kultura muzea nejvetsim nepfatelum Narodniho muzea v Riu de Janeiru patfila podle slov feditele teto instituce Alexandera Kellnera v posledni dobe nenasytna hlodava vacice gamba. Tedy cosi jako pferosda krysa se zakroucenjmi ocasem,vzdalena pfibuzna australs^ch klokanu. Reprezentanti tohoto tropickeho zivocisneho druhu se radi zakusovali do kabelu nebo dfevenych konstrukci kdysi honosneho sidla portugalske kralovske rodiny. Dalsim postrachem „brazilskeho Louvru" byli netopyfi. I jejich trus nicil kabely elektrickeho vedeni a k tomu stfechy. Kdyz se k nim pfidala mistni varianta cervotoce, nechvalne znamy cupim,jak zni jeho lidovy nazev, musel feditel muzea uspofadat na intemetu sbirku. Cervotoc totiz prozral dfevene podpery, ktere drzelyjeden z nejoblibenejsich exponatu dinosaura Maxakalisaurus topai nalezeneho ve state Minas Gerais. Vybralo se 58 tisic realu (zhruba 300 tisic korun). Pfed dvema lety muselo muzeum na nejaky cas zavfit, protoze nemelo prostfedky na uklid a ostrahu. Pfesto se letos odhodlalo oslavovat 200 let od sveho zalozeni. Pozvalo i brazilske politiky vcetne prezidenta Michela Temera nebo ministra kultury Sergia Sa Leitaoa. Nejvyssi pfedstavitele brazilske vlady si ale cas nenasli a neobtezoval se ani jeden z mistnich politiku. Ostatne poslednim prezidentem, ktery do teto instituce zavital, byl V roce 1958 Juscelino Kubitschek. Oslavam nepomohlo ani to, ze v linoru se jedna z mistnich sambovych skol rozhodla behem svetoznameho karnevalu v Riu vystupovat v kostymech a choreografii na tema slavneho, ale vsemi ignorovaneho muzea. Umistila se vsak az na ostudnem osmem miste - navzdory protestum feditele muzea, ktery si musel v poslednich letech pfipadat jako Don Quijote. Pfesto slavil dilci uspech: k absurdnimu a neustale zkracovanemu rozpoctu (205 tisic realu, tedy pfiblizne milion korun na letosni rok) se muzeu letos podafilo ziskat zhruba 21 milionu realu (asi 130 milionu korun) od banky B N D E S . Tato castka mela z velke casti pokryt naklady na rozsahly system moderniho protipozarniho zabezpeceni budovy rozkladajici se na 13 tisicich metrech ctverecnich. Vypadalo to jako zazrak. Pfisel ovsem pet minut po dvanacte: obrovsky pozar, ktery propukl pfedminulou nedeli pfed osmou vecer mistniho casu, muzeum promenil ve velkolepou vatru ze dfeva, stareho papiru, umeleckych platen a kosternich pozustatku. Pozar se marne pokouselo uhasit 80 hasicu spolu se zdesenymi zamestnanci muzea, ktefi behem akce zjistili, ze v hydrantech neni voda. Brazilsti politici se v hodinach po zkaze pfedhaneli v obvinovani Federalni univerzity v Riu de Janeiru, ktera muzeum Dinosau ... a lebka 50 VERNISAZ spravuje, ze spatneho hospodafeni s federalnim rozpoctem. Jejich slova ale nemohou ospravedlnit fakt, ze penize pro vedeckou instituci povazovanou za jednu z nejvetsich, nejstarsich a nejdulezitejsich sveho druhu v Latinske Americe byly podle medii tfikrat nizsi nez rocni suma brazilskeho parlamentu na myti sluzebnich aut. Na 20 miiionu predmetu Zasadni muzea a vzacne knihovny sice cas od casu vzplanou, zejmena ve valecnych casech. Takto shofela behem jugoslavskeho konfliktu nenahraditelna knihovna v Sarajevu nebo v roce 2003 knihovna v irackem Bagdadu. Brazilsky narodni poklad vsak lehl popelem vinou Uiostejnosti, ignorance a nezajmu o vlastni historii. A nebylo to poprve. V roce 2015 do zakladu vyhofelo Muzeum portugalskeho jazyka v Sao Paulu, pozoruhodna moderni instituce,jejiz sbirky nastesti existovaly i v digitalizovane podobe. V Riu deJaneiru se vsak ze zatim z neznamych pficin rozplynulo v dym 200 let snazeni brazilskych a svetovych vedcu. Vzacne sbirky pfirodovedne, antropologicke a historicke povahy. Mezi nimi nahravkyjiz zaniklych indianskych jazyku, lebka jedne z nejstarsich obyvatelek latinskoamerickeho kontinentu, praveke zeny zvane Luzia, fresky pfivezene z Pompeji, nejstarsi egyptska sbirka v Latinske Americe, dva Picassovy a Miroovy obrazy, dila Daliho, Matisse i Portinariho, kostra velryby, zmineny dinosaurus, vzacne sbirky motylu a unikatniho tropickeho hmyzu a dalsi nenahraditelne exponaty. Celkem na 20 milionu predmetu. Brazilsti vedci asi nejvice lituji ztraty Luzie, 12 tisic let stare fosiUe nalezene v roce 1975. Byla dulezita zejmena pro Brazilce tmave pleti - jeji nalez totiz vyvratil nazor, ze obyvatele Afriky pfivlekli do Brazilie prvni otrokafi v 16. stoleti. Luzia dokazovala, ze obyvatele Afriky pfichazeli na latinskoamericky kontinent jiz o mnoho tisic let dfive. „Brazilska vefejnost nema poneti o velikosti a bohatstvi vseho, co tady bylo. Kdyby to vedela, nenechala by to dojit tak daleko," shrnul tragedii feditel muzea Kellner, jemuz podle jeho slov zbyva jen vztek. Socialni site, televize, tistena media i prohlaseni politiku jsou plna smutku, Ikani a rvani si vlasu. 7\le jen opravdu malo Brazilcu V oplakavanem muzeu nekdy bylo, i kdyz vstupne cinilo smesnych osm realu (48 korun). Pfesto bylo Narodni muzeum nepochybne pro mnoho obyvatel zeme nositelem podstatnych symbolu. Brazilci maji ve velke oblibe vse, co se vztahuje k jejich nekdejsi portugalske kralovske rodine - nechovaji k ni postkolonialni nevrazivost, spise naopak. A Narodni muzeum, jehoz budova je sama o sobe nejvetsim muzejnim exponatem, ke kralovske rodine neodmyslitelne patfi dil^ zasadnim udalostem,jez se tu odehravaly - vcetne podepsani smlouvy o brazilske nezavislosti. Rodina zde mela sve sidlo v letech 1808-1821. Cisaf Jan V I . Portugalsky tu pote zalozil muzeum zpocatku orientovane na pfirodopisne a historicke sbirky. Vladaf chtel podpofit vedecky vyzkum v BraziUi a prvnimi exponaty tak byly cisafske suvenyry z jeho cetnych cest. Sbirky pak budovala zejmena V ramci Betlemske kulturni noci se minuly ctvrtek otevfela vystava v prazske galerii Fotografic nazvana Kimochi: postele a pokoje. Jde o velkoformatovou projekci fotografky Libuse Jarcovjakove, ktera kousek od Betlemske kaple ukazuje dosud nepublikovane sni'mky z casosberneho cyklu pofi'zeneho po hoteli'ch a vsude, kde na cestach potkala „cizi pokoje v cizi'ch mestech". © JHV Jednim z mala exponatu, ktery prezil, je petitunovy meteorit Bendego. velmi oblibena cisafovna Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinska - a vydatne j i pomahal mezi jinymi i Rochus Schiich, profesor matematity a pfirodnich ved na jezuitskem gymnaziu V Opave, ktery pusobil jako cisafovnin knihovnik a ucitel. V roce 1946 pak muzeum pfeslo pod spravu zminene univerzity a prave tehdy zacal lipadek. Pozar jako metafora Pokud se na tragedii podivame ocima brazilskeho pfistupu k historickym budovam, pozar neni nijak pfekvapivy. Historicka centra brazilsl^ch mest jsou vetsinou postrachem navstevniku.Jsou to nejnebezpecnejsi casti mest nejen kvuli zvysene kriminalite, ale prave kvuli rozpadajidm se budovam z obdobi secese, kolonialniho baroka nebo pocadcu 20. stoleti. Kdyby se opravUy, snesly by pfitom srovnani s kteroukoli evropskou metropoli. Vetsinou se vsak pamatky^ nechaji spadnout ci rovnou zbourat. A v lepsim pfipade se misto nich pfimo v centrech postavi obfi parkoviste ci benzinova pumpa. Tento model ma mnoho pficin, ale jednou z nejdulezitejsich je absolutni obcanska Ihostejnost. Brazilci v historickych budovach nevidi zadnou pfidanou hodnotu. „Stare barabizny" musi podle obecneho mineni ustoupit novym domum. Kdyz se napfiklad v historicke casti maleho mestecka na jihu Brazilie Nova Petropolis vloni zboural nejstarsi dum z pocatku 20. stoleti a novy majitel na miste postavil zastfesene parkoviste, neprotestoval zadny obcanslg^ spolek a vetsina obyvatel mestecka s tim dodnes nema problem. Jednim z mala exponatu, ktery pozar pfezil, byl nepfekvapive obfi, petitunovy meteorit Bendego nalezeny V Brazihi v roce 1784. Pfezily i tisice exemplafu vzacnych mlzu popsanych vedeckym rukopisem z 19., 20. i 21. stoleti, ktere mezi pul devatou a desatou vecerni vynesl odhodlany biolog Paulo Buckup. Hasici ho pak museli z muzea odvest nasilim. Celkem pfezilo podle odhadu deset az dvacet procent exponatu. Otazkou je, jestli pfezije i emotivni odhodlani Brazilcu vybudovat Narodni muzeum znovu. A pfedevsim zda se jeho vyhofele litroby naplni i vedomim, ze historic nepatfi do stareho zeleza. A nektere komentafe jdou jeste dal. „V plamenech neskoncila jen brazilska historic - mnozi pozar vnimaji jako metaforu pro krizi mesta i cele zeme," napsala Katy Watson, jihoamericka zpravodajka B B C . • Autorkaje spisovatelka a novindfka, zije v Brazili I WWW.RESPEKT.cz/AUDIO RESPEKT.cz 51