Katedra geografie, PdF MU PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE •2 Vyučující § §doc. PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D. §e-mail: svatonova@ped.muni.cz §konzultace: podle předchozí domluvy § § §Mgr. Ing. Libor Lněnička, Ph.D. §e-mail: lnenicka@ped.muni.cz §konzultace: Út 13:00–14:30 hod. §St 10:30–11:30 hod. •3 Sylabus předmětu 1.Úvod do studia planety Země. 2.Definice planetární geografie a začlenění do systému geografických věd. 3.Vesmír, objekty a vzdálenosti, základní astronomické pojmy. 4.Zdánlivý pohyb objektů na nebeské sféře a jejich zákryty. 5.Základy prostorové orientace na Zemi. 6.Čas a kalendář. 7.Základní časové jednotky a způsoby určování času. 8.Země, její tvar, rozměry a hmotnost. 9.Pohyby Země a zemské osy a jejich důkazy a důsledky. 10.Fyzikální pole Země. •4 Literatura §BRÁZDIL, R. Úvod do studia planety Země. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 365 s. §ČAPEK, R. Planetární geografie. Karolinum Praha, 1997, 83 s. §KLECZEK, J. Velká encyklopedie vesmíru. Praha: Academia. 2002 §REES, M. (ed.) et al. Vesmír. Přeloženo z anglického originálu Universe. Praha: Knižní klub. 2006 § §www.astro.cz §www.nasa.gov §www.esa.int •5 Úvod do studia planety Země §Studiem naší planety se zabývají různé vědní disciplíny. § §Abychom se stali dobrými geografy, musíme znát základy těchto jednotlivých věd. K tomu však potřebujeme pochopit na jakých principech naše planeta funguje a jaké je její vlastní chování ve vesmíru! § § §Toto nám umožňuje PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE !!! § § •6 Vazba na ostatní vědecké disciplíny §Planetární geografie jako vědní disciplína velmi úzce souvisí s: §astronomií, §fyzikou, §matematikou, §geologií & geofyzikou, §geodézií, §meteorologií a klimatologií. § •7 Vazba na ostatní vědecké disciplíny §Astronomie se zabývá výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru. §Astrologie zkoumá předpokládané souvislosti mezi děním na obloze, charakterizovaným zejména pohybem planet, Slunce, Měsíce a dalších prvků, a jeho vlivem na dění na Zemi. § §Astrofyzika studuje fyziku vesmíru, včetně fyzikálních vlastností (svítivost, hustota, teplota, chemické složení) astronomických objektů jako jsou hvězdy, galaxie a mezihvězdná hmota, jakož i jejich vzájemné působení. §Kosmologie se zabývá uspořádáním vesmíru a jeho dynamickým vývojem v čase. •8 Definice §Věda o vlastnostech a pohybech zemského tělesa, důsledcích tím vzniklých pro krajinnou sféru a o určování a měření polohy zemských bodů a času na Zemi. § §Soubor poznatků o stavbě, vlastnostech a postavení Země ve vesmíru s ohledem na geografické důsledky. § § § •9 Stručný vývoj poznatků I. §Počáteční potřeba geografických znalostí se objevuje s nástupem prvobytně-pospolné společnosti – první jednoduchý kalendář odvozený od zdánlivých pohybů Slunce a Měsíce. §Lidé se domnívali, že Země má tvar ploché placky. §Starý Egypt + Mezopotámie ( 2 500 př. n. l.): astronomická pozorování pro určení doby zemědělských prací. Země má tvar plovoucího disku v oceánu. § §Nejstarší civilizace – znalosti kalendáře, slunečních hodin, předpovědi zatmění. •10 Stručný vývoj poznatků II. §Homérovské Řecko (12.–8. st. př. n. l.): nábožensko-mytologické období. Země jako štít obklopený oceánem, leží na pilířích. §Archaické Řecko (8.–6. st. př. n. l.): Thales Milétský (7.–6. st. př. n. l.) formuloval první kosmologickou soustavu (Země plave jako kus dřeva na vodě. Měsíc osvětlen Sluncem, dokázal předpovědět zatmění). §Jeho žáci již formulují myšlenku, že Země „visí“ ve středu „hvězdné sféry“ bez nějaké další opory. §Má podobu válce. •11 Stručný vývoj poznatků II. §Pythagoras ze Samu – myšlenka kulaté Země (6 st. Př. n. l.). §Klasické Řecko (500–330 př. n. l.): myšlenka kulatosti Země. Aristoteles – první vědecké důkazy – tvar stínu Země při zatmění, postupné „vynořování“ lodí na moři, klesající výška Slunce nad obzorem směrem od rovníků k pólům, pracoval s geocentrickým modelem sluneční soustavy. §Helénské Řecko (330–146 př. n. l.): Aristarchos ze Samu – odhadl vzdálenost i velikost Měsíce a Slunce. Myšlenka heliocentrické soustavy. §Erathostenés Kyrénský (250 př. n. l.) – odhadl obvod Země s relativně vysokou přesností. § •12 Stručný vývoj poznatků III. §Období římské republiky (146 př. n. l.–30 n. l.): malý přínos pro rozvoj astronomie a geografie. §Geografické poznání dob řeckých a římských zakončuje dílo Klaudia Ptolemaia – ukotvení geocentrického systému až do dob M. Koperníka. §Středověk – vlivem církve se šířila představa o ploché Zemi. §Od 11. st. díky arabské vzdělanosti a od 13. st. rozvojem renesance a vědy se vrací názor o kulaté Zemi (T. Akvinský, D. Alighieri. §Muslimští vědci používali již sférickou trigonometrii pro určení směru a vzdálenosti. •13 Stručný vývoj poznatků IV. §Základy heliocentrického uspořádání sluneční soustavy popsal ve svém díle M. Koperník (1473–1543). §Důkaz o kulatosti Země podal F. de Magalhaese (16. st.) – obeplutí světa. §Další významné geografické objevy nastávají v evropských zemích až s počátkem novověku. §Zajímavosti: §V roce 2004 byla založena společnost pro plochou Zemi. §V letech 1993–1995 muslimský duchovní Ibn Baz v několika článcích uváděl, že Země je plochá. •14 Stručný vývoj poznatků V. §V novověku se začínají vymezovat první geografické disciplíny. Jednou z nich je i § § PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE, § § která se v dnešní době zabývá Zemí, Sluncem, Planetami a dalšími objekty sluneční soustavy, vzájemným působením a pohyby těchto těles, vesmírem a časem. mesic3.jpg §Přímo bombastický pokrok ve vědění o planetě zemi a jejím okolí umožnilo proniknutí lidí do oblastí mimo zemské sféry – do vesmíru.