Desky lekcionáře 13. stol. Strahovský klášter C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -obalka knihy text014.jpg Iniciála B = Kristus jako pán nebe a země; Žaltář královny Rejčky, kol. 1323 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -inic knihy text016.jpg Adorace sv. Václava; Gumpoldova latinská legenda o sv. Václavu; kol . 1006 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -gumpold knihy text015.jpg Kristus uvádí duše do nebe; Pasionál abatyše Kunhuty; 1312-1321 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -kunh text017.jpg Dvorský astrolog Václava IV. Těřísko při pozorování hvězdného nebe; Mnichovský astronomický sborník Václava IV., po roce 1400 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -kruhtext018.jpg Začátek „Řečí Besedních“; Tomáš Štítný ze Štítného; Budyšínský rkp. 1390 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -kruhtext019.jpg Levý Hradec (9. stol.) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\levy_hradec.jpg Břevnovský klášter (r. 993) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\břevnov.JPG Klášter sv. Jiří (Praha); r. 921; r. 976 C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\sv. Jiří.jpg Ostrov u Davle (obd. gotiky) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\ostrov2.jpg Rajhradský klášter (r. 1045) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\Rajhrad.jpg Sázavský klášter (r. 1032) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\sázava.JPG Strahovský klášter (r. 1143) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\Praha_Strahovsky_klaster.jpg Velká Morava a cyrilometodějská misie — —843 n. l. rozpad Franské říše —Dědic impéria a šíření katolické církve = Východofranská říše — —Misijní činnost: —Na našem území před rokem 850 n. l. z Bavorska, z Řezna (Čechy), z Pasova (Morava) a ze Salcburku — —Mojmír a Pribina — —Mojmír I. (830 n. l.); velkomoravská říše = stát — —Pribina (Nitra; 30. léta 9. stol.); spojenectví s arcibiskupem Adalramem (Salcburk), vysvěcení kostela (821-836); nástupcem je jeho syn Kocel. — — —Rostislav (?-870; 846-870 velkom. kníže; synovec Mojmíra) —Podpora Ludvíka II. Němce (východofranského král) —855 válečný konflikt —860 snaha získat podporu u římského papeže —863 Cařihrad (císař Michael III., patriarcha Fótios) — —863 Misie: Konstantin Filosof (Cyril) a Metoděj —Cíl: církev východního typu, církevní slovanština (staroslověnština) jako bohoslužebný jazyk —Misie i v oblasti Panonie a knížectví Kocelova —Odpor bavorského biskupa —867 v Cařihradu zabit Michael III., poražen Fótios; otázka vysvěcení žáků = obrat k Římu. — — —Slovanská liturgie odsouhlasena papežem Hadriánem II. – bula: Gloria in excelsis Deo —Cyril jmenován biskupem (ovšem: Cyril 14. 2. 869 zemřel) —Metoděj jmenován arcibiskupem sirmijským, misijním biskupem pro Slovany. — —Kníže Svatopluk (synovec Rostislava); 870 zajat, vydán do franských rukou (VF), oslepen —870 konflikt VF říše a Velké Moravy; Svatoplukova lest – domluva s mor. předáky a česk. knížaty (Bořivoj) —874 = mírová jednání; Svatopluk se podvoluje platit tribut a složit slib věrnosti. —870-873 Metoděj vězněn bavorským kněžstvem; pokřtil Bořivoje (v Čechách kvůli tomu odpor vedený Strojmírem; potlačen moravským vojskem) —Po Bořivojově smrti (asi 888-889) se Svatopluk ujal vlády v Čechách (890). —890 nová situace potvrzena VF králem Arnulfem — —Stupňující se napětí mezi Cařihradem a Římem —Východní a západní církev (jazyk, bohoslužba, teologie, zobrazování, architektura atd.) — —880 spor o bohoslužebný jazyka (latina vs. staroslověnština); vítězí Metoděj; zřízeno arcibiskupství, on je jmenován arcibiskupem. —Jednání vyvolal biskup Wiching z Nitry —Bula papeže Jana VIII. (Industriae tuae) schvaluje Svatoplukovo rozhodnutí dát se pod ochranu papežského stolce —Spor o liturgický jazyk – vyhrotil se po Metodějově smrti (6. 4. 885) —Metodějovým nástupcem určen Gorazd; papež požadoval jisté ústupky – mj. i v oblasti lit. jazyka, na to Gorazd ani ostatní kněží nechtěli přistoupit. —Kočovné maďarské kmeny; 893 porážka Bulharů; v následujícím roce zemřel Svatopluk. — Konstantin a Metoděj podle ruské ikony. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -věrozvěst text013.jpg Ukázka z tzv. Pražských hlaholských zlomků C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice - text001.jpg —Cyrilské znění Otčenáše C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\cyrilice - text002.jpg Literární památky —Zákon sudnyj ljudem —Nomokánon —Knihy otců (Paterik) —Proglas —Panonské legendy (Život Konstantinův, Život Metodějův) —Kyjevské listy — — Evangeliář Assemanův; Hlaholský rkp. Vatikánské knihovny; konec 11. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -assmanův - text003.jpg Čtveroevangelium Zografské; hlahol. Rkp. St. Peterburg; konec 10. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -4evangel - text004.jpg Čtveroevangelium Mariinské; Rkp. St. Peterburg Hlahol. Rkp., 10. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -4evangel - text005.jpg Sinajské zlomky východního mešního obřadu; Epiklese C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -4evangel - text006.jpg Kyjevské listy; První strana; připsaná na prázdnou stránku před koncem 11. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -kyjevs1 - text007.jpg Kyjevské listy; konec 9. /poč. 10. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -kyjevs2 - text008.jpg Zákon sudnyj ljudem; zákon soudní pro laiky; rkp. Novgorodský; 1280 C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -zakon- text009.jpg Zpovědi sv. Otců; staroslověnský penitenciál C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -otců- text010.jpg Život sv. Konstantina Cyrila; kap. 14; Rkp. Moskevské duchovní akademie 15. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -konstant text012.jpg Život sv. Metoděje, kap. 5; Uspenského rkp. 12. stol. C:\Users\Ondrej\Desktop\Fotky-rane období\hlaholice -metod text011.jpg Přemyslovci —Přemyslovské knížectví (střední a západní Čechy) —Bořivoj (852/855-888/890 n.l.). —Křest: obr. Velislavova bible; pol. 14. stol. —Z Levého Hradce sídlo přeneseno do Prahy —Manželka: Ludmila (ze Srbska (Žič; event. Pšov-Mělník) Křest Bořivoje I., Velislavova bible (1. pol. 14. století) —Bořivoj + Ludmila (860-15. 9. 921, Tetín). —Vratislav + Drahomíra (Sasko; Jindřich I.) —Václav (907-935)+ Boleslav https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Liber4.jpg/220px-Liber4.jpg Přemyslovci (počátek) C:\Users\Ondrej\Desktop\rodokm_přemyslovci.gif Hradiště za Přemyslovců C:\Users\Ondrej\Desktop\Přemyslovská_hradiště_za_Václava.svg.png Václav I. —Tribut Jindřichovi I. —Rámě sv. Víta (ostatky v Sasku, pův. v Saint Denis) —Kostel sv. Víta, Praha —Christianizace, upevnění moci vládnoucího knížete —Vražda: 28. 9. 935 (929) —Přenesení ostatků do Prahy: 4. 3. – druhý světcův svátek. —Vzdělání; Budeč —Charisma —Kult Bohem vyvoleného knížete —Patron země —Nebeský vládce, ochránce Čechů —Kanonizaci dokončil sv. Vojtěch (konec 10. stol.); sv. Ludmila C:\Users\Ondrej\Desktop\290px-WenceslausIImap-cs.png Levý Hradec (9. stol.) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\levy_hradec.jpg Staroslověnské legendy —Sv. Ludmila —Proložní legenda; Legenda o sv. Ludmile — —Sv. Václav —První staroslověnská legenda o sv. Václavu Latinské legendy —Sv. Ludmila —Fuit in provincia Bohemorum (Byl v zemi Čechů); 10. stol. — — — —Factum est (ludmilská homilie); uprav. pasáže z Kristiánovy leg. — —Diffundente sole (přestyl. pasáží Kristiána) — —Sv. Václav — —Crescende fide christiana (Když se šířila křesťanská víra) — —Vznikla v Bavorsku, klášter sv. Jimrama; u nás okolo 975 na Pražském hradě —Legenda je stručná, málo rétorizovaná — Legenda Gumpoldova •Gumpold (bisk. Mantova); dílo vzniklo na přání Oty II. (975-985); legenda obs. v tzv. Wolfenbüttelském kodexu; ilustrována (na objednávku manž. Boleslava II. Emmy, zemř. 1006) •Vynikající latina, rétorika, poetika •Využívá starších pramenů • •Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu (tzv. legenda Nikolského) •2/3 jsou překladem/převyprávěním Gumpoldovy legendy •Vznik nejspíš okolo r. 1000 n. l. • Zavraždění sv. Václava (935 n. l.) C:\Users\Ondrej\Desktop\220px-Zabójstwo_Wacława.JPG Oriente iam sole •Nejsp. 13. století •Spojitost s dominikány; kazatelská činnost •Znaky gotické literatury Legenda Kristiánova —Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius —(konec 10. stol; okolo 973) —Objevitelé: Jan Tanner 1659 v Praze, B. Balbín 1664 v Třeboni —Širší záběr: šíření křesťanství v Čechách —Autor: okolí sv. Vojtěcha; Břevnov? —Staroslověnská tradice —Zásluhy sv. Ludmily a sv. Václava —Vysoký umělecký styl —Autor znalec poetiky a rétoriky —Nejrozsáhlejší z václavských a ludmilských textů — —Prameny: —Crescende fide christiana —Legenda Gumpoldova — Přemyslovci —Boleslav I. (935-972) —Vál. konflikt k Otou I. (válka 14 let) —Hrad; ražba mincí; daň z míru —955 Češi spojenci Oty I., bitva na Lešském poli u Augsburgu proti Maďarům; zisk: Morava, Slezsko, území Vislanů, západní Slovensko. — —Boleslav II. Pobožný, Mlada a Doubravka = aktivní církevní politika. —Mlada se obrátila na Řím; podpora prvního ženského kláštera benediktýnek: sv. Jiří na Pražském hradě; Mlada = abatyše. Klášter centrum ludmilského kultu. —Projekt pražského biskupství. Původně řezenská diecéze; 973 osamostatněno; podřízeno Mohuči. —První biskup: Dětmar (Sas) —Doubravka + Měšek I. (přijetí křtu a christianizace Polanů, Polska) Sv. Vojtěch (956-997) —Slavníkovec (rod Zličanů či Charvátů); Malín a Libice; ražba mincí — —982 zvolen biskupem pražským —992/993 Břevnov —Měšek I. a jeho syn Boleslav I. Chrabrý vytlačili českou přemysl. družinu z Krakova a Slezska. —995 napadení Slavníkovců —23. 4. 997 misie v Polsku — https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Votivni_obraz_Ocko_-_Vojtech_inverse.jpg/ 220px-Votivni_obraz_Ocko_-_Vojtech_inverse.jpg Břevnovský klášter (r. 993) Související obrázek Vojtěšské legendy •Psány pouze latinsky •„první český Evropan“; orientace na Řím •Legendy o sv. Vojtěchovi jsou součástí středolatinské literatury • •Canapariova legenda •Legenda Brunona z Querfurtu •Versus de passione sancti Adalberti Canapariova legenda • = Vita prior (Život první); vznikl nejsp. 999 n. l. •Autor: Jan Canaparius (12. 10. 1004); pozdějii opat kláštera sv. Bonifacia a Alexia na Aventině v Římě •Autorství není zcela jisté •Text vznikl z podnětu Oty III. ; svatořečení Vojtěcha? • •= vita contemplativa • 1 Legenda Brunona z Querfurtu •= Vita altera (Život druhý) •Autor: Vojtěchův spolužák z Magdeburgu, kapl. Oty III., mnich aventinského kláštera •Literárně činný: hagiografická, historická díla •Mučednická smrt v Prusku (1009) •Legenda: zdroj: Canaparius • •Vita activa (zvl. misijní činnost, mučednictví) •= legenda je pašije (passio) • Versus de passione sancti Adalberti —Konstrukce: 1122 leontinských hexametrů —Básnické zpracovávní Canapariovy legendy —Vznik asi 11. a 12. stol. v Čechách. —Autorství: Kosmas? Kosmas dílo znal – využil jej ve své kronice. Klášter sv. Jiří (Praha); r. 921; r. 976 C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\sv. Jiří.jpg Ostrov u Davle C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\Ostrov 1.jpg Ostrov u Davle (obd. gotiky) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\ostrov2.jpg Středověká kultura —Hereze (gnostici (1.-4. stol), manichejci (Mání, 3. stol), bogomilové (10.-15. stol; Bogomil, bulh. kněz aj.) — —Křížové výpravy —Jeruzalém od 7. stol. v rukou Arabů, později Turků. —První kříž. výprava 1096 (1099 v Jeruz.) —Rytířské řády: Johanité (1113), Templáři (1118) — —Mnišství, asketický život (v poušti), poustevníci —Sv. Pavel Thébský (4. stol) —Sv. Antonín (otec mnišství); (251-356) —Sv. Pachomius (340 na ostrově Tabené na Nilu klášter) —Sv. Hillarion, Sv. Basilius (kláštery); sv. Athanasius - Řím — — — Mnišské řády —Sv. Benedikt (480-543) —529 Montecassino —Řehole: 73 kapitol; sjednocení pravidel; v čele opat; povinnosti mnichů; —Ora et labora —Sestra Scholastika; abatyší ženského kláštera — — https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Fra_Angelico_031.jpg/220px-Fra_Angelico_0 31.jpg —Cisterciáci —(1098; Citeaux; sv. Robert, opat kl. Molesme; reforma bened. řádu) —Bernard z Clairvaux (1090/91-1153) x clunyjské hnutí (askeze, liturgie, centrální pravomoc papeže a opata) — —Dominikáni (řád bratří kazatelů) —Sv. Dominik; zal. 1215; důsledek jeho vystup. proti albigenským; řehol. sv. Augustina — —Premonstráti (zal. 1120; sv. Norbert z Prémontré; řehl. sv. Augustina) — —Františkáni —Sv. Františkem zal. 1209; žensk. klarisky = sv. Klára — — Rajhradský klášter (r. 1045) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\Rajhrad.jpg Sázavský klášter (r. 1032) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\sázava.JPG Sázavský klášter •Kníže Oldřich + Prokop; zmínky 1032 – bened. Komunita •11. stol. středisko slovanské liturgie •Mniši vyhnáni 1096; mateřský klášter: Břevnov •Vedle kláštera je kostel sv. Kříže (vysv. 1070) • • • Strahovský klášter (r. 1143) C:\Users\Ondrej\Desktop\_Akropolis\Foto-vyuka2\Praha_Strahovsky_klaster.jpg —Scholastika —Univerzity —Teologické spory a summy —Mystika — —Architektura —Teologie světla; Bůh = světlo (Světlo) Kosmas (1045-1125) —Chronica Boemorum —Božetěcha; syn (?) Jindřich Zdík (1083-1150) — —Kronika: —Dělení pramenů; dělení knihy —Teoreticko-metodologický přístup —Narativní a stylistická stránka kroniky —Role kroniky v dalším historickém vývoji — — Kosmovi nástupci (12.-13. stol) —Kanovník vyšehradský (neznámý kronikář; autor Letopisů) —Mnich sázavský —Vincentius —Jarloch (Gerlach) — —Letopisy hradišťsko-opatovické (kol. 1163) —Konrádova práva —Opatovický homiliář (kázání o sv. Václavu a Vojtěchovi); 2. pol. 12. stol.; soubor kázání; Legenda o sv. Prokopu —Prokop (kněz, poustevník, zakladatel Sázavského kláštera; asi 970-1053) —Svatořečen 1204; ostatky 1588 přeneseny do kostela Všech svatých (Pražský hrad) —Vzdělání na Vyšehradě; syn Jimram — —Latinské legendy: — Vita minor (Život menší); pol. 12. stol. — Vita antiqua (Život starobylý); 2. pol. 13. stol. — Vita maior (Život větší); 14. stol. — —Česká legenda: — Čerpá a navazuje na Vita maior — — — Legenda o sv. Kateřině —Česky psaná veršovaná legenda z 2. pol. 14. stol. —Osmislabičný verš —Dvorská literatura; duchovní literatura —Symbolika, alegoričnost; mystika, barevnost — Alexandreida —Klasické látky: Alexandr Veliký, trojská —Vznik nejspíš 2. pol. 14. stol. —Původ zřejmě starší: konec 13., poč. 14. stol. — —Zdroje: —Gualter Castellionský (fr. Alexandreida, 1182; hexametry; 5 tis. veršů; antická mytologický tradice) — —Ulrich von Eschenbach (něm. verze Alexandreidy, 1287) — —Opuštění antických vzorů a narážek —Osmislabičný verš sdruženě rýmovaný = charakteristický verš staročeské epiky —Rukopisy; 13.-15. stol. Dalimilova kronika —Kronika tak řečeného Dalimila; Kronika boleslavská —Nejstarší česky psaná veršovaná kronika —Počátek 14. stol. (dovedena do 1314) —Problematické autorství —Základní charakteristika díla: protiněmecké, střední vrstva; překlady do němčiny —Překlady do němčiny — Literatura ve 13. a 14. stol. —Latinská tvorba: —Zbraslavská kronika (Cronica Aule Regie) —Její vznik inicioval Václav II. —Vznikala v letech 1305-1339 —Opat Ota Durynský a opat Petr Žitavský —Narativní styl; velké množství veršů – leoninské hexametry —Opisována: Kronika Františka Pražského; Beneše Krabice z Veitmile; kronika Přibíka Pulkavy z Radenína. — — Chronica Aule Regie — https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Premyslovci_premyslovci.jpg/300px-Premysl ovci_premyslovci.jpg Literatura ve 13. a 14. stol. —1) Legendy: —české: o sv. Kateřině, o sv. Prokopu, o umučení, o seslání Ducha svatého, o nanebevstoupení Kristově, o Panně Marii; apokryfy o Jidášovi a Pilátovi —často veršované, sdružený rýmovaný osmislabičný verš) — —latinské: o blahoslaveném Hroznatovi, o blahoslavené Anežce —2) Právnické spisy —3) Rostlináře, herbáře — — Rytířská kultura —Legenda o Alexiovi —Legenda o sv. Jiří —Legenda o deseti tisících rytířů — —Rytířské řády (fyzická i duchovní obrana) —Rytířské legendy a písně (Artušovské, Rolandovské cykly) —Písně a etika — — — Výsledek obrázku pro pasionál abatyše kunhuty Duchovní tvorba — Výsledek obrázku pro pasionál abatyše kunhuty —Ostrovská píseň —Spor duše s tělem (20. léta 14. stol.) — —Zlidovělé písně: —Buoh všemohúcí —Jezu Kriste, ščedrý kněže —Svatý Václave —Hospodine, pomiluj ny — —Pasionál abatyše Kunhuty — Pasionál abatyše Kunhuty —Soubor 5 textů —Poč. 14. stol. (dok. Asi 1321) —Vznik iniciovala Kunhuta Přemyslovna (1265-1321; dcera POII; abatyše kl. sv. Jiří) —Kanovník Beneš; Kolda z Koldic — — —Podobenství O statečném rytíři —O nebeských příbytcích —Pašijové kázání papeže Lva —Pláč Máří Magdaleny —Kunhutina modlitba — — — — — — Související obrázek Kunhutina modlitba —Duchovní lyrika —Přelom 13. a 14. stol. — —Vítaj, král'u všemohúcí, —ve všěch miestiech vševídúcí, —všěch kajúcích milujúcí, —věčný život dávajúcí; — —všeho kvietie kráše ktvúcí, —všěch světlostí viece stvúcí, —Svým milým sě zjěvujúcí, —jě rozkošně kochajúcí! — —Vítaj, slavný stvořitel'u, —vítaj, milý spasitel'u, —vítaj, věrný náš přietel'u, —všie dobroty davatel'u; —vítaij, v núzi těšitel'u, —všeho hořě zbavitel'u, —vítaj divný slavitel'u —i rozkošný krmitel´u! — —Děkujemy tobě z tvého —z milovánie velikého, —z potřěbného, z radostného, —Zvysokého i z ščedrého: — —ež si ráčil ny swořiti, —velrni drazě vykúpiti, —nebesa dens otvořiti —a svým tělem obdařiti. — —Chvála tobě, bože, z toho, —ježe činíš divóv mnoho, —divnú mocú slova tvého —v rukú popa všelikého […] Mystika —Kolda z Koldic —1265/75-1323/27 —Dominikán, lektor, —Inkvizitor; —Kontakty s Eckhartem — —De strenuo milite (O statečném rytíři, 1312) —De mansionibus celestibus (O nebeských příbytcích, 1314) — —Mystika = duchovní zkušenost vyjadřující osobní zkušenost s božským —Órigénes, Augustin, Bernard z Clairvaux, Mistr Eckhart, František z Assisi, Jan od Kříze (1541-1591), Terezie z Avily — —Svatojiřská officia: —Návštěva božího hrobu; liturgické drama; —Mastičkář; Hra veselé Magdaleny — Výsledek obrázku pro kolda z koldic Literatura 14. stol. —Literární tvorba Karla IV. — —Přibík Pulkava z Radenína (+1380) —Nová kronika česká (latinsky, český překlad – sám Přibík) — —Bartoloměj z Chlumce (Klaret; 1320-1370) —Bohemář (Bohemarius) Glosář (Glossarius) —Vokabulář gramatický —Medicaminarius —Complexionarius —Astronomicus (Astronominarius) — —Křišťan z Prachatic (1370-1439) —Algorismus prosaycus —Computus chirometralis (cyrometricalis) —De composicio astrolabii —De usu astrolabii —De sanguinis minucione — — — Literatura 14. a 15. stol. —Tomáš Štítný ze Štítného (1333-1401/1409) —Jan Milíč z Kroměříže (1320/25-1374) —Konrád Waldhauser (1326-1369) —Jan Hus (1370-1415) —Petr Chelčický (1390-1460) — —Husitská literatura: —Dopisy, manifesty, písně, kroniky, spory, kázání — Doba husitská —Jan Hus (+ 6. 7. 1415) —1419 úmrtí Václava IV. —1419 Čtyři pražské artikuly (Jakoubek ze Stříbra) –Svobodné hlásání slova Božího. –Přijímání pod obojím způsbem. –Zákaz světského panování kněží. –Trestání hříchů ve všech stavech. – —1420 křížová výprava proti husitům —1420 založení Tábora —1432 jednání na Basilejském koncilu /1431-1445/ —1434 bitva u Lipan —1436 Basilejská kompaktáta (Jihlava) — — následuje vláda Jiřího z Poděbrad (1458-1471) ◦ — Husitská literatura —Próza a postily —dopisy, manifesty, písně, kroniky, spory, kázání —český překlad bible (tři verze z 15. století) — —Jan Hus —O církvi, 1413 —Postila, 1413 —Listy, 1415 — Knížky o svatokupectví, 1412-1413 —Dcerka, 1412 —Výklad Víry, Desatera a Páteře, 1412 — —De orthographia Bohemica (O českém pravopisu) — — — —Jakoubek ze Stříbra (1375-1429) —Čtyři pražské artikuly —Výklad na Zjevenie sv. Jana (1420-1422; postila) — —Vavřinec z Březové (1370-1437) —Vystudoval UK; později ve službách Václava IV. —Písně o vítězství u Domažlic, 1431 —Husitská kronika —Překlad tzv. Mandevillova cestopisu —? sutor Budyšínského rukopisu — —Kazatelé —Václav Koranda, Petr Kániš, Martin Hússka, Prokop Holý, Jan Rokycana (nastoupil za Jakoubka ze Stříbra. — — —Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (asi 1385-1459) —Kronika obsahující při táborských kněží —Táborská obrana (psaná 1434-1444) — —Ctibor Tovačovský z Cimburka (?1438-1494) —Hádání Pravdy a Lži — —Jisebnický kancionál (1420) —Budyšínský rukopis (nejspíš okolo 1420); autor: pražský radikální husita; jde o sborník veršovaných i prozaických polemik proti Zikmundovi. — Žaloba Koruny české — Porok Koruny české — Hádání Prahy s Kutnou Horou (alegorie líčí spor husitů a katolíků) — —Václav, Havel a Tábor čili Rozmlouvání o Čechách roku 1424 — (protihusitské) — —Rozmlouvání člověka se Smrtí — (alegorie) — Hradecký rukopis, 14. stol. —Duchovní skladby + humorné satiry —Dobrovský — —Umučení Páně —Pláč svaté Marie —Pláč Marie Magdaleny —Devatero radostí svaté Marie —Báseň o svatém Janu apoštolu —Zdrávas Maria —Legenda o svatém Prokopu —Desatero kázánie božie – kárá za hříchy proti desateru celou společnost —Satiry o řemeslnících a konšelích – sedm drobných satir, odsuzují nepoctivost, nesvědomitost a úplatnost, jsou psány hovorovým jazykem, vtipné —Báseň o bohatci —Bajka o lišce a džbánu – veršovaná bajka, ojedinělý úkaz bajky v českém literárním prostředí, první doložená česky psaná bajka — — Renesance a humanismus •Období: 1571-1620 •Vztah k Itálii Kroniky a historie jako beletrie •Mikuláš Konáč z Hodiškova: překlad Silviovy České kroniky (1510) •Bohuslav Bílejovský: Kronika česká (1537) – vyšla v Norimberku; •Martin Kuthen z Šprinsberka: Kronika o založení země České (1539); • •VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN: Kronika česká (1541) atd. • Latinská tvorba —BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC (1460-1510); vyšehradský probošt, působil na dvoře Vladislava II.; vlastní sídlo na hradě Hasištejn — —humanismus pěstoval v soukromém —kroužku —Dílo: De situ Pragae et incolentium moribus (O poloze Prahy a mravech jejích obyvatelů); —Ad Sanctum Venceslaum satira (Satira ke sv. Václavovi; 1489); —De miseria Humana (O lidské ubohosti; 1495); —De avaritia (O lakomství; 1499). —Dílo ovlivněno antickou literaturou. Program národního humanismu —VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD (1460-1520); snaha tvořit česky – pod vlivem antické literatury; —1501 tiskem vyšel jeho překlad (z latiny do češtiny) tří raně křesťanských traktátů – Knihy sv. Jana Zlatoústéhoho o napravení padlého. V prologu tohoto překladu vyslovena oslava mateřštiny, to bylo od té doby interpretováno jako jistý národní program. —Právnický text: O práviech, súdiech i o dskách země České knihy devatery = Knihy devatery – zůstalo v rukopise; hájí měšťanské postoje; proti tomu feudální zájmy zajistilo tzv. Vladislavské zřízení zemské; Kornel svůj text upravuje, ale i tak zůstala 2. verze z r. 1508 v rukopise. Jedná se o vrcholně humanistické dílo; kniha je psaná jasnou a kritickou metodou; vynikající rétorika i jazyk + řada právnických nuancí. Český humanismus —MIKULÁŠ KONÁČ Z HODIŠKOVA (1480-1546) —Překl. Boccaccia, Silvia Piccolominiho, má vlastní tiskárnu —Dílo: O najbiednějším stavu velikých pánuov – r. 1507 – —obhajoba národního jazyka. — —ŘEHOŘ HRUBÝ Z JELENÍ (1460-1514) —Pracoval jako písař a překladatel; jeho tvorba zůstala namnoze v RUKOPISE. —Vlastní dílo: Napomenutí Pražanům (1513) — —VÁCLAV PÍSECKÝ (1482-1511) —Dopis Řehoři Hrubému: obsahuje překlad z řečtiny: Isokratovo napomenutí k Demonikovi – ideály, podle kterých vychovává Zikmunda. — —ZIKMUND HRUBÝ Z JELENÍ (1497-1554) − GELENIUS —Lexicon symphonum —Lingvistické práce (1533 Gramatika česká – Optát, Gzel, Philomates) —JEDNOTA BRATRSKÁ —JAN BLAHOSLAV —Bible kralická — —DANIEL ADAM z Veleslavína (1546-1599) —Tisky —Kroniky —Slovníky —Jeho družina — —Cestopisy: —Václav Vratislav z Mitrovic (Příhody) —Kryštof Harant — —Další osobnosti —Václav Budovec z Budova —Karel starší ze Žerotína —Jan Campanus —Jan Jessenius — — — — — — — Česká literatura v období baroka —Období: 17. -18. stol. —J. Vašica: České literární baroko, 1938 — —Charakteristika: období temna (Jirásek) x období, kdy se formovala naše současnost (J. Vašica, M. Součková, A. Kratochvil atd.) —U nás: specifická situace po roce 1620 (+ třicetiletá válka) —Barokní literatura: katolická, evangelická, emigrantská (exilová) —Obecně: rozvoj homiletiky, písňová tvorba, kancionály, náboženská literatura; rozvoj lidové tvorby (slovesnosti); absence: dvorské literatury, měšťanské — Evangelické baroko —Jednota bratrská —Jan Blahoslav —Pavel Skála ze Zhoře (Historie církevní) —Pavel Stránský (O státě českém, 1634) — —Jan Amos Komenský (1592-1670) —Strážnice, Přerov, Heidelberg, Herborn —1614 – správcem přerovské školy —1618 – správcem sboru ve Fulneku —1622 – ztráta manželky a dětí —1628 – odchod do Lešna —Anglie, Švédsko —1648 – ztrácí druhou manželku —Po 1649 Blatný Potok —Amstrdam — —Brána jazyků otevřená, 1631 —Orbis sensualis pictus, 1658 —Opera didactica omnia, 1657 —Všeobecná porada o nápravě věcí lidských (do 1702) —Via Lucis —Kšaft umírající matky, Jednoty bratrské, 1650 —Kancionál, 1659 — —Útěšné spisy: —Truchlivý I, II (1623, 1624) —Labyrint světa a ráj srdce (dok. 1623, publ. 1631) —Centrum securitatis (dok. 1625, publ. 1633) — Katolické baroko —Kancionály: —Jan Rozenplut (Kancionál, 1601) —Jiřík Hlohovský (Písně katholické, 1622) —Kancionál (1631, tisk Pavel Sessius) —Český dekakord (1642; přetisk Sessiova kancionálu) —Samostatné práce: Adam Michna z Otradovic, Friedrich Bridel, Felix Kadlinský — —Monumentální svazky: —Kancionál český, 1683 (ed. Václav Matěj Šteyer) —Slavíček rájský, 1719 (ed. Jan Josef Božan) —Citara Nového zákona, 1727 (ed. Antonín Koniáš) — — — Hlavní představitelé —Adam Michna z Otradovic (1600-1676, Jindřichův Hradec) —Česká mariánská muzika, 1647 —Loutna česká, 1653 —Svatoroční muzika, 1661 —(duchovní láska: mariánský kult, jezuitská inspirace, františkánská mystika) — —Friedrich Bridel (1619-1580, Kutná Hora, mor) —Co Bůh? Člověk?, 1659 (askeze, negativní teologie, pohrdání světem; nicotnost člověka) —Život sv. Ivana, 1657 — —Václav Jan Rosa (1630/31-1689) —Jazykovědec, purista, právník, versolog (časoměrná prozodie) —Rozsáhlá báseň: Discursus Lypirona, to jest smutného kavalíra, de amore anebo o lásce (1651) (příklad tzv. alamodové poezie) — —Grammatica linguae Bohemicae, tj. Čechořečnost, 1672 —Pastýřské rozmlouvání o narození Páně, 1670 —Thesaurus linguae Bohemicae, česko-latinsko-německý slovník, 4 sv. — — — — — Kazatelství, homiletika —Nástroj protireformace; jezuité —+ modlitební knížky — —Daniel Ignatius Nitsch (1651-1709) —Jezuita, autor postily Berla královská (1709) — —Bohumír Hynek Bilovský: Cantator cygnus, to jest Hlas duchovní labutě (1720) —Ondřej František de Waldt: Chválořeč neb kázání na některé svátky, 1736 —Václav Matěj Šteyer: Postila katolická, 1691 — —Modlitební knížky —Martin z Kochemu: Zlatý nebeklíč, 1701 — — Legendistika, hagiografie, historie —Bridel: Život sv. Ivana, 1657 —Bohumír Hynek Bilovský, Církevní cherubín, 1703 (Jan Sarkander) —Sv. Václav —Sv. Jan Nepomucký (1340/1350-1393; generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna; doba Václava IV; 1729 svatořečen); Zelená hora, 1719-1722 — —Bohuslav Balbín (1621-1688) —Jezuita, historik, latinsky psaná tvorba —Rozmanitosti z dějin českého království, 1679 —Učené Čechy, 1776-80 —Obrana jazyka slovanského, zvláště českého, 1775 — —Historici —Tomáš Pěšina z Čichorodu —Jiří Kruger —Jan Tanner — — Lidová a pololidová tvorba —Pohádky, pověsti —Říkanky, přísloví —Kramářské písně — —Role Bible, církevní rok, svátky —