Středověká estetika Jacques Le Goff – Středověký člověk a jeho vnímání světa • •středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem • •pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou po světě neviditelném • •středověký člověk žije v „lese symbolů“ – symbolické myšlení Středověký bestiář - příklad symbolického myšlení Středověká estetika – 2 základní období 1. 1.Patristika (1. st. n. l. – 8. st. n. l) – doba církevních otců, např. Aurelius Augustinus (sv. Augustin) 2. 2.Scholastika – období vrcholného středověku, předchází mu prescholastika – 9 .st., raná scholastika 11.-12. Stol., vrcholná scholastika – 13.st. pozdní scholastika – do konce 15. st. Patristika - Aurelius Augustinus (354 až 430 n. l.) •Napravený hříšník – své životní zkušenosti shrnul ve svém díle Vyznání • •Uvažuje o umění z různých úhlů: • •a) nahlížení na umění z mravního hlediska - k umění se mladí lidé uchylují proto, aby se vyhnuli užitečnějším věcem • •b) sémiotické úvahy o umění – umění jako znak • •c) úvahy o vztahu uměleckého díla k pravdivosti Sémiotické úvahy •spis O pořádku • •člověk primárně nereaguje na věci, ale na znaky (na pojmenování věcí) • •Úvaha O tanci - tanec má dvě složky – tělesnou a znakovou • •Znakovost uměleckého díla nás přibližuje duchovní sféře Vztah uměleckého díla k pravdivosti •Předkládá různé druhy iluzí, které nalezneme v umění • •malované obrazy, obrazy v zrcadle a smyslové klamy • •esenciální rys umění - schopnost uměleckých děl tíhnout k tomu, být něčím, čím ve skutečnosti být nemohou • •Neoddělitelnou součástí umění je klam, iluze Pseudo-Dionýsos Aeropagita 500 n. l. •Úvahy o kráse inspirované Platonem • •existuje Prakrása, která je nejvyšším dobrem – zdroj veškeré krásy • •Vše, co vidíme na zemi je odleskem božské krásy • •Krása musí být cílem našeho bytí – spějeme k bohu • •Znehodnocení smyslové krásy, upřednostňování neviditelné absolutní krásy pocházející ze světa idejí, krása ztrácí svůj estetický smysl • • • • • • Scholastika •scholastika chápána jako specifický způsob myšlení, metodologie • •tato metodologie vychází z úvah o logice a dialektice • • scholastika upřednostňuje dialog, základem sylogismus (2 teze, z nichž se vyvodí závěr • •upřednostňování deduktivního principu • •Scholastika vychází z axiomů (nezpochybnitelných pravd) • •Smyslové poznání klamné x teoretické myšlení přináší pravdu • • • • • TOMÁŠ AKVINSKÝ 1225 - 1274 •Ústřední téma jeho díla – spojení víry a rozumu • •zaměřen na rozvíjení racionální větve scholastiky – považuje Boha za nejvyšší rozum • •dokázání církevních dogmat za pomoci rozumu • •Poznání světa tvoří základní předpoklad k poznání boha Krása • •1) harmonie = proporcis •2) jednota = integritas •3) světlo = claritas • •„Krása je to, co spatřeno se líbí”. – návrat ke smyslovému pojetí krásy • Spor o podobizny – obrazoborectví a ikonoklasmus •Základem debata o tom, jakou jakou úlohu mají hrát výtvarná díla v křesťanské církvi při šíření a upevňování křesťanského náboženství • •Mělo by být uctívání obrazů zakázáno jako modlářství? • •Vyvrcholení debat:koncil v roce 787 v Nikaj: „Přiznat obrazům vroucí a uctivý obdiv, nikoli však skutečné uctívání, jež podle naší víry patří pouze boží bytosti.“ V rámci těchto úvah nalezneme zajímavé postřehy o umění •Theodulf z Orleánu • •„Je bláznivé nejen obrazy uctívat, nýbrž je i ničit. Jsou to svébytné výtvory člověka, a proto nemohou mít žádnou mystickou funkci.“ • •poukazuje na úskalí při interpretaci obrazu, který není pojmenován františkán Bonaventura •Dobře provedený obraz zobrazuje i to, co běžně považujeme za ošklivé jako krásné •Např. zobrazení ďábla • • Konec sporu o podobizny • •Tomáš Akvinský a Řehoř Veliký: „Obrazy je třeba v církvi zachovat, protože slouží negramotným.“ Renesanční estetika Renesance - charakteristika •Renesance obrací svou pozornost k člověku a přírodě • •Důraz na hmotu a kvantitativní veličiny • •Proměna vnímání prostoru a času • •Hledání ideálních matematických proporcí – kánony krásy • •Umění svázáno s teorií •Umění chápáno jako nápodoba viditelné přírody • •Subjektivita estetického prožitku • •Autonomie estetické oblasti • •Větší autonomie umění • •Zájem o antiku Úvahy o výtvarném umění •Teoretické texty o umění i praktické návody • •Historiografická pojednání • •Malířství nejprve reflektují básníci (Boccaccio – Dekameron) – zmínka o Giottovi • •Distance od scholastického nahlížení na výtvarné umění • •Uměleckým ideálem je co největší věrnost nápodoby - perspektiva Leon Battista Alberti (1404-1472) •Traktát O malířství – 3 knihy • •1. Geometrie a perspektiva • •Obraz jako pohled otevřeným oknem • •Formuluje zásady lineární perspektivy • • •Antonello da Messina - Sv. Jeroným v pracovně – otevřené okno •2. systematika malířství jako jednoty tří částí – obrys, sestavení ploch, modulace světla • •3. malíř a jeho vzdělání – co nejširší vzdělání • •Dílo O stavitelství – inspirace u Vitruvia (Deset knih o architektuře) – představa ideálního města Leonardo da Vinci (1452-1519) •Formuluje obecnější úvahy – chápe malířství jako jedno ze svobodných umění a také jako další vědu • •Dochází k tomu, že malířství je věda – pracuje s body, liniemi, geometrickými tvary, perspektivou… • •Malířství není řemeslo – malíř využívá rozum při tvorbě obrazu – uvažuje o velikosti, poměrech, stínech, světlu apod. Srovnání jednotlivých umění •Malířství se obrací k nejvyššímu ze všech smyslů – zraku • •Malířství představuje nejsrozumitelnější umění • •Díla přírody zachycuje nejreálněji ze všech umění • •Poezie rozkládá věci do slov – nelze v mysli složit původní obraz • •Sochaři vytváří perspektivu automaticky, nemusí se jí učit, malířství pracuje s iluzí, proto hodnotnější • • • „Živý“ drak Leonarda da Vinciho