Biologie člověka a základy zdravovědy 1 a 2 Přednáška 3 NOVOROZENEC NOVOROZENSKÉ (NEONATÁLNÍ) OBDOBÍ ZAHRNUJE DOBU OD NAROZENÍ DO 28.DNE ¢ ¢Užší novorozenské období ¢do konce 7. dne života ¢Rozhoduje o adaptaci na život např. začíná dýchání, přestavba krevního oběhu, vzniká potřeba udržet si tělesnou teplotu, objevují se funkce trávicí a exkreční. ¢ je nejrizikovější období lidského života, s největší úmrtností ZRALÝ NOVOROZENEC JE DÍTĚ ¢narozené v termínu 38. - 42. týdne ¢váha cca 2500 - 4200 g ¢délka cca 48 - 52 cm ¢obvod hlavy mezi 32,5 a 36,5 cm ¢počet dechů se pohybuje mezi 35 až 50/min ¢tepová frekvence kolem 120 a 160/min Novorozenecká lebka https://www.google.cz/search?q=novorozeneck%C3%A1+lebka&biw=1366&bih=662&source=lnms&tbm=isch&sa=X& ved=0ahUKEwins4W7usvPAhUDaRQKHZ0QC1kQ_AUIBigB&dpr=1#imgrc=gwwosnmO9YwmvM%3A ZNÁMKY ZRALOSTI ¢Somatické známky zralosti: ¢ ¢vyvinutý podkožní tuk ¢přerostlé okraje nehtů ¢zřetelné rýhování dlaní a plošek nohou ¢chrupavky ušních boltců a nosu jsou pevné ¢velké stydké pysky kryjí u dívek malé ¢u chlapců jsou varlata sestouplá v šourku ¢Funkční známky zralosti: ¢ ¢zralost centrální nervové soustavy ¢dobrá termoregulace ¢zralost plícních funkcí s pravidelným dýcháním ¢přítomnost: pátracího, sacího, polykacího, a dalších reflexů ¢ MOTORIKA A SENZOMOTORIKA NOVOROZENCE ¢MOTORIKA ¢ ¢zvýšené svalové napětí ¢ve 3 - 4 týdnu začíná pokládat ručičky vedle hlavičky - zejména ve spánku ¢v poloze na bříšku hlavičku neudrží ¢ ¢ručičky i nožičky přitaženy k trupu ¢pohyby jsou nekoordinované, mimovolní ¢ručička sevřena v pěst s palečkem uvnitř ¢SENZOMOTORIKA ¢ ¢převládá chuť a hmat nad sluchem a zrakem ¢reaguje na silné podněty ¢citlivost na dotek, na tepelné rozdíly ¢z důvodů nedostatečných termoregulačních schopností (ochrana před prochlazením a přehřátím) ¢důležitou psychickou potřebou je doteková (taktilní) stimulace ¢ke konci období se začíná uplatňovat potřeba zrakové a později i sluchové NEDONOŠENÉ DÍTĚ ¢ ¢Lehce nedonošené: ¢35. - 37.týden narození, porodní hmotnost přes 2400 g ¢ ¢Středně nedonošené: ¢31. - 34.týden narození, porodní hmotnost 1000-2400 g ¢ ¢Těžce nedonošené: ¢30. týden a dříve, porodní hmotnost pod 1000 g ¢ ¢Novorozenci s nízkou porodní hmotností patří k léčebně i prognosticky nejnáročnějším pacientům vůbec. Tvoří 12 % počtu narozených dětí a péče o ně vyžaduje vysokou kvalifikaci a je velmi nákladná. ¢ PŘÍČINY NEDONOŠENOSTI ¢A ) Ze strany matky ¢ ¢Sociálně-ekonomické faktory ( velmi mladé matky, chudoba, hladovění, kouření atd.) ¢ ¢Zdravotní faktory ( chronické infekce, anatomické a funkční poruchy dělohy a porodních cest, poruchy děložního hrdla, malý vzrůst, diabetes apod. ) ¢ ¢B ) Ze strany placenty, pupečníku a plodu ¢ ¢Nedostatečná funkce placenty, mnohočetná těhotenství, vrozené infekce a vady. ¢ ¢C ) V některých případech není příčina předčasného porodu vůbec prokázána. ¢ ¢ ZNÁMKY NEZRALOSTI ¢Anatomické známky nezralosti: ¢ ¢Tenká, rudá kůže bez tukového polštáře, porostlá chmýřím (tzv. lanugem) ¢Kostra hrudníku je měkká, poddajná ¢Břišní stěna je chabá, s viditelnou peristaltikou střev ¢Úpon pupečníku blíže ke sponě stydké ¢Funkční známky nezralosti: ¢ ¢Poruchy udržování tělesné teploty ¢Chybí novorozenecké reflexy ¢Křehkost a malá pevnost cév a jejich podpůrného vaziva ¢Jaterní nezralost -výraznější a déle trvající novorozenecká žloutenka ¢Poruchy dýchání NEJČASTĚJŠÍ VROZENÉ VADY CO JSOU TO VROZENÉ VADY? ¢Jsou to defekty, které vznikají v období od početí do porodu dítěte. ¢Některé umí současná medicína léčit, zatímco s některými se musí dítě i jeho rodina naučit žít. Ne všechny jsou stejně závažné, některé mohou ohrožovat život, zatímco jiné mu ho „jen“ v různé míře komplikují. ¢Vrozenými vadami vzniklými v těhotenství je postiženo v současné době asi 5-10 % novorozeňátek. VROZENÉ VADY MOHOU POSTIHOVAT: STAVBU JEDNOTLIVÝCH ORGÁNŮ (STRUKTURÁLNÍ VADY) FUNKCI ORGÁNŮ (FUNKČNÍ VADY) RŮST (OZNAČUJÍ SE JAKO RŮSTOVÁ RETARDACE ČI OPOŽDĚNÍ RŮSTU) ¢ Strukturální vrozené vady ¢ na první pohled viditelné (ale např. vady vnitřních orgánů vidět nejsou) ¢ ¢vznik 20. - 60. den od oplození ¢vady závažnější - dítě nemá např. vyvinuté končetiny nebo je má kratší ¢vady méně závažné - zdraví ani život dítěte neohrožují tzv. vady na kráse ¢ ¢ Funkční vrozené vady ¢vznik od 9. týdne těhotenství až do porodu ¢narušena funkce orgánů ¢jemné poruchy mozkových buněk, které se projevují např. jako syndrom lehké mozkové dysfunkce neboli lehčí poruchy mozku s následky jako poruchy chování, dyslexie, dyskalkulie ¢ ¢ Růstová retardace ¢zpomalení růstu - dítě přichází na svět menší a s nižší porodní váhou ¢zajímavost – zárodky a plody mužského pohlaví jsou vrozenými vadami ¢ postihovány dvakrát častěji než plody ženského pohlaví. CHROMOZOMÁLNÍ VADY ¢tvoří přibližně 5% (VVV) u novorozenců ¢5,6 - 11,5% úmrtí před narozením je podmíněno chromozomálními vadami ¢změny se mohou týkat počtu nebo struktury chromozomů ¢některé typy chromozomálních aberací se v populaci vyskytují častěji ¢ ¢ DOWNŮV SYNDROM ¢byl poprvé popsán Langdonem Downem v roce 1866. Jeho podkladem je nadpočetný 21. chromozóm, nebo-li trizomie 21. Výskyt tohoto syndromu se udává 1:750 až 1:1000 živě narozených dětí. Riziko výskytu Downova syndromu se prudce zvyšuje u matek nad 35 let věku. ¢typické příznaky ve zjevu - šikmo posazené oči, malý nos a ústa, velký jazyk, nižší postava, krátký krk, široké ruce, krátké prsty ¢náchylnost k určitým nemocem - změněná funkce štítné žlázy, nemoci respiračního traktu, srdeční vady, snížená imunita, poruchy zraku a sluchu, vždy je přítomna mentální retardace různého stupně. ¢ ¢ EDWARDSŮV SYNDROM ¢nadpočetný 18. chromozóm ¢výskyt 1:7500 ¢malá ústa a nos, duševní zaostalost ¢typické postavení prstů na ruce, kdy 2. a 5. prst jsou překříženy přes 3. a 4. ¢90% postižených umírá do 6 měsíců po narození SCREENINGY ¢ ¢Jsou to vyšetření z malého vzorku kapilární krve novorozence k odhalení některých vzácnějších nemocí, které by při pozdějším rozpoznání mohly způsobit trvalé postižení vývoje dítěte, jeho schopností a dovedností. ¢Jsou to vyhledávací vyšetření prováděná u všech narozených dětí. V případě pozitivního výsledku je pak dítě vyšetřováno zevrubněji. ¢Kapilární krev se obvykle odebírá z patičky dítěte. Odhalit se tak dá porucha funkce štítné žlázy, dále onemocnění na podkladě vrozené vady látkové přeměny (fenylketonurie) a nově se zavádí i další vyšetření jako je například porucha hormonů nadledvin (adrenální hyperplazie). ¢Mezi screeningová vyšetření na porodnici patří také vyšetření oční čočky, pomocí kterého lze vyloučit její vrozený zákal. V posledních letech se rozšířilo i včasné vyšetření ledvin a kyčlí novorozenců ultrazvukem. ¢ AUTOZOMÁLNĚ RECESIVNÍ CHOROBY ¢ FENYLKETONURIE ¢vrozená porucha metabolismu aminokyseliny fenylalaninu, který nemůže být přeměněn na tyrosin, a tudíž se odbourává na jiné produkty = to vede k poškozování CNS a následné mentální zaostalosti ¢neléčené onemocnění může CNS způsobit těžké defekty ¢výskyt je asi 1:10000 narozených ¢matky i s lehčí formou onemocnění musí během těhotenství dietu přísně dodržovat, jinak hrozí poškození vývoje plodu ¢ ¢ CYSTICKÁ FIBROSA ¢postihuje žlázy s vnější sekrecí (pankreas, játra) ¢v plicích se tvoří vazký hlen, vedoucí k respiračním potížím ¢sekundární infekce dýchacích cest může vést až k vážnému poškození plic, i smrti, ucpávání žlučovodů zase vede k poruchám trávení ¢Viníkem je mutace CFTR (Cystic fibrosis transmembrane conductance regulator) genu, díky které je produkován chybný protein způsobující nefunkčnost membránových kanálků v postižených buňkách ¢https://www.youtube.com/watch?v=BOCVNESPs8g ¢ ZDROJE ¢Brian Ward, Péče o dítě 0-3 roky, Osvěta 1996, 264 stran, ISBN: 80-88824-45-1 ¢Gisela Sommer, Dětské nemoci,Vašut 2007, 323 stran, ISBN:978-80-7236-526-5 ¢Miroslav Matoušek, První rok dítěte, Avicenum Praha 1987, 3 vydání, 264 stran, ISBN:08-012-87 ¢ ¢