= = Kartografie je umění kresby map a plánů a patří k nejstarším dovednostem člověka. Slovo kartografie pochází z řečtiny a skládá se ze slov chartés = list papyru (původní význam) a graphein = rýt, psát. Uvod-studium předmětu kartografie Postavem kartografie v systému věd Ys www geogr mum.cz Kartografie jako samostatný vědní obor a její definice Definice mapy, atlasu, glóbu a produktů digitální kartografie Struktura a Členění kartografie, Dějiny kartografie Kartografie je vědní obor, jehož výsledkem jsou kartografická díla mapy, atlasy, glóby ať analogové nebo digitální (počítačová kartografie, GIS,...) http://chartae-antiquae.cz/cs/globes/25477 Postavení kartografie v systému věd Kartografie jako samostatný vědní obor a její definice Definice mapy, atlasu, glóbu a produktů digitální kartografie Struktura a Členění kartografie, Dějiny kartografie Úvod-studium předmětu kartografie Úkolem kartografie je poznání a výzkum skutečností v prostoru a čase k čemuž kartografie používá specifické matematické a grafické postupy As = S - s s = R

■ i| 1.1 Prnvozni vrstvy * ř 1 ■>' 1 r-rn n ■■: ■'. in,i ■. :■ | ■. i r i' -. • 11 ■ J * UiEupni fimil* ■> ' TrdiHkatiPS 7 JtdnotkyPO luĽfii minii ny SI Dft H DZP □ Z*Oj miluji. HúIWaI OuJíMy MlHn- I i'inl.iv.i-1 phKhy ■ fi(R ľí E Plynovody Hynouaty ■ rJnti-buŕm ■; íl radimu* Z*wtinA - phnKnřwlř . Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce map. 2. Kartografie je technická disciplína, která studuje a rozvíjí vědeckotechnické metody a procesy sestavování a reprodukce map. 3. Kartografie je praktická činnost, jejímž účelem je vyhotovování map. 4. Kartografie je prostředek jak převést prostorové vztahy předmětů a jevů reálného světa na Zemi do roviny nebo modelového prostoru. 5. Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. V této souvislosti mohou být za mapy považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy, zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku. Sestavování druhů ma z dálkový prllzkum Země predpovední modely (O201Q CHMU 6. Kartografie je věda o zobrazování a studiu prostorového rozmístění, spojení a vzájemných vazeb jevů přírody a společnosti (i jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově znakových modelů kartografických vyobrazení. 7. Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. 8. Kartografie je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci vizuálních (nebo virtuální) reprezentaci geoprostoru (map), které umožňují výzkum, analýzu, pochopenia komunikaci informací o tomto prostoru. Definice mapy 1. Mapa je zmenšeny generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich časti, převedený do roviny, nebo zmenšeného prostorového modelu pomoci matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením, nebo volným měřítkem digitálního prostorového modelu), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů. (volná interpretace normy ČSN 730402) 2. Mapa je zmenšené zevšeobecněné, zobrazeni povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematických pravidel na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístěni a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. (International Cartographic Asociation /ICA/) Definice atlasu, glóbu a plánu KT* Atlas map zpracovaných, podle jednotné koncepce, ■■^ jediného knižního svazkuj tobrazení vesmírného tělesa s mapovým PI; velkéi (kartograficl fciť*t béz pc M2 idbráz^i) a I étt&Utt%i$H&1#8äsa h u ve vzta h ů /Základní členění kartografie (1) na: a) Všeobecnou kartografii tj. nauku o mapách s obecnými přístupy ke studiu map, výkladům mapové symboliky, třídění map, základním uživatelským úlohám, dokumentaci, rozboru map a historii kartografie b) Matematickou kartografii tj. teorie zobrazování zemského tělesa na referenční těleso Země (elipsoid, koule) a dále na zobrazovací plochu mapy (rovina), vlastnosti jednotlivých kartografických zobrazení (tvar geografické sítě, průběh jednotlivých zkreslení-délek, úhlů, ploch apod.) c) Kartografickou tvorba map, tj. redakce a sestavování map včetně vlastní kartografické činností se sestavováním mapového obrazu (výběr prvků mapy, návrh zobrazení jazyka mapy, generalizace mapového obrazu a výsledné vykreslení mapy) ŕ Základní členění kartografie (2) na: d) Kartografickou polygrafii a reprodukci tj. na postupy a úkony sloužící pro polygrafické zpracování mapy a rozmnožení a vytištění mapy z podkladů vytvořených v rámci kartografické tvorby e) Kartometrie tedy měření na mapách a zjišťování kvantitativních údajů z map f) Morfometrie a určování morfometrických charakteristik z map. V morfometrii i v kartometrii se vlastně jedná o opačné postupy oproti vzniku mapy, protože naměřené údaje z mapy jsou vlastně odhady skutečných údajů. Základní členění kartografie (3) na: g) Kartografické metody výzkumu, které sestává z širokého spektra kartografických otázek: vědecká syntéza a analýza, vyhodnocování kartografických informací obsažených v mapách, problematika matematického a logického zpracování a vyhodnocení map,uživatelské aplikace, obsahovou úplnost, struktura vzájemných vazeb; geometrická přesnost, vhodnosti grafického zobrazení mapových značek h) Kartografická informatika (kybernetická kartografie) tj, vazba na geografické informační systémy. Kartografická informatika vytváří simulační matematicko-logické modely geografických reálií. V současnosti bychom do této skupiny mohli řadit i tzv. počítačovou kartografii (počítačové mapování, desktop mapping) neboli tvorbu digitálních map. Členění kartografie na teoretickou Do teoretické části náležej^ e sledíc? historický vývoj děj rtogŕ^fie, ale odnocení starých mapových děl...- - a) Dějiny kartograf zahrnují rovněž Huů b) Matematická kartografie, která pojednává o matematických základech mapy, tedy zobrazení, zkreslení, transformace ... c) Kartografická generalizace se zabývá problematikou zobecnění a výběru mapového obsahu a přechody od jedné měřítkové řady ke druhé d) Kartografická interpretace řeší principy grafického vyjadřování jednotlivých prvků mapy e) Kartometrie se zabývá měřením na mapách. Stanovuje z map délky, úhly a plochy daných objektů v terénu. Členění kartografie na teoretickou a praktickou Do praktické části náleíííí! b) ^| Cum f kartografická díla. Sestavování a redakcď£S|ip zálifnují The kidp.py m. . a digitálních geografických ■ Owíkjpnwnt in při... (Jniiflird JikiyMiunuiHdi a) Kartografická dokumentace, přimteré se shromažďují publikovaná Profpcl carrpiljtk.. PTOfrti confcguíJ.. Afh-iiKed eomfn.. CpfTtvnftcrbtiyi I E.arHng ttte Uain inf c) Kartografická re p roctu kcé;- *ftte rá / za m/vá. rozmnožování, tisku^IÍM produktů. j funnlngcn topolicons b h tip compilrfig ind msiilling KDE h far mikŕ and ůiher juhiuK " s tvorbou map pracemi pn Členění kartografie podle typu technologie použité při tvorbě a presentaci kartografických děl: Podle použití technologie na výrobu kartografického produktu lze rozdělit na postupy čistě analogové nebo digitální nebo jejich kombinaci Podle typu vstupních a výstupních dat na rastrová a vektorová s jejich výhodami a nevýhodami Podle typů presentace lze rozdělit kartografii na interaktivní, multimediální, webovou, kybernetickou, prostorově geoinforma ční, ... Členění kartografie podle typu a obsahu kartografických děl na: Všeobecně fyzicko-zeměpisné mapy Námořní, vojenské a topografické mapy Letecké, navigační, turistické a cestovní mapy Velko, středně a malo měřítkové mapy Národohospodářské mapy Mapy tematické - geomorfologické, klimatické, hydrologické, tektonické, botanické, půdní, zoogeografické Mapy sociálně ekonomické Mapy katastrálni Kartogramy a kartodiagramy Kartografická díla v geografických informačních systémech a geoinformačních technologiích antika - řecko současná kartografie má základy položené před více než 2 000 lety ve starém Řecku Milétský filosof Anaximandros -autor 1. řecké mapy (kolem 550 př.n.l.) v Řecký matematik Thalet z Milétu - mapa hvězdného nebe Aristoteles - dokázal kulatost Země Eratosthenes z Kyreny - spočítal obvod Země a délku poledníkového oblouku „otec kartografie" Klaudius Ptolemaios - dílo „Geografia" - soubor 8 knih z oblasti geografie Anaximandrova mapa světa Ptolemaiova mapa světa V f rímska kartografie čerpala z řecké kartografie stala se úpadkovou kartografií - mapy postrádaly matematický základ byly to pouhé náčrty pochodových vzdáleností mapy byly vytvářeny pouze pro vojáky a pro administrativní účely Pochodová mapa - výřez Peutingerovy mapy (Istanbul a okolí) KARTOGRAFIE STŘEDOVĚKU - T«f d Ira Oceánům Schéma O-Tmap další období úpadku kartografie ■ jediným přípustným výkladem vědění byla Bible ■ Země je okrouhlá nebo hranatá deska, jejímž středem je Jeruzalém ■ O-T mapy (Orbis Terrarum) -kompozice písmena O s vestavěným T ■ rukopisná kruhová mapa světa s českým textem obsažena v kronice Vavřince z Březové ■ další mapy - pásmové Rukopisná kruhová mapa světa Vavřince z Brezová J'fflfžfe';, mapy pro mořeplavbu mapy kompasové - podrobné mapy mořského pobřeží vytvářeli je Italové, Portugalci, Španělé, Holanďané a Francouzi ve 13 . - 14. stol. na vodní hladině síť směrových růžic - 16 nebo 32 paprsků do světových stran přehled údajů o vzdálenosti k pobřeží, tzv. portulán -portulánové mapy podrobně zakresleno hlavně pobřeží - vnitrozemí prázdné - „hic sunt /eones" (zde jsou lví) kompasové mapy tvoří přechod k renesanci kartografie - využívaly se ještě v 18. století mimoevropská kartografie - Kartografie islámu - měla určitou návaznost na řeckou kartografii, byly sestavovány cestopisy doplněné množstvím nových poznatků Arabové byli úspěšní v oblasti matematiky, astronomie, geografie, kartografie přeložili Ptolemaiovo dílo, znali a používali kompas, prováděli přesná astronomická pozorování a geodetická měření Kartografie čínská - nejstarší dochované mapy - 2 mapy na hedvábí (topografická a vojenská), Číňané znali kompas, gnómon (sluneční hodiny), papír, prováděli nivelaci. Mapa Číny 1 : 5 mil ve 3. stol. n. I. Mapy Mayů a Aztéků - mapy velmi dekorativní kartografie novověku - ■ Renesance kartografie - spojeno se jmény: Leonardo da Vinci, Mikuláš Koperník, Giordano Bruno, Gallileo Galilei ■ nahrazení Ptolemaiovské geocentrické teorie soustavy světa systémem heliocentrickým, který doložili matematickými zákony ■ důležitý mezník pro kartografii - vynález knihtisku (cca 1450) Janem Guttenbergem ■ období objevitelských cest - přelom 15. a 16. století - Kryštof Kolumbus (objeveníamerického kontinentu) - mapa Nového SVěta Z r. 1500 ■ kartografove se podíleli i na pojmenování nově objevených oblastí -název „Amerika" je podle italského mořeplavce Ameriga Vespucciho ■ obnovena představa o kulatosti Země (obeplutí zeměkoule) ■ tvorba globů na přelomu 15. a 16. století - M. Behaim, J. Schóner počátky atlasové kartografie - konec 16. stol. - rozvoj atlasové kartografie - zpracování v kartografických domech Gerardus Mercator - „otec nizozemské kartografie"- autor mnoha map, atlasů a globů - poprvé použit pojem „atlas" první vydání (1604) Mercatorův atlas - 107 map, ve 40. vydání už 541 map veduty - panoramatické pohledy na města - „první" pohledové plány měst Veduta německého města (1682) Nejstarší panorama Prahy (1493) nejstarší mapy čech Klaudyánova mapa (1518) rozměr mapy 1260 x 640 mm, měřítko cca 1 : 637 000 mapa rozdělena do 2 částí: horní část-erby jednotlivých zemí, rodů a významných měst a 2 alegorie (kritika české nesvornosti), dolní část- vlastní mapa o rozměrech 460 x 550 mm mapa Čech orientovaná na jih, 280 mapových značek a českých sídelních názvů (města, hrady, kláštery), rozlišení víry (katolíci, husité), horopis -opakovaná značka listnatého porostu, jediný popis Krkonoss, popis řek -Wltawa, Labe, Ohrze, Gizera, Worlice, Sazawa, zemské stezky značeny nejstarší mapy čech - Crigingerova mapa Čech (1568) rozměr mapy 486 x 421 mm měřítko cca 1 : 683 500 byla oválná - ohraničena dvěma okrouhlými oblouky zobrazeno 292 sídel, český a německý popis chudý horopis - kopečky Aretinova mapa Čech (1619) měřítko 1 : 504 000 zobrazeno 1157 osídlených měst, jmenný rejstřík a souřadnice, zákres politického rozdělení Čech na 15 krajů rám nese mílovou stupnici popis německý a český, často vydávána v nizozemských a anglických atlasech v r nejstarsi mapy cech Aretinova mapa Čech 1690 nejstarší mapy čech - Vogtova mapa Čech (1712) rozměr mapy 853 x 656 mm měřítko cca 1 : 396 200 první česká mapa s tematickým obsahem : vedle sídel, řek a hlavního horstva jsou smluvenými značkami zobrazeny doly na zlato, stříbro, rudy, sklárny, hutě na železo,vinice, celní stanice a naleziště perlorodek na řekách mapový obraz vložen do zeměpisné sítě o intervalu 2r-zobrazení nelze určit uložena v Historickém ústavu AV ČR v Praze 11 V^^kltaft4itt nejstarší mapy moravy Fabriciova mapa (1569) rozměr mapy 946 x 846 mm měřítko cca 1 : 288 000 zobrazuje Moravu a část Dolních Rakous popis je německý a český reliéf vyznačen kopečkovou metodou zakresleny a popsány všechny přítoky horní Moravy Komenského mapa (1624) rozměr mapy 540 x 440 mm měřítko 1 : 470 000 mapu sestavil na základě svých cest po Moravě - opravoval nepřesnosti Fabriciovy mapy podrobná síť vodních toků terén vyznačen kopečkovou metodou síť zeměpisných souřadnic a na okraji sáhové měřítko nejžádanější mapa své dobv tohoto území nejstarší mapy slezska Helwigova mapa (1561) rozměr mapy 816 x 669 mm - čtyřlistá, byla množena z dřevorytu - originál se nedochoval ■ měřítko 1 : 550 000 jižní orientace mapy zdůvodněna požadavkem, aby řeka Odra tekla na mapě z Dolního do lHorního Slezska, tj. od Opavy k Vratislavi mapa obsahuje 242 sídel, kláštery a zámky nepřiměřená kresba horopisu - příliš vyniká obraz Sněžky vojenské mapovaní v českých zemích 4* http://Dldm4ps.geDlat1.cE i. vojenské mapování: 1764 ii. vojenské mapování: 1810-1866 iii. vojenské mapování: 19. stol.-30.léta 20 stol. vojenské mapování v čssr od roku 1953 současna statni produkce www.cuzk.cz/Urady/Zememericky-urad/Zememericky-urad.aspx