Zkouška – písemný test v zápočtovém týdnu Mgr. et Mgr. Michal Škerle Katedra občanské výchovy Dějiny kultury v systému vzdělávání —navazuje na literaturu a dějepis —poznatky z těchto předmětů prohlubuje a uvádí do širších souvislostí — dějiny kultury představují pomoc při přípravě na studium některých humanitních oborů —poskytují základní informace pro cestování po světě —prohlubují vnímání a úctu k uměleckým projevů a zvyšují vlastní sebevědomí vzdělaného člověka —my se budeme zabývat pouze evropskou kulturou Definice kultury —z latinského colere = pěstovati, vzdělávati —je výtvorem člověka a odlišuje člověka od ostatních živých bytostí —Kultura je složitý celek, zahrnující soubor vědomostí, názorů, umění, morálky, práva, obyčejů a jiných zvyk, jež člověk nabyl jako člen společnosti. (E. B. Tylor) —Kultura jako společný způsob života, tedy cítění, myšlení, chtění a konání, jehož důsledkem je společný životní styl. —Ten by nebyl možný bez společného uznávání týchž životních zásad a hodnot, které představují ucelený soubor zakládajících principů kultury. Prvky a složky kultury —Kulturní rys = určitý prvek národní kultury (abeceda, kroj) —Kulturní komplex = soubor kulturních prvků vzájemně příbuzných a logicky uspořádaných (vše co se týká krojů) —Celý soubor kulturních rysů a kulturních komplexů jednoho národa je jeho kultura —Kulturní okruh = oblast, kde určitá kultura převládá —Lidé z rozdílných kulturních okruhů mívají odlišné názory i na základní společenské věci (vztah muže a ženy). —Rozdílné kulturní okruhy a vzájemné averze mohou být v budoucnu zdrojem konfliktů. Hlavní světové velké kultury —Západní (evropský, Severní Amerika) —Konfuciánská —Japonská —Islámská (arabská, turecká, malajská) —Hinduistická —Slovansko – pravoslavná —Latinskoamreická —Africká — Dělení kultury podle různých hledisek —Z hlediska periodizačního —pravěk, starověk, středověk, novověk, moderní umění —Z hlediska geografického —Evropská, euroamerická, africká, Dálný východ,… —Z hlediska periodizačního i geografického —antické Řecko, středověká Francie,… —Světonázorová hlediska —křesťanství, islám,… —Z hlediska národnostního —česká, čínská, řecká,… Základy naší kultury —Prazáklad naší kultury byl vytvořen již ve starověku a tvoří jej: — —Řecká filozofie (úcta k rozumu a vzdělanosti) — —Římské právo (smysl pro právo a organizaci) — —Křesťanská etika (humanismus) — Funkce kultury —Kultura představuje ochranou klenbu nad lidským rodem —Každá generace přejímá kulturu té předchozí, přidává k ní svůj podíl a tím chrání fungování života v lidské společnosti —Pro jedince představuje kultura jedinou formu jeho nesmrtelnosti —Západní kultura vychází z kladného vztahu k životu a snahou žít dobře a plně Rozmnožování a propagace kultury —Rozmnožování pomocí výchovy – probíhá v rodině a škole —velmi ovlivněno prostředím – sociální determinace —předmětem výchovy je dítě —důležitou roli v propagaci hrají média —noviny —časopisy —rozhlas a televize —Internet —nositelem kultury je umění, je funkce je ale primárně estetická —v šíření duchovní kultury hraje velkou roli také náboženství — — Oblasti kulturního života —kulturu rozlišujeme na hmotnou (materiální) a duchovní —všechny složky duchovní kultury by měly být podřízený mravnosti (politická kultura) —hmotná kultura se týká i užitkových věcí —v hmotné kultuře se často věci odvíjí podle módy —je to krátkodobý estetický názor velké části lidstva na vnější formy života —v některých oblastech je však móda nežádoucí – ve vědě, politice nebo umění —Nejvyšší formou duchovní kultury je umění (cit) a věda (rozum) Estetická výchova —Je nedílnou součástí cílevědomého formování osobnosti —Estetické potřeby patří k tzv. vyšším potřebám člověka —Jejich úroveň je ukazatelem kulturní úrovně jedince a společnosti – rozvíjejí se právě a především estetickou výchovou (výtvarná, hudební, pohybová, literární) —Obsahem EV je rozvíjení a upevňování estetických vztahů člověka k přírodě, životu a umění —Cílem a smyslem EV je rozvíjet estetický cit, pěstovat potřebu styku s estetickými hodnotami , poznávat vynikající umělecká díla všech druhů, rozvíjet estetická kritéria, tříbit estetické návyky —EV se neuskutečňuje izolovaně ve formě učebního předmětu, ale v souvislosti s celým výchovně vzdělávacím procesem, zejména prostřednictvím hudební a výtvarné výchovy. —Na některých středních školách již existuje samostatný předmět dějiny kultury —Vliv na EV mají také předměty dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky a jistě i občanská výchova J Umění —definic je mnoho, formulace je obtížná —umění není jen to, co nalezneme v muzeích a galeriích, ale je v podstatě ve všem, co děláme k potěšení smyslů —Z teoretického hlediska můžeme o umění říci, že je: —pozoruhodným spojením duchovních a praktických tvůrčích činností člověka —základní formou poznání lidského světa —sebevyjádřením prostřednictvím určité symboliky —odrazem citu, zkušeností, touhy, cílů člověka —pamětí lidského rodu —spolutvůrcem kultury či civilizace —svědectvím o estetickém vztahu člověka ke světu —specifickou formou odrazu skutečnosti — — Funkce umění —komunikuje se světem —vytváří citový zážitek —má zdobnou funkci —je předmětem vědy a kritiky —má kulturněhistorickou funkci —v tržním hospodářství je předmětem obchodu Druhy umění —Výtvarné umění —Architektura —Sochařství —Malířství —Užité umění — —Hudební umění — —Náboženské náměty a symboly Pravěké umění —souhrnné označení pro výtvory předhistorických lovců, zemědělců a pastevců, kteří pokrývali stěny jeskyní malbami a kresbami zvěře, ryli a vyřezávali do zvířecích kostí, vytvářeli drobné sošky z různých přírodních materiálů, modelovali a zdobili keramiku, odlévali bronzové nádoby, zbraně a šperky —nejdelší a nejméně prozkoumaná prehistorická epocha ve vývoji umění —podle používaného materiálu se dělí na 3 epochy —doba kamenná (do r. 3500 př. n. l.) —doba bronzová (3500 – 1100 př. n. l.) —doba železná (1100 př. n. l. až do dneška?) —tyto etapy probíhaly v na geograficky různě Doba kamenná —střední paleolit (250 – 40 tis př. n. l.) —nálezy nástrojů v jeskyni Moustier ve Francii - neandrtálci —mladší paleolit (40 – 10 tis př. n. l.) —zde vzniká malířství a sochařství – homo sapiens —mezolit (10 - 7 tis př. n. l.) —neolit (7 – 3,5 tis př. n. l.) —eneolit (3,5 – 2 tis př. n. l.) — Malířství —13 500 př. n. l. ve Francii výtvory v jeskyni Lascax = Périgordská škola —15 – 10 tis př. n. l. Jeskyně La Madeilane ve Francii = Magdalénská školy —jeskyně Altamira ve španělsku —společným rysem jsou zoomorfní náměty (koně, zubři, mamuti, nosorožci), často chybí kompozice (pouhá seskupení zvířat) —motivace ke vzniku díla: lovecký kult, kult plodnosti, magie Jeskyně Las caux Jeskyně La Madeilane Jeskyně Altamira Sochařství —vzniká souběžně s malířstvím —náměty zoomorfní nebo ženské postavy (venuše) —různé materiály: hlína, kámen, kost —venuše mají společný rys ve zdůrazněných pohlavních znacích (boky, ňadra, břicho) —souvisí s kultem matky – dárkyně života, známý rodič —Věstonická venuše, Venuše z Mentoru (Francie) a další —významné jsou také rytiny v kostech —v mezolitu se začíná vyrábět keramika —v neolitu vznikají první sochy božstev, tzv. idolů Doba bronzová —2000 – 700 př. n. l. —kultura únětická —Kultura mohylová —kultura lidu popelnicových polí —knovízská kultura (žárové i kostelní hroby, možný kanibalismus) – Knovíz u Slaného —Kovotepectví a odlévání do pískových forem – šperky, zbraně Architektura —dochovaly se nám pouze tzv. megalitické stavby —menhiry – neopracované kameny na výšku postavené —dolmeny – pravděpodobně obětní desky, postavené na jiných kamenech —kromlechy – balvany sestavené do kruhů (Stonehenge) — Minojské umění (Kréta) —jedná se o první státní útvar v Evropě —období 3000 – 1200 př. n. l. —Vyspělé námořnictvo, ovládali okolní oblasti, snaha dobýt Egypt neúspěšná —Vládce byl zároveň nejvyšší kněz podobně jako v orientálních despociích —Předmětem uctívání byla řada zvířat —S Krétou je spojena řada řeckých bájí (bludiště s Minotaurem —Architektura —Města nebyla opevněná, ke stavbě se používal lámaná kámen nebo cihly lepené maltou —Ulice byly dobře dlážděny —Paláce sloužili jako centrum města —byly několikapatrové, komfortní, sály a komanty byly doplněny koupelnami s vanami a záchody s odtokovým systémem a vodovodním zařízením —v suterénu uskladněny obří nádoby na víno, olej, obilí apod. —nestavěly chrámy, paláce obsahovaly kapličky nebo oltáře —Paláce v Knossu a Faistu - objevitel Arthur Evans — —Sochařství —Rituální sošky ze slonoviny, bronzu nebo hlíny —Velká sochařská díla nevznikla — —Malířství —Malování z profilu —Nástěnné malby líčí idilické scény Mykénské umění —Objevitelem je Heinrich Schliemann —Nejdříve objevil Tróju v Malé Asii —Později vykopávky v Mykénách, které daly název celé kultuře —Kupovité mykénské hroby – nejslavnější hrobka Altreovců —Mykénská kultura zaniká vpádem dórských kmenů kolem r. 1200 př. n. l. (končí u kultura minojská) Antické Řecko —Tato oblast dala základ celé evropské umělecké kultuře —Nejstarší řecké dějiny nejsou zcela zmapovány, informace se čerpají hlavně z homérových eposů Ílias a Odyssea —Vpád Dórů byl zničující, téměř 400 let doba temna, nová éra začíná kolem r. 800. př. n. l —Achájové (původní před Dóry), Dorové (Peloponés), Ionové (Malá Asie) —Náboženství – polyteistické a antropomorfní —Architektura —hlavním představitelem řecké architektury je chrám —uvnitř byla socha boha a stavěly pro pohled zvenčí – viz optický klam u sloupu —základním rozlišovacím prvkem je sloup Dóský sloup —vyniká monumentální prostotou až strohostí, kterou vyvažují jen plastické výzdoby —proporčně jsou dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl – na rozdíl od iónského – nazývá také mužským —nemá patku a hlavice je prostá Iónský sloup —je štíhlejší, vyšší, řidčeji kanelovaný než sloup dórský. Na rozdíl od dórských sloupů počínají ionské patkou —ukončeny jsou pak hlavicí s charakteristickými volutovými výběžky —pro iónský styl je příznačná zjemnělá vznešenost, odlehčenost, elegantnost, a proto se mu říkalo ženský Korintský sloup —Vyznačuje se štíhlými vysokými sloupy a dekorativností sloupových hlavic —Hlavice je obrůstána trsy listů akantu a to konkrétně druhů paznehtníku měkkého Další druhy staveb —Stavby pro veřejné hry – amfiteátry —Gymnasion a palestra —tělocvičná výchova, výcvik vojáků —Stoa – sloupové kolonády pro řečníky —Náhrobky a památníky – často podoba chrámečků Nejdůležitější památky —Artemidin chrám v Efesu —Olympia – posvátné místo, chrámy —Paestum – jižní Itálie —Agrigento – Sicílie —Akropole v Athénách Sochařství —materiály: kámen (mramor) nebo bronz —hlavním zájmem bylo lidské tělo, často zobrazováno nahé —dokázali věrně zachytit předlohu —Nejvýznamnější sochaři: —Myrón – Diskobolos —Feidias – socha Dia v Olympii —Práxitelés – Afrodita z Knidu —Skopás – reliéfy na Mauzoleu v Halikarnássu Socha Laokoona —sousoší znázorňující trojského kněze Láokoónta a jeho dva syny v okamžiku, kdy je napadli mořští had —bylo vykopáno v Římě v únoru 1506 a brzy poté od majitele vinice odkoupeno papežem Juliem II. Ten je vystavil ve Vatikánu, kde zůstává dodnes jako exponát Vatikánských muzeí —sousoší je vytvořeno z bílého mramoru pravděpodobně řecké provenience. Sochy jsou v životní velikosti a celek je vysoký něco přes 2 metry. Dílo je poměrně dobře dochováno, i když některé části chybí (ruce, kusy hadů) a byly během 16. až 19. století doplňovány a při restaurování ve 20. století opět odebrány. —není jasná přesná datace vzniku sousoší a odhady se pohybují, že vzniklo kolem roku 100 na ostrově Rhodos —sousoší mělo již od doby svého znovunalezení velký vliv na výtvarné umění, bylo považováno za prototyp klasické krásy a trvale patří k nejznámějším a nejvíce citovaným sochám světa. Malířství —nic originálního se nám nedochovalo, máme pouze kopie maleb z Říma —malby na keramice – vázy —malba fresek uvnitř chrámů — bicí (bubínky), strunné (např. kymbalon, kithaira, lyra) i dechové (aulos, syrinx) vždy spjaty s literárními díly – písně, sbor, drama tzv. Seikilova píseň – na stéle, nejstarší doch.píseň na světe, cca 200 př.n.l., iónské zápisy not Etruskové —8. – 6. stol př. n. l dominovala na apeninském poloostrově kultura Etrusků —Etruskové – neznáme jejich původ a jazyk nerozluštěn —zpočátku výrazně ovlivňovali římskou kulturu —v sochařství převládá realistické pojetí, typické jsou sarkofágy s postavami zemřelých na víku —Nejznámější je socha vlčice na Kapitolu (kopie) Apollon z Vejí Etruská – římská vlčice Antický Řím —Obecně přejímali vzory řecké – sochy, architektura, hudba, literatura —sochy – realismus, naturalistické portréty —vynález oblouku – pevnější mosty, kopulové klenby —cement, tzv. římský beton – přidány kusy tufu, pevnější —praktický urbanismus – pohodlné domy, kanalizace, cesty, vodovody, hypokaustum; palác = Palatium —vítězné oblouky, vítězné sloupy, amfiteátry, cirky, basiliky, kopule - Pantheon — Pantheon Lázně – Hadrianova vila (Tivoli) F:\ITÁLIE, ŘÍM - FOTO\28 Hadriánova villa - Velké lázně.jpg Kolosseum F:\ITÁLIE, ŘÍM - FOTO\Koloseum upr.jpg Titův oblouk – menora Forum Romanum E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\aMENORA-TITUV OBLOUK.jpg E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\20150517_110118.jpg Konstantinův oblouk Traianův sloup vodovod Pont Du Gard Augustus z Primaporty Konstantinus Veliký - bazilika F:\ITÁLIE, ŘÍM - FOTO\Itálie 2017, Kratochvílová Daniela 1A4\DSCF5321.JPG —svébytný kulturní styl křesťanstva západní, střední a jižní Evropy —od 11. do 13. století —východní Evropa ovlivněna Byzancí —navazuje na antickou kulturu, především na kulturu starověkého Říma (Roma – románský) + germánské a slovanské prvky + vliv křesťanství —výhradním nositelem románské kultury byla církev —důležitá byla úloha mnišských řádů - benediktíni, premonstráti, cisterciáci —šlechta se o umění a kulturu výrazněji zajímá až koncem raného středověku —zpočátku však pouze kultura denního života – bydlení, odívání —centra: Itálie, jižní Francie, Španělsko, Německo —odtud se šíří do ostatní Evropy —oproti antice však pokles celkové úrovně vzdělanosti 2 zdroje středověké evropské kultury: —pohanský antický —křesťanský (židovský) Raně středověké umění —počátky křesťanského umění v římských katakombách (podzemní pohřebiště) —nástěnné malby —sarkofágy – kamenné rakve s reliéfy —proměny typického antického námětu pastýře s ovcí v alegorický obraz Ježíše Krista s věřícími — Katakomby pod silnicí Via Appia Etapy vývoje středověkého umění —počátky po r. 313 v souvislosti s uznáním křesťanství —rozvoj koncem 8. století – karolínská renesance —10. století – ottónská renesance —11. - 13. století vrcholná fáze románského slohy Románská architektura —stavebním materiálem bylo nejdříve dřevo, později kámen, který byl spojován maltou —stavěly se stabilní masivní kamenné stavby, které sloužily i jako ochrana v nebezpečí —působí těžkopádným dojmem —vnitřní prostory překlenuty křížovou klenbou, která se opírá o dva oblouky, nesena silnými sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi —vchod byl bohatě zdobený půlkruhový oblouk – portál —úzká okna s půlkruhovým obloukem Typy staveb (převážně církevní) —rotunda —válcovitá stavba s kruhovým půdorysem – kupole a půlkruhový přístavek pro oltář (apsida) —bazilika —kostel obdélníkového půdorysu s oltářem na jedné straně, vchodem na druhé a dvěma věžemi nad ním —klášter —soubor budov s bazilikou —hrad —s masivní věží a opevněním Bazilika sv. Jiří Rotunda sv. Kateřiny (Znojmo) Malířství —fresky do vlhké omítky —chrámové nástěnné malby s náboženskými výjevy nebo historickými scénami —malba na sklo —knižní iluminace Sochařství —hlavice sloupů zdobené listovím —portály —oltáře zdobené reliéfy Hudba —chorál – jednohlasý zpěv bez doprovodu nástrojů, hrdinské písně —zdokonalení notového záznamu —nečerpá z antiky jako románská kultura, ale vystihuje princip křesťanského chápání světa —uplatňuje se princip, že vše dílem Boha —období vrcholného středověku, 12. – 16. století —název mylně vychází ze spojení s barbarským kmenem Gótů Architektura —představuje doklad moci a bohatství církve, složitá a bohatá symbolika —znaky: —křížová klenba —lomený oblouk (zakončení oken, dveří, portálů) – symbol sepjatých rukou k modlitbě —slabé zdi – snaha o odhmotnění stavby a lehkost – proto použitý složitý systém pilířů a oblouků —princip vertikalismu – vysoké stavby – cesta k Bohu) — — —stavby: —církevní – kláštery, kostely —světské – měšťanské domy, radnice, tržnice, kamenné mosty, hradby —typická stavba – katedrála —novým typ městského kostela —má více lodí a ochoz kolem oltáře —bohatě zdobený portál, nad ním rosetové okno —Katedrála sv. Víta v Praze, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, … Sochařství —rozšířeno řezbářství, sochy zdobené barvami (polychromie) —sochy vystupují ze zdi – zdobí portály, kašny, chrámy —nadpozemsky krásná tvář s individuálními rysy – odraz radosti nebo utrpení —nejčastěji Panna Maria s malým Ježíškem (madona) nebo Kristovým tělem snímaným z kříže (pieta) — Malířství —častá malba na sklo —knižní malby ručně psaných knih – miniatury, iniciály —náboženský tématika, výjevy z bible —malba na dřevěné desky