GRAMATIKA SYNTAX SYNTAX •- Syntax (neboli větná skladba) – část gramatiky, která se zabývá stavbou věty. •- VĚTA – slovní vyjádření určité myšlenky •- Charakteristickou vlastností jazykového znaku (dle Saussura) je jeho lineární charakter. Tzn., že jednotlivé znaky nelze při sestavování věty a textu řadit jinak, než jeden za druhým. To platí i pro jejich dekódování.* LINEÁRNÍ VÝPOVĚĎ •Lineární výpověď – je to určitá myšlenka, tj. obsah sdělení, který sám o sobě ovšem lineární není. •Obsah věty (její význam/sémantická stránka) odpovídá u mluvčího určité omezené části rozsáhlého systému pojmů. Tento systém je uložen v mozku mluvčího na základě složitých vztahů a má spíše prostorový charakter. Při verbalizaci tohoto obsahu pak jde o to, jak tyto hierarchicky uspořádané pojmy převést s využitím gramatických pravidel do lineární výpovědi. SLOVOSLED •Pro jednotlivé jazyky je společné to, že věta musí mít nutně lineární charakter – ale liší se v tom, jak ji uspořádat. •Toto uspořádání umožňují pravidla tzv. slovosledu •Slovosled – lze charakterizovat jako „konvenční návod“, kterým se řídí pořadí slov ve větě. •Každý jazyk má vlastní specifická pravidla slovosledu, tzn. Vlastní způsob, jak nelineární obsah věty převést do lineárního řetězce konkrétní výpovědi.* • SLOVOSLED •Jazyky se také liší měrou volnosti slovosledu. •Slovanské jazyky mají poměrně volný slovosled, pravidla slovosledu v nich často připouštějí několik možností, jak větné členy seřadit.* •Celá řada jazyků má mnohem pevnější slovosled než čeština. Značné rozdíly jsou mezi jazyky syntetickými a analytickými.* VĚTA A TEXT •Naprostá většina výpovědí (vět), s nimiž se v běžném životě setkáváme, tvoří část většího celku – textu. •S okolním textem je každá výpověď spojena po stránce formální a zejména obsahové do té míry, že je-li z něho vytržena, často nám poskytne informaci velmi omezenou nebo dokonce vůbec žádnou.* •V 70. letech se objevil názor, že základní jednotkou jazyka není věta, ale text. Vznikla tak tedy tzv. textová lingvistika, která zvýrazňuje význam kontextu pro pochopení informací obsažených ve větě. TYPY VÝPOVĚDÍ •Výpověď, označená v psané podobě na začátku velkým písmenem a na konci tečkou, může obsahovat různý počet větných členů – od jednoho až po několik desítek. Může být tvořena jednou větou nebo se členit do menšího či většího počtu vět, které jsou vzájemně propojeny různými vztahy. 1) TYPY VÝPOVĚDÍ •Existuje 5 různých typů takových výpovědí: • 1)Věta jednoduchá 2)Juxtapozice 3)Souvětí souřadné 4)Souvětí podřadné 5)Složité konstrukce, které obsahují několik vět hlavních i vedlejších VĚTA JEDNODUCHÁ •Naprostá většina všech vět obsahuje oba základní větné členy: podmět a přísudek – jsou to věty dvoučlenné •V některých případech jeden z obou těchto členů chybí – jedná se o věty jednočlenné. •Pokud chybí přísudek – jde o větu jednočlennou jmennou •Pokud chybí podmět – jde o větu jednočlennou slovesnou* JUXTAPOZICE -Jedná se tzv. souřadné přiřazování. Je to přechod mezi větami jednoduchými a souvětími. -Jde o volné spojení jednoduchých vět, které spolu obsahově souvisí. -K tomu, aby mohly být považovány za souvětí, jim chybí spojka. Místo toho jsou odděleny v psaném jazyce nejčastěji středníkem, v mluveném je jejich rozhraní signalizováno tak, že hlas zpravidla neklesá tolik, jako u samostatné věty ukončené tečkou a mezera mezi nimi bývá kratší nebo se dokonce blíží nule. • - př. Vím to; zařídím se podle toho. Nepůjdu tam; nemám čas. • • SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ •Souvětí souřadné je spojení dvou (nebo více) jednoduchých vět, které spolu obsahově souvisí. Po formální stránce je pro takovou konstrukci typické, že obě věty jsou k sobě připojeny pomocí souřadící spojky a hlas klesá až na konci celé konstrukce. V psaném jazyce je konec označen tečkou.* SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ •Existují 3 základní typy souvětí souřadného: 1)Slučovací 2)Odporovací 3)Vylučovací* 4) SOUVĚTÍ PODŘADNÉ •Podřadné spojení (cizím slovem hypotaxe) je v širším smyslu spojení dvou gramatických prvků, z nichž jeden je řídící a může stát sám o sobě, kdežto druhý je na něm závislý. •Takovými prvky mohou být: a)Morfémy (rozdělit, trojúhelník) b)Výrazy (velký dům, kniha básní, velmi dobře) c)Syntagmata (dobře poslouchat rozhlasové zprávy)* SOUVĚTÍ PODŘADNÉ •Typy vět vedlejších: • 1)Věty substantivní : podmětná, předmětná 2)Věty adjektivní: vztažná 3)Věty adverbiální: časová, místní, důvodová, podmínková, přípustková, důsledková, účelová* SLOŽITÉ VĚTNÉ KONSTRUKCE •V praxi se setkáváme se složitějšími souvětími, v nichž se kombinuje větší počet vět, spojených různě uspořádanými vzájemnými vztahy. • •Př. Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou.