Online kurz francouzského jazyka online

5 Nepřímá otázka Vztažné zájmeno dont

Vztažné zájmeno dont

         Vztažné zájmeno dont do češtiny překládáme několika různými výrazy, proto činí jeho užití studentům obtíže. Jeho použití ovšem není zdaleka tak obtížné. Je nutno mít na paměti tato dvě pravidla:
  1. dont použijeme jako vztažné zájmeno u vedlejších vět vztažných, které se vztahují v hlavní větě ke slovesu pojícím se předložkou de.
 Ex.: se souvenir de (vzpomenout si na někoho, něco)
Je me souviens de cette fille.  >  Vzpomínám si na tu dívku.
Vedlejší věta přívlastková : C’est la fille dont je me souviens. > To je dívka, na kterou si vzpomínám.
C’est l’homme dont je t’ai parlé.  > To je muž, o kterém jsem ti vyprávěl.
 
parler de (mluvit o kom, čem)
Maman parle de ses enfants. Maminka mluví o svých dětech.
Vedlejší věta:
C’est de ses enfants dont elle parle. > To jsou její děti, o kterých mluví.
Tento typ vedlejší věty v češtině netvoříme, činí proto studentům potíže. Je ale typicky francouzská a je z jazykového hlediska zcela totožná s první větou.    
Dále používáme zájmeno dont  ve smyslu vztažného zájmena jehož, jejíž (podstatné jméno musí být opět uvozeno předložkou de a celý výraz vyjadřuje posesivitu: le livre de Paul / Pavlova kniha , la voiture de cette dame / auto té paní)

Ex. :
C’est Paul,  dont tu as lu le livre. > To je Paul, jehož knihu jsi četl.
Madame dont la voiture est en panne. > Paní, jejíž auto má poruchu.
 
Pozor na slovosled: Po vztažném zájmenu musí (narozdíl od češtiny) následovat podmět věty: ..., jehož jsi četl knihu.

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše