Období feudální rozdrobenosti. Vpád Mongolů do Rusi 12. - 15. století =období feudální rozdrobenosti Ruska Příčiny rozpadu: § Rozpad Kyjevské Rusi vnitřní – ekonomické a politické oslabení Kyjeva, decentralizace moci, Kyjevská Rus se stala dynastickou federaci (rozvoj měst) § vnější – úpadek obchodní cesty k Byzanci V pol. 12. st. vznikla tři centra moci: § Novgorod Veliký Vladimirsko-suzdalské knížectví Haličsko-volyňské knížectví. § § • Kyjevská Rus na konci 12. – začátku 13. st. Novgorod Veliký Od 1136 do 1478 městská republika, ovládala rozsáhlá území, sahající od Finského zálivu k pobřeží Bílého moře, za Kamenný pás, odtud až do dnešní centrální Rusi k Voloku Lamskému a dále k Pskovu. • • • Vznik někdy v průběhu 8. století z obchodních osad Osady byly základem pěti konců (neboli čtvrtí) Novgorodu – Slovanského, Něrevského, Ljudinova, Plotinského a Zagorodského. • Rozdělení obyvatel: - Bohatí – šlechta(bojaři) - řemeslníci a kupci (žityje ljudi) - městská chudina (čornyje ljudi) Republiku řídilo věče – shromáždění bojarů, kupců a řemeslníků, svolával je věčevoj zvon Chrám sv. Sofie Ярославово Дворище – одно из мест вечевых собраний SOUDNÍ SYSTÉM A GRAMOTNOST OBYVATEL • Soudce rozhodoval za účasti poroty • Městský zákoník – Soudní listina: „Suďte všechny rovně, jak bojarina, tak bohatého i chudého člověka.“ , avšak ne vždy dodržováno. • Zpráva o zřízení první školy na Rusi, dal ji pro 300 žáků zřídit v Novgorodě kníže Jaroslav Moudrý (11. století). Boje se Švédy a řádem německých rytířů, Alexandr Něvský roku 1240 porazil na řece Něvě Švédy a 1242 na zamrzlém Čudském jezeře řád německých rytířů. • Roste závislost na Moskvě, která chránila Novgorod před útoky Tatarů, ale dodávala také potraviny. • Od časů Ivana Kality (1328-1340) už neměli vlastní knížata, ale museli přijímat náměstsky z Moskvy • V roce 1456 utrpěl Novgorod porážku v bitvě s moskevským vojskem knížete Vasilije Temného. • 1477 Ivan III. dobyl město → zrušeno veče, večevoj zvon odvezen do Moskvy  konec obchodu s cizinou, tím byl definitivně potlačen pokus o „jiný“ způsob vlády a Rusko se ještě více vzdálilo Evropě. • Alexandr Něvský ALEXANDR NĚVSKÝ • • • ruský státník, kníže novgorodský Narodil se 30. května 1220 ve Vladimiru. V roce 1240 porazil Švédy a donutil je ustoupit, získal tak čestné příjmení Něvský. Alexandr vedl spory se zdejšími bojary a město Něvu opustil. Alexandr Něvský se stal díky svým vítězným vojenským tažením jedním z největších panovníků v historii Ruska. Zemřel 14. listopadu 1263. V roce 1380 byl prohlášen za svatého. Jeho ostatky nechal Petr Veliký přenést do kláštera v Petrohradě, který byl Alexandrovi zasvěcen. • Vladimirsko - Suzdalské knížectví • • 10. – 13. století největší feudální státní útvar severovýchodní Rusi, na povodí řeky Oky a Volhy tento útvar se nacházel v okolí významných center – Rostova, od roku 1125 Suzdal, později Vladimir nad Kljazmou • po rozpadu staroruského kyjevského státu ve 12.st. se knížectví stalo jedním z nejvýznamnějších státních útvarů • • výhodná geografická poloha chráněná před kočovnými nájezdy JURIJ DOLGORUKIJ První období rozkvětu význam knížectví rostl za vlády Jurije Dolgorukého, syna kyjevského knížete Vladimíra II. Monomacha a poté i za vlády Jurijova syna Andreje Bogoljubského • těmto vládcům se podařilo upevnit knížectví, Jurij v roce 1154 dobyl Kyjev a přijal titul kyjevského knížete • • • • Andrej se přesídlil do města Bogoljubovu poblíž Vladimiru nad Kljazmou roku 1169 se jako jeho otec zmocnil Kyjeva a stal se také kyjevským vládcem nicméně stále sídlil v Boguljubovu, čímž přenesl sídlo velikého knížete z Kyjeva do Vladimiru • Andrej se pokusil dobýt i Novgorod, ale neuspěl posílení moci vladimirského knížete vyvolalo nespokojenost u rostovských a suzdalských bojarů • • • v roce 1174 se proti knížeti spikli a zavraždili ho během svého panování Andrej nechal ve Vladimiru postavit např. Zlatou bránu, chrám Nanebevstoupení Bohorodičky či Pokrovský chrám Andrejovým nástupcem se stal jeho mladší bratr Vsevolod III. Jurjevič • vrátil knížectví moc a za jeho vlády dospělo Vladimirsko Suzdalské knížectví k největšímu rozkvětu • knížectví kontrolovalo rozsáhlé území na severovýchodě Rusi mezi řekami Okou, Volhou a Severní Dvinou • Chrám Nanebevzetí Bohorodičky Zlatá brána Haličsko – volynské knížectví Sjednoceno ve 12. století, kdy získalo nezávislost na Kyjevské Rusi • Leželo v oblasti řek Dněstr a Bug, sousedilo s maďarským a polským královstvím • Nejvýznamnějšími panovníky byli Roman Mstislavovič a jeho syn Daniil Haličský • • • • Sídelním městem od roku 1272 byl Lvov V letech 1240 až 1340 bylo závislé na Zlaté hordě Od roku 1349 se stalo součástí Polska Mongolové Měli kočovný způsob života, chov ovcí a koní, sdružování do kmenů. • Čingischán - vycvičil velkou armádu, snil o vytvoření světové říše, byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě. • Mongolové dokázali během několika málo let dobýt Čínu, střední Asii i východní Evropu. Vytvořili tak říši, která nemá svým rozsahem v dějinách obdoby. • https://youtu.be/fETc0ho6iBM Vpád Mongolů do Kyjevské Rusi 1223 proběhla bitva na řece KALCE s ruskými knížaty tak Ruská knížata spolupracovala a sjednotila se proti společnému nepříteli. V tomto případě proti dosud neznámým Mongolům. Početně silnější ruské vojsko bylo poraženo a ať už v boji či při útěku bylo zabito mnoho knížat. Zachránil se jen každý desátý. Mongolové pobili všechny, kteří jim padli do rukou. Mongolské vojsko zmizelo tak rychle, jak se objevilo. • na přelomu let 1237-1238 vpád Mongolů, vedených Čingischánovými vnuky v čele s Bátúem • Bátú - mongolský princ, vnuk Čingischánův, sestavil vojsko čítající údajně 200 tisíc jízdních bojovníků, postupně dobyl většinu ruských měst, včetně Kyjeva, Po Čingischánově smrti byl postaven do čela armády • . V roce 1236 Batú započal plánovanou invazi do Evropy. Překročil Volhu a střetl se s volžskými Bulhary a místními Kipčaky (též Polovci nebo Kumáni), které porazil. Bátú poté dobyl, vyplenil a srovnal se zemí Rjazaň, Kolomnu, Moskvu a Vladimir • v roce 1238 bylo knížectví poraženo Mongoly na řece Siti • došlo tak k počátku rozkladu Vladimirsko-suzdalského knížectví • v roce 1238 byl pozván do Vladimiru Jaroslav Vsevolodovič, který tehdy vládl v Kyjevě • Jaroslav byl zvolen velikým knížetem a pokusil se napravit škody Mongolů na Vladimirském knížectví • v roce 1239 zahájil Bátů další tažení do Evropy, které se tentokrát Vladimirskému knížectví vyhnulo a usadil se na dolní Volze • Koncem roku 1239 si Mongolové zajistili přístup ke Kyjevu. Ten byl následujícího roku (1240) obklíčen a dobyt • Zlatá horda téměř všechny země, které si Mongolové ve 13. století podmanili, byly připojeny k Mongolské říši - ta se stala příliš velkou, aby ji mohl spravovat jeden vládce, tak byla rozdělena na správní celky = tzv. ULUSY • v čele každého ulusu stanul potomek samotného Čingischána, vláda v ulusech byla dědičnou • vládci ulusů vybírali na ovládaných územích daň, z níž museli část odevzdávat velkému chánovi, na oplátku je chán nechal vládnout ve svěřených zemích • nejzápadnější ulus s hlavním městem Saraj na středním toku Volhy získal Čingischánův nejstarší syn Džuči, tento útvar je v historiografii nazýván Zlatá Horda • • po smrti Džučiho se zde vládcem stal jeho syn Batu Zlatá horda kolem roku 1300 po tažení na západ byla dobytá území připojena k tomuto ulusu, nynější jižní Ukrajina a polovecké stepi se tak staly součástí Zlaté Hordy • knížectví, která byla vypleněna při jižním tažení se stala nárazníkovou zónou mezi samotnou Hordou a severem • Odhady o jejich tehdejší síle počítají s populací zhruba 400 tisíc lidí a z toho přibližně 90 tisíc válečníků. • Chánové vybírali daně na poražených území, nutili místní vládce k slibu poslušnosti • Mongolská říše se definitivně rozpadla v 2. pol. 14. století, kdy se rozdělila na čtyři velké chanáty • Zdroje ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 4. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 574 s. ISBN 80-7106-658-3. • Vladimirsko-suzdalské knížectví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimirsko-suzdalske_knizectvi • Vladimirsko-suzdalské knížectví. In: CoJeCo [online]. 1999- [cit. 2014Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php • • 28-03]. Haličsko-volyňské knížectví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-28-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Halicsko-volynske_knizectvi Haličsko-volyňské knížectví. In: Konzulát Ukrajiny ve městě Brno [online]. [cit. 2014-28-03]. Dostupné z: http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/history/04.htm •