•PedF, katedra geografie •1 Geografie sídel Vývoj geografie sídel – hlavní směry •3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly. * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst. * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy. * Relativně autonomní disciplíny GS. •PedF, katedra geografie •2 Vývoj disciplíny – hlavní směry * Počátky: starověk – Řecko, Řím (Ceasar – „Zápisy z války galské“). * * Vyčlenila se koncem 19. stol. (co brát za počátky: monografie a popisy měst, cestopisy a náčrty sídel…). * * Původně součást ANTROPHOGEOGRAPHIE (F. Ratzel). * Vývoj disciplíny – německá škola * Antropogeographie – popis, morfologie – geografický (Ratzel, 1882) a dokonce etnický determinismus (A. Meitzen, 1895). * * O. Schüttler: předmět g. sídel = viditelné jevy v kulturní krajině: morfologicko-genetické studium sídel, směr se vyčerpal vytvořením typologie a klasifikace na základě morfologických znaků (cca 30. léta). Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí. * Od 60. let – přejímání témat anglosaské školy, funkční vztahy sídel, vymezování složitých sídelních útvarů. * Pravidlo velikostního pořadí (Auerbach, Zipf). * Silná aplikační funkce, zvl. v územním plánování (Schwarz, Bousedt, Boesch, Bobek, Lichtenberger). Francouzská škola * „Géographie humaine“ – Vidal de la Blache. * * Funkční analýza předchází popisu, analýza ve vztahu k celé oblasti. * * Monografie měst. * * Výzkum koncentrace a rozptýlenosti venkovských sídel. Americká škola * Nejprve do 1. sv. války problémy kolonizace kontinentu. * Od 20. let – vnitřní struktura měst jako odraz imigračních vln. * * Sociologové a urbanisté –> Chicagská škola. * * Využívání statistických vícerozměrných metod (korelace, faktorová a shluková analýza…). * * Teorie: ekonomické báze města, prvního města, funkční prostorová struktura (Hoyt, Harris, Ullmann, Jefferson, Berry). * * Dominance směru zejména od 60. let v celosvětovém měřítku. Shrnutí nejdůležitějších trendů * Rozdělení na proudy (g. sídel, města a venkova). * * Do 2. sv. v. dominance morfologicko-genetického popisu sídel, po válce funkční klasifikace. * * Pokrok ve výzkumných metodách: souvisí s kvantitativní revolucí od 50. let, modelování (gravitační modely, pravidlo vel. pořadí, teorie centrálních míst). * * Zvyšuje se aplikační funkce a interdisciplinarita (spolupráce s územním plánováním, urbanismem, sociologií, ale i marketingem). Vývoj v ČR * Do 2. sv. války-venkovské osídlení a jeho problémy, po ní spíše města a sídelní systémy. * Morfologicko-genetický směr: typologie venkovských sídel (Říkovský, Láznička, Koláček). * Statistický směr: populační vývoj měst, statistika rozložení povolání, národností (Boháč, Moschelesová) – do konce 30. let. * Od 60. let doposud: sociálně-geografický směr: poloha sídel, sféry působnosti města, systém osídlení, vnitřní sociální struktura měst. * Nové statistické a jiné metody (stat. modelování, historická, srovnávací, kartografická met., terénní výzkum, dotazníky). * Od 90. let: morfologická, genetická a sociodemografická struktura měst (Korčák, Hampl, Kühnl, Musil, Illner, Sýkora – „Albertovská škola). •PedF, katedra geografie •10 Sídelní jednotka * = dům (budova), který se skládá z obytné části, hospodářských budov a dopravních zařízení (např. přístupová komunikace) na určitém vymezeném území. * * Budova – stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. * * Pozor! Často bývá spojována s pojmem domácnost. * * Domácnost je nejmenší obytná jednotka lidské společnosti. Současně je to také nejmenší hospodářská jednotka světové ekonomiky. * •PedF, katedra geografie •11 Samota * Venkovská samota, na Moravě „laz“. * * Osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky. * * Venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. •PedF, katedra geografie •12 http://www.dolni-hermanice.cz/obrazky/VALTERICE_SAMOTA.JPG http://www.fotoaparat.cz/g/03/06/03/2397_691c8.jpg •PedF, katedra geografie •13 Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území; základní jednotka osídlení. * * Prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru. •PedF, katedra geografie •14 Osada „kolonie“ * Prostorově oddělená nebo integrovaná součást obce, která není obvykle samosprávným útvarem. * * Osady vznikaly v souvislosti s řešením sociálních potřeb (např. bývalé nouzové kolonie), hospodářskou činností (hornictví, těžba dřeva) nebo s využitím volného času (chatová osada, zahrádková kolonie). * •PedF, katedra geografie •15 Hamlet * Lokalizace v USA, Kanadě, Velké Británii, Francii (hameaux), Německu (Weiler), Švýcarsku, Rumunsku (cătunuri) nebo Indonésii (Kampung). * * V USA označení „hamlet“ – nemusí to být jen samota, ale může to být i městečko s několika tisíci obyvateli (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel, Mount Sinai – 8 400 obyvatel apod.). •PedF, katedra geografie •16 http://img.radio.cz/pictures/r/romove/slovensko/rudnany/patoracke_osada1.jpg Chatová osada Helios •PedF, katedra geografie •17 Základní sídelní jednotka * Základní sídelní jednotkou se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. * * Je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. •PedF, katedra geografie •18 Základní sídelní jednotka - číslování * Schéma kódu základní sídelní jednotky: AAAAAB * * AAAAA = kód ZSJ (přípustné rozmezí 00001 až 19999 a dále 30001 až 39999) * * B = kontrolní znak vypočtený metodou MODULO 11-ADDO (nabývá hodnot 0-9). * * K 30. 9. 2015 bylo v ČR 22 481 jednotek. •PedF, katedra geografie •19 Základní katastrální jednotka * Katastrální území je v ČR podle § 2 písm. h) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. * * K 30. 9. 2015 je v České republice 13 093 katastrálních území. * * Spravuje Český úřad zeměměřický a katastrální se sídlem v Praze: www.cuzk.cz. * •PedF, katedra geografie •20 Základní katastrální jednotka Soubor:Katastrální mapa Brna.PNG •PedF, katedra geografie •21 Základní katastrální jednotka •PedF, katedra geografie •22 Územně technická jednotka * ÚTJ je v ČR jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část, oddělená hranicí základní územní jednotky, tj. hranicí obce, městského obvodu či městské části. * * Základní územně technické jednotky jsou tvořeny buď katastrálními územími nebo jejich částmi. * * V ČR bylo 13 196 ÚTJ (k 30. 9. 2015). • •PedF, katedra geografie •23 Územně technická jednotka * V současnosti existují tři typy územně technických jednotek: • a) části katastrálních území, které v Praze a ve statutárních městech zasahují do několika městských obvodů/městských částí, nově byly jako samostatné územně technické jednotky vymezeny i další (druhé) polygony stávajících územně technických jednotek, • b) nově též části katastrálních území, na nichž leží část obce nebo ZSJ, patřící do jiné obce (přesah, ohraničený provizorní neboli přibližnou hranicí obce), • c) zcela novým typem ÚTJ jsou výjimečné případy dalších (druhých) polygonů katastrálních území, které mají přechodnou platnost. •PedF, katedra geografie •24 Územně technická jednotka - číslování * Schéma kódu územně technické jednotky: AAAAAB * * AAAAA = kód ZSJ + 60000 (přípustné rozmezí 60001 až 79999 a dále 90001 až 99999). * * B = kontrolní znak (výpočet metodou MODULO 11-ADDO, nabývá hodnot 0 až 9). • •PedF, katedra geografie •25 Obec * Nejnižší administrativní sídelní jednotka. • * Má právní subjektivitu a místní orgány správní moci. • * Pozor! Obec nemusí být základní jednotkou osídlení (může se skládat z několika sídel)! •PedF, katedra geografie •26 Obec - číslování * Schéma kódu obce: AAAAAB * * AAAAA = identifikační číslo obce (kód ZÚJ) (přípustné rozmezí 50001 až 59999). * * B = kontrolní znak (výpočet metodou MODULO 11-ADDO, nabývá hodnot 0 až 9). * •PedF, katedra geografie •27 Městys * Historický typ obce stojící mezi městem a vesnicí. * * Status městyse nebo městečka uděloval od 13. století panovník, po roce 1918 ministerská rada. Městys musel mít městský charakter a plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. * * Statut „městys“ přestal být udělován od roku 1949. Novelou zákona o obcích (č. 128/2000 Sb.) se od roku 2006 tento statut opět navrací. •PedF, katedra geografie •28 Město * Sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jež jej odlišuje od vesnice. * Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi: a)vysoká hustota osídlení, b)kompaktnost a koncentrace zástavby, c)typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) d)poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. •PedF, katedra geografie •29 Statutární město * Město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky nebo zemského zákona. * * Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. * * V ČR 26 statutárních měst. •PedF, katedra geografie •30 Statutární město Soubor:Mapa měst ČR.PNG •PedF, katedra geografie •31 Regionální město * Správní středisko významných funkcí (veřejnoprávních, dopravních, obslužných atd.). * * Vyšší koncentrace obyvatel. * * Kumulace významných aktivit. * * V ČR podoba krajských měst. •PedF, katedra geografie •32 Hlavní (sídelní) město * Správní středisko velkého území (nejčastěji státu) a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku. * * Hlavní město státu bývá určeno ústavou či jinou právní úpravou daného státu. * * Některé státy mají více hlavních měst, resp. více sídelních měst, protože jsou rozlišeny tím, jaká ústavní instituce či ústřední orgán státní správy v nich sídlí. * •PedF, katedra geografie •33 Sídelní lokalita * Typické spíše pro venkov. * * Jedná se o jednotlivá sídla od sebe oddělená nezastavěnými plochami. * * Zahrnuje minimálně třicet trvale bydlících obyvatel nebo deset bytových jednotek. • •PedF, katedra geografie •34 Urbanistický obvod * Typické pro města. • • * Jde o dílčí části měst vymezené podle určitého znaku (historický vývoj, funkční využití...). •PedF, katedra geografie •35 Sídla * Základní diferenciace: * •A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) • - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské • oblasti, subpolární oblasti • - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA • •B. Městská sídla (sídla městského typu) •PedF, katedra geografie •36 Sídelní síť – osídlení * Soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. * * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: * • – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) • • – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně • jeho veškerých aktivit) •PedF, katedra geografie •37 Vývoj osídlení •2 faktory urbanizace: * * Dynamický faktor ve vývoji osídlení je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách. * * Statický faktor pak především již vytvořenými a dále fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení. Faktory vzniku sídel * * Přírodní podmínky – reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání. * •PedF, katedra geografie •38 Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/ – Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá – osídlení => samota => osada => vesnice => město •rozptýlené /samoty/ – USA, Skandinávie, Austrálie, J Afrika /farmy se zemědělským využitím/ + Bretaň •skupinové – původ obyvatelstvo Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zemědělské půdy na 1 usedlost •vesnické osídlení – rozptýlené – farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ •Rozptýlené – osídlení na Šumavě – bývalé Sudety * •PedF, katedra geografie •39 http://www.cykloturistika.cz/old/clanky/99/7/jurta.jpg http://dovolenka.files.wordpress.com/2008/07/tamerza1.jpg http://www.svetadily.cz/userfiles/image/clanky/karavany-2.jpg http://www.geology.cz/antarktida/fotogalerie/expedice-2009/1_IMG_2599_cestou_na_Bibby.JPG http://www.projektis.net/real/rd_krem.jpg http://i3.cn.cz/1069407587_panelaky.jpg C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\MU, PF, KGEO\Předměty\Podklady a obrázky\P6056112.JPG C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2013\Japonsko 2013\Jap (1078).JPG Vznik a vývoj sídelního systému * Klíčový vliv neolitické a průmyslové revoluce. * Prvotní přístřešky: Olduvai (Tanzánie) cca před 1 mil. let, u nás Předmostí, Dol. Věstonice (většinou kočovníci). * Typy sídel: efemerní (pomíjivá) → dočasná → sezónní → polostálá → stálá. * První sídla městského typu – oblast středního východu (Jericho) – cca 8 tis. let př.n.l. * U nás předchůdci sídel – keltská oppida (Závist, Staré Hradisko, Stradonice…). * Se vznikem centralizovaných starověkých států vznikají velkoměsta a sídelní síť, která přetrvává dodnes. •PedF, katedra geografie http://www.padfield.com/israel/jericho/images/jericho-israel-04.jpg oppidum SH •oppidum Staré Hradisko oppidum_Stradonice Vývoj osídlení v ČR od středověku Vývoj středověkého osídlení I. * Přírodní podmínky jako hlavní historický faktor osídlení – nejstarší centra ve středních Čechách, na jižní Moravě, v Polabí, Poohří a na Hané –> raná slovanská kolonizace. * 2. významné vlny – ze Z Ukrajiny a z Podunají. * Zakládána významná hrazená místa – hradiště (7.–12. století). * Od 13. století německá kolonizace horských oblastí (vnější kolonizace) a valašská kolonizace V a JV Moravy. * Později vliv dopravní polohy, obchodu nebo politického rozhodnutí na zakládání měst. * Katastrofou byla třicetiletá válka – ztráta až 43 % české populace. * 1781 – v Rakousku-Uhersku zrušeno nevolnictví –> uvolnění pracovních sil. * Industrializace – průmysl hlavním faktorem migrace a populačního růstu měst. •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení Vývoj osídlení * Deformace přirozené sídelní struktury ČR po 2. světové válce: •1. Vládní politika snažící se o vyrovnávání regionálních rozdílů a současně podpora vybraných regionů (nábor pracovníků do těžkého průmyslu včetně navazující bytové výstavby) vedoucí k: -potlačení přirozených migračních proudů (znevýhodněny některé regiony v okolí hlavních rozvojových center a os ČR). -Snížení vnější konkurenceschopnosti nevhodně podporovaných regionů (Ostravský region, Severní Čechy + např. Kladno). •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení •2. Směřování investic do těžkého průmyslu a masové bytové výstavby (sídliště), omezení možností individuální výstavby (druhé bydlení v ČR) – ve srovnání se západním světem potlačení suburbanizace, nižší význam městských center, nižší sociální rozdíly v rámci města. • •3. Zásahy do tradičního venkovského života (kolektivizace, vznik velkých zemědělských závodů, potlačení role tradičních osobností, nevhodné urbanistické zásahy). •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení •4. Středisková soustava osídlení představuje příklad politické snahy ovlivnit podobu systému osídlení. V rámci této soustavy měly být vymezeny hierarchické stupně sídel: • a)Střediskové obce oblastního významu tvořeny 11 regionálními aglomeracemi a 23 městskými regiony. b) b)Středisko osídlení obvodního významu (cca 170 sídel). •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení •5. V případě venkova byly vymezeny kategorie: • a)Středisko osídlení místního významu (větší sídlo, základní obchodní infrastruktura). b) b)Nestřediskové sídlo trvalého významu (obytná funkce). c) c)Nestředisková sídla ostatní. •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení * V rámci střediskové soustavy směřovaly investice primárně do sídel vyšší hierarchické úrovně. Hlavními problémy ovšem byl nedostatek finančních zdrojů pro nejvyšší úroveň soustavy a potlačení rozvoje nejmenších obcí. * * Proto byla tato soustava na počátku 90. let odmítnuta. * * Vytvoření uzavřených geografických celků na úrovni okresů (dojížďka, migrace). •PedF, katedra geografie Vývoj osídlení •6. Předválečný odsun českého obyvatelstva ze Sudet a poválečný odsun německého obyvatelstva ovlivnil systém osídlení v pohraničních regionech: • a)Vylidnění řady menších sídel (např. okresy Cheb, Sokolov, Tachov ztratily 55 % původního obyvatelstva). b) b)Socioekonomické dopady (ztráta tradičních vazeb k půdě a majetku; přetrhání sociálních vazeb; rostoucí kriminalita). • •Následné dosídlování nebylo dostatečné a navíc mělo výrazně výběrový charakter (průmyslové regiony, větší sídla). •PedF, katedra geografie •PedF, katedra geografie •54 Základní charakteristika českého osídlení * Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení. * Jihovýchodní Morava má relativně menší počet sídel. * Osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst. * Hlavní hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a krajská města mají vesměs dobrou polohu. * Obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé poměšťování zejména v regionech velkých měst. Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (26, včetně Prahy) * Okresní města (76= počet okresů + 15 pražských obvodů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (384) * Obce a vojenské újezdy (6 253) * Základní sídelní jednotky (21 704) •PedF, katedra geografie •55 Skladba obcí ČR dle velikostních skupin • •PedF, katedra geografie •56 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 • •PedF, katedra geografie •57 •PedF, katedra geografie •58 Geografie města Urbánní geografie Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice), * topografická (nadm. výška), * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy), * * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…), * * Mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti. •PedF, katedra geografie •59 •PedF, katedra geografie •60 Městský způsob života * Více anonymní, neosobní a účelový. * Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. * Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů profesionálních. * * Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy (zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby, rozpady manželství...). * •PedF, katedra geografie •61 Znaky města (dle Sýkory) * Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva. * Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly). * Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd. Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium – dle počtu obyvatel * morfologické kritérium – město je vymezeno kompaktní zastavěnou plochou * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 662 ob.) * funkční kritérium – město je vymezeno na základě integrity vztahů v městském systému, např. dojížďkou za prací * * Podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel. •PedF, katedra geografie •62 Nabidka0009 •minimum •ČR •63 Nabidka0010 •50.000 Japonsko •64 Města v ČR * * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * * * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. •PedF, katedra geografie •65 Velikost města * Statisticko-velikostní kritérium. * Typologie měst: * Malé město (do 20 tis. obyvatel) * * Město (do 100 tis. obyvatel) * * Velkoměsto (do 1 mil. obyvatel) * * Miliónové město (do 10 mil. obyvatel) * * Megaměsto (nad 10 mil. obyvatel) •PedF, katedra geografie •66 Hierarchie sídel I. * Zákon vedoucího města (Jefferson, 1939) – nestarší teorie. Vedoucí město v řadě států je nepoměrně větší než ostatní města v sídelním systému. * Londýn 7x větší nežli Liverpool, Kodaň 9x větší než Aarhus. * Vedoucí město roste rychleji -> akumulace ekonomických a politických funkcí. * Nefunguje všude (např. Španělsko, USA, Sovětský svaz, Čína). •PedF, katedra geografie •67 Hierarchie sídel II. * Zipfovo pravidlo (Zipf, 1941) – statistické zákonitosti velikostního pořadí měst v jednotlivých státech. Výchozí teze – pokud má nejlidnatější město např. milion obyvatel, má druhé v pořadí zhruba polovinu obyvatel (500 tis.), třetí třetinu atd., tedy že velikost sídla odpovídá velikosti největšího města dělené pořadím. * * * Platí vztah: * * * kde P1 je počet obyvatel největšího města, Pn je počet obyvatel n-tého největšího města a n je pořadí tohoto města podle počtu obyvatel. •PedF, katedra geografie •68 Hierarchie sídel III. •PedF, katedra geografie •69 Vývoj měst * Již v době před začátkem našeho letopočtu existovala prosperující města s několika sty tisíci obyvateli. * K bouřlivému nárůstu počtu měst a městského obyvatelstva došlo až v době průmyslové revoluce. * * V celkovém vývoji měst rozlišujeme tři základní fáze: • – město před-industriální • – město industriální • – město post-industriální •PedF, katedra geografie •70 Vývoj měst předindustriální období * * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později – Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. •PedF, katedra geografie •71 Vývoj měst industriální období * * Prudký nárůst měst * Aspekty: • – Politické (zrušení nevolnictví) • – Ekonomické (velkovýroba, fordismus) • – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních • technologií) • – Demografické (demografická revoluce) •PedF, katedra geografie •72 Vývoj měst •PedF, katedra geografie •73 Vývoj měst •PedF, katedra geografie •74 •PedF, katedra geografie •75 Vývoj měst v českých zemích •PedF, katedra geografie •76 Historický vývoj * První města vznikla v období Velkomoravské říše. * Osídlení se začalo odlišovat od venkovského okolí. * Staré Město u Uherského Hradiště, Nitra, Mikulčice. * Výrazné ovlivnění vývoje města nastalo ve středověku. * Podél řek a v údolí – obranné a obchodní funkce. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Rozvoj v 12. a 13. století. * Mnoho měst vzniklo za vlády Přemysla Otakara II. •PedF, katedra geografie •77 Historický vývoj * Právní základy – soubor práv, která svým obyvatelům poskytovala relativně privilegované sociální postavení a komunitě dávala právní a správní privilegia. * Zakládající listina města – první písemné zmínky o sídle. * Městská práva – vymezují vztah středověkého města k panovníkovi, resp. vrchnosti a vzájemné vztahy členů této komunity. Vytváření okruhů jednotlivých právních souborů. * Např. právo na městský soud, právo pořádání trhů, várečné právo apod. •PedF, katedra geografie •78 Historický vývoj * Okruh měst s magdeburským městským právem (např. Uničov, Bruntál, Přelouč, Hradec Králové, Litoměřice, Kolín, Kouřim). * * Okruh měst s norimberským městským právem (např. Cheb). * * Okruh měst s hlubčickým městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. Hranice, Horní Benešov, Uherský Brod). •PedF, katedra geografie •79 Historický vývoj měst * Do konce 14. století vzniklo na českém území přibližně 50 královských měst. * Nejvýznamnější sídla – Praha, Brno, Kutná Hora apod. * Poddanská městečka – asi 1 400 těchto menších lokalit, kde nejčastěji žilo asi okolo 300 obyvatel. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva – vytvářejí se třídy tzv. patriciát. * Úřad města zastával rychtář a rada konšelů (přední vrstva měšťanů). •PedF, katedra geografie •80 Městská zástavba v historii * Ve 13. století – první parcelace a zbudování některých pro chod města nutných institucí (rychtářský úřad, masné krámy, mlýn apod.). * Růst měst nikoli urbanizací, ale zakládáním nového města v bezprostředním sousedství starého – vznik nového typu měst – složená. Nové město má šachovnicovitý půdorys uprostřed s náměstím a obranný příkop s hradbami. * Základními prvky města jsou hradby, náměstí, jednoduché měšťanské domy, institucionální domy (úřad, rychta apod.). •PedF, katedra geografie •81 Městská zástavba v historii * Renesance – obranný faktor – ústřední postavení zaujímá hrad, či zámek. * Hledala se vhodnější forma obrany – např. půdorys devítiúhelníku, předsunuté bašty (Jihlava), budování města jako pevnosti (Terezín). * V 16. století existovalo v českých zemích 41 královských měst a asi 700 poddanských měst a městeček. * Vznikly cechy a nastal rozvoj průmyslu. * Baroko – reprezentační budovy, velké parky a zahrady, morové či jiné sloupy (např. Praha, Olomouc). Nabidka0030 Nabidka0023 Vnitřní struktura města * Studium vnitřní struktury města patří mezi priority současné geografie města – zabývá se vývojem prostorových struktur v čase (plošné změny, diferenciace...). * Pod pojmem prostorové struktury rozumíme především jednotlivé městské části – centrum, předměstí, čtvrti, funkční zóny apod. * * Rozeznáváme tři základní složky vnitřní prostorové struktury města: • – Fyzická prostorová struktura • – Funkční prostorová struktura • – Sociální prostorová struktura •PedF, katedra geografie •84 Vnitřní struktura města A)Fyzická – morfologická struktura (půdorys města) B) * Základními prvky morfologie města jsou ulice, náměstí, komunikace, pozemek a budova. * Ze základních prvků jsou utvářeny složitější struktury – uliční síť, bloky zástavby, urbanizační celky apod. * Morfologie zástavby má horizontální dimenzi (plošné rozmístění objektů) a vertikální dimenzi (výšková členitost objektů). •PedF, katedra geografie •85 • •Burgesův •Hoytův Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy •PedF, katedra geografie •86 • Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy •Harris-Ullmannův •PedF, katedra geografie •87 Koncentrický model * Podle vzdálenosti od centra rozlišujeme následující vrstvy: • – vlastní centrum (central business district – CBD) • – velkoobchod a lehký průmysl • – čtvrtě nižších společenských vrstev • – čtvrtě středních společenských vrstev • – čtvrtě vyšších společenských vrstev • – oblast těžkého průmyslu • – okrajová obchodní centra • – obytná předměstí • – průmyslová předměstí • – zóna dojížďky •PedF, katedra geografie •88 Koncentrický model * Postupně od středu k okrajům města dochází ke změnám některých demografických charakteristik (např. pokles věku obyvatelstva, růst velikosti domácností, vzestup počtu dětí). * * Na okrajích měst vznikají chudinské čtvrtě s nízkým sociálním statusem obyvatelstva – slumy. •PedF, katedra geografie •89 Sektorový model * Ve městě se vytváří sektory směřující od centra k okrajům, v nichž můžeme nalézt obyvatelstvo s různým vzdělanostním nebo profesním profilem (vysokoškoláci, manažeři, pracující v těžkém strojírenství...). •PedF, katedra geografie •90 Vícejaderný model * S tímto modelem se můžeme setkat ve městech, kde široké zastoupení různých etnických skupin, které vytváří své do jisté míry izolované kulturní enklávy – ghetta. * Teorie mnoha jader se ovšem neomezuje pouze na etnické zóny, ale týká se měst obecně – města mají více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace...). •PedF, katedra geografie •91 Sjednocený model * V praxi dochází k překrytí koncentrického modelu modelem sektorovým, přes se promítá model vícejaderný. * Pokud hodnotíme prostorovou strukturu města podle tzv. rodinného statusu (plodnost, počet pracujících žen, typ domácnosti...) získáme koncentrický model. * V případě ekonomického statusu (příjmy, druh zaměstnání, úroveň vzdělání...) se setkáme se sektorovým modelem. * Při používání etnického statusu je výsledkem model vícejaderný. •PedF, katedra geografie •92 Kritika modelů * Základní modely byly podrobeny kritice pro jejich jednoduchost a statičnost – Hawley, Schnore, Firey. * * Kritiky stávající modely doplňovaly • – o vazby mezi jednotlivými komunitami • – funkce městských zón • – historický vývoj • – kulturní prostředí • – tradice • – prestiže apod. •PedF, katedra geografie •93 Morfologie města * V morfologii měst se výrazně prosazují nejrůznější ekonomicko-společensko-kulturní vlivy (politika, náboženství, kultura, ekonomika...) – tyto faktory se nejvíce projevují ve stavbě uliční sítě ve městech. * * Rozlišujte 3 základní typy půdorysu města: • •Pravidelný – šachovnicový, lineární a radiálně-koncentrický •Nepravidelný •Složitý •PedF, katedra geografie •94 Pravidelný půdorys I. * Typické znaky: * Pravé úhly křižování ulic. * Čtvercový nebo obdélníkový tvar budov a urbanistických bloků, * Šachovnicová zástavba. * * Šachovnicový – používali již Římané (vojenské tábory). Vyžaduje rovinatý terén, jednoduchý z pohledu plánování, orientace, parcelace nebo dopravy. Turín, Florencie, Paříž, Londýn, Krakow, Bardejov, Praha, Pardubice, Hradec Králové… •PedF, katedra geografie •95 Pravidelný půdorys II. * Lineární – zprvu typický pro malá města, později i pro velká města (Ciudad Lineal de Madrid). V ČR např. Ostrava-Poruba, Havířov, Košice. Typická je hlavní komunikační osa. • * Radiálně-koncentrický – používán již ve středověku. Centrem byl hrad nebo tržiště. K těmto bodům se sbíhaly ulice, nebo byly organizovány v soustředných kruzích. Brno, Bergues. •PedF, katedra geografie •96 Nepravidelný půdorys * Znaky: * křižování ulic pod různým úhlem, * nepravidelný tvar, * velké rozměry pozemků. * * Typické pro města pod hrady nebo pro panelová sídliště. * * Praha-Zličín, Praha-Černý most, Brno-Bohunice, BRNo-Vinohrady pod. •PedF, katedra geografie •97 Složitý půdorys * Typický pro velká města. * * Důsledek střídání významných historicko-urbanistických epoch. * * Obsahuje kombinaci pravidelného i nepravidelného půdorysu. •PedF, katedra geografie •98 Jiný pohled… * Tricart (1954). * Homogenní města: * Plánovaný * Pravoúhlý (liniový, kosočtvercový, šachovnicový) * Radiálně-koncentrický (hvězdicový, kruhový) * Neplánovaný * Opevněný * Nepravidelný * Heterogenní města: * Rekonstruovaný * Vícejaderný * Síťový * Kruhový •PedF, katedra geografie •99 Náměstí * Těžiště města tvoří náměstí. Velikost náměstí představuje zároveň ekonomickou sílu města! * Náměstí s geometrickým tvarem – nejrozšířenější typ, vniklo buď plánovaně nebo přestavbou hlavní ulice. * 4 úhelníkové – čtverec nebo obdélník, na něj jsou kolmo umístěné ulice – důsledek německé kolonizace. Vysoké Mýto, Moravská Třebová, Litomyšl. * Vřetenové – vzniklo postupným zatlačením uliční čáry zástavby do větší vzdálenosti od centrální cesty. Nejširší ve středu, nejužší na obou koncích. Slavonice, Litomyšl. * Trojúhelníkové – zastavení části vřetenového náměstí, rozšíření prostoru v křižovatce dvou hlavních cest. Svitavy. * Náměstí s nepravidelným půdorysem – souvisí s nepravidelným půdorysem. •PedF, katedra geografie •100 Nabidka0029 Nabidka0026 Vnitřní struktura města •B) Funkční struktura města * Neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu. •vzdálenost od centra města •renta za m2 •obchod •průmysl •bytové domy •rod. domy •zemědělství •PedF, katedra geografie •111 Funkce měst * Městotvorné (pro obyvatele mimo město). * Městoobslužné (pro vlastní obyvatele města). * Důležitých je jejich poměr. * Jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: • - obytná (počet trvale bydl. ob), • - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), • - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru). * Převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému. •PedF, katedra geografie •112 Funkční areály měst * Využití pro územní plánování! * Typy areálů: * Obytné – největší plochy (cca 40 % plochy města), relativně kompaktní. * Pracovní – členění podle sfér (primér – dobývací prostory, zemědělství; sekundér – průmysl a řemesla; terciér a kvartér – obslužné areály). * Rekreační – vysoký podíl zeleně, určené na krátkodobou rekreaci – sport, zahrádky, hřbitovy, parky a veřejná zeleň. * Dopravní – mají podobu sítí – statická a dynamická složka. * Vodní – vodní toky a plochy. * Nevyužité areály – nezastavěná nebo opuštěná plocha. •PedF, katedra geografie •113 Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce •PedF, katedra geografie •114 Vnitřní struktura města •C) Sociální struktura města * Používáme tři základní skupiny charakteristik: • – Demografický status – věková struktura, velikost domácností, počet dětí… • – Sociálně-ekonomický status – profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění… • – Etnický status – národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství… Sociálně patologické jevy – neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost, kriminalita… •PedF, katedra geografie •115 Prostorová struktura města I. * Města Z Evropy – dlouhá historie urbanizace, max. využité centrum, průmysl vytlačení na okraj podél dopravních koridorů. Nejbohatší skupiny se koncentrují v suburbánní zóně. V okolí průmyslových ploch se koncentruje chudina. •PedF, katedra geografie •116 Prostorová struktura města II. * Města S Ameriky – malé a intenzivně využité jádro (výšková zástavba). Na centrum navazuje chudina a imigranti. Velké nevyužité plochy. Vysoká • sektorovost do etnických čtvrtí. • Bohatí bydlí na okraji měst. • Průmysl koncentrován podél • dopravních koridorů. •PedF, katedra geografie •117 Prostorová struktura města III. * Města Latinské Ameriky – segregace podle příjmů. Nejbohatší koncentrovány v centru, chudina na periferii – slumy, favely… Průmysl v blízkosti centra nebo podél dopravních koridorů. •PedF, katedra geografie •118 Prostorová struktura města IV. * Islámská města – historické centrum, v blízkosti centra vyšší a střední vrstvy, na periferii chudina, homogenní religiózní rozvrstvení. Průmysl na okraji vnitřního města, nově podél dopravních koridorů. •PedF, katedra geografie •119 Prostorová struktura města V. * Města V Evropy – historické centrum, v blízkosti centra se nachází průmysl, na okraji sídlištní celky – důsledek socialistické éry. Na okrajích také heterogenní • zástavba – haly, sklady, rekreace atd. •PedF, katedra geografie •120 Prostorová struktura města VI. * Města Subsaharské Afriky – projev kolonialismu. Jádro tvoří staré město, město přebudované evropskými kolonisty (geometrický tvar) nebo nezastavěná obchodní plocha – tržiště. Centrum obklopeno etnickými • čtvrtěmi, dále zóna průmyslu a na okrajích chudinské • čtvrtě – tzv. shanty towns/ • města z chatrčí). •PedF, katedra geografie •121 Prostorová struktura města VII. * Města J a JV Asie – stará jádra měst nebo v okolí přístavu, následuje obslužná plocha, sektor vládních a administrativních budov, až poté obytná zóna. Na okraji koncentrován průmysl. •PedF, katedra geografie •122 Město a jeho zázemí * Na město je nutné nahlížet jako na celek tvořící nodální region. * Zázemím města se rozumí prostor mimo správní hranice města. * Typy vazeb: * Demografické (migrace). * Zásobovací (dodávka surovin). * Veřejné služby (zdravotnické, školské, kulturní, obchodní). * Administrativní a politické (SO OPÚO, SO ORP, LAU 1, NUTS 3). * Rekreační (každodenní krátkodobá rekreace). * Sociologické (návštěvy příbuzných). * •PedF, katedra geografie •123 Urbanizace * Demograficko-geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech – Přímá urbanizace – hlavní zájem sociální geografie. * = proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. * * * Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie. •PedF, katedra geografie •124 Typy urbanizace * Přechod od extenzívní k intenzívní urbanizaci (role jiných forem prostorové mobility a koncentrace aktivit). * * Přímá x nepřímá urbanizace * * Vznik složitých urbanizovaných struktur a problematika jejich vymezování. • •PedF, katedra geografie •125 •PedF, katedra geografie •126 Dortmund_City Přímá urbanizace Urbanizace a průmyslová revoluce * Nutný integrovaný historický, geografický a sociologický přístup. * Systémová změna a jedna ze složek modernizace společnosti. * Není to rychlý růst měst ve středověku a raném novověku. * Počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale za jistých okolností může probíhat i bez ní). * * Typický průběh podle S-křivky. •PedF, katedra geografie •127 Nabidka0012 •PedF, katedra geografie •128 Nabidka0011 •PedF, katedra geografie Urbanizace - rysy * Městský fenomén zasáhl celý svět. * Rychlý plošný růst měst. * Vnitřní diferenciace měst. * Města jako slabé demografické články osídlení. * Zesložiťování městských struktur a nutnost územního plánování a urbanismu (hl. problém doprava, bydlení, životní prostředí). •PedF, katedra geografie •130 Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Push faktory (vytlačují z venkova): üdemografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života üzavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství üVýsledek: přetlak obyvatelstva üpřetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst): üpracovní příležitosti üpředstavy o snadnějších podmínkách života •PedF, katedra geografie •131 Míra urbanizace * Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace. •PedF, katedra geografie •132 Míra urbanizace •PedF, katedra geografie •133 Pořadí: Stát: Urbanizace (%): 1. Monako 100 2. Nauru 100 3. Singapur 100 4. Kuvajt 98 5. Belgie 97 6. Katar 96 7. Malta 94 8. San Marino 94 9. Venezuela 93 10. Argentina 92 180. Malawi 19 181. Rwanda 18 182. Šalamounovy ostrovy 18 183. Etiopie 17 184. Nepál 17 185. Niger 16 186. Srí Lanka 15 187. Lichtenštejnsko 14 188. Trinidad a Tobago 13 189. Uganda 13 190. Papua-Nová Guinea 12 191. Burundi 10 Typy přímé urbanizace * * Extenzívní urbanizace • * Intenzívní urbanizace •PedF, katedra geografie •134 Extenzívní urbanizace * Migrace do měst a růst měst jako sídel - roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů. •PedF, katedra geografie http://notes3.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/BE0041C3A9/$File/13-621007k03.jpg Intenzívní urbanizace * Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, - konurbace). •PedF, katedra geografie http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E3DC/$File/CZ080__ZVKR_m2.jpg Extenzivní x intenzivní urbanizace * Hierarchický charakter a fáze: nejprve do menších měst, později do velkoměst. * Koncentrace a aglomerizace. * * Metropolizace (funkční propojování, zvláště u největších měst). * * Megalopolizace (BosWash, ChiPits, SanSan, Tokajdó, Modrý banán, Žlutý banán, červený banán). * •PedF, katedra geografie •137 •138 Boswash japonsko_tokio Dusseldorf%20-%20View%20northeast%20from%20Rheinturm%20-%20Small P7067774 •139 Rank Name Country Population 1 Tōkyō Japan 34 400 000 2 Guangzhou China 25 400 000 2 Seoul Korea (South) 25 200 000 4 Shanghai China 24 900 000 5 Delhi India 23 500 000 6 Mumbai India 23 200 000 7 Ciudad de México Mexico 23 000 000 8 New York USA 22 000 000 9 São Paulo Brazil 21 200 000 10 Manila Philippines 20 400 000 11 Jakarta Indonesia 19 000 000 12 Los Angeles USA 18 100 000 13 Karāchi Pakistan 17 100 000 •PedF, katedra geografie •140 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2013\Japonsko 2013\Jap (1550).JPG •PedF, katedra geografie •141 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2013\Japonsko 2013\Jap (1588).JPG •PedF, katedra geografie •142 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2012\Cologne srpen 2012\iGeo 20. - 27. 8. 12\Cologne (253).JPG •PedF, katedra geografie •143 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2012\Cologne srpen 2012\iGeo 20. - 27. 8. 12\Cologne (394).JPG •PedF, katedra geografie •144 P8199076 Nepřímá urbanizace Rurbanizace Rurbanizace •= zahrnutí venkovského obyvatelstva a prostoru do města (obyvatelstvo zůstává na místě, ale přejímá městský způsob života). • * Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v (sociální ekologie – paralela s ekotypem v přírodě). * Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti). * Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“). • •PedF, katedra geografie •145 Etapy urbanizace 1.Přímá urbanizace 2. 2.Suburbanizace 3. 3.Deurbanizace 4. 4.Reurbanizace •PedF, katedra geografie •146 Suburbanizace * Přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. * Relativní růst počtu obyvatel okrajových částí města na úkor částí centrálních. * Důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla. * Polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech. * Rezidenční x komerční. * Urban sprawl. * Suburbanizaci není možné zastavit. •PedF, katedra geografie •147 Suburbanizace - rezidenční •PedF, katedra geografie •148 Suburbanizace - komerční Stavba kampusu v Brně •PedF, katedra geografie •149 Urban sprawl * Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. * Sprawl, neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. * Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. * Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. •PedF, katedra geografie •150 •151 urban%20sprawl •Urban sprawl •PedF, katedra geografie Los_Angeles_urban_sprawl e_1167 •152 •Urban sprawl •PedF, katedra geografie urban-sprawl-florida •153 •Urban sprawl •PedF, katedra geografie albuquerque-sprawl •154 •Urban sprawl •PedF, katedra geografie Suburbanizace – nové typy * Edge cities – nová komerční či administrativní centra v suburbánu, bez historie, podél komunikačních tras. * Master planned communities – rozsáhlejší obytné zóny vytvořené jedním developerem, obsahující zpravidla základní prvky občanské vybavenosti. * * Gated communities – rezidenční oblasti s omezeným vstupem. * Corporate communities – rozsáhlejší firemní sídla zpravidla na „zelené louce“. •PedF, katedra geografie •155 Suburbanizace – nové typy •PedF, katedra geografie •156 External View Jižní centrum obr_0000 mobr_214_456 Deurbanizace (desurbanizace) * Velké snižování počet obyvatelstva centra města i vnějších městských částí. * Obyvatelstvo ubývá jednak díky nižší porodnosti a jednak díky migračním pohybům. * Odliv je typický pro oblasti (aglomerace), v nichž většina obyvatelstva pracovala v těžkém strojírenství nebo těžbě uhlí – tato odvětví stagnovala a obyvatelstvo hledalo nové pracovní příležitosti mimo průmyslová centra. * Postihla v 50. – 80. letech 20. století velké průmyslové oblasti Německa, Belgie, Velké Británie nebo USA. •PedF, katedra geografie •157 Reurbanizace * Oživovací procesy. * Dochází obnovování obytných funkcí v centrech měst, ke změnám zaniklých nebo upadajících průmyslových prostor na admistrativně-obchodní centra nebo ke vzniku nových odpočinkových zón (parky, sportovní zařízení...). * Procesy selekce (reurbanizace probíhá velice selektivně), komercionalizace a gentrifikace, typické pro reurbanizační fázi vývoje sídel, mají často také záporné důsledky (např. konflikty mezi novým obyvatelstvem a starousedlíky). * Proces reurbanizace probíhá současně se suburbanizací a deurbanizací – hovoříme o tzv. cyklickém vývoji městských struktur. •PedF, katedra geografie •158 Reurbanizace 200605311529239 palac omega brno.jpg •PedF, katedra geografie Nové přístupy ke strukturalizaci měst * Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. •PedF, katedra geografie •160 Gentrifikace * Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. Yuppies). * * Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty. * * Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy. •PedF, katedra geografie •161 •PedF, katedra geografie •162 •PedF, katedra geografie •163 http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/6247v_lofty1.jpg http://www.kapatelier.cz/img/reference/lofty_big.jpg http://www.tvujdum.cz/userdata/images/18573v_lofty_palmovka1.jpg http://rimport.bydleni.cz/img/0708/2/thumb_ing_lofty3.jpg Ghettoizace * Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. * * Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel. * * Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města. * •PedF, katedra geografie •164 Ghettoizace •PedF, katedra geografie •165 Blikkisdorp http://propago.files.wordpress.com/2009/03/slum-mumbai1.jpg Slovensko, romská osada Letanovce Citadelizace * Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí. * * Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva. * * Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti. * •PedF, katedra geografie •166 Citadelizace •PedF, katedra geografie •167 Soubor:Budějovická 2009.JPG Komercionalizace * Týká se především centrálních částí města. * * * * Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou. • •PedF, katedra geografie •168 Komercionalizace •PedF, katedra geografie •169 http://www.dpl.cz/images/o-dpl/lightbox-fotky/uvodni-stranka/o-dpl-photo-12.jpg http://www.neoluxor.cz/data/foto/palac-knih-luxor-knizni-klub.jpg Revitalizace * Oživení zástavby * * Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí. * * •PedF, katedra geografie •170 •PedF, katedra geografie •171 Brno (8) •Revitalizace Výsledky urbanizace aneb od města po ekumenopolis * Díky intenzivním urbanizačním procesům vznikají nové formy sídlení struktury: * Městské aglomerace. * Konurbace. * Megalopolis. * Ekumenopolis. * * Hlavní faktory: * Industrializace. * Zelená revoluce v zemědělství. * Rozmach dopravy. •PedF, katedra geografie •172 Městská aglomerace * Nejstarší a nejmenší forma. * Prostorově a funkčně integrovaný soubor sídel (Maik, 1992). * * Dominuje jedno centrální město kolem kterého jsou koncentricky rozmístěny další sídla (obce, města) – příměstská krajina, suburbánní zóna. * * Vymezena na základě vztahů mezi jádrem a jeho zázemím – tzv. nodální region. •PedF, katedra geografie •173 Konurbace I. * Polycentrický útvar, který vzniká postupným slučováním a vzájemným překrýváním zázemí sousedních měst. * * Města jsou fyzicky blízko sebe – vysoká hustota sídel. * * Např. Porůří, Randstad, Horní Slezsko apod. * * U nás již prvky konurbace nesou města v Krušnohorské pánvi, Liberec-Jablonec, Hradubice apod. •PedF, katedra geografie •174 Megalopolis * Vývojově nejmladší útvar, ale prostorově největší. * * Konurbace vyššího řádu (konurbace aglomerací). * * Typické pro města S Ameriky – BosWash, SanSan, ChiPitts apod. * * V Asii Tokaido (Chiba-Osaka-Yokohama-Kawasaki). • * •PedF, katedra geografie •175 •PedF, katedra geografie •176 Ekumenopolis •= celosvětové město. * * Otázka dalšího směřování urbanizačních procesů. * * Podoba globální sítě, kde budou urbanizované městské uzly různé velikosti a důležitosti spojené pomocí dopravních koridorů. * •PedF, katedra geografie •177 •PedF, katedra geografie •178 Geografie venkova Rurální geografie Co je v Česku vesnice? vVelikost * do 2000 (sociologové) * do 5000 (sociální geografové) * Město má více než 10 000 obyvatel (TERPLAN) vInfrastruktura (vybavenost) * Technická (sítě) * Občanská (služby) * Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní příležitosti * Bydlení vCo nemá statut města (splňuje kriteria dané předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5 000–10 000 obyvateli). •PedF, katedra geografie •179 Kvalitativní vymezení venkova ØNízká hustota obyvatelstva. ØNízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice). ØAgro-leso-pastevecké užití prostoru. ØPříslušnost k malým komunitách (to vysvětluje venkovské jednání). ØReprezentace prostřednictvím rurální kultury. •PedF, katedra geografie •180 Vesnice * Sídelní útvar střední velikosti * Zemědělská nebo lesnická funkce * Stabilní půdorys * * V Čechách – malé vesnice (do 500 obyvatel) * * Na Jižní Moravě – velké vesnice (přes 1000 obyvatel) * * Dva základní typy (podle půdorysu): řadové a návesní * Další typy – dvorcová, rozptýlená, hromadná. •PedF, katedra geografie •181 Vesnice •PedF, katedra geografie •182 Vesnice •PedF, katedra geografie •183 Vymezení vesnice * Urbanisticky – Sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi a vysokým podílem zeleně. * * Architektonicky – Sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. * * Sociálně – Sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast. •PedF, katedra geografie •184 Vymezení vesnice * Ekonomicky – Sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo. * * Historicky – Sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva. * * Administrativně – Sídlo, které stát neurčil jako městečko, městys nebo město. * * Statisticky – Sídlo, které má počet obyvatel pod stanovenou hranicí (v Česku se většinou používá hranice 2 000 obyvatel). •PedF, katedra geografie •185 Charakteristika českého venkova •13 500 sídel: • Ø6 253 obcí (nejnižší administrativní jednotky) – stav v r. 2013) Ø •Základní formy sídel: Ø527 měst Ø390 městysů Ø5 335 obcí •PedF, katedra geografie •186 • • Půdorysné typy vesnic v ČR Řadové vesnice * Sídelní jednotky tvoří souvislou řadu podél ulice, silnice, potoka či řeky. * * Ulicovka * Silnicovka – stavební rozvolnění * (Potoční vesnice) * (Poříční vesnice) •PedF, katedra geografie •188 Návesní vesnice * Sídelní jednotky seskupené kolem návsi. * * Náves = prostor na němž se soustřeďuje hospodářský a společenský život vesnice, statky semknuty k sobě. * * 1 – 2 vstupy do vesnice •PedF, katedra geografie •189 Typy osídlení – jejich lokalizace v ČR * Návesní vsi a návesní silnicovky – většina území Čech, Vysočina * Lesní návesní vsi – západ Vysočiny, západní Čechy * Silniční vsi a ulicovky – jižní Morava, Haná * Řadové vsi (lesní lánové vsi)– sudetská oblast * Valašské řadové vsi – Beskydy * Hromadné vsi – rozptýleně v Čechách * Osamělé dvorce, paseky, kopanice – Krkonoše, Moravské Kopanice •PedF, katedra geografie •190 •PedF, katedra geografie •191 F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217195.JPG F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217161.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030017.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030024.JPG •PedF, katedra geografie •192 F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010010.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010003.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010002.JPG Plužina a její členění * Plužina – rozdělení polností v rámci katastru. * Selská plužina – nezahrnuje občiny a vrchnostenské pozemky. * Polnosti – složeny z parcel, zakresleny na katastrálních plánech. * Dva základní typy parcel – bloky a lány. * Bloky – strany bloků jsou zhruba stejně dlouhé. * Lány – protáhlý tvar, dvě strany jsou výrazně delší než zbylé dvě. C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg •PedF, katedra geografie •193 Rozložení parcel * Vlastník může mít parcely rozloženy: * Ørozptýleně (jedna daleko od druhé) Øsoustředěně (u sebe) - má pouze jednu obhospodařovanou parcelu. • C:\dokumenty\budova.jpg •PedF, katedra geografie •194 Členění plužin * Plužina úseková – nepravidelné úseky polí nestejné velikosti i tvaru * Plužina délková – úzké polní pásy značné délky * Plužina traťová – velmi podobné délkové, užší * Plužina záhumenicová – u středověkých kolonizačních vsí * Moderní zcelená plužina •PedF, katedra geografie •195 • * Velký počet nepravidelných bloků malé velikosti. * Vznik při odlesňování půdy. * Bloky rozptýlené po celém katastru. * Dělením na základě dědičného práva se bloky dělily, takže nakonec nabyly podoby až velmi úzkých pásů. Prvotní blokový systém •PedF, katedra geografie •196 * Vznikl ve středověku, plánovitou organizovanou kolonizací. * * Velmi dlouhý lán (až několik km) za každou usedlostí. * * Na různých lánech půda rozdílných kvalit (na rozdíl od bloků). * * Pozdějším dělením neustálé zužování. Lánový systém •PedF, katedra geografie •197 Příklady typů vesnic podle půdorysu a zároveň typů plužin •PedF, katedra geografie •198 156b •Půdorysy vesnic: řadová •PedF, katedra geografie •199 13 15 17 18 19 •Půdorysy vesnic: návesní 156 156a • ves s okrouhlou návsí a radiálním uspořádáním parcel •Půdorysy vesnic: návesní silniční ves •PedF, katedra geografie 23 26 28 148 •Plužina původně úseková, později rozdělená na tratě •209 Typologie českého venkova •PedF, katedra geografie C:\dokumenty\budova.jpg C:\Bez názvu.jpg C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg •210 Kvalitativní x kvantitativní hodnocení * Pro sledování venkovského prostoru existuje dostatek kvantitativních dat a to jak v dlouhodobých řadách sledování (Sčítání) tak i kratší řady a specializované databáze pro socioekonomické ukazatele. * * Zcela chybí hodnocení kvalitativních faktorů rozvoje (subjektivní role v regionálním rozvoji). •PedF, katedra geografie •211 Možnosti typologie •Typologie na základě dlouhodobých vývojových ukazatelů: Øvývoj počtu obyvatelstva Øvývoj počtu domů Øpostavení sídla v sídelní soustavě •Výhoda : dlouhodobě sledované jevy •Nevýhoda: omezený počet ukazatelů •Cíl typologie – co chceme typologií dokázat ??? •PedF, katedra geografie •212 Možnosti typologie •Typologie na základě změn v kratším sledovaném období: Ømožnost využití velkého počtu sociálně ekonomických ukazatelů, Øsrovnání mezi roky obtížné díky změnám metodiky Øsledování po roce 1990 •Výhody: větší škála ukazatelů •Nevýhody: krátkodobé sledování •PedF, katedra geografie •213 Typologie venkova 1999 •1.Sudety - dominantní německé osídlením severozápadní i jihozápadní hranice. pouze pohraniční okresy (20 okresů). •2.Zemědělské oblasti - úrodné zemědělské oblasti Čech a Moravy dlouhodobá stabilita vývoje počtu obyvatelstva (17 okresů). •3.Nerozvojové oblasti - středo-jihočeské pomezí, prostor Českomoravské vrchoviny a částečně i Slezsko (21 okresů). •4.Periferní oblasti (Litoměřice a Louny Plzeň - sever Znojmo) - 4 okresy. •5.Středočeské okresy - pouze okresy středních Čech v kontaktu s Prahou (4 okresy). •6.Okresy suburbánní a moravského pomezí - okresy v těsném zázemí Prahy a Brna, okresy Horňácka a Dolňácka na hranicích Moravy a Slovenska (6 okresů). •PedF, katedra geografie •214 Suburbánní zóny •Městské struktury ve venkovském prostoru (bydlení, výroba a obchod). Ø Bydlení - v městském domě, městské trávení volného času, městské stavební vzory, podnikatelské baroko, konflikt staré a nové výstavby a sociálních struktur. Ø Ø Výroba a obchod - budování megastorů a nových výrobních hal. •PedF, katedra geografie •215 •216 •217 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik * R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR. •PedF, katedra geografie •218 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství). * * Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením). •PedF, katedra geografie •219 * Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit) •PedF, katedra geografie •220 * Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy). * * Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska). •PedF, katedra geografie •221 * Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu) •PedF, katedra geografie •222 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H Králové až po Litoměřice/, dolní Poohří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín). * * Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Cheb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR). * * Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, Český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/). •PedF, katedra geografie •223 * Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písecko, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/). * * Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic). * * Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín). •PedF, katedra geografie •224 Možnosti rozvoje českého venkova * Program obnovy venkova. * * Krajské granty a dotace. * * Regionální operační programy. * * Společná zemědělská politika EU. * * Národní granty Ministerstva zemědělství. * •PedF, katedra geografie •225 Informační zdroje * Ministerstvo pro místní rozvoj * * Ministerstvo zemědělství * * Ústav územního rozvoje * * Sociologie venkova, ČZU, 2002 * •PedF, katedra geografie