Katedra geografie, PdF MU
Ze0153 Užitečná geografie
Podzim 2017
2
Obsah předmětu
1. Regionální rozvoj v praxi – aplikace versus teorie.
2. Optimalizace rozhodování při orientaci v terénu za zhoršených
podmínek.
3. Rozhodování v pozitivních vyhledávacích procedurách pro
lokalizaci lidských aktivit v krajinném plánování.
4. Rozhodování v negativních vyhledávacích procedurách pro
lokalizaci lidských aktivit.
5. Hodnocení území z hlediska rizik.
6. Rozhodování v území za výskytu rizik.
PedF, katedra geografie 3
Literatura k studiu
 WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et. kol. Regionální rozvoj. 1.
vydání. Praha:Linde Praha, a.s., 2008. 474 s., ISBN: 978-80-7201-
699-0.
 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. vyd.
Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, 455 s. ISBN: 978-80-7380-086-4.
 DOLEŽAL, J. MÁCHAL, P. LACKO, B. a kol. Projektový
management dle IPMA. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009.
512 s. ISBN: 978-80-247-2848-3.
 HRON, J. Teorie řízení. 4. vydání. Praha: Česká zemědělská
univerzita v Praze, 2003. 138 s., ISBN: 80-213-0695-5.
 Kolektiv autorů. Místní Agenda 21 - Informace, postupy, kritéria. 1.
vydání. Praha. Ministerstvo životního prostředí. 2006.
 MALINOVSKÝ, J, KUTSCHERAUER, A., SUCHÁČEK, J. Regionální
management. Management regionů a obcí. 1. vydání. Ostrava. VŠBTU
2003.
 Příprava, tvorba a realizace strategických plánů obcí
a mikroregionů. Studijní opora vzdělávacího programu. Ostrava,
červen 2006.
PedF, katedra geografie 4
Zajímavá literatura?
 Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
 Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání
 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
 Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o
změně některých zákonů.
 Zákon č. 239/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
PedF, katedra geografie 5
Webové odkazy
 Strategie pro Brno - http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-
mesta/koncepcni-dokumenty/strategie-pro-brno/#c4460353
 Územní plán města Brna - http://gis.brno.cz/ags/upmb/
 Regionální inovační strategie - http://www.brno.cz/podnikatel-
investor/risjmk/
 Územně analytické podklady 2014 - http://www.brno.cz/sprava-
mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-
planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/uzemne-analyticke-podklady-
2014/
 Portál KRIZPORT - http://krizport.firebrno.cz/.

6
Koncepce seminářů
 Výuka probíhá podle rozvrhu každý týden v čase
seminární skupiny.
 Druhy seminářů:
 Přednáškové
 Cvičící
 Konzultační
 Evaluace a hodnocení
7
Témata cvičení
1. Analýza SWOT vybrané školy.
2. Analýza rizik vybrané školy.
3. Návrh krizového plánu školy.
 Každý ze zadaných cvičení bude mít ještě další podúkoly.
 Vypracování cvičení je podmíněno účastí na pedagogické praxi ve
fakultní škole.
PedF, katedra geografie 8
Lokální
a
regionální
rozvoj ČR
Teoretické základy
PedF, katedra geografie 9
Regionální rozvoj
 Praktická/aplikační disciplína.
 Využívá regionálních a společenských věd jako je
sociální geografie, regionální ekonomie,
sociologie, ...
 Je vstupem pro regionální politiku a regionální
plánování.
PedF, katedra geografie 10
Regionální rozvoj
Zabývá se:
 faktory, ovlivňujícími rozvoj regionů,
 aktéry, podílejícími se na regionálním rozvoji
a ovlivňovanými regionálními procesy,
 mechanismy vztahů mezi aktéry RR a mechanismy vlivu
faktorů na aktéry RR – regionálními procesy a jejich
změnami/utvářením,
 vývojem regionů a regionálními rozdíly,
 regionální politikou – jejím zaměřením, účinností, ...
 regionálním plánováním.
PedF, katedra geografie 11
Co je to rozvoj území?
Rozvoj je buď:
 změna kvality (k lepšímu!)
 změna kvantity = růst
 Rozvoj území je vázán na sociálně-ekonomické jevy, procesy a jejich
aktéry.
„Typologie“ rozvojových procesů aneb regionální rozvoj =
 Ekonomický rozvoj
 Sociální rozvoj
 Územní rozvoj
 Kulturní rozvoj
Aktéři regionální rozvoje
 Shareholders: ti co rozhodují (vlastní aktéři, vlastníci, akcionáři).
 Stakeholders: ti o kterých je rozhodováno (jsou aktéry, ale je na ně
působeno jako na objekty).
 Individuální osoba: člověk jako jedinec.
 Kolektivní osoba: sociální organizace (např. skupiny jedinců), které
také něco činí.
PedF, katedra geografie 12
Exogenní regionální rozvoj (ExoRo)
 První snaha o rozvoj regionů při kombinaci jak zásahů
státu (pomoc s vyrovnáváním těm zaostávajícím), tak při
zachování individualistické iniciativy (umožnění rozvoje
bez výrazného omezování těch, kteří „na to mají“).
 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 -
http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-
0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf.
PedF, katedra geografie 13
Na co měl rozvoj reagovat?
 Problémy se měly objevovat tam, kde příliš mnoho lidí
obdělávalo půdu (venkov) nebo kde bylo mnoho lidí bez
práce (omezovaly tak transfer zisku a pracovní síly
nutný k růstu měst a průmyslu /příp. jiných regionů/ a
bránící konkurenceschopnému a efektivnímu
zemědělství či průmyslu v oblasti z mnoha
nezaměstnanými).
 Proto se předpokládalo, že tyto stagnující regiony je
nutno spojit s dynamicky se rozvíjejícími centry (póly).
Podobně se přistupovalo i k jiným regionům
přispívajícím ke kumulativním nerovnostem.
PedF, katedra geografie 14
Kritika ExoRo (4D)
 Dependantní (závislostní) rozvoj (spoléhání na
neustálé subvencování a rozhodování vnějších
agentů).
 Distorzní rozvoj (prosazoval jeden sektor, vybraná
sídla a určitý typ podnikání, ale ostatní opomíjel
a např. nebral v úvahu ne-ekonomické aspekty
venkovského života.
 Destruktivní rozvoj (vymazal kulturní
a environmentální odlišnosti venkovských
a zaostávajících oblastí).
 Diktující rozvoj (utvářen vnějšími experty
a plánovači).
PedF, katedra geografie 15
Endogenní regionální rozvoj
(EnRo)
reakce na problémy ExoRo zřejmé od 80. let
PedF, katedra geografie 16
Klíčový princip
 Specifické zdroje (přírodní, lidské a kulturní) dané
oblasti jsou zdroji jejího trvale udržitelného rozvoje.
PedF, katedra geografie 17
Dynamická síla
 Místní iniciativa a podnikavost.
PedF, katedra geografie 18
Veřejná správa jako strůjce
regionální rozvoje
PedF, katedra geografie 19
Veřejná správa a občan!
 Veřejnou správu chápeme jednak jako činnost ve smyslu vydávání
správních aktů, služby občanům apod., a jednak jako souhrn institucí,
které tyto činnosti přímo nebo zprostředkovaně vykonávají.
 Správa (administration) je „obecné označení institucionalizované
kontrolní a regulativní činnosti týkající se především veřejných
záležitostí.“ (Velký sociologický slovník, str. 1212).
 Správa – záměrná činnost nebo soubor takových činností, které sledují
dosažení určitého cíle, jímž je udržení nebo obnovení určitého
žádoucího stavu a současně jde i o zajištění těch procesů, jimiž se
správa uskutečňuje. (Mates, Wokoun, str.134)
Co to je veřejná správa?
PedF, katedra geografie 20
 Veřejnou správu lze chápat jako správu veřejných
záležitostí ve veřejném zájmu. Složitým problémem je
určení, kdy se určitá záležitost stane veřejnou.
 Pro soukromou správu je charakteristické, že může
zavazovat pouze osoby, které jsou ve specifickém vztahu
k dané správě, zejména osoby příslušející k organizační
struktuře subjektu soukromé správy, např. zaměstnanci
podniku nebo členové spolku.
Co to je veřejné a soukromé?
PedF, katedra geografie 21
Znaky veřejné správy
 Vázána legislativně (zákony, normy, předpisy, nařízení
apod.).
 Přesné vymezení kompetencí osob a činností.
 Veřejný zájem – občané participují na řízení obce atd.
 Organizovaná činnost svěřená subjektům /instituce, aktéři/
 Subsystémy – veřejná správa a samospráva.
PedF, katedra geografie 22
Schéma veřejné správy
PedF, katedra geografie 23
VS jako činnost
 Činnosti, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani
vládou a které jsou vykonávány orgány, jež nejsou orgány
moci zákonodárné, soudní ani vládní. Na rozdíl od
soukromé správy platí, že orgány veřejné správy mohou
svoji činnost vykonávat pouze na základě zákonů a
v jejich mezích. (Wokoun: str.135).
 Je vykonávaná zákonem zmocněnými subjekty na základě
zákona v rozsahu přikázané působnosti a pravomoci.
PedF, katedra geografie 24
VS jako souhrn institucí
Instituce vykonávající přímo nebo zprostředkovaně veřejnou správu:
 Ministerstva.
 Ostatní ústřední orgány státní správy.
 Územní orgány státní správy.
 Veřejné ozbrojené i neozbrojené sbory (Policie, Hasičský
záchranný sbor).
 Kraje (veřejnou správu vykonávají v rámci přenesené státní správy
a samostatné působnosti).
 Obce (veřejnou správu vykonávají jak formou na ně přenesené
státní správy, tak realizací samostatné působnosti).
 Další instituce (profesní komory, vysoké školy, nadace atd.).
PedF, katedra geografie 25
VS jako souhrn institucí
Instituce, jejichž poslání je zcela jiné nebo převážně jiné (případ vlády)
než výkon veřejné správy, ale přesto částí své činnosti veřejnou správu
ovlivňují:
 Parlament.
 Vláda.
 Ústavní soud.
 Obecné soudy.
 Další instituce jako např. Nejvyšší kontrolní úřad.
PedF, katedra geografie 26
VS jako souhrn institucí
Instituce z hlediska subjektů veřejné správy:
 Stát (státní orgány).
 Územní samosprávné celky (obce, kraje).
 Jiné subjekty.
PedF, katedra geografie 27
VS jako souhrn institucí
Instituce z hlediska územního působení:
 Úroveň ústřední (celostátní, republiková)
 Úroveň územní (regionální), s dalším členěním:
úroveň krajská,
úroveň okresní/obvodní,
úroveň obecní (místní, lokální),
jiné úrovně vybočující z krajského,okresního a obecního
územního členění.
PedF, katedra geografie 28
Státní správa
 Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem
a svým charakterem představuje realizaci moci výkonné.
 Státní orgány – Vláda ČR, ministerstva, ostatní ústřední
orgány státní správy, krajské úřady, odborné územní
správní úřady (odvětvová působnost), veřejné ozbrojené
sbory.
 Vykonávaná pomocí zákonů – Ústava ČR a ostatní
zákony.
PedF, katedra geografie 29
Státní správa na regionální úrovni – kraje
 Zákonem č. 347/1997 Sb., o zřízení vyšších územních
samosprávných celků a zákonem č. 129/2000 Sb. ve znění zákona
320/2001 Sb., 450/2000 Sb., zákona 231/2002 Sb. (úplné znění
3/2003 Sb.) a č. 135/2011 Sb. byly zřízeny kraje jako územní
společenství občanů.
 Kraj je veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a vlastní
příjmy. Hospodaří podle vlastního rozpočtu.
 Státní správu vykonávají kraje v tzv. přenesené působnosti (např.
školství, kultura, životní prostředí, vnitro, doprava atd.).
 Další instituce zřízené státem – Finanční ředitelství, Celní ředitelství,
Krajská správa Policie ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových, Krajská hygienická stanice, Obvodní báňský úřad,
Český statistický úřad, Česká inspekce životního prostředí, Česká
obchodní inspekce, Úřad práce atd.
PedF, katedra geografie 30
Státní správa na regionální úrovni – okresy,
územní obvody
 Detašovaná pracoviště centrálních institucí:
 Územní odbor Policie ČR
 Okresní správa sociálního zabezpečení
 Finanční úřad
 Katastrální úřad
 Celní úřad
 Územní vojenská správa
 Správa národního parku
PedF, katedra geografie 31
Státní správa na regionální úrovni – ORP
 Zřízeny v ČR od 1.1.2003 – 205 ORP (zákon č. 314/2002
Sb. a vyhláška č. 388/2002 Sb.).
 Min. obyvatel obvodu – 15 000.
 VS jako činnost – evidence obyvatel, vydávání
občanských průkazů a cestovních dokladů, řidičských
průkazů a evidence motorových vozidel, odpadového
hospodářství, ochrana životního prostředí, doprava a
silniční hospodářství, sociálně právní ochrana dětí, péče o
staré a zdravotně postižené občany, péče o
nepřizpůsobivé občany.
PedF, katedra geografie 32
Státní správa na regionální úrovni – OPOÚ
 V ČR 388.
Pro občany ve vymezeném území nejčastěji:
vedou matriku,
zajišťují agendu stavebního úřadu.
PedF, katedra geografie 33
Státní správa na regionální úrovni – obce
Formou nařízení obce řeší na základě příslušných zákonů
a v jejich mezních např.:
vyhlášení chráněných územní nebo stavebních
uzávěr,
koeficient daně z nemovitostí,
úseky místních komunikací s nezajištěnou
sjízdností,
mimořádná veterinární opatření,
provedení krizových opatření,
nakládání s povrchovými vodami,
užívání paliv a spalování rostlinných materiálů.
PedF, katedra geografie 34
Samospráva
 Samospráva představuje určité společenství, jehož
členové si sami vedou své záležitosti. Pro samosprávu je
charakteristická demokratičnost ve vytváření základních
samosprávných orgánů a podřízenost nebo alespoň
odpovědnost ostatních samosprávných orgánů základním
orgánům.
 Základní funkcí je spravování záležitostí určitého
společenství, jeho reprezentace a vyjadřování zájmů
tohoto společenství a to s účastí členů příslušného
společenství.
PedF, katedra geografie 35
Samospráva
 Veřejnoprávní – funkce jsou vykonávány samosprávnými
orgány.
 Soukromoprávní – převažují instituce typu občanských
sdružení.
 Ústava rozlišuje dva stupně samosprávy. Základními
územními samosprávnými celky jsou obce a vyššími
územními samosprávnými celky jsou kraje.
PedF, katedra geografie 36
Samospráva – obce
 Obec je základní jednotkou územní samosprávy – územní
společenství občanů, majících právo na samosprávu.
 Obec má vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu, úkolem
obce je pečovat o všeobecný rozvoj svého území a potřeby občanů.
Při plnění těchto úkolů musí chránit též veřejný zájem.
 Obec pečuje o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče,
uspokojování potřeby bydlení, ochrany zdraví, rozvoj dopravy a spojů,
výchovu a vzdělávání, kulturní rozvoj, ochranu veřejného pořádku,
požární ochranu atd.
 Obec může zřizovat obecní policii, zakládat právnické osoby, vytvářet
organizační složky obce.
PedF, katedra geografie 37
Nejčastější organizace zřizované obcí I.
 Zřizované na základě § 35a (odst. 1) zákona o obcích. Příklad – město Blansko.
 Příspěvkové organizace:
 Kulturní středisko města Blanska
 Městská knihovna Blansko
 Nemocnice Blansko
 Mateřská škola Blansko, Těchov 124, příspěvková organizace
 Mateřská škola Blansko, Rodkovského 2a, příspěvková organizace
 Mateřská škola Blansko, Divišova 2a, příspěvková organizace
 Mateřská škola Blansko, Údolní 8, příspěvková organizace
 Mateřská škola Blansko, Dvorská 96, příspěvková organizace
 Základní škola Blansko, Erbenova 13
 Základní škola Tomáše Garriqua Masaryka Blansko, Rodkovského 2
 Základní škola a Mateřská škola Blansko, Dvorská 26
 Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17PedF, katedra geografie 38
Nejčastější organizace zřizované obcí II.
 Obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí statutárního
města Brna:
 Brněnské komunikace, a. s. (100 % majetková účast)
 Dopravní podnik města Brna, a. s. (100 % majetková účast)
 Lesy města Brna, a. s. (100 % majetková účast)
 Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a. s. (100 % majetková
účast)
 SAKO Brno, a. s. (100% majetková účast)
 STAREZ-SPORT, a. s. (100 % majetková účast)
 Technické sítě Brno, akciová společnost (100 % majetková účast)
 Teplárny Brno, a. s. (100 % majetková účast)
 Veletrhy Brno, a. s. (100 % majetková účast)
 Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. (51 % majetková účast)
PedF, katedra geografie 39
Samospráva – orgány obce
 Zastupitelstvo – výkonný orgán obce, má konečné slovo
v rozhodování (schvaluje program rozvoje obce, území a regulační
plán, schvaluje rozpočet a závěrečný účet, volí starostu,
místostarosty, členy rady, zřizuje a ruší výbory apod.).
 Rada – Radu tvoří starosta, místostarostové a další členové rady
volení ze členů zastupitelstva. V obcích, kde je zvoleno méně než 15
zastupitelů, se rada nevolí a její pravomoc vykonává starosta. Schůze
rady nejsou veřejné. Rada je výkonným orgánem obce v oblasti
samostatné působnosti.
 Komise – Komise zřizuje rada jako své iniciativní a poradní orgány.
Pokud rada není, zřizuje komise zastupitelstvo.
 Výbory – Zastupitelstvo zřizuje vždy kontrolní a finanční výbor. V čele
výboru je vždy zastupitel. V částech obcí mohou být osadní výbory.
PedF, katedra geografie 40
Samospráva – orgány obce
 Starosta – zastupuje obec navenek. Je odpovědný
zastupitelstvu. Svolává a řídí jednání zastupitelstva
a rady. V čele statutárního města je primátor!
 Obecní/městský úřad – úřad tvoří starosta,
místostarostové, tajemník a zaměstnanci zařazení do
obecního úřadu. Tajemník je zřizován v obcích
s rozšířenou působností. Plní hlavně úkoly v přenesené
působnosti a vede chod celého úřadu. U statutárních měst
magistrát města!
PedF, katedra geografie 41
Samospráva – orgány kraje
 Zastupitelstvo – volený výkonný orgán, schvaluje rozpočet, reguluje
regionální rozvoj, dopravu, školství atd.
 Rada – výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti
kraje. Při výkonu své působnosti odpovídá zastupitelstvu. Radu tvoří
hejtman, náměstek, náměstci hejtmana a další členové.
 Komise – Rada na pomoc k řešení problémů může zřizovat komise
jako iniciativní a poradní orgány – finanční, sportovní, zemědělská,
pro vnější vztahy atd.
 Výbory – Zastupitelstvo je oprávněno zřídit výbory jako své iniciativní
a kontrolní orgány (finanční, kontrolní výbor pro východu, vzdělávání a
zaměstnanosti).V kraji, v jehož obvodu žije podle sčítání lidu alespoň
5 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české, se obligatorně
zřizuje výbor pro národnostní menšiny.
PedF, katedra geografie 42
Samospráva – orgány kraje
 Hejtman – hlavním funkcionářem a reprezentantem kraje. Rada je
oprávněna ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
Hejtman je volen zastupitelstvem z řad jeho členů, podepisuje právní
předpisy kraje, jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu, svolává a
zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu
s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a rady.
 Krajský úřad – plní úkoly v samostatné působnosti uloženému mu
zastupitelstvem a radou, napomáhá činnosti výborů a komisí. Krajský
úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu.
V čele je ředitel. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
PedF, katedra geografie 43
Nejčastější organizace zřizované krajem
 V Jihomoravském kraji celkem 238 příspěvkových organizací.
 http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=56895&TypeID=2.
 Obchodní společnosti JMK:
 KORDIS JMK spol. s.r.o., provozovatel integrovaného dopravního systému
JMK (IDS JMK).
 Thermal Pasohlávky, a.s., společnost pro rozvoj rekreační a lázeňské zóny.
PedF, katedra geografie 44
PedF, katedra geografie 45
Pojďme do praxe!
Strategické řízení
a prostorové plánování
v podmínkách veřejné
správy
PedF, katedra geografie 46
Regionální rozvoj v praxi
 Pokud chceme aplikovat regionální rozvoj v praxi,
je nutné využívat místního potenciálu => viz
Endogenní rozvoj.
 Politické, ekonomické, sociální, kulturní, přírodní
a environmentální předpoklady tvoří základ
rozvoje území!
 Aplikace v praxi -> prostorové/regionální
plánování.
PedF, katedra geografie 47
Regionální
management
strategické řízení
Management
 Skupina lidí, řízení procesů, odborná disciplína, teorie a praxe.
 = řídící činnost, kdy subjektem řídícím i řízeným jsou lidé jako
jednotlivci nebo určité sociální skupiny.
 = řízení procesů se silným podílem lidí.
PedF, katedra geografie 48
Funkce managementu
1. Plánování
2. Organizování
3. Personalistika
4. Vedení
5. Kontrola
PedF, katedra geografie 49
Typy managementu
 Nejnižší stupeň – Management prvního stupně řeší
vztahy přímo mezi zaměstnanci. Manažeři na tomto stupni
dohlížejí na plnění práce.
 Střední stupeň – Do managementu druhého stupně patří
rozličná skupina vedoucích pracovníků – „middle
management“.
 Nejvyšší stupeň – Management z nejvyššího stupně
managementu podniku usměrňuje chod celého systému,
manažeři částečně přebírají odpovědnost za vlastníky
podniku a mají na ně velmi úzké vazby - „top
management“.
PedF, katedra geografie 50
Management
Základní činnosti manažera:
 strategie organizace či úseku,
 organizační struktura,
 pravidla práce,
 technické a prostorové uspořádání,
 vlastní plánování a řízení procesů,
 vnější vztahy,
 personální problematika.
PedF, katedra geografie 51
PedF, katedra geografie 52
Prostorové plánování
 Krajinné plánování – „botton down“ – deduktivní metoda.
 Strategické plánování – „botton down“ – deduktivní metoda.
 Komunitní plánování – „bottom up“ – induktivní metoda.
 Územní plánování – kombinace botton up a down.
 Co je výsledkem těchto procesů?
MOTTO
„Strategie je určení základních dlouhodobých cílů
subjektu, způsobu jejich dosažení a alokace zdrojů
nezbytných pro uskutečnění těchto cílů".
Jedna z nejstarších definic strategie od A. Chandlera.
PedF, katedra geografie 53
PedF, katedra geografie 54
 Strategie – z řeckého strategos (generál) + agein (vést). Označoval umění
a vědu, jak řídit vojenské operace.
 Strategie jako přirozený výběr – subjekty jsou vystavené mohutnému
tlaku prostředí a jsou nuceny se ustavičně přizpůsobovat vnějším
změnám.
 Strategie jako plán – vzniká jako výsledek systematických forem
plánování.
 Strategie jako posloupnost dílčích kroků – je adaptivním přístupem,
který na rozdíl od přirozeného výběru je důsledně řízený.
 Strategie jako kultura – je přístup, který je založený na zkušenostech,
invenci, předpokladech a představách reprezentantů subjektu.
 Strategie jako politika – vzniká po množství vnitřních střetů, ve kterých
aktéři (jednotlivci nebo skupiny) vyjednávají o svých zájmech (lobují) a
přijímají kompromisy.
 Strategie jako vize – jí dominuje jednotlivec nebo skupina, která
disponuje určitou vizí, kam se subjekt může, resp. by se měl dostat.
Proces strategického řízení
1. Strategická analýza
2. Strategický výběr (návrh strategie)
3. Implementace (realizace) strategie
PedF, katedra geografie 55
Strategická analýza
 Vytváří výchozí poznatkovou základnu umožňující pochopení
problémů strategie v organizaci (v našem případě v obci/škole).
 Účelem strategické analýzy tedy je formulovat klíčové vlivy na
současný a budoucí vývoj obce/školy a možnosti, jaké jsou
z hlediska prostředí (vnitřního i vnějšího) a kvalifikací
obce/školy dostupné.
 Strategická analýza by měla vždy být účelová, svým pojetím
dynamická a charakterem problémově orientovaná!
PedF, katedra geografie 56
Strategický výběr
 Klíčová – invenční, tvůrčí – fáze procesu.
1. Identifikujeme základní atributy (podstatné znaky) strategického
záměru – kde jsme a kam se chceme dostat?
2. Hledání, vytváření a formulování možných variant cest k dosažení
globálního cíle strategie.
3. Zhodnocení variant a výběr strategických možností – stanovení
strategických cílů a cest jejich dosažení.
PedF, katedra geografie 57
Implementace strategie
 Převod strategie do praxe.
 Způsob realizace postupů a metod stanovených v taktické fázi,
 úkoly, které je třeba provést,
 manažerskou zodpovědnost za úspěšné uvedení strategie do praxe,
 odpovědnost jednotlivých organizačních útvarů obce,
 způsob informačního zabezpečení procesu,
 zdrojové zajištění realizace celé strategie, vč. případných změn
v současném mechanizmu financování,
 personální zajištění procesu (stávajícími pracovníky, přeškolením
pracovníků, novými lidmi – zpravidla jde o jejich kombinaci),
 způsob provádění monitoringu průběhu realizace a dosažených
výsledků strategického plánu,
 využití strategie pro zlepšování resp. vytváření image obce.
PedF, katedra geografie 58
Strategické řízení ve veřejné správě
 Úroveň státu, kraje, obce.
 Hranice strategického rozhodování jsou určovány více politickými
podmínkami než stavem prostředí, dále omezeními investičního
kapitálu a svobody manažerů při změně strategie.
 Rozhodování je silně politicky ovlivněno!
 Strategické řízení ve veřejných službách – např. zdravotnictví
a společenská zařízení poskytovaná místní správou mohou mít ze
strategického hlediska problémy, protože jim nemusí být umožněno
ze svých služeb generovat výnosy, které je následně možno
investovat do vývoje.
 Strategická rozhodnutí mají jako dominantní formu snahu o vyšší
efektivitu a udržení, případně zlepšení služeb při omezených
nákladech.
PedF, katedra geografie 59
Strategické plánování
 = přístup (soubor dílčích metod a technik), jež může být použit v řadě
lidských činností, přičemž jednou z nich je oblast regionálního rozvoje.
 = systematický způsob jak organizovat změny a vytvářet v celé
společnosti široký konsenzus a společnou vizi pro lepší
(socio)ekonomickou budoucnost.
 = proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého
usměrňování nějaké činnosti, oblasti.
 Zásadním výstupem strategického plánování je Strategický plán.
PedF, katedra geografie 60
Proč strategicky plánují také obce?
 Protože si vzájemně konkurují – především o nové investice, pracovní
místa, obyvatele a návštěvníky.
 Protože to zlepšuje jejich pozici při získávání vnějších (zejména
dotačních) zdrojů.
 Protože jim to pomáhá sladit představy rozhodujících aktérů jejich
rozvoje a dosáhnout vyšší synergie.
 Protože to je způsob jak můžou aktivně ovlivňovat vlastní budoucnost.
PedF, katedra geografie 61
Strategický plán rozvoje
 Hlavním cílem zpracování strategického plánu rozvoje obce je
navrhnout pro stanovené období strategického plánu promyšlenou
množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje
obce realizovatelnou dostupnými finančními zdroji (včetně zdrojů EU)
pro toto období.
Strategický plán musí obsahovat:
 Definovaný cíl – čeho chceme dosáhnout.
 Způsoby, jakým cíle chceme dosáhnout (nástroje, projekty).
 Jak budou způsoby, kterými chceme cíle dosáhnout, zajištěny zdroji
(finančními, lidskými).
 Realizační infrastrukturu strategického plánu – materiální
a institucionální.
PedF, katedra geografie 62
 Definuje společné zájmy města, jejich obyvatel
a podnikatelských subjektů;
 bydlení a podnikání ve městě;
 koordinuje vynakládání veřejných investic z hlediska
územního a funkčního;
 definuje dlouhodobé záměry hospodářské a sociální
politiky města;
 posiluje vědomí sounáležitosti k městu a regionu
a odpovědnost za jeho rozvoj u místních obyvatel
a podnikatelů.
Co strategický plán řeší?
PedF, katedra geografie 63
 Dlouhodobost – plánování v dlouhodobém horizontu (10–15
let), nicméně realizace změn v horizontu kratším (tj. realizace
vlastních projektů) (3–5 let).
 Komplexnost a selektivnost – strategické plánování rozvoje
území je komplexním procesem, nutná systémová
provázanost, nicméně strategický plán nemůže řešit veškeré
aspekty sociálně-ekonomického rozvoje, proto je nevyhnutelná
selekce prioritních problémů a prioritních směrů rozvoje.
 Provázanost – nutná vnitřní provázanost jednotlivých kroků
v procesu strategického plánování; rozhodnutí učiněná
ve prospěch určité aktivity mají nepochybně zprostředkovaný
dopad na činnosti jiné.
Základní principy SP
PedF, katedra geografie 64
 Soustavnost – strategické plánování je neustálým procesem,
kontinuální hodnocení změn vstupních podmínek a
dosavadních výsledků tohoto procesu, modifikace jednotlivých
dílčích kroků na základě změněné výchozí situace.
 Otevřenost – jednak vůči veřejnosti (jejím podnětům i kritice),
jednak vůči novým stimulům a impulsům během přípravy,
projednávání, nebo po schválení v době realizace některých
strategických směrů vytyčených ve strategického plánu.
 Reálnost – stanovení reálně dosažitelných cílů jednak
z hlediska finančního, jednak z pohledu ekonomických
a sociálních podmínek.
Základní principy SP
PedF, katedra geografie 65
PedF, katedra geografie 66
Princip programování
Legislativa
Zákon 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v § 3 odst. 2 a 3
vymezuje:
 strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období
3–7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje,
poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady
pro vypracování regionálních programů rozvoje;
 státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument,
který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo
společně pro více podporovaných regionů.
Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že
strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně
tak.
PedF, katedra geografie 67
Koncepční dokumenty na státní úrovni
 Komplexní koncepce:
 Strategie regionálního rozvoje
 Strategie hospodářského růstu
 Strategie udržitelného rozvoje
 Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)
 Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové
prohlášení vlády
 Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:
 Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR
 Strategie rozvoje terciárního vzdělávání
 Státní informační a komunikační politika
 Národní inovační strategie České republiky
 A desítky dalších …
 Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy.
PedF, katedra geografie 68
Programové dokumenty ČR k realizaci politiky hospodářské,
sociální a územní soudržnosti EU (HSÚS)
 Politika HSÚS EU založena na principu programování.
 Projekty realizovány v návaznosti na problémy identifikované ve
strategických dokumentech.
 Úroveň EU – Nejvyšším strategickým dokumentem Strategické
obecné zásady Společenství (SOZS) – definovány priority
politiky HSS v období 2007–2013; pro období 2014–2020
dokument Evropa 2020.
 Dohoda o partnerství – vzniká sladěním NRP a SOZS, vymezuje
podobu realizace politiky HSÚS, popisuje strategické cíle,
způsob řízení a koordinace politiky HSÚS v České republice,
představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a
představuje operační programy pro realizaci politiky HSÚS.
PedF, katedra geografie 69
Koncepční dokumenty na krajské úrovni
 Komplexní koncepce:
◦ Strategie rozvoje
◦ Program rozvoje
 Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na
úrovni odborů).
 Dílčí sektorové koncepce.
 Odborné studie – podkladové analýzy pro strategické
rozhodování.
PedF, katedra geografie 70
Komplexní strategické dokumenty kraje
 Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý koncepční
dokument, který formuluje přístup kraje k podpoře rozvoje
jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje
kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich
dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní
rámec pro vypracování programu rozvoje kraje a
strategických plánů rozvoje měst nebo jiných územních
celků kraje.
 Program rozvoje kraje je střednědobým koncepčním.
Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě
konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a
stanoví způsob financování a implementace.
PedF, katedra geografie 71
Nejčastější sektorové dokumenty krajů
 Strategie rozvoje hospodářství
 Program rozvoje cestovního ruchu
 Dopravní koncepce
 Plán vodovodů a kanalizací
 Koncepce zdravotnictví
 Koncepce ochrany přírody
 Plán odpadového hospodářství
 Energetická koncepce
 Strategie rozvoje lidských zdrojů
 Strategie udržitelného rozvoje (x)
 a další …
Pozn. Použita nejběžnější označení bez ohledu na metodickou
správnost.
PedF, katedra geografie 72
Problémy strategického plánování
 Nejednotná terminologie.
 V praxi chybné a nelogické postupy.
 Řada nevyřešených metodických otázek
(hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování).
 Deformace zaměření dokumentů možnostmi
financování z fondů EU.
 Nedostatečná provázanost mezi strategickým
a finančním plánováním.
 Problém transparentnosti a zapojení aktérů.
PedF, katedra geografie 73
 Dlouhodobá strategie – s horizontem naplnění delším
než 10 let.
 Střednědobá strategie – s horizontem 5–10 let.
Nečastěji programy.
 Krátkodobé strategie – předpokládají realizaci většiny
nástrojů v horizontu do 5 let, respektive jsou
zpracovávány na jedno volební období. Často se označují
jako tzv. Akční plány.
Jaký plán vytvořit?
PedF, katedra geografie 74
• Zásadně období přesahující 1 volební období.
• Doporučuje se orientovat časové období SP
minimálně na léta 2014–2020 (shodně s
programovacím obdobím EU) a nebo období delší
(10 let).
• Nezbytnost víceletých rozpočtových výhledů
veřejných rozpočtů obcí.
• Dvouleté klouzavé akční plány.
Časovost strategického plánu
PedF, katedra geografie 75
1. Analytická část – analýza řešeného území.
2. Syntetická část – syntéza dosažených analytických
výsledků a definování strategické vize/vizí.
3. Návrhová část – formulace postupných konkrétních
kroků, které povedou k naplnění vize.
4. Realizační část – formulace konkrétních projektů.
Obsahová stránka SP
PedF, katedra geografie 76
Jak probíhá proces tvorby plánu?
 Krok 1: Organizace a příprava
 Krok 2: Zkoumání prostředí
 Krok 3: Analýza SWOT
 Krok 4: Kritické oblasti a strategická vize
 Krok 5: Strategický plán
 Krok 6: Akční plán
 Krok 7: Implementace
 Krok 8: Monitorování a aktualizace
PedF, katedra geografie 77
KROK 1: Organizace a příprava
 Výběr externího konzultanta,
 založení pracovní, expertní skupiny,
 orientační schůze pro členy skupiny,
 přijetí harmonogramu procesu,
 zpracování základních požadavků,
 shromáždění relevantních podkladů.
PedF, katedra geografie 78
KROK 2: Analýza území
 Kvalitně zpracovaná analýza představuje hlavní zdroj
informací o řešeném území.
 Nestačí ale pouze informace shromáždit nebo popsat, je
nutné vždy jednotlivé získané informace kriticky zhodnotit,
zařadit do celkového kontextu sledování a zhodnotit jejich
význam.
 Využití syntézy!
PedF, katedra geografie 79
KROK 2: Analýza území
 Analýza by měla umět na základě výpovědi lokálních
aktérů zhodnotit klíčové aspekty rozvoje území na
základě veřejně dostupných statistických dat a
dalších zdrojů informací.
 Každá kapitola musí být ukončena jasně
formulovaným závěrem, ve kterém autoři shrnou
a zdůrazní podstatné zjištění, která mají vliv na
budoucí rozvoj řešeného území.
PedF, katedra geografie 80
Profil města
 Identifikační údaje
 Geografická poloha
 Historie
 Vnější vztahy
 Obyvatelstvo (pohyb obyv., věková a vzdělanostní struktura)
 Podnikání (počet, odvět. struktura subjektů, pracovní síla,
nezaměstnanost)
 Kvalita života (bytová politika, dopravní dostupnost, vybavenost
službami)
 Kultura, vzdělání a volnočasové aktivity
 Technická infrastruktura
 Cestovní ruch
 Životní prostředí
PedF, katedra geografie 81
Profil města
PedF, katedra geografie 82
KROK 3: Analýza SWOT
 Metoda, pomoci které je možno identifikovat silné (ang:
Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti
(ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené
s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským
záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod.
 Jedná se o metodu analýzy užívanou především
v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik
(policy analysis).
 Vyvinuta Albertem Humphreym v 60. a 70. letech 20. st.
PedF, katedra geografie 83
Jak vytvořit analýzu SWOT? I.
 Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení
jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř
základních skupin: faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ
STRÁNKY jako vnitřní faktory a faktory vyjadřující
PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vnější faktory
 Podstata celé analýzy spočívá v zamyšlení se a v
nalezení co nejvíce charakteristik a příkladů v rámci každé
skupiny a v jejich vzájemném porovnání.
PedF, katedra geografie 84
Jak vytvořit analýzu SWOT? II.
 Analýza SWOT vychází z předpokladu, že projekt dosáhne
strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí
a minimalizací nedostatků a hrozeb!
 Analýza SWOT tedy umožňuje formulovat kvalitní projekt:
 rozvojem silných stránek;
 odstraněním slabých stránek;
 využitím budoucích příležitostí;
 vyhnutím se rizikům.
PedF, katedra geografie 85
Analýza SWOT II.
PedF, katedra geografie 86
Výhody analýzy SWOT
 Rychlost a relativní jednoduchost.
 Poměrně nízké náklady.
 Vysoká výstižnost.
 (V ideálním případě) vyčerpávající a objektivní charakteristika.
 Proti obvyklým analytickým metodám prezentuje vyváženě pohled na
minulost a současnost (ex post) a pohled na budoucnost (ex ante)
analyzovaného objektu.
PedF, katedra geografie 87
SWOT – vnitřní faktory I.
 Faktory týkající se situace projektu, které v dané chvíli existují.
 Existují ve chvíli, kdy se projekt začíná připravovat .
 Vnitřní analýza má dva cíle:
1. stanovit možnosti a potenciál projektu;
2. identifikovat vnitřní silné a slabé stránky projektu.
 Zaměřuje se na mechanismy fungování projektu, jež mohou být
žadatelem ovlivnitelné.
 Jako prostředek ke sledování vnitřního prostředí a následně i k
identifikaci slabých a silných stránek mohou sloužit výsledky
průzkumů mezi studenty a absolventy, výstupy debat v pracovních
skupinách, rozhovory se současnými studenty, zprávy od
zaměstnanců atd.
PedF, katedra geografie 88
SWOT – vnitřní faktory II.
Silné stránky
 Pozitivní rysy naší situace, které mohou mít svůj význam při
promýšlení projektu.
 Jakékoliv komparativní a konkurenční výhody projektu.
 Mohou být lidského, přírodního či technického původu.
 Položte si otázku:
1. Co funguje dobře?
2. Jaké jsou naše výhody?
3. Co ostatní považují za naše silné stránky ?
4. Jaké využitelné zdroje máme k dispozici?
PedF, katedra geografie 89
SWOT – vnitřní faktory III.
Slabé stránky
 Veškeré vnitřní faktory, které ohrožují nebo limitují aktivity projektu.
 Faktory, které fungují špatně nebo nefungují vůbec, nebo prvky, které
by mohly fungovat lépe.
 De facto se jedná o stejný typ věcí jako u silných stránek, ale
tentokrát se zaměřujeme na negativní rysy těchto témat .
 Položte si otázku:
1. Co nefunguje?
2. Co funguje špatně?
3. Co bychom měli zlepšit?
PedF, katedra geografie 90
SWOT – vnější faktory I.
 Analýza vnějších faktorů navazuje na předchozí vymezení silných
a slabých stránek a odráží aktuální situaci v oblasti či sektoru.
 Faktory vztahující se k potenciálům a rizikům budoucích projektů,
které musí být vzaty v úvahu při plánování projektu.
 Mnoho vnějších vlivů je neovlivnitelných, avšak jejich pravděpodobné
účinky na průběh projektu je nutné zhodnotit.
 Jako zdroj ke zjištění a monitorování těchto externích podmínek
a vlivů může být využít tisk, konference a semináře, zprávy úřadů
práce, informace od rodičů, studentů, zaměstnavatelů a podobně.
PedF, katedra geografie 91
SWOT – vnější faktory I.
Příležitosti
 Možnosti využitelné k tomu, abychom překonali slabé stránky
a rozvíjeli rozpoznané silné stránky.
 Představují pro budoucnost příznivé vlivy a možnosti získání
konkurenční výhody pro projekt.
 Mohou reagovat na technologický rozvoj či rozvoj lidského potenciálu,
ekonomický růst, změny v oblasti životního prostředí, struktuře trhu
nebo úpravy vládních politik.
PedF, katedra geografie 92
SWOT – vnější faktory II.
Hrozby
 Faktory, které omezují naše příležitosti k růstu či zabraňují změnám.
 Vzhledem k jejich existenci je těžší (resp. méně pravděpodobné), že
se podaří dosáhnout stanovených cílů projektu.
 Nežádoucí vlivy z vnějšího prostředí, které vedou v případě absence
protiopatření ke stagnaci, zpomalení nebo dokonce k zastavení
projektu.
PedF, katedra geografie 93
Metody tvorby
 Brainstorming.
 Strukturní (shluková) analýza – metoda založená na induktivním postupu
od konkrétního po obecné. Studium vnitřní stavby komponentů a prvků
obsažených v analýze SWOT.
 Metoda vertikální struktury – dochází k hodnocení a porovnávání
kvantitativních a kvalitativních složek analýzy SWOT.
PedF, katedra geografie 94
Jak tedy postupovat?
1. Návrh jednotlivých komponentů analýzy členy projektového týmu
metodou brainstormingu.
2. Digitalizace získaných dat.
3. Rozdělení na dílčí analýzy SWOT podle vybraných kapitol Profilu
města.
4. Doplnění analýzy SWOT o připomínky členů Komise pros strategický
rozvoj.
5. Analýza všech polí, odstranění nevhodných výrazů, shlukování
podobných názvů.
6. Prioritizace metodou semaforu.
7. Digitalizace dat.
PedF, katedra geografie 95
Dodržujte pravidla
1. Zákaz kritiky.
2. Aktivní komunikace.
3. Projevujte přirozený zájem o problematiku.
4. Mluvte jasně a srozumitelně.
5. Nemluvte hlouposti mimo téma.
PedF, katedra geografie 96
Rady na závěr I.
 Důležité je vzít v potaz a zohlednit všechny stránky projektu,
aby nedošlo ke zkreslení údajů či neočekávaným nepříznivým
jevům.
 Poctivá příprava přináší ovoce v podobě předcházení rizik,
využití potenciálů, odstranění nedostatků a včasného
podchycení příležitostí.
 Nevyplatí se podceňovat či zatajovat byť sebemenší problém,
který není nutné aktuálně řešit. Z malé a podceněné
komplikace se pak v budoucnu může stát poměrně velká
a někdy i neřešitelná situace.
PedF, katedra geografie 97
Rady na závěr II.
 Nezapomeňte správně ohodnotit význam jednotlivých příležitostí
a rizik. Ne všechny příležitosti a hrozby působí na projekt stejnou silou
a přináší stejně velká pozitiva nebo negativa.
 Některé hrozby jsou velmi závažné, jiné méně (to samé platí i u
příležitostí).
 Je užitečné vyjmenovat pokud možno co nejkonkrétnější prvky
a vyhnout se příliš obecnému popisu.
 Doporučujeme, aby se na realizaci SWOT analýzy podílelo co možná
nejvíce pracovníků.
 K tvorbě SWOT analýzy lze využít metodu brainstormingu, která je
založena na tvůrčí kolektivní spolupráci a myšlení
PedF, katedra geografie 98
Cvičení č. 1
Vypracujte analýzu SWOT
pro základní školu, na které probíhala Vaše
praxe
K vypracování použijte vzorový formulář.
PedF, katedra geografie 99
KROK 4: Strategická vize
 Dohoda o strategické vizi
 Vize rozvoje území na cca 10–25 let.
 Jak bude území vypadat za 10, 25 let?
PedF, katedra geografie 100
Mise x Vize
 Stručná formulace vize, poslání a hodnot zaručuje městu
nejen to, že má jasnou představu o sledovaných cílech,
ale také usnadňuje sdílení této představy s ostatními
lidmi.
 Jedním z hlavních úkolů člověka stojícího v čele jakékoliv
organizace, je udávat směr, kterým se mají ostatní ubírat.
 V Česku se však můžeme běžně setkat s různými
označeními:
 Vize, poslání, hodnoty.
 Vize, mise, hodnoty.
 Poslání firmy.
 atp.
PedF, katedra geografie 101
Mise x Vize
 Vize shrnuje to čím chce město/společnost být. Soustředí
se na budoucnost. Je zdrojem inspirace. Poskytuje jasná
rozhodovací kritéria.
 Mise nám říká co je cílem společnosti nebo rozvoje
města. Soustředí se na přítomnost. Definuje cílové
skupiny a kritické oblasti. Informuje o tom jak
dobří chceme být.
PedF, katedra geografie 102
 Přechod mezi klasifikací problémů a vlastní strategií
představuje vize rozvoje.
 Vize by měly být používány jako obecné představy o
budoucím rozvoji.
 Neměly být na rozdíl od předcházejícího syntetického
shrnutí jednotlivých analýz konkrétní, ale měly by
umožňovat maximálně široký, obecně formulovaný směr
rozvoje, který je akceptovatelný pro celé řešené území.
Vize
PedF, katedra geografie 103
 Formulace vize je možná na základě dvou přístupů:
1. Vymezení vize na základě dominujících směrů rozvoje.
2. Třídění na škále od optimistické přes reálnou až po pesimistickou
vizi.
 V praxi dochází často ke kombinaci obou zvolených metod.
 Formulovat vizi bez jasného souhlasu místních představitelů je
prakticky nemyslitelné!
Vize
PedF, katedra geografie 104
 Vize musí splňovat následující aspekty:
1. Vize musí být časově ohraničená.
2. Prostorový aspekt – konkrétně definované území, kde vize bude
uplatňována.
3. Věcný aspekt – co je obsahem vize jaké tematické oblasti atd.
Vize
PedF, katedra geografie 105
Vize
 Stručná formulace vize zaručuje regionu/městu nejen to,
že má jasnou představu o sledovaných cílech, ale také
usnadňuje sdílení této představy s ostatními lidmi.
 Kam chceme, aby se region/město rozvíjel/o?
 Jak by region/město měl/o vypadat v roce 2025?
PedF, katedra geografie 106
Mise
 Říká tedy, jací bychom chtěli nyní být, měla by ukazovat
pole působnosti města a odkazovat na její základní
hodnoty. Na rozdíl od vize se mise soustředí na
přítomnost či nejbližší budoucnost.
 Kdo jsme?
 Co děláme?
 Proč to děláme?
 V čem jsme dobří a proč?
 Pro koho tu jsme?
 Kdo nebo co za námi stojí?
PedF, katedra geografie 107
Mise x Vize
 Sedněte si v klidu, koukejte třeba z okna, a pořádně se
zamyslete. Co to vlastně tvoříte?
 Jestliže se Vám to podařilo, pokuste se to definovat na
papír.
 Co jste si definovali, zkraťte na 140 znaků.
 Popište, co jste tím mysleli.
PedF, katedra geografie 108
Mise x Vize
 Zkuste zamyslet kde chcete být za řekněme 5 let. Víte?
Skvěle!
 Nejdříve se zamysleme nad tím, co si myslíte že jste
schopni dosáhnout.
 Můžete být největší a nejlepší?
 Můžete vyniknout jenom v něčem? Je lepší malý nebo
velký cíl?
 Jestliže se Vám to podařilo, pokuste se to definovat na
papír.
 Co jste si definovali, zkraťte na 500 znaků.
 Popište, co jste tím mysleli.
PedF, katedra geografie 109
KROK 5: Vytvoření strategie
 Vlastní jádro dokumentu.
 Strategie představuje návrh budoucího stavu a stanovuje
cíle, které chceme prostřednictvím připraveného
strategického dokumentu dosáhnout. Strategie stanovuje
úkoly, odpovídá na otázku jaké cíle si v řešeném území
klademe.
 Využití analýzy SWOT:
 Pasivní přístup – vhodné použít v regionech, které nemají velký
objem disponibilního kapitálu.
 Aktivní přístup – navržení intervencí v regionu, které povedou ke
kvalitativnímu zlepšení situace v dané oblasti.
PedF, katedra geografie 110
Jak správně definovat problémy?
 Nástroj – strom cílů.
 Strom cílů formuluje vzájemnou souvislost mezi
jednotlivými dílčími cíly a obecně formulovanými problémy
a umožňuje dobře navázat na jednotlivá dílčí hodnocení.
 Při klasifikaci v rámci stromu cílů je vhodné postupovat
výhradně podle toho, jaký význam má to které hodnocení
a vždy vyhodnotit nejvýznamnější dopad problému a
podle toho celé téma klasifikovat.
PedF, katedra geografie 111
Strom cílů
PedF, katedra geografie 113
 Naplnění strategie je možné pouze prostřednictvím
jednotlivých programů/oblastí a na ně navazujících
opatření a případně podopatření, které je vhodné pro
naplnění strategie postupně realizovat.
 Programy/oblasti a opatření představují soubor nástrojů,
které by měly vést k dosažení kýženého cílového stavu
v řešeném území.
 Maximálně 3–6 specifických programů/oblastí.
KROK 5: Vytvoření strategie
PedF, katedra geografie 114
Programy/oblasti
 Program = oblast = kritická oblast = problémová oblast =
klíčová oblast.
 Nejednotná terminologie, nutné však zachovávat
jednotnou terminologii v celé strategii!
 Doporučená struktura:
 Popis stavu
 Globální cíl
 Specifické cíle
 Strategie
 Seznam opatření
 Finanční rámec
PedF, katedra geografie 115
 Popis stavu představuje stručné shrnutí klíčových problémů,
které považujeme za nutné řešit a odstraňovat
 Globální cíl programu je celkový cíl programu, který vyplývá z
popsané strategie a je vyjádřením cílů, které chceme realizací
takového opatření dosáhnout. Globální cíl vždy velmi těsně
navazuje na vypracovanou strategii.
 Specifické cíle představují podrobnější rozpracování
globálního cíle a vytvářejí již konkrétní rámec pro vlastní
formulaci programu, stanovují již zcela konkrétní a hodnotitelé
cíle, které chceme v řešeném území zaměřením na tento
program dosáhnout.
PedF, katedra geografie 116
Jak správně nastavit cíle?
 Slovní popis účelu, jehož má být dosaženo.
 „Nová hodnota – předmět, produkt nebo služba, která je
výsledkem projektu a je reprezentována popisem určitého
stavu, jenž má v budoucnosti existovat.“
 Cíle by měly dodržovat pravidlo SMART:
 S (Specific) – specifický a konkrétní.
 M (Measurable) – měřitelné.
 A (Assignable) – přidělitelné pouze jednomu programu.
 R (Realistic) – dosažitelné.
 T (Time-bound) – časově ohraničené.
 I (Integrated) – integrované s dalšími cíly.
PedF, katedra geografie 117
Globální cíl (goal)
 Všechny opatření musí začínat jasnou definicí cílů
a určením specifik výsledků.
 Určuje celkový směr a jeho konečný výsledek.
 Je v něm obsažena strategická potřeba.
 Shrnuje nejdůležitější informace o programu.
 Podrobněji rozpracováván do hierarchické struktury
dílčích cílů.
PedF, katedra geografie 118
Dílčí, specifické cíle (Objectives)
 Konkretizují globální cíl.
 Jasný a jednoznačný popis vlastností programu.
Charakteristika cílů:
 popis výstupu, který má být vytvořen;
 očekávaný časový rámec dosažení výstupu;
 měřítka, podle kterých se bude cíl považován za
splněný;
 podmínky, zpřesňují informace o způsobu splnění.
PedF, katedra geografie 119
Opatření
 Opatření již představuje zcela konkrétní nástroj
strategického rozvoje.
 Seznam opatření se vypracovává v maximálním rozsahu
3–5 opatření pro každý program.
 Doporučená struktura opatření:
 Název opatření.
 Předmět podpory.
 Operační cíle opatření.
 Forma podpory.
 Koneční příjemci.
 Územní zaměření podpory.
 Návrh dílčích aktivit.
PedF, katedra geografie 120
 Název opatření je označení opatření, které by mělo vystihovat
podstatu navrhovaných aktivit. Jednotlivá opatření se zpravidla
třídí desetinným systémem, takže opatření 3.2. představuje
opatření patřící do okruhu třetího navrhovaného programu a je
v pořadí tohoto programu uvedeno jako druhé.
 Předmět podpory je návrh okruhů činností, které budou
podporovány a to bez ohledu na to, kdo je konečným
příjemcem podpory nebo z jakých zdrojů je podpora
zajišťována.
 Operační cíle opatření mohou stanovovat podrobnější cíle,
které si klademe za úkol dosáhnout pomocí realizace nebo
podpory prostřednictvím tohoto opatření.
PedF, katedra geografie 121
KROK 6: Aktivity – Akční plány
 Aktivita = projekt/projektový záměr.
 Seznam aktivit se vypracovává v maximálním rozsahu 5–
8 aktivit pro každé opatření.
 Doporučená struktura aktivity:
 Název aktivity.
 Předmět podpory.
 Forma podpory.
 Koneční příjemci.
 Územní zaměření podpory.
PedF, katedra geografie 122
PedF, katedra geografie 123
Vize města Jevíčko
Strategické cíle
Problémové
okruhy
Opatření
Rozvojové
aktivity
Východiska
 Hledáte prostředky na provozní a projektovou činnost
školy!
 Podpora formou fundraisingu.
 V roce 2016 bylo v ČR k dispozici přes 3 800 dotačních
titulů pro veřejnoprávní subjekty.
 Vždy se jedná o externí podporu subjektu (žadatele)
a tudíž o veřejnou podporu!
PedF, katedra geografie 124
Co je to projekt
a projektové řízení?
PedF, katedra geografie 125
Projektová kultura v ČR
 Řídí 3 celosvětové organizace:
 PMI (Project Management Institute) – působí v 185 státech
světa, založena v roce 1969 v USA, vydává
Standard PMBOK (Project Management Body of Knowledge).
 IPMA (International Project Management Association) –
sdružuje projektové manažery napříč všemi obory lidské
činnosti. IPMA vydává ICB (IPMA Competence Baseline) –
standard kompetencí projektového řízení, tzn. standard
profesionálního chování vedoucího projektu a projektového
týmu. Založena v roce 1964 z iniciativy Francie, Nizozemí
a Německa.
 OGC (Office of Governemt Commerce) – součást britské vlády,
používá metodiku PRINCE2® (Projects in Controlled
Environment).
PedF, katedra geografie 126
Projektová kultura v ČR
 V ČR:
 SPŘ (Společnost pro projektové řízení) – vznik v únoru roku
1990.
 K 31. 3. 2017 sdruženo 133 řádných členů, 14 přidružených
fyzických osob a 12 přidružených právnických osob.
 Webové stránky: http://cspr.cz/
PedF, katedra geografie 127
Projekt – definice dle ČSN ISO
 Dle ČSN ISO 21 500 je projekt jedinečný proces sestávající
z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení
a ukončení, prováděný pro dosažení předem stanoveného
cíle, který vyhovuje specifikovaným požadavkům, včetně
omezení daných časem, náklady a zdroji.
 Projekt je sekvence činností mající jeden začátek a jeden
konec, přidělené zdroje a směřující k vytvoření určitých
produktů. S vytvořením produktů je vždy spojeno riziko.
PedF, katedra geografie 128
Životní cykly v projektu
Shodnout se
na problému
I.
Shodnout
se na cíli
II.
PŘÍNOSY A HLAVNÍ
VÝSTUPY PROJEKTU.
ZDROJE/OMEZENÍ, PROSTŘEDÍ
Popis stavuIII.
Určit
cestu
IV.
AKCE, RIZIKA
PedF, katedra geografie 129
Fáze projektu
Příprava
Plánování
Realizace
Ukončení
Vyhodnocení
Proč projekt realizovat? Co chceme projektem
dosáhnout?
CO, JAK, S KÝM, KDY, ZA KOLIK
Vytvoření produktů
Akceptace zákazníkem
Vnitřní ukončení a úprava interních metodik
PedF, katedra geografie 130
Typy projektu
 Investiční (tvrdé) = dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.
= dlouhodobý majetek.
 Dlouhodobý hmotný majetek – pozemky, stavby, samostatné
movité věci a soubory movitých věcí nebo základní stádo a tažná
zvířata. Věci se samostatným technicko-ekonomickým určením
s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné
položky převyšující částku 40.000,- Kč bez DPH.
 Dlouhodobý nehmotný majetek – majetek dobou použitelnosti déle
než 1 rok. Věci se samostatným technicko-ekonomickým určením
s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné
položky převyšující částku 60.000,- Kč bez DPH.
 Neinvestiční (měkké) – vše co není investice.
PedF, katedra geografie 131
Plánování projektu
Jakost projektu dle ČSN ISO 21 500
PedF, katedra geografie 132
Pět kroků projektu
CO Specifikace dodávek
JAK Cesta jejich vytvoření
S KÝM Kdo je udělá a jak bude řízen
KDY Kdy vzniknou
ZA KOLIK Kolik to bude stát
PedF, katedra geografie 133
Plánujeme projekt 1)
 Přesně definovat CO se má udělat.
 Tj. definovat produkty projektu
 Aspekt věcný - definuje, co bude existovat.
 Aspekt procesní říká, jaké činnosti budou
vykonány. (Pozn.: Vhodné pouze když
neumíme nadefinovat produkt, např. provedení
konzultace.)
 Vždy je potřebné definovat metriky (kritéria
kvality)!
PedF, katedra geografie 134
Cíle projektu
 Nová hodnota – předmět, produkt nebo služba, která je
výsledkem projektu a je reprezentována popisem určitého
stavu, jenž má v budoucnosti existovat.
 cíl by měl dodržovat pravidlo SMART:
S (Specific) – specifický a konkrétní
M (Measurable) – měřitelné
A (Assignable) – přidělitelné pouze jednomu projektu
a subjektu
R (Realistic) – dosažitelné
T (Time-bound) – časově ohraničené
I (Integrated) – integrovaný
PedF, katedra geografie 135
Plánujeme projekt 2)
 Naplánovat JAK vzniknou jednotlivé výstupy
z plánu CO
 Tj. jaké činnosti a v jaké logické posloupnosti
vytvoří produkty projektu.
 Do postupu nezanášet hledisko času či
disponibility zdrojů!!
 Není-li vzor: ODZADU!
PedF, katedra geografie 136
Projektový graf - příklad
Krok 1
Zahájení projektu
Krok 2
Návrh obsahu a
struktury stránek
Krok 3
Návrh grafické
podoby stránek
Krok 4
Vytvoření
prototypových
stránek
Krok 5
Schůzka UAP
(uživatel - autor -
prototyp)
Krok 6
Vytvoření
výsledných stránek
Krok 7
Odsouhlasení a
předání do rutinního
provozu
PedF, katedra geografie 137
Plánujeme projekt 3)
 Naplánovat, S KÝM se dílčích cílů a celkového
cíle dosáhne.
 Tj. v jakých strukturách bude projekt
organizován.
 Jaké zdroje budeme potřebovat.
 A jak tyto zdroje obsadíme lidmi.
PedF, katedra geografie 138
Organizační struktury
 Útvarové (odbory městského úřadu) – horizontální.
 Věcné (týmový aspekt, určeno pro projekt napříč odbory)
– vertikální.
PedF, katedra geografie 139
externí subjekt
PedF, katedra geografie 140
Pozice na úrovni města
Vedení
projektu
Řešitelský
tým
Pracovní
tým
Řídící
komise
- pracovníci odborů, oddělení
- externí osoby
- zástupci partnera, sponzora
- manažer projektu
- administrátor
- ekonomka, účetní
- statutární zástupce
- vedoucí odboru
- manažer projektu
- pracovníci odborů, oddělení
- pracovníci zřízených organizací
PedF, katedra geografie 141
Další kroky plánování
 víme CO
 víme JAK
 víme S KÝM
KDY znamená určit:
datum zahájení činnosti
datum ukončení činnosti
PedF, katedra geografie 142
Harmonogram
 Rozvržením aktivit projektu do časové řady vznikne
harmonogram projektu (časový plán).
 Dostatečnou pozornost věnujte propočtu délky trvání
projektu (mnohé administrativní úkony trvají déle, než by
se mohlo na první pohled zdát).
 Na harmonogram posléze navazuje konstrukce finančního
plánu a rozpočtu projektu.
 Protože projekty ze své podstaty zahrnují určité riziko, je
dobré s ním počítat a naplánovat rezervy časové
a finanční.
PedF, katedra geografie 143
Síťové grafy (hranově nebo uzlově definované)
Příklad KDY: Ganttův graf
Příklad KDY: Ganttův graf
Klíčová aktivita/rok (2010) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
Výběr a analýza témat vhodných ke komplexnímu
zpracování
Odborné přírodovědné zpracovávání šesti témat
Didaktické a metodické zpracovávání
přírodovědných témat
Recenzování učebních textů k tématům
Pilotní ověřování na partnerských školách
Zpracování připomínek recenzenta učitelů
partnerských škol
Tutorovaný e-learningový kurz a jeho aktivní
provozování
Návrh, zpracování a spravování webových
stránek projektu
Vybavení mobilní laboratoře
Provedení kurzů a workshopů
Zpracování souborného učebního textu
Překlad učebního textu vybraného tématu do
anglického jazyka
Zpracování příručního anglicko-českého slovníku
Tvorba interaktivního a multimediálního textu
Organizace závěrečné odborné konference
Tvorba harmonogramu
 Nerealistické odhady = hrob projektu!
 Časové rezervy jednotlivých kroků.
 Buffer časových rezerv na konci projektu.
 Započítání disponibility pracovníků ŘT, PT
i ostatních zdrojů.
 Milníky nebo prémie za zkrácení?
PedF, katedra geografie 147
Plánujeme projekt 5)
 Stanovit ZA KOLIK se projekt zrealizuje
 čld - člověkoden
 člm - člověkoměsíc
 člr - člověkorok
 odhady pracnosti
PedF, katedra geografie 148
Odhady kapacit
 2 cesty jak odhadovat kapacity :
 Zhora dolů
analogie
delfská věštírna
 Z dola nahoru
vysčítáváním na základě metrik a výkazů
práce, shromážděných na předchozích
projektech.
PedF, katedra geografie 149
Co je to fundraising?
 Komplexní systematická činnost, jejímž cílem je zajistit
pro organizaci finanční či jiné prostředky k financování
jejich veřejně prospěšných aktivit (jde nejen o projekty, ale
i provoz).
Proč systematická?
 Úspěšně získávat prostředky lze jen v případě, když budeme:
• náležitě připraveni,
• soustavně vyhodnocovat reálný stav našich činností,
• soustavně sledovat vnější prostředí a přizpůsobovat se mu,
• kontrolovat a pravidelně vyhodnocovat fund. aktivity,
• učit se z našich chyb a zlepšovat se.
PedF, katedra geografie 150
Možnosti fundraisingu
 SPONZORING = poskytování finanční podpory výměnou za
propagaci sponzora v souvislosti s vlastní činností.
 DAR = hmotné či nehmotné statky poskytnuté jednostranně bez
protihodnoty.
 VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ = způsob financování rozložením
závislosti na více zdrojích a subjektech.
 MECENÁŠSTVÍ = téměř výhradní podpora umění individuálními dárci
za účelem zajištění svobodné tvorby umělce.
PedF, katedra geografie 151
Rozpočet projektu
 Základem je co nejpodrobněji zpracovaný rozpočet
projektu.
 Nutnost rozdělení nákladů na uznatelné a neuznatelné dle
podmínek programu.
 DPH – uznatelný náklad pro neplátce (nemožnost odpočtu
daně na vstupu).
 Nutno přihlížet na potřebnost (oprávněnost) nákladů
vzhledem k výstupům projektu (někdy je určení
jednodušší, někdy komplikovanější).
PedF, katedra geografie 152
Uznatelné x neuznatelné náklady
 Uznatelné náklady „lze uplatňovat“ nejdříve od doby registrace
projektu (za předpokladu, že tyto náklady byly prokazatelně
proplaceny konečným příjemcem). Výjimka se vztahuje na náklady
k projektové dokumentaci.
 Dle typu projektů (investiční, neinvestiční) jsou některé druhy nákladů
omezovány (limit X % z celkových nebo uznatelných nákladů
projektu).
 Neuznatelné náklady nejsou podporovány (např. DPH u plátců,
pokuty a penále, nákup osobních vozů, náklady na opravu a údržbu
strojů a zařízení, ostatní daně a správní poplatky, úroky z úvěru).
PedF, katedra geografie 153
Specifika jednotlivých programů
 Každý dotační titul má svá finanční specifika, kterými se
musíme řídit nebo nám mohou pomoci.
 Patří mezi ně – např.:
 min. a max. výše celkových uznatelných nákladů,
 množství peněz alokovaných na výzvu (-> kalkulace
naší „šance“),
 % podpory z různých zdrojů (liší se dle typu žadatelů).
PedF, katedra geografie 154
Vícezdrojový charakter financování
Veřejné zdroje
• Granty a dotace (lokální, regionální, národní úroveň)
• Veřejné zakázky a smlouvy o poskytování služeb
• Nepřímá podpora (forma daňových úlev, záštit apod.)
Neveřejné zdroje
• Nestátní neziskový sektor (nadace, nadační fondy)
• Podnikatelská sféra (firemní dárcovství, nadace apod.)
• Individuální dárci (tuzemští i zahraniční)
Vlastní příjmy
• Vlastní hospodářská činnost
• Členské poplatky
PedF, katedra geografie 155
Postup plánování
1) Nejprve je nutné mít
vypracován plán CO,
vytvořen projektový graf
(plán JAK) a plán S
KÝM.
2) Hrubý odhad délek trvání
jednotlivých činností (tj.
etap, kroků, úkonů).
3) Pak odhadovat spotřeby
práce v člověkodnech
nebo člověkoměsících.
4) Tento postup je potřebné
iterativně opakovat ve vazbě
na již vytvářený projektový
tým a dostupnost klíčových
zdrojů.
5) Zohledňovat požadavky top
managementu a zákazníka na
trojimperativ projektu.
6) Finální produkt vzniká jako
kompromis mezi optimálním
a možným.
PedF, katedra geografie 156
Projektové řízení v praxi
aneb
krátký návod jak připravit
projekt.
PedF, katedra geografie
Konceptuální návrh
 Formulace základních záměrů, hodnocení
přínosů a dopadů realizace projektu, odhady
nákladů a času potřebného na vlastní realizaci,
předběžná analýza rizik.
Výstup => Projektový záměr
PedF, katedra geografie 158
Konceptuální návrh – přípravná fáze
 Příprava projektu.
 Proč projekt realizovat?
 Co chceme projektem dosáhnout?
 Jakým způsobem bude výstupů a výsledků projektu dosaženo?
 Informace o dotacích.
 Získání dostatečného množství informací (podmínky programu,
text výzvy, hodnotící tabulka).
 Seznámení se s programovými dokumenty (operační program,
prováděcí dokument, výzva, příručka pro žadatele a příručka
pro uživatele)
 Prostudovat hodnotící tabulku!
PedF, katedra geografie 159
 Předběžné zjištění/ověření přijatelnosti žadatele.
 Konzultace projektového záměru.
 Akceptace podmínek čerpání dotace (povinnost
archivovat dokumentaci, respektování zásad
výběrových řízení, podrobit se kontrolám celé řady
oprávněných orgánů a institucí, atd.).
 Předběžná představa o zajištění finančního krytí
projektu.
PedF, katedra geografie 160
Projektový záměr
 ...“záměr“ znamená popis produktu projektu, jeho znaky a jak se
mají tyto znaky měřit nebo posuzovat. (ISO 21 500)
 Převedení požadavků zákazníka a ostatních zainteresovaných
stran na činnosti, které se mají provádět pro dosažení cílů projektu
a pro organizování těchto činností.
 Záměr rozpracovává strategii, součástí dokumentu záměru projektu
jsou cíle a způsob jejich dosažení, určené ve strategii.
PedF, katedra geografie 161
Projektový záměr
 Soulad projektového záměru se zvoleným dotačním
programem.
 Cílové skupiny.
 Lokalizace projektu.
 Předběžné zhodnocení projektového záměru dle hodnotící
tabulky.
 Analyzovat vstupní podmínky a obhájit výsledky
a výstupy projektu.
 Udržitelnost projektu a naplnění závazných
a monitorovacích ukazatelů.
PedF, katedra geografie 162
Zadání pro Vás
1. Ředitel školy Vám dal za úkol inovovat výuku
zeměpisu.
2. Vytvořte projekt formou projektového záměru,
kde budete řešit zlepšení výuky.
3. Pro plánování použijte tuto prezentaci,
připravený formulář a své znalosti.
PedF, katedra geografie 163
Desatero úspěšného žadatele
 Definování projektu
 Konzultace projektu
 Posouzení svých možností
 Výběr zpracovatele
 Začít včas
 Kontrola zpracovatele
 Dodržovat pravidla pro předkládání žádostí
 Finanční krytí projektu
 Výběr dodavatele
 Udržitelnost
Rada na závěr – konzultovat, konzultovat, konzultovat !
PedF, katedra geografie 164
Krok 7: Implementace SP
Měřitelnost úspěšnosti realizace dílčích
aktivit a projektů.
Kvalitní projektový management
a projektové řízení.
Měřitelnost účinku plánu.
Hodnocení a analýza.
PedF, katedra geografie 165
Schvalování
 Vypracovaný strategický plán je schvalován jako „program
rozvoje“ v souladu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. § 84
odst. 2, písm. a).
 Strategický plán obce schvaluje zastupitelstvo obce, strategický
plán svazku obcí by měl být schválen jak na jednání Valné
hromady svazku nebo zastupitelstvy všech zúčastněných obcí.
 Schvaluje se dokument jako celek, nikoli jeho dílčí části!
 Materiál, který bude předmětem schvalování, by měl vycházet z
předloženého textu a měl by být upraven a opraven na základě
veřejné diskuze v pracovních skupinách a následně v řídící
skupině.
PedF, katedra geografie 166
Realizace
 Úspěšná realizace projektů vždy vyžaduje značné finanční
prostředky, které pro ně musí být získány a správně alokovány
(včetně časového určení). Projekty nekryté finančními zdroji by
se v akčním plánu vůbec neměly objevit.
 Do akčního plánu je třeba zařazovat jen ty aktivity, pro něž je
jasně stanoven způsob a zdroje financování a garant realizace.
 Garant realizace aktivity (projektu) by měl vyhovovat
následujícím hlediskům:
 zná výsledky, kterých se má aktivitou dosáhnout,
 přijímá odpovědnost za danou aktivitu a její výsledky,
 zná časový horizont, do kterého se má aktivita dokončit,
 prokazuje svou angažovanost pro dosažení očekávaných výsledků.
PedF, katedra geografie 167
KROK 8: Monitoring a aktualizace
 Důležitým postupovým krokem pro realizaci SP rozvoje obce je
vytvoření Komise pro realizaci SP.
 Pozor! Nejde o komisi ve smyslu zák. č. 128/2000 Sb. o obcích.
 Členy Komise by měli být:
 zástupci voleného managementu (zastupitelstva, rady),
 zástupci profesionálního managementu (městského či obecního
úřadu),
 představitelé podnikatelské sféry,
 představitelé profesních komor (hospodářské komory, agrární
komory aj.)
 pro město významných kulturních a vzdělávacích institucí,
 NNO, případně další osoby, které mohou k realizaci strategického
plánu významně přispět.
PedF, katedra geografie 168
 Komise se schází zpravidla 2–4x ročně. Zprávy o postupu realizace
SP by měla zastupitelstvu předkládat 2x ročně.
 V pololetí předkládá Komise pro realizaci SP zastupitelstvu Informační
zprávu (lze ji po dohodě zastupitelstva předkládat pouze Radě).
 Na závěr roku (avšak před schválením městského rozpočtu na další
rok) předkládá Komise pro realizaci SP zastupitelstvu Souhrnnou
zprávu, která vedle bilance dosažených výsledků při realizaci SP
musí obsahovat i návrhovou část – jak postupovat dále, příp. jaké
změny v postupu jsou pro další rok potřebné.
 Vhodné měsíce pro předkládání zpráv jsou duben a říjen.
Komise pro strategický rozvoj
PedF, katedra geografie 169
Komise pro strategický rozvoj
KSR
SOUKROMÝ
SEKTOR
VEŘEJNÁ
SPRÁVA
INSTITUCE
Princip “partnerství”
PedF, katedra geografie 170
Role Komise pro strategický rozvoj
 Řízení procesu strategického plánování.
 Rozhodování o kritických oblastech.
 Tvorba a přijetí akčních plánů.
 Určení priorit mezi cíli plánu.
 Doporučení k řízení realizace plánu.
 Představení SP městskému zastupitelstvu.
 Invence, partnerství.
PedF, katedra geografie 171
Monitoring
 Podmínkou kvalitně zpracovaného monitoringu je dobré
stanovení monitorovacích ukazatelů.
 Ukazatele by měly být stanoveny tak, aby umožnily
hodnotit počáteční stav, konečný stav a měl by být
jasně identifikovatelný zdroj informací využitý pro
hodnocení v jednotlivých fázích zpracování a užívání
strategického plánu.
PedF, katedra geografie 172
Monitoring – indikátory
 Typy indikátorů sledování:
 Indikátory vstupů představují vynaložené finanční prostředky na
projekt. Př. otázka: Kolik to bude stát?
 Indikátory výstupů jsou podpořené aktivity projektu.
Př. otázka: Co projekt podpoří?
 Indikátory výsledků vyjadřují přímé a okamžité účinky podpory.
Př. otázka: Čeho bude dosaženo?
 Indikátory dopadů sledují dlouhodobější pozitivní následky
podpory udržitelnost toho, čeho bylo v projektu dosaženo.
PedF, katedra geografie 173
 Typy indikátorů sledování:
PedF, katedra geografie 174
Aktualizace
 Strategický plán není nehybný rigidní dokument!
 Je vhodné strategický plán chápat jako otevřený dokument a
pravidelně se vracet k jeho textu.
 Účelem aktualizace je upřesňovat, případně doplňovat,
strategická rozhodnutí, která jsou v plánu uvedena.
 Aktualizace by měla být podle rozsahu strategického plánu a
rozsahu předpokládaných změn prováděna pravidelně každý
rok nebo každý druhý rok. Tuto inovaci, obnovu a aktualizaci
provádí již pouze zastupitelstvo nebo ten orgán, který
strategický plán schvaloval.
 Aktualizaci strategického plánu musí zajistit jeho zadavatelé!
PedF, katedra geografie 175
Propagace SP
PedF, katedra geografie 176
PedF, katedra geografie 177
Komunitní plánování
 Metoda strategického plánování, prostřednictvím níž plánujeme rozvoj služeb
na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase.
 Podle § 94 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách obec
může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve
spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za
účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby.
 Přístup – říká co, a proces – říká jak, pracovat s komunitou v daném místě při
řešení jejích potřeb. Komunitní plánování má konkrétní výstupy, v jasně
omezeném čase s konkrétními účastníky. Za jeho přípravu odpovídají
manažeři, kteří plán vytváří, za jeho implementaci pak celé komunita
společně.
 Výstup – Komunitní plán – např. 4. Komunitní plán sociálních služeb
města Brna pro období 2016–2017
(https://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/kpss/4_komunitni_plan_web.pd
f).
PedF, katedra geografie 178
Školní vzdělávací program
Dokument, který si každá základní a střední škola v ČR vytváří, aby
realizovala požadavky rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro
daný obor vzdělávání.
Legislativně je zakotven v zákoně č. 561/2004 Sb. (školský zákon).
Učitelé mohou:
profilovat svoji školu a tím ji odlišit od jiných škol,
formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání na své škole,
odbourat zbytečné duplicity v obsahu učiva,
lépe spolupracovat při mezioborovém vzdělávání,
posílit týmového ducha pedagogického sboru,
učit kreativně.
Žáci:
si mohou vybrat školu, která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům,
se budou vzdělávat efektivněji.
PedF, katedra geografie 179
Školní vzdělávací program – struktura I.
 Identifikační údaje
 Název ŠVP.
 Předkladatel.
 Zřizovatel.
 Platnost dokumentu od.
 Charakteristika školy
 Úplnost a velikost školy.
 Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické).
 Charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, odborná
kvalifikovanost).
 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce.
 Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty.
PedF, katedra geografie 180
Školní vzdělávací program – struktura II.
 Charakteristika ŠVP
 Zaměření školy.
 Výchovné a vzdělávací strategie.
 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
žáků mimořádně nadaných.
 Začlenění průřezových témat.
 Učební plán
 Tabulace učebního plánu.
 Poznámky k učebnímu plánu.
PedF, katedra geografie 181
Školní vzdělávací program – struktura III.
 Učební osnovy
 Název vyučovacího předmětu.
 Charakteristika vyučovacího předmětu.
 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu.
 Hodnocení žáků a autoevaluace školy
 Pravidla pro hodnocení žáků.
 Autoevaluace školy.
Zajímavé odkazy
1. http://portal.gov.cz/wps/portal – Portál veřejné správy.
2. www.uur.cz – Ústav územního rozvoje.
3. www.nszm.cz – Národní síť zdravých měst ČR.
4. www.komunitniplanovani.com
5. http://www.databaze-strategie.cz/ – databáze strategií.
6. http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani.
PedF, katedra geografie 182