Západoslovanské jazyky - Čeština - střídnice za oba jery jsou stejné: samohláska „E“ (jery: každý lichý jer zanikl, sudý se změnil – v čj. na „E“) - změna skupiny: aj > ej (vyskytovala v 1. slabice: dají - dej) - „´a“ se změnilo na „ě“ „´u“ se změnilo na „i“ → podmínka pro změnu: musela předcházet měkká souhláska - oddělení tvrdých a měkkých typů u substantiv (žena, duše → ženu, duši) - změna ve skupině „ie“ na dlouhé „í“ (hriech – hřích, siet- sít, viera – víra) - každé dlouhé „ó“ se změnilo na „ú“ (kón – kůn, mój- můj) - zanikly nosovky → střídnice za nosovky: ę „en“ → „a“ (menso – maso) ǫ „on“ →„u“ (ronka – ruka) - metateze likvid - skupiny TerT, TelT, TorT, TolT se změnily na TrěT, TlěT, TlaT, TraT, (melko – mlěko, gord – hrad, golva – hlava) - změna „g“ → „h“ (gora – hora), tato změna se dodržovala důsledně - r, l: slabikotvorné se zachovalo - mohlo tvořit vrchol slabiky (krk, vlk) - zachovala se fonologická délka vokálů (když prodloužíme nebo zkrátíme délku samohlásky → změna významu, tvaru slova nebo slovního druhu: dráha →drahá, psi → psí) Současný i starší stav teritoriálních dialektů (nářečí) stč. změna ú > ou - provedena ve spisovné češtině i ve většině dialektů (múka > mouka, ve střmor. nářečích se ou dále měnilo v ó - móka) - původní ú zůstalo zachováno jen na okrajích českého jazykového území: na západě na nejzazším okraji jzč. nářečí (muka, chalúpka/chalupka), ve vmor. dialektech a ve zkrácené podobě v nářečích slez. (vmor. múka, slez. muka) - tedy např. vmor. slovo múka má stejnou podobu jako v češtině 11.-14.stol. Základní rozdělení českých nářečí A. Česká nářečí v užším smyslu (tj. na území Čech a přilehlé části Moravy) Jejich dílčí části představují: 1. středočeská nářečí 2. jihozápadočeská nářečí 3. severovýchodočeská nářečí 4. českomoravská nářečí B. Nářečí středomoravská (dř. hanácká) 1. centrální střmor. nářečí 2. jižní střmor. nářečí (specifické úseky: horský, znojemský) 3. západní okrajové úseky 4. východní okrajové úseky (se specifickým úsekem čuháckým) C. Nářečí východomoravská (dř. moravskoslovenská) 1. západní okrajové úseky: hranický, kelečský a dolský 2. východní archaická oblast (severní část bývala nazývána etnografickým termínem Valašsko, jižní část Slovácko) + při jv. okraji státní hranice se Slovenskem - nářečí kopaničářská (slovenského původu) D. Nářečí slezská (dř. lašská) 1. jižní (moravský) úsek (štrambersko-frenštátský) 2. západní úsek (opavský) 3. východní úsek (ostravský) 4. nářečí slezskopolská (úseky: karvinský, bohumínský, těšínský, jablunkovský)