paint Vybrané prokázané negativní vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví člověka http://www.bozpinfo.cz http://skoly.vubp.cz/ paint Hygiena … z řeckého Hygieia, bohyně zdraví, dcera boha lékařství, symbolem je had, obtáčející tělo bohyně, a miska, ze které had pije. Hygiena prostředí Poučení žáků -+ prokazatelné, dozor nad žáky, první pomoc Kromě psychohygieny Hygiena práce -zabývá pracovními podmínkami a jejich vlivem na zdraví a pracovní výkonnost člověka určuje zásady pro výstavbu a provoz pracovišť, pro organizaci a režim práce, stanovuje požadavky na technologii výroby z hlediska zdravotního, požadavky pro zajištění výkonnosti pracujícího člověka se zřetelem na věk a pohlaví paint Proč? •zdraví ovlivňuje: • 20% genetika • 20% lékařská péče • 60% životní prostředí a životní styl • z toho 55 - 65% výživa • ANd9GcQ7CfVCTzZffYz4hJH3QBpgGrMo33CTQ9OZALvwrR1zMBuOye1bQg paint Životospráva z hlediska duševní hygieny •Spánek – nejen délka ale i kvalita •Výživa – vhodné složení, pravidelnost v jídle, nepřejídání se. •Harmonický život – citové zázemí, bez stresů. •Pohyb a tělesná práce • • 1004853_89058394 paint Úrazy Epidemiologie úrazů Odkaz Prevence -předvídat úraz impulsivní jednání, nesprávné hodnocení situace do 12 let špatný odhad vzdálenosti a rychlosti jedoucího vozidla opařeniny – rychlovarné konvice, stržený ubrus krytky nábytku, el. zásuvek, bezpečnostní otvírání oken a skříněk, odstranit ozdoby domácnosti reflexní prvky na oděvu cyklistické helmy povinné do 18 let (Zák. 411/2005) zabrání 85% poranění hlavy autosedačky povinné do 150 cm výšky nebo 36 kg váhy na všech typech komunikací snížení úmrtnosti o 70% naučit děti plavat paint Dozor nad zdravím •stát – zákony, nařízení vlády, vyhlášky •orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) •Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstva obrany, Ministerstvo vnitra •krajské hygienické stanice (KHS) •další (Inspektorát bezpečnosti práce, Státní úřad jaderné bezpečnosti, Státní báňská správa, Státní dozor nad požární ochranou) •(zdravotní ústavy, akreditované a autorizované laboratoře) •zaměstnavatel – kategorizace práce , měření, prohlídky, odbory •zaměstnanec paint Legislativní pyramida zákony, mezinárodní úmluvy vyhlášky, nařízení vlády průmyslové normy, návody, doporučení ústava paint Hygiena dětí a dorostu HDD •stát – zákony, vyhlášky •Vyhláška 41/2005 o hygienických požadavcích na prostory … pro výchovu … dětí •Vyhláška 107/2005 o školním stravování • •Krajské hygienické stanice – odbor HDD •zdravotní dozor školská zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ,…), •zotavovací akce, školy v přírodě, tábory •venkovní hrací plochy •závazná stanoviska k umístění, projektům, kolaudacím a změnám užívání staveb pro výchovu a vzdělávání •praktičtí lékaři pro děti a dorost, dětští stomatologové •preventivní prohlídky •pedagogičtí pracovníci, rodiče VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých paint http://www.prevencedetem.cz/prevence-urazu-deti/ paint Hygiena pedagogického procesu •Fyziologické a hygienické zásady: •rozvrh hodin - křivka pracovní výkonnosti •vrchol mezi 9.-11. hod a pak mezi 15.-17. hod •obtížnější předměty dopoledne, •týden – útlum ve středu •odpolední vyučování spíš v úterý a čtvrtek •vyučovací hodina •úvod (5-10 min) - opakování, zkoušení •aktivní pozornost (30 min na druhém stupni) – nová látka •zbytek - procvičování •únava •fáze podráždění •fáze útlumu •prevence přetěžování •mikropauzy, změna činnosti, přestávky, aktivní odpočinek (kompenzace jednotvárné zátěže, restituce fyzických a psychických sil, rozvíjení fyzické zdatnosti) paint Hygiena pedagogického procesu •negativní zdravotní důsledky •zvýšený výskyt přenosných onemocnění •respirační, alimentární, parazitární •poruchy z přetížení vyšší nervové činnosti •neurózy – bolesti hlavy, poruchy spánku, nechutenství, noční děsy, poruchy koncentrace, tiky •psychosomatická onemocnění – vředová ch. , hypertenze •zvýšený počet poruch zraku •krátkozrakost •zvýšený počet ortopedických vad •vady držení těla - těžké aktovky, hypokineze, nábytek •výskyt až u 50% 15-letých, 36% bylo ošetřeno lékařem pro bolesti zad paint Zotavovací akce, tábory - povinnosti provozovatele •zdravotník •všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, student lékařství po ukončení třetího ročníku a fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci •zajistit pediatra v místě konání akce • •zdravotní deník •uchovávat 6 měsíců po akci •informovat zákonného zástupce dítěte o zdravotních potížích dítěte •zajistit lékárničku •příloha č. 4 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. • http://www.bozpinfo.cz/win/citarna/tema_tydne/smop_cervenec_tabory.html Každý tábor, kterého se účastní 30 a více dětí mladších 15 let s dobou trvání delší než 5 dní, je zotavovací akcí ve smyslu §§ 8 - 14 zákona. paint Sedm rad na dlouhověkost •Nekouřit • • • • • •Spát 7 až 8 hodín •Pravidelně snídat •Pít vodu •Udržovat ideální hmotnost •Pravidelně cvičit •Omezit užívaní alkoholu paint • •Lidé, kteří dodržovali 6 z těchto návyků žili 10-12 roků déle jako ti, kteří dodržovali jen 0-3 dobrých životních návyků •Průměrný člověk si může přidat 5 roků navíc ke svému životu, když začne dodržovat zdravější životní styl •Ti, kteří dodržovali zdravý životní styl byli o 20-30 roků biologicky mladší oproti těm, kteří je nedodržovali •Úmrtnost byla přímo úměrná počtu škodlivých životních návyků. paint Dle Vyhlášky 432/2003 Sb. se hodnotí: 1.prach 2.chemické látky 3.hluk 4.vibrace 5.neionizující záření a elektromagnetická pole 6.fyzická zátěž 7.pracovní poloha 8.zátěž teplem 9.zátěž chladem 10.psychická zátěž 11.zraková zátěž 12.práce s biologickými činiteli 13.práce ve zvýšeném tlaku vzduchu 14.Ionizující záření 15. výsledná kategorie se určí podle nejhoršího naměřeného faktoru paint 1. kategorie •práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví •(nejsou požadavky na zdravotní způsobilost) •obvykle do 0,3 PEL paint 2. kategorie •práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců •práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity •(práce, kde již mohou být požadavky na zdravotní způsobilost) •obvykle 0,3-1,0 PEL paint 3. kategorie •práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů •je nezbytné používat OOPP, organizační a jiná opatření •vyskytují se opakovaně nemoci z povolání nebo statistiky významně častěji nemoci související s prací •většinou do NPK nebo 1-3 x PEL paint 4. kategorie •práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření •v průmyslu – snaha o co nejmenší počet takto kategorizovaných prací •ve výjimečných situacích – záchranáři, hasiči (nehody, průmyslové havárie, přírodní katastrofy…) •hodnoty překračují limity pro 3. kategorii paint Hygienický dozor na pracovištích • •kateg. 4 - nejméně 1 x ročně •kateg. 3 - nejméně 1 x za 2 roky •kateg. 2 - ne déle než za 3 roky •kateg. 1 - ne déle než za 5 let paint Vybrané fyzikální vlivy, jejich zdroje a škodlivý účinek •Fyzikální vliv • • •Zdroj • • •Působení • •vibrace • • •stroje, doprava • • •ztráta rovnováhy, nemoc z pohybu - kinetóza, obtíže při soustředění • • •infrazvuk • • •větrné elektrárny • • •psychické poruchy • • •kosmické záření (těžké nabité částice, krátkovlnné elektrom. záření) • • •vesmír - urychlování v mezihvězdných a mezigal. polích • • •Karcinogenní, mutagenní, i pod povrch Země (vysoce pronikavé) • • •krátkovlnné UV záření (UV - B 280 až 315mm) • • •Slunce • • •Karcinogenní poškození, rohovky,inhibice fotosyntézy • •sluneční vítr (protony, elektrony) • • •Slunce • • •narušování činnosti citlivých přístrojů,ohrožení kosmonautů, vlivy ve vysokých vrstvách atmosféry (dopravní letadla) • • •ultrazvuk • • •pohyblivé část strojů, piezoelektrické měniče • • • •mechanické poškození buněk • • • paint Vybrané fyzikální vlivy, jejich zdroje a škodlivý účinek •Fyzikální vliv • • •Zdroj • • •Působení • • •záření a = jádro hélia (dva protony a dva neutrony) • • •radioaktivní materiály přirozeného i umělého původu • • •karcinogenní, mutagenní, leukémie, především jako vnitřní zářič • • •záření b = elektron nebo pozitron • • •radioaktivní materiály přirozeného i umělého původu • • •podle dávky - karcinogenní, mutagenní, leukémie, poškození krvetvorby, CNS, ztráta plodnosti, zákal oční čočky, poškození kůže • • •záření g = elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než 0,01 nm • • •radioaktivní materiály přirozeného i umělého původu • • •podle dávky - karcinogenní, mutagenní, leukémie, poškození krvetvorby, CNS, ztráta plodnosti, zákal oční čočky, poškození kůže • • •záření X = elektrom. záření s vlnovou délkou 100 nm až 0,01 nm • • •brzdění urychlených elektronů (lékařství - rentgen) • • •karcinogenní, mutagenní • • • paint Vybrané fyzikální vlivy, jejich zdroje a škodlivý účinek •Fyzikální vliv • •Zdroj • •Působení • •statické magnetické pole • • •vodiče protékané silným stejnosměrným proudem (trakce, elektrolýza aj.) • • •působení na CNS a oběhový systém • • •statické elektrické pole • • •vedení VVN, monitory počítačů • • •není jednotný názor • • •nízkofrekvenční elektromagnetické pole (do 60 kHz) • • •tavící pece, termonukleární reaktory • • •není jednotný názor • • •vysokofrekvenční elektromagnetické pole (60 kHz - 300 MHz) • • •rozhlasové a televizní vysílače • • •není jednotný názor • • •pole velmi vysokých frekvencí (300 Mhz - 300 GHz) • • •indukční ohřev (např. mikrovlnné trouby), televizní a satelitní vysílače, radary • • •není jednotný názor, u vysoké koncentrace (mikrovlnné trouby) nevratné poškození tkání • • • paint Chemikálie • Zdroj • Působení • •azbest • • •stavební hmoty, brzdová obložení, protipožární stěny • • •karcinogenní • •benzen • • •součást bezolovnatého benzínu, rozpouštědlo barev, umělá pryž, tenzidy • • •znečišťuje vodu, vzduch, půdu, karcinogenní • • •CFC • • •hnací plyny, chladící plyny, rozpouštědla, zpěňovadla • •ničení ozónové vrstvy • • •dusičnany • • •hnojiva • • •znečišťují vodu, snižují přenos O2 hemoglobinem • • •formaldehyd • • •dřevotřísky, desinfekční a konzervační látky • • •dráždění, snižování imunity, alergizující, působení na nervový systém, potenciální karcinogen • • • Vybrané chemikálie a materiály, jejich zdroje a škodlivý účinek •3.4.7. paint Vybrané chemikálie, jejich zdroje a škodlivý účinek Chemikálie • Zdroj • Působení • •olovo (Pb) • • •olovnatý benzín, barvy, baterie • • •znečišťuje vzduch a půdu, mentální zpožďování dětí, poškození nervového systému, snížení tvorby hemoglobinu • •PCB • • •izolátor v transformátorech, barvy, hydraulická kapalina • • •znečišťuje vodu, půdu, poškození živých organismů, karcinogen • • •radon (Rn) • • •přirozená radioaktivita • • •znečišťuje vzduch, karcinogenní • • •rtuť (Hg) • • •výroba chemikálií, barev, baterií, zářivek, emise elektrárnami • •znečišťuje vodu, vzduch (inhalace par je silně neurotoxická), půdu, akumulace v organismech, poškození nervového systému • •oxid siřičitý (SO2) • • •spalování - elektrárny, průmysl, lokální topeniště • • •znečišťuje vodu, vzduch, půdu (kyselý déšť), koroze materiálů, poškození dýchacích cest • • •oxid uhelnatý (CO) • •spalovací motory - doprava (obecně nedokonalé spalování) • •nevratná vazba na hemoglobin • • paint Vybrané chemikálie, jejich zdroje a škodlivý účinek Chemikálie • Zdroj • Působení • •oxidy dusíku (NOx) • • •spalování - doprava • • •tvorba smogu; dráždění očí, snižování imunity • • •toluen • • •ředidlo • • •vstřebávání kůží, mutagenní, narkotické účinky • •vinylchlorid • • •výroba PVC, uvolňování z PVC • • •znečišťuje vzduch, karcinogen • • • •3.4.9. paint Hygienický limit jako nástroj hodnocení rizika nařízení vlády č. 361/2007 Sb., stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: právní předpis mluví o: •přípustném expozičním limitu (PEL) chemické látky nebo prachu , •resp. nejvyšší přípustné koncentraci (NPK-P)chemické látky nebo prachu . permissible exposure limit (PEL) Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. Problémy při hodnocení vlivu práce na zdraví Metody hodnocení vlivu práce na zdraví můžeme rozdělit na hodnocení vlastní expozice a hodnocení možných účinků této expozice na zaměstnance. K hodnocení expozice (tj „vystavení účinku působení faktoru“) využíváme hygienický limit. Změříme hodnotu výskytu faktoru v pracovním prostředí a porovnáváme ji s hygienickým limitem. Přitom zhodnotíme, zda zaměstnanec, který v daném prostředí pracuje, je vystaven škodlivině v závislosti na míře výskytu škodliviny v prostředí. Toto zhodnocení v mnoha případech nemusí být jednoduché. Výskyt škodliviny obvykle kolísá v čase i v prostoru a velmi závisí na umístění měřidla. Zaměstnanci se také při práci pohybují a ani osobní odběr vždy nezaručí opakovatelnost měření. Problém nastává při stanovení charakteristické směny, protože se jednotlivé pracovní úkony mohou měnit. „Charakteristická směna“ je definována v § 2, odst. 2, vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií…atd. cituji: „Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.“. Například při laminování závisí na složení laminovací směsi, velikosti a tvaru výrobku, větrání atd. Hodnocení účinků spočívá ve sledování změn stavu organismu. Zvláštní důraz je věnován sledování těch změn, které odpovídají očekávanému vlivu faktorů. Snaha je změny zdravotního stavu podchytit již v počátečním stadiu, kdy jsou obvykle ještě vratné. Nemoc z povolání je již velmi výraznou změnou zdravotního stavu a svědčí nejen o nedodržení limitů, ale i o selhání závodní zdravotní péče. Problémy zmíněné výše jsou pouze ilustrativní a jejich výčet není vyčerpávající. Úplný přehled je nad možnosti tohoto sdělení. Tvorba hygienických limitů Hygienický limit vychází ze zevrubného a odborného hodnocení nebezpečných vlastností faktoru, vztahujícího se ke zdraví exponovaných zaměstnanců. Přitom je využíváno všech dostupných informací o působení faktoru. Vychází se z údajů získaných experimentálně za kontrolovaných podmínek a z poznatků praxe. Experimentálně získané poznatky jsou považovány za nejlepší, ale z etických důvodů je není možno u lidí získat pro dávky/koncentrace škodlivin poškozující zdraví. Převod poznatků získaných na zvířatech je často problematický (např. různá vnímavost jednotlivých živočišných druhů ke škodlivinám). Poznatky z praxe vycházejí ze zdravotnického dohledu nad prací, kdy můžeme nalezené odchylky od normálních hodnot ukazatelů zdravotního stavu porovnat z výskytem nebezpečných faktorů. V souvislosti s tím je možno poukázat na důležitost měření parametrů pracovního prostředí. Pro tvorbu limitů jsou také vyhodnocovány zdravotní dopady havarijních stavů a mimořádných expozic. Při navrhování hygienického limitu je třeba přihlížet i k dalším okolnostem, které jsou pro hodnocení dopadu na zdraví důležité. Takovouto okolností může být třeba závažnost poškození zdraví nebo možnost záchytu prvních změn zdravotního stavu. Vyšší opatrnosti a tedy i přísnější limit bude u škodlivin, u kterých poškození zdraví nastupuje rychle a kde změny jsou nevratné. Tam, kde je případné poškození zdraví obtížně rozpoznatelné v počátečních a rychle přechází do nevratných stadiích je třeba stanovit limit přísnější (nižší). Z těchto expertních hodnocení vychází návrh limitu. Tento návrh je pak podkladem pro legislativní zakotvení limitu. Limit není významný jen z hlediska zdraví konkrétních pracovníků vystavených dané škodlivině, ale má i vedlejší dopady. Rozbor těchto vedlejších, tj. ekonomických, organizačních, technických atd. dopadů není předmětem tohoto článku. Velkým problémem při stanovení limitu je skutečnost, že existují velké individuální rozdíly ve vnímavosti lidí k jednotlivým škodlivinám. Extrémní rozdíly vznikají např. u přecitlivělostí a i u dalších projevů mohou být velmi výrazné. Obecně známým příkladem pro individuální rozdíly v působení u chemických látek může být reakce na alkohol. Obdobné rozdíly jsou i u jiných faktorů, a to nejen chemických. Za těchto okolností je třeba počítat s tím, že i velmi přísný limit neochrání všechny zaměstnance před narušením zdraví. Pak nabývá na významu závodní preventivní péče, která by měla takovéto případy zvýšené citlivosti odhalit a zaměstnance vyřadit z této práce, pro něj nevhodné. Obecně je možno konstatovat, že výše limitu je tedy vždy jakýmsi kompromisem mezi zdravotním hlediskem a možnostmi technickými a ekonomickými. paint Přípustný expoziční limit chemické látky je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být vystaven zaměstnanec v 8 hodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při níž plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. NPK-P– je taková koncentrace škodlivin v pracovním ovzduší, o níž se podle současných vědeckých znalostí opodstatněně předpokládá, že nepoškodí zdraví. Rozeznává se NPK-P průměrná, nesmí být překročena v celosměnovém průměru, a NPK-P mezní, která nesmí být překročena nikdy paint Vnitřní prostředí budov paint Hygienické předpisy stanovují množství čerstvého vzduchu, které je potřeba do pobytových prostor přivádět buď podle podlahové plochy, vnitřního objemu budovy či předpokládaného počtu osob. V ČR je třeba řídit se zejména nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, případně vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Oba předpisy odvozují intenzitu větrání ve veřejných prostorech dle množství osob a jejich činnosti – od hodnoty 20-30m3/hod na žáka ve školských zařízeních až po 150m3/hod v diskotékách. U bytových zatím kromě normy ČSN 73 0540-2 (poněkud vágně definující intenzitu větrání dle velikosti obestavěného prostoru) neexistuje předpis, který by větrání jednoznačně řešil. paint Vaření Velkým zdrojem emisí vodní pára Sušení prádla nebo sprchování Vlhkost V nedostatečně větraných koupelnách ke kondenzaci na stěnách a vzniku plísní. [1] Laserové tiskárny Do ovzduší malá množství ozónu Desinfekční prostředky,Savo.Výrazně dráždivé emise Nábytek, koberce, podlahové krytiny Celá řada organických látek ,„těkavé organické sloučeniny“ "VOC" z anglického Volatile Organic Compounds Limity stanovuje Vyhláška č. 6/2003. [1] Delší pobyt v nedostatečně větraných budovách SBS - Sick Building Syndrome - „Syndrom nemocných budov“ paint Spotřeba kyslíku lidským jedincem je poměrně malá, pohybuje se kolem hodnoty 20-25 litrů za hodinu, takže hlavním důvodem, proč větrat, je odvod látek, vznikajících jednak v důsledku pobytu osob (oxid uhličitý, vodní páry či odéry -pachy), jednak jako produkty prostředí (organické těkavé sloučeniny - VOC, oxid uhelnatý, atd.). Pokud není v budově kromě lidí jiný významný zdroj znečištění, lze regulaci množství výměny vzduchu vázat na koncentraci oxidu uhličitého, který má přímou vazbu na metabolizmus člověka – na každých 5 spotřebovaných molekul kyslíku vyprodukuje lidský organizmus 4 molekuly CO2 Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10 až 75 litrů za hodinu. paint Člověk produkuje CO ve významném množství a v závislosti na aktuální fyzické zátěži, takže je CO2 poměrně dobrým indikátorem potřeby větrání. Toho si již všiml –první hygienik- Max Joseph von Pettenkofer (1818-1901), který na základě průzkumu ve školách, kdy zjišťoval souvislost mezi koncentrací CO2 a procentem osob, nespokojených s vnitřním klimatem, jako mezní přijatelnou hodnotu stanovil koncentraci 0,1 % (1000 ppm) CO2. Také prezentovaná měření, prováděná v experimentálních objektech, zcela potvrzují velmi těsnou a rychlou vazbu mezi přítomností a množstvím osob a změnou koncentrace CO2 v měřených prostorech. paint Základní zásady primární prevence jsou obsaženy již ve starověkých kulturních a náboženských tradicích i v některých preventivních návodech ze středověku. pokrok hygieny nastal s rozvojem přírodních věd koncem 18. století. Ve druhé polovině 19. století se hygiena profilovala jako vědecký medicínský obor a začala být samostatně vyučována na evropských univerzitách. Zakladatel oboru Max von Pettenkofer (1818-1901) zavedl objektivní vyšetřování faktorů prostředí a hodnocení jejich vztahu ke zdraví. Jako první definoval různé hygienické limity, které jsou dodnes pokládány za základ zdravotního zabezpečení pitné a odpadní vody, půdy, ovzduší, obydlí a potravin. Cílem hygieny je zlepšování životních podmínek jako předpokladu zlepšení zdravotního stavu populace a tím i kvality života. osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. c h o l e r a e, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou. Určitě by se našly i další příklady, ale těchto pár stačí k tomu, abychom si položili otázku, co tyto osoby vedlo, resp. obecně co lidi vede k tomu, aby za nějaký vědecký názor nebo nový vědecký poznatek, který se vůbec nemusí týkat jejich osobního života, byli ochotni riskovat život? Takovou otázku si před námi položilo nespočet moudrých hlav, ale vždy může být užitečné vlastní myšlenkové cvičení. Pomoci zde mohou i Pettenkoferova slova, kterými komentoval svůj pokus s cholerou: „I kdybych se mýlil a tento experiment by ohrozil můj život, hleděl bych smrti klidně do očí, protože by to nebyla žádná lehkomyslná sebevražda; zemřel bych ve službě vědy podobně jako voják na poli cti. Zdraví a život jsou vskutku velmi vysoká pozemská dobra, ale přece jenom ne pro lidské bytosti ta nejvyšší. Člověk, který chce stát na vyšším stupni než zvíře, musí být ochoten obětovat dokonce i svůj život a zdraví pro vyšší ideály.“ (4) K těmto vyšším ideálům řadil Pettenkofer „náboženství , vlast , právo, svobodu, vědu a umění a jejich nespočet odnoží a aplikací v lidském životě“ (4). Kéž by takových lidí bylo ve společnosti víc, nejen mezi vědci, ale i politiky a samozřejmě – s ohledem na „místo určení“ tohoto článku – také mezi hygieniky. Že bychom toho chtěli od lidí v dnešní pragmatické době trochu moc? Možná. Ale třeba by pro začátek stačilo, kdyby více z nich mělo na věc vůbec nějaký vlastní názor a dokázalo si za ním stát. Tak se totiž propojuje věda a život. Protože jak říká Václav Cílek ve své poslední knize: „Pro většinu lidí je věda to, co vědci dělají ve výzkumných ústavech. Jenže tam se vyskytuje jen ve své koncentrované podobě. Ve skutečnosti věda přebývá v hlavách všech vzdělaných i nevzdělaných lidí. Někde převažuje, jinde je jen trpěným nájemníkem v přízemí iracionality. Věda jako z působ kritického myšlení, poctivého přebírání informací o vnějším světě či jenom jako schopnost mít vlastní názor podložený víc fakty než pocity, je něco, co nejméně od renesance pomáhá vytvářet evropskou civilizaci.“ (1) paint Základní myšlenka pro ventilaci podle Pettenkofera je ta, že lidé by měli vnímat kvalitu vzduchu jako přijatelnou od prvního okamžiku při vstupu do místnosti. Situace, která je založena na posouzení kvality ihned po vstupu do místnosti, se nazývá myšlenka prvního dojmu. Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidských pachů. Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami. přepočet koncentrace škodliviny udané v objemových jednotkách ppm na hmotnostní jednotky mg/m3 molarni hmotnosti jsou z tabulek a ten objem je konstanta (vždy se počíta s 22,41) ppm = molarni hmotnost / molarni objem pr. 1ppm SO2 = (32*1+16*2) / 22,41 = 2,86 mg/m3 paint Závěr: Jako kriteriální a měřitelná hodnota se udává tzv. Pettenkoferovo kritérium. Jde o koncentraci 0,10 % (1000ppm) CO2 (1877) Pro průběžné odstraňování běžných tělesných pachů klasický Pettenkoferův normativ požaduje 15-25 m3.h-1 na osobu. Splnit, aby takový proud vzduchu zajistil komfort obyvatel lze dosáhnout pouze pomocí řízeného větrání. Tato hodnota je stále základní veličinou standardů většiny vyspělých států. Vychází z ní standard ASHRAE, DIN aj.. 1 osoba - CO2 (podle aktivity) 10 až 75 l za hodinu. Ve čtyřčlenné domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby koncentrace CO2 zůstala pod kritickou hodnotou. To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých 1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě se 140 m2 asi každé 3 hodiny. Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10 až 75 l za hodinu. Ve čtyřčlenné domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby koncentrace CO2 zůstala pod kritickou hodnotou. To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých 1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě se 140 m2 asi každé 3 hodiny. 75 litrů*24hodin 1800 litrů CO[2] denne 4lidi 7200litrů 1m3=1000l 7,2m^3 0,1procent ---7,2m^3 100procent ---x x=7200m3 vzduchu --půlka -3600m3 denne , byt 75m2*3m=225m3 3600/225=32-16krát úplná výměna vzduchu denně 0,6 za hodinu celá místnost za 2 hodiny paint paint paint Pro aktivní větrání okny: Doba potřebná pro větrání k úplné výměně vzduchu v místnosti při nárazovém větrání (úplně otevřené okno) je závislá na venkovní teplotě (v zimě 1-5min, v létě 25 až 30 minut) Už mírný vítr (cca. 5 km/h) může výměnu vzduchu zdvojnásobit. Nejsilnější hnací silou pro větrání je „termika“. Čím je větší rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem, tím větší je snaha teplého vzduchu uniknout otevřenými okny. paint Dávky vzduchu na osobu na pracovišti podle typu prováděné činnosti, resp. energetického výdeje zaměstnance, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.: •50 m3.h-1 na zaměstnance tříd I nebo IIa (přibližně práce v sedě spojená s lehkou manuální činností), 70 m3.h-1 na zaměstnance tříd IIb až IIIb (přibližně práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzí), 90 m3.h-1 na zaměstnance tříd IVa až V (těžká fyzická práce). • •V příp. kouření je požadováno zvýšení dávek vzduchu o 10 m3.h-1/os. • •S dalším zvýšením dávek vzduchu se počítá tam, kde je pracoviště s přístupem veřejnosti. Množství přiváděného venkovního vzduchu se zvyšuje úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3 osoby/m2 nezastavěné podlahové plochy. Pracovní prostředí paint Vodní pára je plyn bez barvy a zápachu, trvale se produkuje ve velkém množství (ve čtyřčlenné domácnosti vzniká průměrně za den objem vodní páry cca. 10 000 až 19 000 l). Relativní vlhkost vzduchu od ca. 40 do 70 % se považuje za normální. Suchým vzduchem se podporuje elektrostatické nabíjení a vysušování sliznice, při velmi suchém vzduchu (pod cca. 40 %) se vyskytuje množení určitých baktérií, které jsou zodpovědné za bronchiální onemocnění Při déle trvající relativní vlhkosti vzduchu více než 70 % vzniká větší riziko, že na chladných místech bude vodní pára kondenzovat --- plísně. Množství vodní páry v obývaných místnostech Ve skutečnosti je vzduch ve většině domácností příliš vlhký. V běžné domácnosti se čtyřmi lidmi, dvěma dospělými a dvěma dětmi, se každý den do vzduchu dostává přibližně 10 - 12 litrů vody. To představuje celý kbelík vody, kterou je potřeba denně vyvětrat. To je jeden z důvodů, proč je větrání pro vnitřní prostředí tak důležité. Dá se dokonce říct, že je to vůbec nejdůležitější opatření, kterým můžete zlepšit kvalitu vnitřního prostředí." paint Oxid uhličitý CO2 CO2 se uvolňuje při dýchání a spalování, vysoké úrovně únava a potíže s koncentrací. Jako strop, koncentrace CO2 ve výši 0,1% (v závislosti na Pettenkofer). Produkce CO2 od dospělých je závislá na činnosti na 10 až 75 l za hodinu. Výměna vzduchu je vyžadována 1 - 0,5 typické pro 4 - domácnosti a obytné ploše 74m ². Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami. Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ / h na osobu. Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní rychlost vzduchu 20m ³ / h Větrání by měla věnovat zvláštní pozornost. Více než 140 let, Max von Pettenkofer pokračoval ve studiu na kvalitu vnitřního ovzduší významný milník v historii vnitřního vzduchu hygieny. Jeho vyšetřování na základě koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší vyplývá, že kritický stav lidí CO2 - obsah závisí na vzduchu. V koncentraci nižší než 0,1% (1000 ppm, částic na milion), předměty se cítil pohodlně, nepohodlné na hodnoty vyšší než 0,2%. Tato zjištění jsou stále v předpisech,(větrání a klimatizace, zdraví) platnosti. DIN 1946-2 ar jako nejlepší CO2 - limit na 1500 ppm, ale doporučuje Pettenkofer - hodnota 1000 ppm. Kvality ovzduší vzniká sama od vystavení CO2. Jiné látky znečišťovat ovzduší. Mezi ně patří: Oxidy dusíku, uhlovodíky, aldehydy, rozpouštědla od stavebních a jiných materiálů, vodní páry z dýchání a pocení lidí, vaření, sprchování, mytí, produkty rozkladu organických materiálů, lidí, zvířat a rostlin, pachy, aerosoly, organickými a anorganickými prachy, jako jsou textilní vlákna, pyl, viry, bakterie , plísní a spór plísní. Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami. Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ / h na osobu. Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní rychlost vzduchu 20m³/h. Požadavek, aby takový proud, a tak zajistit komfort a pohodu obyvatel lze dosáhnout pouze pomocí řízeného větrání. Nárazovým větráním je dostačující pro dnešní stavební normy za vysokou těsností obvodového pláště budovy (často výměnou starých oken za nové, kruhové pryžové těsnění lip) nestačí. paint paint Stanovení produkce CO2 od osob: V klidu (noc): q1 = 40 Wm-2; frekvence 12 - 16 vdechů/min, kapacita 500 ml/vdech, tj. 360 - 480 l vzduchu/hod/os. Při zastoupení CO2 ve vydechovaném vzduchu 3,5 % obj. bude maximální produkce CO2 : Produkce = 480 litrů x 0,035 = 16 l CO2/hod/dospělá osoba. (obdobně to vyjde z minutové produkce 0,26 l CO2/min, tj. 15,6 l CO2/hod). Průměrná produkce CO2 člena rodiny (2 dospělí + 2 děti): 007148o1 Den: q1 = 60 Wm-2; zvýšená produkce 20 l CO2/hod/osoba: 007148o2 paint Dávka větracího vzduchu: přípustná kvalita mikroklimatu hodnocená podle CO2 na úrovni 1200 ppm (1,2 l m-3) dle EN CR 1752 CEN při venkovní koncentraci 370 ppm (tj. 0,37 l m-3) a produkci 16 l CO2 /h/os vyžaduje průměrnou dávku čerstvého vzduchu: 007148o3 pro dodržení klasické Pettenkoferovy hodnoty 1000 ppm je nutný přívod 25,4 m3/h/os paint Správné větrání Vyměnit dostatečné množství vzduchu 15-25m3/osobu za hodinu Nezaznamenat velké tepelné ztráty –řízené větrání Přiměřené větrání - výměna vzduchu 0,3 až 0,6 objemu /h v době obývání, 0,1 objemu /h když jsou prázdné (pokud je tam hodně květin—pak více) Cena větrání Průměrný rodinný dům s objemem obytných místností 300m3 Ohřev větracího vzduchu při vnitřní teplotě 20°C a venkovní teplotě –12°C příkon přibližně 1,7 kW Za rok je to přes 3 MWh tepla (i přes 8 000,- ročně při topení elektřinou) Ve slušně zatepleném domě to je skoro 1/3 celkové tepelné ztráty Q=mcT 32*1* paint 1. kategorie •práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví •(nejsou požadavky na zdravotní způsobilost) •obvykle do 0,3 PEL paint 2. kategorie •práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců •práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity •(práce, kde již mohou být požadavky na zdravotní způsobilost) •obvykle 0,3-1,0 PEL paint 3. kategorie •práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů •je nezbytné používat OOPP, organizační a jiná opatření •vyskytují se opakovaně nemoci z povolání nebo statistiky významně častěji nemoci související s prací •většinou do NPK nebo 1-3 x PEL paint 4. kategorie •práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření •v průmyslu – snaha o co nejmenší počet takto kategorizovaných prací •ve výjimečných situacích – záchranáři, hasiči (nehody, průmyslové havárie, přírodní katastrofy…) •hodnoty překračují limity pro 3. kategorii paint Hygienický dozor na pracovištích • •kateg. 4 - nejméně 1 x ročně •kateg. 3 - nejméně 1 x za 2 roky •kateg. 2 - ne déle než za 3 roky •kateg. 1 - ne déle než za 5 let paint Odkazy •Státní zdravotní ústav •http://www.szu.cz/ •Centrum pracovního lékařství SZÚ •http://www.szu.cz/chpnp/index.php •kategorizace http://www.szu.cz/chpnp/index.php?page=kapr • paint Váleček byl zakopaný u odpadkového koše radium 226 http://www.mediafax.cz/krimi/3291334-Specialiste-v-prazskem-Podoli-vykopali-zdroj-radiace-muze-jit- o-starou-lekarskou-jehlu Zdrojem záření byla miniaturní součástka, pocházející podle všeho z vyřazeného lékařského přístroje. Byla zahrabána v zemi v hloubce asi deseti centimetrů, kde ji našli odborníci v ochranných oblecích. „Na místě byl vykopán váleček dlouhý dva centimetry a široký několik milimetrů, ve kterém je zdroj radia 226 Podle předběžných odhadů se může jednat o takzvanou radiovou jehlu, která se před několika desítkami let používala v lékařství při léčbě rakoviny. Váleček byl převezen do specializované laboratoře ke zkoumání. „Až se potvrdí, o jaký předmět se přesně jedná, bude na policii, aby zjistila, jak a kdy se na místo dostal. Mohl tam být den nebo třeba dvacet let,“ vysvětlil Bozenhard. Policii navíc čeká zjišťování, jestli byl předmět na hřišti náhodou, nebo ho tam někdo umístil úmyslně. paint Kvůli zvýšené radiaci uzavřeli večer policisté a hasiči okolí dětského hřiště v pražském Podolí. Na zvýšenou hladinu záření je upozornil muž, který měl hodinky vybavené měřícím zařízením. Měření hasičů pak radiaci potvrdilo, její zdroj se ale zatím nepodařilo objevit. a odhalení radiace může neuvěřitelná náhoda. Devětadvacetiletý Bykov si šel hrát se svou dcerou do parku, když mu náhle začaly pípat jeho speciální hodinky s dozimetrem. Při pohledu na ‚nesmyslně‘ vysoké hodnoty si myslel, že jde o omyl. Z domova si ale přinesl další přístroje, které naměřily nebezpečnou radiaci 5 metrů od odpadkového koše. Muž kontaktoval policii a hasiče. Ti naměřili pětkrát vyšší hodnoty, než připouští hygienické limity, a případ následně převzali experti ze Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany. Místo bylo po celou noc pod dohledem policistů a hasičů. "Zhruba každou půlhodinu probíhala kontrolní měření, jejich hodnoty se neměnily," podotkla Adamcová. Po 22. hodině provedli měření i pracovníci Státního ústavu radiační ochrany a potvrdili výsledky předešlých měření, podle nichž záření ve vzdálenosti jeden metr od místa zdroje dosahovalo hodnoty 500 mikrosievertů, což je 5x překročená hygienická norma. Občas se stává, že je popelářský vůz, který sváží odpadky, zachycen ve spalovně, kde mají speciální detekční rámy, a nějaký drobný zdroj radiace se tam najde, nicméně to není vůbec obvyklá záležitost "On někdy strach je horší než událost samotná, paint Podobné hodnoty se totiž v přírodě naměřit nedají, tam bude něco, co člověk vyrobil. I když to vypadá na přírodní zdroj záření, ale člověkem nějak modifikovaný. Takovéhle hodnoty se kromě kosmu, v přírodě nevyskytují," řekla Drábová. Co přesně může být zdrojem záření, ale odhadovat nechtěla. Podle dosavadních informací naměřené hodnoty až pětkrát překračují stanovené normy, což i podle Drábové není běžné. "Je to tak, že kdybyste na tom místě hodinu stála, tak dostanete roční limit pro obyvatele," dodala. Zdůraznila však, že na zdraví člověka by ani v takovém případě neměla zvýšená hladina radiace vliv. Limity, které jsou stanovené s rezervou a preventivně, že jejich překročení nemůže vést k poškození zdraví. Přirozená radiace na pozadí Přirozená radiace na pozadí 2 primární zdroje: kosmické záření a pozemské zdroje. Celosvětová průměrná zadní dávka pro člověka je o 2.4 millisievert (mSv) na rok. To je většinou od kosmického záření a přirozených izotopů v Zemi. Toto je daleko větší než člověk-způsobil pozadí ozáření, který v roku 2000 dosáhl průměru o 0.01 mSv na rok od historických nukleárních zbraní testování, nehody jaderné energie a nukleární průmyslová operace se spojili, a je větší než průměrný projev od lékařských testů, který sahá od 0.04 k 1 mSv na rok. Starší uhlí-zapálené elektrárny bez efektivního létavého popílku zachytí být jeden z největších zdrojů člověka-způsobil pozadí ozáření. Úroveň přirozené radiace na pozadí mění závisení na umístění a v některých oblastech úroveň je významně vyšší než průměr. Takové oblasti zahrnují Ramsar v Íránu, Guarapari v Brazílii, Kerala v Indii,, Paranala v Austrálii a Yangjiang v Číně. V Ramsar špičková roční dávka 260 mSv byla hlášená.