnancům Audiovizuálního
centra Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, bez jejichž pomoci by
nemohl vzniknout ani jeden z videozáznamů, které jsou součástí zmíněného
programu.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
5
A N O T A C E
Existuje mnoho druhů prostředků pro tvorbu multimediáních prezentací a programů.
K těm nejdokonalejším patří tzv. autorské systémy. Do této kategorie spadá
i program Join Multimedia vyvinutý firmou Siemens pro potřeby soutěže Mládí
a vědění, kterou firma každoročně pořádá. Jelikož je pro účastníky soutěže
k dispozici zdarma, je i přes některé nedostatky kvalitní alternativou k drahým
profesionálním autorským systémům.
K L Í Č O V Á S L O V A
multimédia * Siemens * Mládí a vědění * autorské prostředky * autorské
systémy * tvorba výukových programů * hypertextové systémy * hypermediání
systémy * slideshow systémy * programovací jazyky * autorské jazyky * PPE model
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
6
O B S A H
3.6 Systémová tlačítka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
3.5.4 Multimédia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
3.5.3 Script objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
3.5.2 Vlastnosti objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
3.5.1 Typy objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
3.5 Objekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
3.4.4 Systémové scény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
3.4.3 Script scény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
3.4.2 Řazení scén . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
3.4.1 Nová scéna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3.4 Scéna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3.3 Pracovní plocha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
3.2 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
3.1 Spuštění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
3 Program Join Multimedia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
2 Mládí a vědění 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.4.3 Hypermediální systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.4.2 Hypertextové systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1.4.1 Slideshow systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1.4 Typy autorských systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1.3.4 PPE model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
1.3.3 Autorské systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.3.2 Autorské jazyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.3.1 Programovací jazyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1.3 Autorské prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1.2 Nástroje pro tvorbu multimediálních výukových programů . . . . . 11
1.2 Metodika tvorby výukových počítačových programů . . . . . . . 10
1 Tvorba výukových počítačových programů . . . . . . . . . . . . . . 10
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
7
Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
3.8 Tvorba spustitelné prezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
3.7.4 Vyhodnocování úloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
3.7.3 Drag & Drop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
3.7.2 Multiple-choice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
3.7.1 Assignment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
3.7 Testovací úlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
8
Ú V O D
Tato práce vznikla jako důsledek mého zájmu o multimédia, který mě provází celým
studiem. Když jsme se v roce 2002 spolu s Janem Zikuškou přihlásili (nebo jsme
spíše byli přihlášeni) do školního týmu, který se měl zúčastnit soutěže o nejlepší
multimediální projekt Mládí a vědění, brali jsme to spíše jako zábavu. Seznamovali
jsme se s programem Join Multimedia a s pravidly a zvláštnostmi týmové práce. Náš
tehdejší tým si nevedl příliš úspěšně, prezentaci sice dokončil, ale neumístil se do
20. místa.
Do ročníku 2003 jsme již vstupovali s uvědomělým záměrem vytvořit kvalitní
produkt (multimediální výukový program) a umístit se co nejvýš, nejlépe na prvním
místě. To se sice nepodařilo, ale páté místo je také pěkný výsledek. Dokonce bych
řekl, že s čím větším časovým odstupem se na to dívám, tím více si ho vážím.
Vytvořit takové dílo si vyžádalo mnoho úsilí a času a já jsem se rozhodl, že si náš
výkon zaslouží, abych mu věnoval svou absolventskou práci.
Jelikož jsem byl zodpovědný za většinu programování, popisuji ve své práci právě
tento proces. V úvodní části se věnuji obecným zákonitostem a metodice tvorby
výukových programů, dále popisuji typy softwarových prostředků, které slouží ke
tvorbě multimediálních programů, zvláště těch výukových. Největší důraz je kladen
na ty vývojové prostředky, k jejichž obsluze není potřeba odborník – programátor.
Nejdůležitější a nejobsáhlejší část práce je věnována programu Join Multimedia.
Popisuji zde své dvouleté zkušenosti s tímto autorským systémem. Nechtěl jsem
suplovat oficiální uživatelskou příručku, spíše naopak, chtěl jsem do práce shrnout ty
informace, které v příručce nenaleznete. Jedná se většinou o upozornění na chyby
programu, nebo na zádrhele, se kterými jsem se při práci setkal. Doufám, že takto
bude má práce nápomocná studentům naší školy, kteří by se chtěli práci s programem
také věnovat.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
9
K práci jsou též přiložena CD s programem Join Multimedia a CD s oceněnou
prezentací, tedy s výukovým programem „Učíme se s multimédii“, který je
koncipovaný jako jemný úvod do problematiky multimédií a mohl by najít uplatnění
při výuce školních předmětů výpočetní techniky či informatiky.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
10
1 T V O R B A V Ý U K O V Ý C H P O Č Í T A Č O V Ý C H
P R O G R A M Ů
1.1 Metodika tvorby výukových počítačových programů
Tvorba výukových programů je velice složitý proces. Je při něm potřeba řešit řadu
problémů z různých oblastí od organizace výuky na daném typu školy přes
psychologii učení až po vlastnosti a omezení použitého vývojového prostředku. Na
tvorbě by se měl podílet tým složený z odborníků různých profesí. Měli by v něm být
zastoupeni učitelé, programátoři a metodici počítačové technologie výuky. Autorský
kolektiv by měl dále úzce spolupracovat jak se zadavatelem a odběratelem
výukového programu, tak i se vzorkem studentů a učitelů vybraných k ověřování
funkčnosti programu.
Problematikou využívání počítačů ve výuce se soustavně zabývá několik pracovišť.
V USA je to např. Educational Technology Center při University of California
v Irvinu vedené profesorem Alfredem Borkem, u nás se touto oblastí zabýval dnes již
zrušený Výzkumný ústav inženýrského studia při ČVUT (VÚIS). V současnosti se
použití počítačů ve výuce intenzivně věnuje také Oddělení informační technologie
a technické a informační výchovy katedry informačních technologií a technické
výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ačkoli se přístup různých autorů k procesu tvorby liší, některé základní fáze lze najít
vždycky. Dokonce i metoda, kterou použil náš čtyřčlenný tým bez předchozí znalosti
této problematiky, tyto základní fáze zahrnovala. S tím rozdílem, že nejsme ani
v jedné z oblastí odborníky.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
11
Fáze tvorby výukového programu:
Tato tabulka počítá s využitím některých z autorských prostředků, k jejichž obsluze
je potřeba programátor (etapa 4). Existují však i autorské systémy, které jsou
vytvořeny tak, aby s nimi mohl pracovat i laik, tedy například samotný učitel.
1.2 Nástroje pro tvorbu multimediálních výukových programů
Vývoj kvalitního a poutavého výukového programu využívajícího interaktivní
a multimediální prvky je velice náročný a tudíž také velmi drahý. Navíc k využívání
osvědčených zahraničních výukových programů v českém prostředí, na českých
školách, je potřeba vytvoření jejich lokalizovaných verzí. Pojem lokalizace
znamená převedení určitého produktu do jazyka cílové země s respektováním
všech jejích kulturních zvyklostí, nestačí tedy přeložit text a nanejvýš ještě změnit
formát u data, hodin apod., jak tomu je u zahraničních systémových programů.
Takže zde vznikají další náklady, které budou započteny ve výsledné ceně
6. Zdokonalení nové verze výstupů autorský kolektiv
5. Ověření hodnocení, návrhy
zdokonalení
autorský kolektiv,
externí posuzovatelé
(studenti, učitelé)
4. Počítačová realizace zdrojový kód, počítačový
program
programátor
3. Shromažďování materiálů textové, grafické zvukové a
video soubory
učitel, didaktik
předmětu, fotograf,
kameraman, grafik
2. Grafická příprava návrh obrazovek (scén) obrazovkový
scénář
výtvarník,
počítačový grafik
1. Pedagogická příprava zadání projektu,
pedagogický scénář
brainstormingová
skupina: učitelé,
didaktici předmětu,
metodik tvorby
ETAPA VÝSTUP REALIZÁTOŘI
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
12
1.3 Autorské prostředky
1.3.1 Programovací jazyky
Programovací jazyky jsou tím nejpůvodnějším, základním a nejstarším prostředkem
pro vývoj jakéhokoli počítačového programu. Určení a užití je u jednotlivých
programovacích jazyků různé. Např. jazyk C je vhodný pro tvorbu systémových
programů, Pascal na tvorbu běžných aplikací a na výuku moderních metod
programování, Basic zase na rychlou tvorbu jednodušších programů. I když
s nástupem profesionálních vývojových prostředí, která jsou postavená na těchto
jazycích (Visual C++, Delphi, Visual Basic), se tyto rozdíly částečně stírají. Jedno
však mají všechny programovací jazyky společné: při tvorbě výukových programů je
třeba vždy znovu naprogramovat všechny specifické funkce, které se v programech
tohoto typu často opakují.
výukového programu. Navíc tímto způsobem „lokalizovaný“ zahraniční výukový
program vždy nemusí vždy plně korespondovat s našimi osnovami a kulturními
potřebami.
A tak i přes nesporný přínos zahraničních zkušeností a nepochybnou využitelnost
lokalizovaných i originálních verzí zahraničních výukových programů (např.
jazykových), měli bychom věnovat pozornost též vlastní tvorbě. A to od těch
nejjednodušších materiálů, které si mohou žáci a učitelé připravovat do vlastních
hodin sami, až po profesionální programy, které se ale nikdy nemohou obejít bez
spolupráce věci znalého pedagoga a značných finančních nákladů.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
13
1.3.2 Autorské jazyky
Aby opakované a často využívané typické funkce výukových programů nebylo nutné
vždy znovu programovat, byly vytvořeny tzv. autorské jazyky. Práce s autorskými
jazyky je velice podobná práci s běžnými programovacími jazyky, ale příkazy jsou
zde přizpůsobené potřebám výukových programů. Taková tvorba je již sice
efektivnější, ale vyžaduje stále programátora, tedy specialistu na autorský jazyk,
kterým pochopitelně většina pedagogů není. Ani tento způsob tvorby výukových
programů se zatím příliš nerozšířil. Nutnost vytvoření týmu specialistů je záležitost
stále příliš nákladná. Navíc je dobrých programátorů velice málo a zdaleka ne každý
je schopen se jím stát.
1.3.3 Autorské systémy
Aby nebyl k tvorbě výukového programu nutný profesionální programátor, byly
vyvinuty natolik jednoduché autorské prostředky, aby s nimi dokázal pohodlně
a efektivně pracovat i učitel. Tedy člověk ne příliš znalý počítačů, zato odborník na
formu a obsah. Takovýmto prostředkům se říká autorské systémy. Za svou
jednoduchost musí pochopitelně zaplatit určitým omezením volnosti tvorby.
Zdaleka ne všechny nápady může autor v tomto prostředí realizovat. Na tomto místě
je třeba připomenout, že terminologie popisující autorské prostředky pro tvorbu
výukových programů je nejednotná a že hranice mezi zde popsanými typy
prostředků nejsou přesně definované. Autorské jazyky většinou obsahují i některé
prvky autorských systémů a naopak.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
14
1.3.4 PPE Model
Pro hodnocení a srovnání vlastností a filozofií jednotlivých typů autorských
prostředků byl vytvořen tzv. PPE model, tedy trojrozměrná soustava os, kde jsou na
jednotlivých osách znázorněna tři kritéria: Power (Mocnost), Productivity
(Efektivita) a Ease-of-use (Snadnost použití).
• Mocnost – popisuje schopnost autorského prostředku ovládat všechny
hardwarové komponenty počítače (displej, disk, operační paměť, vnější
zařízení). V praxi to znamená, že čím více příkazů, tím je větší mocnost.
• Efektivita – měří kvalitu a množství učební látky obsažené ve výukovém
materiálu, který může být jedním autorem vytvořen za jednotku času.
• Snadnost použití – vystihuje, jak snadno se lze naučit a pak používat určitý
autorský prostředek.
Na obrázku (obr. 1) vidíte srovnání popsaných autorských prostředků pomocí PPE
modelu.
obr. 1
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
15
1.4 Typy autorských systémů
1.4.1 Slideshow systémy
Takovým skutečně nejjednodušším prostředkem pro tvorbu počítačových aplikací
jsou velice jednoduché systémy pro přípravu tzv. "show" projekcí (slideshow). Jsou
to systémy umožňující vytvářet sekvence za sebou jdoucích obrazovek, které se
mohou zobrazovat i bez zásahu uživatele. Jsou vhodné pro přípravu komerčních
prezentací nebo přednášek do školy. Nejsou specializované na tvorbu výukových
programů, proto postrádají některé typické funkce, jako je např. podpora různých
testovacích úloh a jejich vyhodnocení Ty lepší samozřejmě dovedou pracovat
s grafikou, jednoduchou animací, zvukem i videem. K těm nejstarším patří např.
StoryBoard. Těch novějších je více. K nejpoužívanějším bude asi patřit PowerPoint
z balíku Microsoft Office. Systém, který došel v této oblasti nejdále a který se již
dá jen těžko do této kategorie zařadit, je Macromedia Director. Jednotlivé obrazovky
zde představují něco jako políčka u klasického filmu. Jejich zobrazování se dá řídit
v reálném čase. Proto je tento systém ideálním prostředkem pro tvorbu animací
a jako takový je hojně využíván, a to jak na počítačích Macintosh, tak i na PC ve
Windows. Obsahuje i vlastní poměrně kvalitní autorský jazyk.
1.4.2 Hypertextové systémy
Jejich smyslem je co nejvíce zjednodušit tvorbu nelineární struktury programu.
Každá stránka (obrazovka) zde představuje jakýsi uzel, přičemž vzájemné vazby
těchto uzlů určuje autor podle významových souvislostí. Běžné hypertextové
systémy dovolují kromě textu pracovat i s grafikou a využívat nezávislé externí
programy. Velice důležitou součástí každého hypertextového systému jsou tzv.
navigační prostředky, které brání uživateli ve ztrátě orientace. Jedná se o možnost
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
16
návratu, prohledávání dokumentu, obsah a rejstřík. Ty nejlepší systémy dovedou
v grafické podobě zobrazit schéma všech uzlů celého dokumentu včetně vazeb
a informovat uživatele o tom, jakou část dokumentu již prošel. K hypertextovým
systémům patří též systémy na tvorbu WWW stránek, pomocí nichž lze vytvářet
webové dokumenty (např. MS FrontPage, Macromedia Dreamweaver). Existují též
hypertextové systémy, které už jsou doplněny o prostředky pro tvorbu testu. Tato
jejich vlastnost z nich dělá částečně též inteligentní výukové prostředky. Patří k nim
např. Encyklopedie a Supertext.
1.4.3 Hypermediální systémy
Tyto systémy již kromě běžných hypertextových vlastností obsahují též možnost
ovládání multimediálních zařízení, jako je například video, laserová deska, zvuková
karta, CD, tedy umožňují v programu kvalitně integrovat text, grafiku, animaci
a video. Základem zůstává stále princip stránek spojených vazbami. Na každé
stránce však kromě textu a grafiky může být též umístěn program napsaný ve
vlastním autorském jazyku systému (scriptu), pomocí kterého se většinou ovládají
jednotlivá vnější zařízení. Dá se však pomocí něj vytvořit třeba i test, když je třeba.
Takové systémy v sobě spojují vlastnosti autorských jazyků i autorských systémů.
Protože většinou dovolují použít i vnější nezávislý program nebo jen vnější funkci
napsanou pomocí běžného programovacího jazyka, mohou tam, kde je to nezbytné,
využívat i velké mocnosti těchto prostředků. Do této kategorie spadá starší systém
Linkway pro DOS. Velké obliby a rozšíření na počítačích Macintosh dosáhl systém
Hypercard a jeho trochu jednodušší verze Hyper Studio nebo novější SuperCard.
Mezi nejkvalitnější profesionální autorské systémy této kategorie patří InfoAccess
Guide, Asymetrix Toolbook a Macromedia Authorware. Ten stojí na pomyslném
vrcholu žebříčku autorských systémů. Patří mezi tzv. objektově orientované autorské
prostředky. Společným základem této kategorie je programovací jazyk SmallTalk.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
17
Jelikož se jedná o profesionální komerční produkty, odpovídá tomu i jejich cena,
zatímco Toolbook stojí 2 599 USD (v přepočtu asi 78 000 Kč), za Authorware si
Macromedia účtuje celých 2 999 USD (90 000 Kč.)
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
18
2 M L Á D Í A V Ě D Ě N Í 2 0 0 3
V roce 2003 proběhl třetí ročník soutěže Mládí a vědění, kterou pořádá firma
Siemens ČR. Cílem soutěže je vytvořit co nejlepší multimediální projekt na jedno
z vypsaných témat. Pro právě minulý ročník byla vypsána tato témata:
• Co pro nás znamená vstup do Evropské unie?
• Setkáváme se ve školách s násilím?
• Učíme se s multimédii.
• Zde žijeme, sem chodíme do školy.
Soutěžilo se ve dvou kategoriích:
• A - 2. stupeň základních škol a jim odpovídající ročníky víceletých gymnázií.
• B - střední školy a jim odpovídající ročníky víceletých gymnázií, vyšší odborné
školy.
O účast v soutěži byl velký zájem. Celkem se přihlásilo 795 týmů (kategorie A: 455,
kategorie B: 340) a dokončenou prezentaci odevzdalo 245 (kategorie A: 130,
kategorie B: 115) z nich.
Zúčastnit se mohly 4-8 členné týmy pod oficiálním vedením jednoho pedagoga.
Veškeré použité materiály musely být vzhledem k problematice autorských práv
původní. K tvorbě prezentace mohly týmy použít libovolný program či prostředek.
Firma Siemens dokonce vyvinula pouze pro potřeby této soutěže autorský systém
Join Multimedia. Škola, která do soutěže přihlásila svůj tým a projevila o tento
software zájem, jej zdarma obdržela a může jej i po skončení soutěže využívat pro
podporu výuky. Licence platí pro 10 počítačů.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
19
Náš tým si zvolil téma „Učíme se s multimédii“. Obsahem tohoto tématu bylo
vytvoření výukového programu do libovolného předmětu. Rozhodli jsme se tuto
prezentaci věnovat multimédiím a vytvořili jsme výukový program do předmětu
Výpočetní technika, který může sloužit jako jemný úvod do problematiky. O kvalitě
tohoto díla svědčí fakt, že jsme se v těžké konkurenci umístili na 5. místě ve své
kategorii.
Počínaje ročníkem 2004 se celé schéma soutěže změní. Stane se pod názvem Join
Multimedia mezinárodní, což přinese fundamentální změny v organizaci
a pravidlech:
• Soutěžní tým musí zpracovat prezentaci v angličtině nebo němčině. (Jazyková
úroveň prezentace ovšem nebude mít vliv na umístění, aby nebyly zvýhodněny
soutěžní týmy, pro něž je angličtina nebo němčina mateřským jazykem.)
• Podklady pro soutěž budou rovněž k dispozici v angličtině a v němčině.
• Věkové kategorie nejsou určovány vzhledem k odlišnostem školských systémů
v jednotlivých zemích docházkou do základní, resp. střední školy, nýbrž věkem
soutěžících: 1. kategorie - 12 až 15 let, 2. kategorie - 16 až 21 let. Členem týmu
nesmí být nikdo, kdo v době uzávěrky soutěže přesáhne 21. rok. Pokud jde
o rozhraní mezi oběma kategoriemi (např. tým složený z 15letých a 16letých
členů), je možné individuální posouzení a rozhodnutí. Do soutěže se nemohou
zapojit týmy z vysokých škol, byť by nepřesáhly horní věkovou hranici.
• Jsou rovněž dvě kategorie co do délky prezentace – krátká a dlouhá (Short Run
a Long Run).
• Software Join Multimedia nesmí být dále používán. Týmy musí použít volně
dostupný software, jako např. PowerPoint nebo jazyk HTML.
• Soutěžní příspěvky bude vyhodnocovat mezinárodní porota v Mnichově, která
mezi výherce rozdělí ceny v celkové hodnotě 130 000 EUR.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
20
3 P R O G R A M J O I N M U T I M E D I A
Jedním z povolených prostředků k tvorbě prezentace pro minulé ročníky byl i firmou
Siemens speciálně pro soutěž vyvinutý program Join Multimedia. Jedná se
o hypermediální autorský systém, který byl vytvořen pomocí profesionálního
autorského systémemu Asymetrix Toolbook Instructor.
Jak vyplývá z vlastností autorských systémů uvedených v kapitole 1.4, k obsluze
programu není zapotřebí zvláštních programátorských znalostí. Prostředí je poměrně
jednoduché, nezáludné a uživatelsky přívětivé. Veškeré příkazy se zadávají
z předdefinované nabídky, s objekty na scéně lze pohybovat myší. Lze říci, že
program Join Multimedia spadá do kategorie WYSIWYG.
Program bohužel není lokalizovaný, takže s vámi bude komunikovat anglicky, názvy
tzv. systémových scén jsou zase pro změnu v jazyce německém. S českými fonty
obecně problémy nejsou, fungují-li ve Windows, fungují i v programu. Jedinou
výjimkou jsou testovací úlohy, proto je na instalačním CD a u každé hotové
vyexportované prezentace přiložen soubor CESTINA.EXE, pomocí něhož lze
podporu češtiny doinstalovat i pro tento případ.
Minimální požadavky programu Join Multimedia jsou:
• Procesor Intel Pentium
• paměť 16 MB RAM
• CD-RW mechanika
• zvuková karta
• Windows 95, Windows NT 4.0 a vyšší
• přítomnost kodeků pro dekompresi videa
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
21
Instalace probíhá standardně automaticky vložením CD do mechaniky nebo
manuálně spuštěním programu setup.exe. Pro zajištění bezproblémového chodu
programu se doporučuje neměnit implicitní instalační adresář C:\Join4V. Celá
instalace včetně ukázkové prezentace zabírá asi 19 MB na pevném disku.
3.1 Spuštění
Po spuštění programu uvítá uživatele úvodní obrazovka (obr. 2) s logem programu.
Z jednoduchého menu si může kromě nápovědy zvolit vytvoření nové prezentace
(File/New show) nebo otevření existující, a to buď pomocí File/Open nebo File/Run.
Zatímco první volba otevře prezentaci (show, projekt) v editačním režimu, druhá ji
obr. 2
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
22
spustí v prohlížecím režimu. O volbě File/Update Interactions/Lexicon se zmíním
později (kapitoly 3.4.4 a 3.7), o volbě File/Exit se nebudu šířit vůbec.
K otevírání projektů pro editaci je na místě důležitá poznámka. Protože prezentace je
díky multimediálním souborům datově velmi objemná (desítky až stovky MB),
používá se k přenosu prezentace na jiný počítač CD. Soubory vypálené na CD
automaticky obdrží atribut „Jen pro čtení“ a tato vlastnost jim zůstává i po zpětném
zkopírování na pevný disk. Program není schopen takové soubory otevřít (obr. 3),
proto je potřeba zkopírovaným souborům ručně odstranit příslušnou vlastnost.
3.2 Základní pojmy
Nyní je čas na osvětlení některých základních pojmů. Celá prezentace se skládá ze
scén. Jsou to základní logické jednotky projektu, uzly v hypertextovém dokumentu.
Scény mohou být uspořádány za sebou, nebo může být jejich struktura libovolně
větvena a vztahy mohou být složitější (obr. 4).
obr. 3
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
23
obr. 4
Soupis všech scén, včetně jejich obsahu a vazeb se nazývá scénář. Tento dokument
je nejdůležitějším pramenem tvorby, vychází se z něj nejen při programování,
ale i při tvorbě a shromažďování zvukových, obrazových, textových a video
materiálů.
Scény obsahují objekty. Veškerá grafika, obrázky, textová pole a koneckonců
i samotné scény jsou objekty. Jako takové mají svoje vlastnosti (název, poloha,
viditelnost apod.) a instrukce (akce, které s po kliknutí na objekt provedou). Soupis
akcí je zapsán v tzv. scriptu. (obr. 5). Jak je vidět, takový script může být pěkně
dlouhý a složitý.
Pro práci se scénami, zvláště pro posun na předchozí a následující nebo pro ukončení
prezentace jsou v programu implementována systémová tlačítka. Jejich největší
nevýhodou je, že je kromě vzhledu nemůžete jakkoli editovat a upravovat je ke
svému obrazu. Navíc je toto korunováno tím, že se bez nich neobejdete. Tato
nepříjemná vlastnost je jednou z nemála podstatných vad programu Join Multimedia.
Problematice tlačítek se budu věnovat v samostatné kapitole (3.6).
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
24
obr. 5
Stejně tak program umožňuje vložit do prezentace tři předdefinované systémové
scény (Menu, Lexikon a Nápověda). Bez nich se sice obejdete, ale jelikož náš tým
použil scénu lexikon, je tomuto tématu také věnována samostatná kapitola (3.4.4).
3.3 Pracovní plocha
Po vytvoření nové show se před vámi objeví obrazovka (obr. 6) s implicitní první
scénou se systémovými tlačítky. Nápis v levé horní části scény se nazývá titulek
prezentace. V horní části okna je pochopitelně menu a nástrojová lišta. A tady se
ukazuje další nepříjemná vlastnost programu Join Multimedia. Pracovní plocha
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
25
a tedy i okno výsledné prezentace má rozměry pouze 640 x 480 pixelů. Autoři se
zřejmě snažili vyhovět i majitelům počítačů s menším rozlišením a tím připravili ty
ostatní o spoustu využitelného místa.
obr. 6
Nebudu zde rozebírat všechny položky menu, stejně jsou většinou známé z jiných
aplikací pro Windows. V nabídce File (obr. 7) se kromě obvyklých položek objevuje
také Import Graphics – takto se do prezentace importují obrázky, vyberete si soubor
a ten se objeví na pracovní ploše jako objekt. Dále tam je Import scenes – tato volba
umožní přenést vybrané scény z již existujícího projektu, včetně objektů a scriptů.
Pro vytvoření CD nebo disketové verze prezentace slouží volba Create CD/diskette
version.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
26
obr. 7 obr. 8
Z položky Edit (obr. 8) stojí za pozornost volby Show all objects a Hide selection.
První slouží k vyjevení všech objektů scény, druhá ke skrytí vybraných objektů
(objekt se označí tak, že se na něj klikne, více objektů se označuje klikáním
a držením klávesy Shift). Obě slouží k zpřehlednění práce s objekty, kterých může
být ve scéně opravdu mnoho. Orientace v takových scénách je pak velmi složitá
a výrazně zpomaluje práci. Proto je někdy výhodnější trošku poopravit scénář
a scénu rozdělit na dvě. A naopak, když je objektů málo, vyplatí se spojit scény do
jedné. Volba User mode přepíná mezi editačním a prohlížecím režimem. Klávesa F2
se tak stává nejpoužívanějším tlačítkem v průběhu tvorby prezentace.
Volby skryté v položce Wiev (obr. 9) zobrazují či skrývají různé nástrojové lišty,
stavový řádek (Status bar) a pozadí prezentace (Background). Volba Tools je
implicitně zapnutá, pomocí této nástrojové lišty se do prezentace vkládají objekty,
jako jsou textová pole, čáry, tlačítka, geometrické obrazce, je zde také lupa ke
zvětšení vybrané oblasti. Zapínáním ostatních voleb se zobrazují další lišty. Lišta
Lines slouží k nastavení tloušťky čar, pomocí lišty Colors se nastavuje barva objektů.
Lišta Polygons je jednoúčelově spojena s objekty typu Polygon (Pravidelný
mnohoúhelník) a jedině jejím prostřednictvím lze nastavit počet úhlů těchto objektů
(3-8).
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
27
Položka Assistants (obr. 10) je velice důležitá. Pod první volbou Layout se skrývají
možnosti jak nastavit barvu či obrázek pozadí, umístit tlačítka, nastavit přechodové
efekty mezi scénami nebo název a titulek prezentace. A také slouží k úpravě
vizuálních vlastností systémových scén. Položka Media slouží k importu souborů
grafiky, zvuku, animace a videa do projektu. Volba Lexicon vám umožní editovat
hesla a jejich významy v lexikonu. Další volba Dialog má dvě podpoložky,
Multiple-choice tasks a Assignment tasks. Jedná se o testovací úlohy, jimž je
věnovaná samostatná kapitola (3.7).
Pomocí voleb položky Attributes (obr. 11) lze upravovat vlastnosti a scripty
označeného objektu, aktivní scény nebo vlastnosti celé show. V položce Text
(obr. 12) se nabízí tradiční možnost upravit písmo (Character) a formát odstavce
(Paragraph) textových polí. Volba Create lexicon link slouží k zařazení označeného
termínu do lexikonu.
obr. 9 obr. 10
obr. 11 obr. 12
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
28
Položka Scene (Obr. 13) skrývá volby pro práci se scénou. Přes položku Script se
vstupuje do scriptu, volba Object vypíše objekty na scéně, Show structure zobrazí
všechny scény a jejich pořadí v prezentaci. Dále jsou zde volby pro skok na první,
poslední, následující a předcházející scénu, vytvoření nové scény a duplikování či
vymazání aktuální scény. Volba Prepare provede přípravné kroky ve scriptu. Co to
značí, vysvětlím v kapitole o scénách (3.4.3).
Poslední z položek menu JMM Help skrývá kontextovou nápovědu (pochopitelně
anglicky) a základní informace o programu, hlavně se tam výrobce distancuje od
způsobených škod. Mimo to se v této položce vcelku vtipně skrývá volba pro
minimalizaci okna. Okno aplikace Join Multimedia totiž zakrývá celou aktivní plochu
obrazovky. Nemá klasická tlačítka v pravém horním rohu pro zavření nebo
minimalizaci okna. Také zakrývá hlavní panel Windows, takže když chcete přepínat
mezi běžícími aplikacemi, což se pří práci s programem stává poměrně často, je
nejlepší používat klávesovou zkratku Alt + (Shift) + Tab.
obr. 13
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
29
Některé často využívané volby jsou ještě na liště pod menu, ta je však uspokojivě
popsána v oficiální příručce (PRIRUCKA.PDF) přiložené k CD, proto se jí nebudu
zabývat. Většinou se jedná o zkratky k povelům, které můžete zadat přes menu.
Navíc, a to platí obecně, samotná teorie je na nic, lepší je okamžitě konfrontovat
nabyté znalosti s praxí, kterou je vytvoření vlastní show v programu Join
Multimedia. A kde selhává teorie, nastupuje pro oblast počítačů tak typická metoda
pokusu a omylu.
3.4 Scéna
Jak již bylo řečeno, scéna je základní stavební jednotkou celé prezentace. Je
charakterizována svým jménem, identifikačním číslem a pořadovým
číslem v prezentaci.
3.4.1 Nová scéna
Nová scéna se vytvoří buď pomocí položky menu Scene/New scene nebo klávesovou
zkratkou Ctrl + N a vloží se za aktivní scénu (aktivní scéna je ta, která je v editačním
režimu právě na obrazovce). Bude se jmenovat „id identifikační číslo“. První scéna
se jmenuje id 28, další vytvořené pak id 31, id 32, id 33 atd. Pro toto uspořádání
nenabízím já, ani dokumentace k programu žádné uspokojivé vysvětlení. Po
vytvoření nové scény je vhodné změnit její jméno na nějaké, které vystihuje její
obsah. Pomáhá to zpřehlednit celý projekt a ulehčit tak pozdější změny ve struktuře
prezentace.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
30
3.4.2 Řazení scén
Program Join Multimedia nabízí dvě filosofie struktury prezentace (scény v řadě za
sebou x rozvětvená struktura), které se můžou navíc kombinovat. K implementaci
těchto dvou pojetí se používá několik metod. Chceme-li, aby scény v naší prezentaci
běžely v řadě za sebou, využijeme nabídku Scene/Structure (obr. 14) .
V levé části vidíme všechny scény v prezentaci tak, jak jdou za sebou, tj. uspořádané
podle pořadového čísla. Napravo jsou údaje o scéně. Při použití tlačítek Forward
a Back ze sady systémových tlačítek program přechází na scénu s následujícím resp.
předcházejícím pořadovým číslem. Výjimkou je scéna autori, kde je explicitně
uvedeno, že při použití tlačítka Back, program skočí na scénu uvod. Podobně lze
„natvrdo“ nastavit i následující scénu, tedy scénu, na kterou program skočí při stisku
tlačítka Forward.
obr. 14
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
31
Dalším způsobem, jak určit pořadí scén, je na konec scriptu scény umístit příkaz
GoTo(“scéna“). Narozdíl od případu prvního, kde program čeká na kliknutí myši,
zde se odskok na určenou scénu provede bezprostředně po provedení předcházejících
příkazů scriptu. Použití obou způsobů najednou se dá považovat za větvení
prezentace i když velice nemotorné. Kdybyste klikli na tlačítko před provedením
scriptu, provedl by se odskok na scénu podle pořadového čísla nebo explicitně
určenou, jinak by se provedl příkaz ve scriptu, kde by jako cílová byla uvedena zase
jiná scéna. A aby se uživatel v takové struktuře prezentace vyznal, museli byste na
scénu umístit informační nápis, např.:„Chcete-li tam a tam, klikněte na tlačítko, ale
musíte to udělat rychle, jinak skončíte tam a tam“. A nutit uživatele ke spěchu není
příliš zdvořilé. Proto se k větvení prezentace používá jiná metoda.
Tou je použití hypertextových nebo hypermediálních odkazů. Na scénu se umístí
objekty (textová pole, obrázky, grafické objekty) a do jejich scriptů se umístí opět
příkazy GoTo(“scéna“). Tak se zajistí, že po kliknutí na objekt se provede odskok na
požadovanou scénu. My jsme se v naší prezentaci chtěli co možná nejvíce vyhnout
použití systémových tlačítek, proto jsme používali kombinaci druhého a třetího
způsobu.
3.4.3 Script scény
Script scény je posloupnost příkazů, které se mají provést při vstupu do scény. Po
zvolení Scene/Script nebo stisku klávesy F8 se objeví okno (obr. 15). V levé části se
nacházejí oblasti, kam se zadávají příkazy. Příkazy se nevypisují, vybírají se z menu.
Vypisují se pouze jejich případné argumenty (parametry), jako jsou souřadnice,
jména objektů apod. Do horní oblasti se zadávají příkazy sloužící k uvedení scény do
výchozího stavu. Je to vhodné zvláště při přesouvání objektů. Program si pamatuje
jejich polohu a při opětovném volání scény se tyto objekty nacházejí vždy tam, kde
se vyskytovaly při posledním průchodu scénou. Proto se do přípravného okna často
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
32
umísťují příkazy pro návrat objektů na původní souřadnice. My jsme v naší
prezentaci s objekty nehýbali, a proto jsme ani přípravné okno nepoužívali. Vždy
jsme scénu uvedli do výchozího stavu v hlavním scriptu. Pro zobrazení stavu scény
po provedení přípravných kroků slouží položka menu Scene/Prepare. Dolní okno je
určeno pro hlavní script. Je to nejdůležitější část celé prezentace, tady se určuje, co se
bude dít se scénou a hlavně s jejími objekty. Vpravo se pak nacházejí tlačítka pro
ulehčení práce se scriptem (mazání, kopírování, vlepování a posouvání příkazů
apod.).
obr. 15
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
33
Příkazy scriptu:
• Show – zobrazí objekt.
• Hide – skryje objekt.
• Wait – zastaví běh prezentace, délka pozastavení se udává v desetinách
sekundy.
• Move – posune objekt na zvolené souřadnice ve stanoveném počtu kroků
(steps). Krok je relativní jednotka. Maximální hodnota, kterou lze zadat, je 100
a program při ní přesune objekt na libovolné souřadnice za půl sekundy.
• MoveBy – posunuje v krocích objekt po přímce, kterou určují souřadnice
objektu a souřadnice zadané jako parametr příkazu, při prvním volání
a vykonání instrukce je objekt posunut na zadané souřadnice, při každém dalším
je pak posunut dále po zmíněné přímce o stejnou vzdálenost jako při volání
prvním.
• GoTo – provede odskok na zadanou scénu.
• Dialog – vyvolá jednu z testovacích úloh.
• Analyze – analyzuje řešení testovací úlohy a podle správnosti odpovědi
(Correct/Wrong) provede instrukce obsažené v objektu, který je parametrem
příkazu.
• Audio – přehraje zvukový záznam.
• Animation – přehraje animaci.
• Video – přehraje video.
• Stop – zastaví přehrávání záznamu.
• Info – zobrazí bublinu s textem.
• PlayNonStop – přehraje zvolenou sekvenci scén, lze určit, jestli se po ukončení
má program vrátit na výchozí scénu. Bohužel nelze takto naprogramovat
nekonečný cyklus. Sekvence se provede pouze jednou.
3.4.4 Systémové scény
Jak již bylo řečeno, do prezentace lze umístit tři systémové scény: Menu, Lexikon
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
34
a Nápověda. Systémová scéna Menu slouží k vytvoření navigačního prvku, který
umožní jednoduchý pohyb po prezentaci. Tuto scénu nelze vytvořit běžným
způsobem, dělá se to přes položku menu Assistants/Layout, a pak tlačítkem Edit
Menu. Objeví se prázdná scéna s nadpisem „Menu“ (obr. 16). Na ní se pak běžným
způsobem umísťují objekty, které slouží jako odkazy na libovolné uzly prezentace.
Scéna má jméno @Menü a lze na ni odkazovat běžným způsobem pomocí objektů
s příkazem scriptu GoTo(“@Menü“) nebo opět pomocí systémových tlačítek, resp.
tlačítka Menu, které je s touto scénou pevně spojeno. Nechcete-li, pochopitelně
nemusíte toto tlačítko a s ním ani systémovou scénu Menu používat a můžete si ji
mnohem svobodněji naprogramovat jako běžnou scénu. Toto řešení bylo zvoleno
i v našem programu.
obr. 16
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
35
obr. 17
Existující termíny je také možno spojit přímo s výrazy v textu (označíte si slovo nebo
slovní spojení a pomocí volby menu Text/Create lexicon link, nebo spíše stiskem
kláves Ctrl + H ho spojíte s položkou ve slovníku). Po kliknutí na výraz se objeví
jeho význam v hranaté „bublině“ (obr. 18). V tomto případě se ovšem naplno ukáží
Další systémovou scénou, která se ovšem nedá nijak alternativně naprogramovat je
Lexikon. Jedná se o jednoduchý slovníček pojmů, kde je ke každému výrazu uvedena
definice nebo význam. Slovníček tvoří pomocí položky menu Assistants/Lexicon.
Objeví se jednoduché okno s několika tlačítky (obr. 17). Podle nich se asi
zorientujete, jak se vkládá nový termín, jak se maže nebo jak se ukládá. Tlačítko
Index zobrazí seznam termínů, pro snazší pohyb ve slovníčku, tlačítko Sort utřídí
záznamy podle abecedy. Na Lexikon (scéna s názvem @Lexikon) lze odkazovat
podobně jako v minulém případě, pomocí hyperlinku v objektu nebo pomocí
systémového tlačítka Lexikon.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
36
nedostatky v lokalizaci programu. Aby se označený text spojil s výrazem ve
slovníku, musí být dané slovo přesně v tom tvaru, ve kterém se nachází i ve slovníku.
Tzn. máme-li ve slovníku výraz okno (jakože máme) a v textu výrazy okna, oken,
oknu a okno, bude odkaz fungovat pouze u posledního výrazu, jinými slovy:
abychom zobrazili definice výrazu „okno“ v libovolném pádě, musíme ho přidat ve
všech těchto pádech i do lexikonu. U germánských jazyků, kde se tvary slov přece
jen nemění tak často, se tento nedostatek dá ještě přehlédnout, nikoliv však u ohebné
češtiny. A tak nám vlastně program Join Multimedia neumožňuje uspokojivě
implementovat tuto funkci, která je v moderních výukových programech tak běžná,
téměř povinná.
obr. 18
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
37
Lexikon není pevnou součástí projektu, je uložen ve zvláštním souboru LEX.JMX.
Proto se při přenosu na jiný počítač musí tento soubor ručně naimportovat pomocí
zmíněné volby z menu úvodní obrazovky File/Update interactions/Lexikon, tzn.
nakopírovat ho do adresáře se souborem prezentace (*.JMM)
Poslední systémovou scénou je Nápověda. Jedná se o běžnou scénu vytvořenou
standardním způsobem (Ctrl + N) nazvanou @Hilfe. Tato scéna má pomoci uživateli
vašeho výtvoru ke snadnější orientaci a k pochopení ovládání. Bohužel, naše vlastní
prezentace touto scénou vybavena není, což považuji za určitou chybu, i když na
druhé straně je ovládání prezentace tak jednoduché a intuitivní, že scéna s nápovědou
ani není potřeba. Na scénu Nápověda se odkazuje již zmíněnými způsoby: odkaz
nebo tlačítko Help.
3.5 Objekty
Objekty jsou základní stavební prvky každé scény. Zahrnují jednoduchou grafiku,
textová okna, tlačítka apod. Každý objekt má své jméno, identifikační číslo,
souřadnice, průhlednost, vrstvu (vlastnost, která určuje, jak jsou „na sobě“ objekty
poskládány, který je dole, který uprostřed a který je nahoře ) a podle druhu pak další
vlastnosti. K vlastnostem objektů patří i sada vlastností pro úlohy Drag & Drop, ale
těm se budu věnovat v samostatné kapitole (3.7.3). Do objektu je také možno
(a velice často nutno) vložit script.
3.5.1 Typy objektů
• Line (Rovná čára)
• Arc (Oblouk)
• Angleline (Lomená čára)
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
38
• Textfield (Textové pole)
• Rectangle (Pravoůhlý čtyřúhelník)
• RoundedRectangle (Pravoůhlý čtyřúhelník se zakulacenými rohy)
• Ellipsis (Elipsa)
• Polygon (Pravidelný mnohoúhelník)
• IrregularPolygon (Nepravidelný mnohoúhelník)
• Arcsegment (Kruhová úseč)
• Curve (Křivka)
• Button (Tlačítko)
• Graphic, Vectorgraphic (Externí rastrová nebo vektorová grafika – obrázky)
3.5.2 Vlastnosti objektů
Vyvolat okno nabízející možnost editace vlastností lze dvěma způsoby. Pomocí
označení objektu kliknutím levým tlačítkem myši a zvolením položky
Attributes/Object attributes z menu nebo jednodušeji kliknutím pravým tlačítkem
myši na objektu. Základní grafické objekty (čáry a geometrické obrazce) disponují
pouze základními vlastnostmi (obr. 19), tedy jménem, identifikačním číslem,
polohou, vrstvou (Layer) a průhledností (políčko označené Transparent).
obr. 19
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
39
Editaci polohy umožňuje tlačítko Coordinates. Ještě než se dostanu k samotnému
zadávání polohy objektu, je třeba vrátit se k označenému objektu (obr. 20). Jak je
vidět, každému objektu je opsán pravidelný pravoúhlý čtyřúhelník, charakterizovaný
bílými body. Pomocí tohoto obdélníku můžete objekt posouvat po scéně, nebo měnit
jeho velikost. Pro přesnější umístění a manipulaci s objektem, je však vhodnější
použít zmíněné tlačítko Coordinates.
Po jeho stisknutí se objeví okno (obr. 21 ), kde je možno přesně nastavit souřadnice.
Jedná se o relativní souřadnicový systém vzhledem k oknu scény, která má, jak
známo, rozměr 640 x 480 bodů. Do políček Position se zadává poloha levého
horního rohu (bílého bodu) obdélníku, který obepíná objekt. Zadat lze i souřadnice
mimo rozsah 0 - 639 resp. 0 - 479. Ovšem pak se budou objekty, nebo jejich části
vyskytovat mimo oblast scény a nebudou vidět. Políčka Expansion určují šířku
a výšku opsaného obdélníku. Zde se naskýtá jediná možnost, jak udělat
z pravidelného čtyřúhelníku skutečně čtverec a z elipsy kružnici (nastavením stejného
x a y rozměru).
Objekty typu Button (Tlačítko) mají kromě zmíněných základních vlastností ještě
vlastnosti Label (obr. 22), která určuje, jaký nápis na tlačítku bude, a Frame, určující
orámování, tedy to, jak bude výsledné tlačítko vypadat. Při kliknutí na objekt tohoto
typu se pak tlačítko buď zmáčkne, nebo změní barvu, to také určuje vlastnost Frame.
obr. 20
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
40
Tlačítka mají smysl pouze jako interaktivní, tedy se scriptem uvnitř. Většinou
s odkazem na jinou scénu, nebo se po jeho stisknutí provede nějaká akce. Naše
prezentace objekty typu Tlačítko neobsahuje, neboť jsme veškeré odkazy řešili
pomocí obrázků (objekty typu Graphics).
obr. 21
obr. 22
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
41
Naprosto zásadní význam pro prezentaci vytvořenou v programu Join Multimedia
mají objekty typu Textové pole (Textfield) (obr. 23). Pomocí těchto objektů se do
prezentace vkládají písmena, slova, věty, zkrátka informace. Kromě základních
vlastností je zde opět vlastnost Frame. Z několika možností nastavení této vlastnosti
bych zmínil volbu Scrollbar, která umístí do textového pole rolovací šipky, díky
nimž lze do těchto objektů vkládat a následně i prohlížet úseky textu vetší než je
velikost pole (tedy ta optická). K vkládání textu do pole slouží tlačítko RTF import,
pomocí něhož se do objektu naimportuje text ze souboru ve formátu RTF. Zde
ovšem opět nastupuje problematická (spíše žádná) lokalizace. Naimportuje se nám
sice soubor i s formátem písma a odstavců, co se ale nepřenese, je písmeno „ý“.
Přenesou se všechny české znaky, kromě „ý“, dokonce ani „Ý“ nedělá problém. Asi
je malé dlouhé ypsilon pro Join příliš tvrdým oříškem. Proto je import textů lepší
řešit klasickým zkopírováním textu do schránky (Ctrl + C) v nějakém textovém
procesoru a vlepením tohoto textu (Ctrl + V) do textového pole v prezentaci.
Nepřenese tak sice formát textu, ale zato se tak přenese „ý“. Poslední možností, jak
vložit do prezentace text, je jeho zapsání přímo do objektu (po dvojkliku na textovém
poli se objeví kurzor a můžete psát). K úpravě textu v objektu pak slouží nabídka
menu Text/Character, resp. Text/Paragraph.
obr. 23
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
42
Posledním druhem objektů, které lze do prezentace vkládat, jsou objekty externí
grafiky – obrázky. Nejdříve je nutno obrázky do projektu naimportovat, děje se tak
prostřednictvím volby menu File/Import Graphics. Teď je vhodná příležitost
představit podporované formáty. Těmi jsou:
• Bitmap (*.BMP)
• Device Independent bitmap (*.DIB)
• Graphics Interchange Format (*.GIF)
• ZSoft PC Paintbrush (*.PCX)
• Windows Metafile (*.WMF)
Jak je vidět, není moc z čeho vybírat. Běžně používané jsou vlastně jen bitové mapy
(*.BMP) a formát GIF, který ovšem nabízí podporu pouhých 256 barev.
Doporučeným formátem je bitová mapa (*.BMP) s barevnou hloubkou 16 bitů. Navíc
zde chybí dnes už povinný fotografický formát JPEG, nebo progresivní formát PNG.
Po naimportování se obrázek objeví na ploše scény. Příliš velké obrázky je nutno
nejdříve upravit v nějakém externím editoru (nám se osvědčil Adobe Photoshop),
protože při pokusu zmenšit je přímo v Join Multimedia, dochází, narozdíl od
ostatních objektů, k jejich oříznutí.
obr. 24
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
43
U obrázků je vhodné přiblížit, jak vlastně Join Multimedia pracuje s průhledností.
Není to jako u formátu GIF, kde je označena jedna barva, a ta se pak stává
průhlednou. U objektů v programu Join Multimedia jsou průhledné všechny barvy,
čím světlejší, tím více, tzn. bílá je průhledná na 100%, černá vůbec. Na seznamu
vlastností externí grafiky (obr. 24) se kromě této průhlednosti (Transparent) nachází
i volba barevná průhlednost (Color-transparent), kdy se průhlednou stává pouze
jedna barva (bílá), ostatní se nemění.
3.5.3 Script objektů
V okně vyvolaném pomocí Attributes/Object attributes se nachází také tlačítko
Instructions, jehož prostřednictvím se vyvolá script – oficiální terminologií seznam
instrukcí objektu. Script objektu vypadá analogicky jako script scény a také tak
funguje. Script objektu je to, co dělá prezentaci interaktivní. Zatímco script scény se
provádí automaticky při vstupu do scény, instrukce objektu až po kliknutí na
příslušný objekt. A těch může být ve scéně několik. A tak si uživatel vybírá, co se
bude v daný okamžik provádět.
3.5.4 Multimédia
Jak do prezentace dostat obrázky a texty už víte – jsou to objekty. Nyní je načase
povědět si něco o videu, animacích a zvuku. Ještě než začneme, je potřeba seznámit
se s adresářovou strukturou programu Join Multimedia. Zatímco texty a obrázky se
po vložení stávají součástí show, ostatní formy se přehrávají jako externí soubory.
Soubory s vlastní prezentací (přípona *.JMM) jsou uloženy v adresáři
C:\JOIN4V\SHOW (při standardní instalaci). Tento adresář obsahuje ještě
4 podadresáře, a to: VIDEO, ANIMAT, AUDIO a GRAPH. Grafika (obrázky) může,
ale nemusí, být v příslušném adresáři. Jak již bylo řečeno, obrázky jsou přímo
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
44
Objeví se před vámi okno Media Assistant (obr. 25). V pravé části prohledáváte
adresářovou strukturu libovolného disku a hledáte soubor zvoleného typu a přípony.
V pravé části se pak objeví náhled na obrázek, případně si pak můžete přehrát
nalezený soubor s videem, audiem či animací. Tlačítko Copy pak slouží ke
zkopírování zvoleného souboru do příslušného adresáře. Tlačítko Accept je
využitelné pouze v kombinaci s obrázkem a má stejnou funkci jako dříve popsaný
postup pro import externí grafiky (volba menu File/Import Graphics), tzn. přenese
vybraný obrázek do show jako objekt typu Graphics nebo Vectorgraphics .
obr. 25
součástí souboru s projektem, podadresář GRAPH je součástí struktury pouze pro
pořádek. Jakýkoli soubor s videm, audiem nebo animací, který chcete v prezentaci
přehrát, však musí být bezpodmínečně v jednom (podle typu) z těchto adresářů.
Toho docílíte buď prostým nakopírováním souboru do adresáře nebo pomocí volby
menu programu Join Multimedia Assistants/Media.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
45
A teď něco k formátům souborů. O grafice jsem již mluvil, takže teď vám
představím ostatní podporované formáty.
Formáty zvukových souborů:
• Windows Audio Volume – zvukový soubor platformy Windows (*.WAV)
• Musical Instrument Digital Interface – hudební soubor (redukovaný formát
midi) (*.MID)
Doporučeným formátem je *.WAV, 8 bitů, 22 KHz, Mono pro mluvené slovo, 16
bitů, 44 KHz, Mono pro hudbu. S přehráváním těchto souborů nejsou žádné
problémy v systému Windows, tudíž i přehrávání v Join Multimedia je
bezproblémové. Je škoda, že mezi podporovanými formáty chybí komprimovaný
formát pro hudbu MP3.
Formáty souborů s animacemi:
• FLC
• FLI
Jedná se o formáty animačního programu Autodesk.
Formáty souborů s videem:
• Motion Picture Expert Group (*.MPG)
• Apple QuickTime Movie (*.MOV)
• Audio video interleave - Video for Windows (*.AVI)
S přehráváním videa se vyskytují potíže. Samotná přípona souboru vám toho moc
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
46
neřekne, video ve formátu AVI může být komprimováno pomocí kodeků, jichž
existuje bezpočet, stejně tak soubor s příponou *.MPG může být komprimován jako
MPEG1, 2, nebo 4. Nám se jako jediný použitelný formát (resp. kodek) osvědčil
formát výrobcem doporučený, tedy AVI komprimovaný kodekem Indeo 5.
Přehrávání souborů je pak jednoduché, do scriptu objektu nebo scény vložíte
příslušný příkaz. Pro přehrávání animací je to příkaz Animation, jehož parametry je
jméno souboru a souřadnice levého horního a pravého dolního rohu okna, ve kterém
se bude vše odehrávat. Video se přehrává pomocí příkazu Video, parametry jsou
stejné jako u Animation. Zvuky se přehrávají vložením instrukce Audio, s parametry
jméno souboru a je-li přehrávaným zvukovým záznamem soubor s příponou *.MID,
pak jedním ze trojice předvoleb Standard/Parallel/Repeat.
3.6 Systémová tlačítka
Tato kapitola nepojednává o objektu typu Button, ale o předprogramované tlačítkové
liště, která, ať chceme či ne, musí být ve výsledné prezentaci přítomna. Na liště se
mohou nalézat tato tlačítka:
• Forward – přesun na následující scénu
• Back – návrat na předcházející scénu
• Menu – skok na Menu (systémová scéna @Menü)
• Lexicon – otevře lexikon (systémová scéna @Lexikon)
• Help – zobrazí nápovědu (systémová scéna @Hilfe)
• Exit – ukončí prezentaci
Ačkoli jsou jednotlivá tlačítka také objekty, nelze do nich nijak zasahovat, lze pouze
měnit jejich rozložení na ploše prezentace, případně jejich vzhled. To se děje pomocí
volby menu Assistants/Layout. Po stisku tlačítka Buttons se objeví okno (obr. 26),
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
47
Program Join multimedia má v zásobě 6 vzhledů tlačítkové lišty (obr. 27). Mění se
pomocí tlačítka Menu bar. Můžete si dokonce naimportovat vlastní jednotlivá
tlačítka pomocí tlačítka Import. Obrázky musí být bitovými mapami (*.BMP, *.DIB)
a smí mít velikost maximálně 80 x 80 pixelů. Každé tlačítko má dvě polohy,
normální (Normal) a zmáčknutou (Pressed). Chcete-li, aby tlačítko po zmáčknutí
změnilo svůj vzhled, musíte importovat pro každé tlačítko 2 obrázky – polohy.
Přednastavené tlačítkové lišty už 2 polohy obsahují. Obrázky jsou na obdélníkovém
pozadí, které můžete zprůhlednit (zaškrtnete volbu Color Transparent a vyberete
správnou barvu).
obr. 26
kde se si můžete zaškrtnout, která tlačítka budou na liště. Teoreticky, navzdory tomu,
co zde neustále tvrdím, tedy že se bez lišty neobejdete, nemusí být na liště tlačítko
žádné, prakticky by tam však mělo být alespoň tlačítko Exit, protože bez něj nelze
prezentaci korektně ukončit.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
48
Rozložení tlačítek na ploše můžete upravit pomocí okna Assistants/Layout a tlačítka
Edit. Objeví se náhled na scénu s tlačítkovou lištou rozloženou na jednotlivá tlačítka,
se kterými můžete libovolně pohybovat. Můžete je ponechat u sebe, takže budou
tvořit opravdovou lištu, nebo je můžete oddělit a libovolně rozházet po ploše
prezentace (obr. 28).
Vámi vybraná tlačítka se v nezměněné podobě vyskytují na všech scénách prezentace,
chcete-li, aby tomu tak nebylo musíte na to jít oklikou. My jsme při zpracovávání
naší prezentace nepotřebná tlačítka překrývali jinými objekty (vlastní tlačítka, výřezy
pozadí). Piplat se se schováváním otravného tlačítka Exit nám vzalo mnoho času
a hlavně psychických sil. Kdyby tvůrci programu dali v případě tlačítek uživateli více
svobody, učinili by tak program Join Multimedia univerzálnějším a více „user
friendly“.
obr. 27
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
49
3.7 Testovací úlohy
Správný systém pro vývoj a tvorbu výukových programů by měl podporovat nějakou
formou i možnost vytvoření prostředků pro navázání zpětné vazby se žákem
(uživatelem). Jinými slovy, měl by umožňovat tvorbu testů nebo zkoušek, pomocí
nichž by si žák mohl ověřit nabyté znalosti. Také program Join Multimedia
umožňuje vložit do vytvořené prezentace (výukového programu) 3 typy testovacích
úloh. Jsou to:
• Assignment (Přiřazovací úlohy)
• Multiple-choice (Úlohy vybírání z několika možností)
• Drag & Drop (Úlohy „Táhni a pusť“)
obr. 28
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
50
3.7.1 Assignment
Přiřazovací úlohy jsou takové, při kterých žák přiřazuje pojmy z jedné množiny
k pojmům z množiny druhé na základě logických souvislostí. Tvoří se pomocí
položky menu Assistant/Dialog/Assignment. Otevře se okno pro tvorbu přiřazovacích
úloh (obr. 29). Přiřazovací úlohy opět nejsou součástí souboru s projektem, jsou
uloženy v externím souboru ZO.JMX. Nenachází-li se tento soubor v aktuálním
adresáři (ten, ve kterém je uložena prezentace), program ho vytvoří. Chcete-li si do
projektu naimportovat již dříve vytvořené úlohy, musíte si zmíněný soubor
nakopírovat do aktuálního adresáře, nebo použít volbu z úvodní obrazovky
File/Update Interactions/Lexicon, která vlastně nedělá nic jiného – program
nakopíruje vybraný soubor do aktuálního adresáře.
obr. 29
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
51
3.7.2 Multple-Choice
Úlohy Multiple-choice (výběr z možností) nabízejí na položenou otázku několik
možností odpovědí, z nichž může být několik správných. Test, který je součástí
našeho výukového programu „Učíme se s multimédii“ obsahuje výlučně právě úlohy
tohoto typu. Úlohy se tentokráte tvoří pomocí Assistants/Dialog/Multiple-choice
(obr. 31) a postup je analogický k předchozímu. Soubor s těmito úlohami se jmenuje
MC.JMX a nakládá se s ním stejně jako se souborem ZO.JMX.
obr. 30
Do horního pole okna se vkládá formulace úkolu, v poli levém je jedna množina
pojmů s pořadovými čísly, v poli pravé je druhá množina. Interakce se určují
zapsáním pořadového čísla pojmu z levé části do prázdného políčka u příslušného
pojmu z části pravé. Do spodního pole se zapisuje jméno úlohy, pomocí něhož se na
danou úlohu lze odvolat ve scriptu. Vpravo jsou pak tlačítka pro uložení úlohy
(Save), vytvoření další (New), smazání existující (Delete). Tlačítko Prewiev vám
umožní prohlédnout si, jak bude úloha v show vypadat (obr. 30). Šipkami listujete
v existujících úlohách, Index zobrazuje jejich seznam.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
52
obr. 31
Do horního pole se vkládá otázka, do polí pod ním možnosti, správné se označují
křížkem do políčka vedle odpovědi. Z dispozici je taktéž náhled (Prewiev) (obr. 32).
Opět je nutné vložit jméno, pomocí kterého se na tuto konkrétní úlohu budeme
později odkazovat. Zůstane-li položka se jménem úlohy nevyplněná, nebude mít
úloha žádné jméno (do jména se ani neuloží identifikační číslo – testovacím úlohám
jsou přidělována nízká identifikační čísla počínaje id0 a nemají nic společného
s identifikačními čísly objektů a scén) a na takovou úlohu se pak těžko odkazuje.
Navíc program umožňuje mít více úloh se stejným jménem, takže lze sestavit test
složený z úloh, které se nijak nejmenují a vyznat se v takovém testu může být
problém.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
53
3.7.3 Drag & Drop
Úlohy typu Drag & Drop pracují na jiném principu než předcházející dva typy. Jsou
součástí prezentace, nemají žádné externí soubory. Jedná se o úlohy, kdy se tažením
myší (kliknout, držet a posouvat) přemísťují objekty z jedné množiny na objekty
z druhé množiny. Aby bylo možno objekty přemísťovat, implementovali jim tvůrci
programu Join Multimedia speciální vlastnost Drag & Drop. Po kliknutí na příslušné
tlačítko v okně vlastností objektu se otevře další okno (obr. 33), kde můžete určit
(povolit) objektu buď aby byl tím přemísťovaným (Allow dragging), nebo tím, na
který se budou jiné objekty umísťovat (Allow dropping). Můžete zaškrtnout obě
možnosti. Vlastnost Hide dragged object (Skryj tažený objekt) se navenek nijak
neprojevuje, tažený objekt je při přetahování skrytý neustále. Oficiální příručka o této
vlastnosti raději taktně mlčí. Do objektů s vlastností Allow dragging není možno
vkládat instrukce.
Při tvorbě těchto úloh je potřeba obezřetně pracovat s vlastností Layer (Vrstva).
Tažené objekty by měli být ve vyšší vrstvě než objekty, na které se umísťuje
(nežádá-li si tvůrcův záměr jinak). Také se zde uplatní již zmíněná příprava
scény – do scriptu se vloží příkazy pro návrat přesouvaných objektů na původní
souřadnice. Také správné „odpovědi“ se definují až ve scriptu.
obr. 32
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
54
obr. 33
3.7.4 Vyhodnocování úloh
V případě úloh typu Assigment a Multiple-choice se vyhodnocování děje ve scriptu
(ať už objektu či scény) pomocí příkazů Dialog a Analyze. Příkaz Dialog, jehož
parametrem je jméno a typ úlohy, vyvolá tuto úlohu (obr. 34).
obr. 34
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
55
Po zodpovězení otázky přichází ke slovu dvojice příkazů Analyze. Jeden příkaz
určuje co se má vykonat při správné odpovědi (parametr Correct), druhý určuje
reakci na špatnou odpověď (parametr Wrong). Příkaz Analyze se odvolává na nějaký
objekt, jehož instrukce (script) se mají provést (obr. 35). Na obrázku je script
textového pole spatne z našeho výukového programu. Při špatné odpovědi se zobrazí
nápis „Špatně“, zazní zvuk splachujícího záchodu a nápis zmizí.
V případě úloh Drag & Drop je situace trošičku složitější. Do skriptu scény s úlohou
(pouze tam a nikam jinam) vložíte opět příkaz Dialog, parametry budou typ úlohy
Drag & Drop a řešení (Solution). Do této kolonky se zapisují správné dvojice
objektů: p1=z2,p2=z1,p3=z3,atd., (zapisuje se tak, jak vidíte, tedy bez mezer)
přičemž p jsou přetahované objekty a z objekty, na které se mají tyto objekty umístit
obr. 35
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
56
(obr. 36). K vyhodnocení musí být na scéně nějaký objekt (tlačítko), pomocí kterého
počítači oznámíte, že máte hotovo a že vám může zkontrolovat správnost řešení. Do
scriptu tohoto objektu vložíte příkaz Analyze tak, jak byl popsán v předchozím
odstavci.
Program Join multimedia tedy umí vytvořit jednoduchý test se třemi typy úloh
a každou zvlášť vyhodnotit. Už však neumí vyhodnotit test jako celek, tedy spočítat
správné a špatné odpovědi a oznámkovat zkoušeného. Další nevýhodou je
neomezený čas na odpověď – program po zvolení odpovědi vždy čeká na její
„odeslání“ stiskem tlačítka. Tyto dva nedostatky degradují funkci testu ve výukovém
programu na pouhé příjemné zpestření výuky (i když to také není na škodu).
obr. 36
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
57
3.8 Tvorba spustitelné prezentace
Po dokončení projektu je potřeba převést jej do formy, která by umožňovala spustit
hotový produkt na počítači bez nutnosti instalovat celý systém Join Multimedia. Se
soubory samotné prezentace se nic neděje, pouze se k nim přiloží program Join
Multimedia Launcher, který funguje na podobném principu jako program
PowerpointWiever. Stejně jak je PowerpointWiever vyextrahovaným prohlížecím
modulem programu Powerpoint, je i Join Multimedia Launcher prohlížecím
modulem systému Join Multimedia. Samotná tvorba spustitelné verze prezentace se
realizuje pomocí volby menu File/Create CD/Diskette version.
Existují dvě možnosti jak projekt exportovat, buď jako CD verzi, nebo jako verzi na
diskety. V případě CD verze se v aktuálním adresáři vytvoří podadresář CD, do
kterého se nakopíruje program Join Multimedia Launcher, soubor s projektem
(*.JMM), soubory s příponou *.JMX (úlohy, lexikon) a adresáře s multimédii
(VIDEO, AUDIO, ANIMATION – adresář s obrázky GRAPH se nekopíruje, veškerá
grafika je součástí souboru s prezentací). Do adresáře CD je potřeba ručně
nakopírovat soubor CESTINA.EXE z CD Join Multimedia. Tento soubor s podporou
češtiny není součástí instalace programu (podobně jako soubor s oficiální příručkou
PRIRUCKA.PDF) a musí být proto zkopírován z instalačního CD ručně. Obsah
adresáře CD se následně vypálí na médium.
Další možností je exportovat verzi pro diskety. Veškeré výše zmíněné soubory
a adresáře jsou pak zkomprimovány pomocí programu ARJ.EXE na balíčky
o velikosti 1,44 MB, aby se vešly na standardní 3.5“ disketu. Tato varianta je vhodná
pouze po přenášení částí prezentace při tvorbě, absolutně se nehodí pro závěrečný
export ani pro přenášení multimédií. Hlavně soubory s videem obsahují již tak
značný stupeň komprese a i tak jsou dosti objemné a zabraly by desítky disket. Proto
je vhodnější v případě multimediálních prezentací používat pouze první variantu
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
58
a proto také v hardwarových nárocích uvádím RW mechaniku, která teoreticky není
nutností.
Prezentace se pak rozbíhá spuštěním programu Join Multimedia Launcher
(JSTART.EXE) a vybráním souboru s prezentací (obr. 37). Na některých počítačích se
stává, že operační systém ohlásí nedostatek paměti a prezentace pak nelze spustit. To
se dá obejít pouze nainstalování celého systému Join Multimedia na příslušný
počítač a spuštěním prezentace např. přes volbu menu úvodní obrazovky File/Run.
obr. 37
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
59
Z Á V Ě R
Smyslem práce bylo přiblížit případným zájemcům problematiku tvorby výukových
multimediálních programů. Je to personálně i finančně náročný proces, který je
obvykle založen na týmové práci specialistů z několika oborů. Nicméně pomocí
vyspělých softwarových prostředků může jednoduchý výukový program vytvořit
i jednotlivec – samotný učitel. Za nejdůležitější jsem ale považoval představení
zástupce právě takového softwaru – autorského systému Join Multimedia od firmy
Siemens, přičemž jsem se zaměřil na některé jeho záludnosti a nedokonalosti. Ačkoli
je zřejmé, že program je šitý horkou jehlou a má některé podstatné systémové
nedostatky, je dobrou alternativou (naše škola ho užívá zdarma) k profesionálním
a nákladným autorským systémům.
Podařilo se mi odkrýt některé závažné nedostatky, tím největším je nedostatečná
lokalizace programu. Jak plyne z definice tohoto slova, kterou uvádím v kapitole 1.2,
lokalizace neznamená pouze přeložení zahraničního produktu do češtiny (ke
keterému v případě programu Join Multimedia stejně nedošlo) a podpora
interpunkce. Mnohem důležitější je podpora jazykových zvyklostí země a hlavně
gramatických vlastností jazyka. Jak se ukázalo v případě lexikonu, program Join
Multimedia v tomto ohledu zklamal. Na druhé straně ani tyto, ani ostatní problémy
nenarušují funkčnost programu, takže se s ním dají s určitými omezeními vytvářet
kvalitní produkty (multimediání prezentace či výukové programy).
Počítače budou ve výuce na školách zaujímat stále více místa. Dříve či později se
každý učitel i žák setká s nějakým multimediálním výukovým programem. Ať už
s běžně dostupným komerčním, či pedagogem speciálně vyvinutým přímo pro své
žáky. Prostřednictvím systému Join Multimedia se mohou učitelé i studenti na
školách, které jej mají k dispozici, seznámit s tvorbou výukových programů.
Výsledkem takového seznamování pak zřejmě bude nějaký výukový program
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
60
podobný tomu našemu, který bude moci být dále využíván ve výuce.
Myslím, že tato práce, ve spojení s oficiální příručkou a přiloženým ukázkovým
(a oceněným) výukovým programem bude dobrým průvodcem studentům a učitelům
kteří by se chtěli práci s programem Join Multimedia věnovat.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
61
P O U Ž I T Á L I T E R A T U R A
BERÁNEK, Petr. Velká kniha : digitální video v praxi. 1. vyd. Brno : UNIS
publishing, 2001. 264 s. ISBN 80-86097-63-3
BERKA, Milan; et al. WWW : multimediální informační prostředí internetu. 1. vyd.
Brno : UNIS publishing, 1996. 159 s.
BOWEN, David; et al. Multimédia : podrobný průvodce. 1. české vyd.
Praha : Albatros, 1997. 200s. ISBN 80-00-00528-X
EDDINGS, Joshua. Jak pracuje internet. [1. vyd.]. Brno : UNIS publishing, 1995.
218 s.
FORRÓ, Daniel. Svět MIDI. vyd. 1. Praha : Grada, 1997. 375 s.
ISBN 80-7169-412-6
HAUSNER, Milan; et al. Nové trendy ve vzdělávání, aneb, letem světem
multimediálním světem. vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1995.
152 s. ISBN 80-85937-20-4
HOLSINGER, Erik. Jak pracují multimédia. [1. vyd.]. Brno : UNIS publishing, 1995.
198 s.
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
62
HORNÝ, Stanislav. Návrh a tvorba prezentací na WWW. vyd. 1. Praha : Vysoká
škola ekonomická, 1998. 204 s. ISBN 80-7079-681-2
HUŇKA, František. Základy objektově orientovaného programování – Smalltalk/V.
vyd. 1. Ostrava : Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, 1994. 91 s. ISBN
80-7042-715-9
KLÍMA, Miroslav. Jak na počítač : hudba na počítači. vyd. 1. Praha : Computer
Press, 2002. 83 s. ISBN 80-7226-802-3
MAŠEK, Jan. Základy tvorby audiovizuálního pořadu a fotografie. 1. vyd. Plzeň :
Západočeská univerzita, 2000. 129 s.
MAZÁK, Eduard. Počítačové výukové programy a metodika jejich tvorby. [1. vyd.].
Praha : Ústav školských informací, 1988. 119 s.
NEFF, Ondřej. Tajná kniha o digitální fotografii. vyd. 1. Brno : UNIS publishing,
2001. 192 s. ISBN 80-86097-62-5
NIELSEN, Jakob. Hypertext & Hypermedia. [1. vyd.]. San Diego : Academic press,
1990. 263 s.
PONEC, Jan; JIRÁČEK, Milič. Digitální fotografie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita
Palackého, 2002. 149 s. ISBN 80-244-0533-4
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
63
Asymetrix [on-line]. Bellevue (USA) : Asymetrix, 2003 [cit. 2003-12-10].
Dostupné z URL: http://www.asymetrix.com/
BRDIČKA, Bořivoj. Učení s počítačem [on-line]. Praha : BoBr, 1995 [cit.
2003-12-09].
Dostupné z URL: http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ucspoc/
Grada : výukové a vzdělávací programy [on-line]. Praha : Grada, 2003 [cit.
2003-12-15]. Obecně o výukových programech.
Dostupné z URL: http://www.grada.cz/vp/Obecne.htm
History of hypermedia [on-line]. Roseburg (USA) : Hyper link, [2003] [cit.
2003-12-15]. Hypermedia.
Dostupné z URL: http://www.hypernav.com/hn04_history/hist03_hypermed.html
History of hypermedia [on-line]. Roseburg (USA) : Hyper link, [2003] [cit.
2003-12-15]. Hypertext systems.
Dostupné z URL: http://www.hypernav.com/hn04_history/hist02_hyptxsys.html
Join Multimedia [on-line]. [Praha] : Siemens ČR, 2003 [cit. 2003-12-12]. Informace
pro školy.
Dostupné z URL:
http://www.siemens.cz/siemens/site/multimediaprojekt/info_skoly.html
Multimédia. Tvorba multimédií, nástroje na vývoj multimédií. Program Join Multimedia
Antonín Vaishar
64
Join Multimedia [on-line]. [Praha] : Siemens ČR, 2003 [cit. 2003-12-12]. Zajímají
vás počítače? Zkuste to s multimédii.
Dostupné z URL:
http://www.siemens.cz/siemens/site/multimediaprojekt/vystava.html
Macromedia [on-line]. San Francisco (USA) : Macromedia, 2003 [cit. 2003-12-10].
Dostupné z URL: http://www.macromedia.com/
Oddělení informační technologie a technické a informační výchovy katedry
informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity
Karlovy [on-line]. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002 [cit.
2003-12-11]. Základní informace o pracovišti.
Dostupné z URL: http://it.pedf.cuni.cz/prac/
Oko serveru Pc-help [on-line]. phpBB, 2002 [cit. 2003-12-5]. Přípony souborů.
Dostupné z URL: http://www.pc-help.cz/oko-1.php