Projevy studentů vysoké školy u zkoušky (90. léta minulého století)

1. Vyhledejte v textech hláskové jevy nářeční nebo obecné češtiny.

2. Najděte hovorová slova.

3. Najděte jevy textové a větné stavby odlišující daný mluvený text od textu psaného:

– opravy

– postupné zpřesňování informací

– opakování

– nadbytečnost (redundance)

4. Na kterých místech se projevuje vyjadřovací stereotypnost (opakování slov, opakování stejného
větného nebo souvětného schématu).

5. Pokuste se vyhledat místa, na kterých došlo k anakolutu nebo jinému vybočení z větné vazby.

I. To je ta osmnáctka→ to je tvoření podstatných a přídavných jmen skládáním↓ takže skládání↓
nejčastější způsob skládání je ze dvou složek→ vyskytuje se i ze tří↓ ale to je … velice zřídka↓
Složeniny potom vlastně→ složeniny rozdělujeme na vlastní a nevlastní↓ nevlastní složenina→ to je→
že slova→  obě ty části jsou beze změny→ takže to je třeba zeměkoule→ kde vlastně se to dá rozdělit
země a koule↓ pak jsou to vlastní→ takže části složeniny jsou spojeny souhláskou↓ většinou to bejvá
samohláska o↓ takže je to černozem lihovar


II. Takže spisovný jazyk je vlastně → ∂ útvar → no↓ prestižní↑  odkrývá nám vlastně to↑  když se
s člověkem bavím↑  tak na jaké vlastně inteligenční úrovni je↓ Každý člověk musí rozlišovat nebo
rozlišuje↑  s kým se právě baví↓ jestli hovoří s podřízeným → podle toho vybírá z jazyka buď
obecného nebo spisovného↑  a tak ten jazyk spisovný se dá užívat → ∂ vlastně ve všech → ∂
komunikacích↓ jak v mluveném projevu↑  tak ve psaném projevu↓ Používá se tedy v soukromí↑  používá
se v oficiálních projevech↑  a používá se vlastně → používá se ve všech stylech↓ Spisovný jazyk je
nějakým způsobem normovaný↑  a ty normy → no↓ jsou vesměs kodifikovány↑  za → v příručkách nebo ve
slovnících↓

Vlastně spisovný jazyk → no↓ tím by se mělo hovořit → ∂ důsledně → hlavně → na veřejnosti↓

No↓ tak spisovná čeština → je normovaná a kodifikovaná v mluvnicích a slouží k dorozumívání lidí
všech vrstev↓ Tedy se používá jako spisovná čeština↑  ale spíše se  používá při normální mluvě
obecná čeština nebo hovorová čeština →


III. Obecná čeština↑ … je celonárodně užívaný útvar↑ … nespisovný↓ Používá se hlavně↑ … v běžné
komunikaci↑ … a jako prostředek charakterizace postav prostředí ve filmu nebo v umělecké tvorbě↓
Základ obecné češtiny je ve středočeském interdialektu↑ a hláskové a gramatické rysy jsou rozšířené
na celém území Čech↓ Je to třeba ej místo í↓  když jako píšeme tvrdé ý↓ … ve slovech mladý↑ mladej↓
nebo í místo é↓ kolíbka kolébka↓ v základu slova↑ nebo protetické vé↑  před o vokno↓ Ve skloňování↑
… v sedmém pádě↓ třeba s mladýma↑ sytýma↑ … je koncovka –ma. U přídavných jmen rozlišujeme
koncovky↑ …∂ … rozlišování koncovek u přídavných jmen v množném čísle …∂… v životném mladí↑
v neživotném mladé↑ ale v mluveném projevu se užívá mladý děvčata↑ mladý chlapci↓  Nebo u slovesa
být bejt↓ … protiklad ý  ej↓ anebo odpadá j ↓ … používáme – si↑  -seš↓

No↓ … obecná čeština ovlivňuje spisovnou češtinu spisovnou češtinu a stoupá její trend↓ Do slovní
zásoby obecné češtiny patří slova nespisovná↑ … a vytváří dvě podskupiny↓ Jsou to slova cizího
původu↑ a slova↑ …∂… to sme například … balón↑ almara↑ kafe↑ … a jsou tam i výrazy českého původu↓
jako například↑ … nátřesk obšlápnout↓