Myšlení Denisa Denglerová Co je to myšlení •schopnost vytvářet složité myšlenky a sdělovat je druhým •nejsložitější kognitivní proces, vnitřní mentální děj, nelze jej přímo pozorovat •myšlení souvisí s inteligencí, tj. poznávací schopností, jež určuje kvalitu myšlení daného jedince •nicméně inteligence reprezentovaná koeficientem IQ a jeho měřením, je od pojmu myšlení naopak poměrně vzdálená •myslet znamená především uvědomovat si (přijímat, objevovat, konstruovat???) vztahy mezi předměty a ději reálného světa •obsahem myšlení jsou myšlenky, výsledkem myšlení je nový poznatek •a jak s tím souvisí řeč? často se setkáme s myšlením jako „řečí mysli“, „myslíme v pojmech“, u verbální řeči se pak jedná o tzv. propoziční myšlení •Cvičení – příklad situací, v nichž myslíme. •Popište tři rozdílné Druhy myšlení jako „řeči mysli“ •Propoziční myšlení – připodobnění k proudu vět, které můžeme slyšet v hlavě, vnitřní jazyk •Imaginativní myšlení – odpovídá představám, především vizuálním, které nám běží hlavou •Motorické myšlení •souvisí s představami pohybu, respektive posloupnosti pohybů •je přímočaře spojeno s tělem (nicméně metafora mozku v kádi je problematická ve všech formách myšlení) •zkoumá se především u dětí (např. Piaget senzomotorické myšlení) Druhy myšlení podle typu psychických obsahů, s nimiž se operuje •myšlení konkrétní - probíhá manipulace s vjemy, myšlení situační, názorové, praktické, metoda pokus - omyl (puzzle, vaření atd.) •myšlení názorné - v mysli operujeme s představami (nejčastěji vizuálními) •myšlení abstraktní - provádíme operace se znaky (symboly), př. matematickými, verbálními, logickými •pojmové myšlení – nejběžnější, manipulace s verbálními znaky (pojmy) Druhy myšlení podle převládající mentální operace •analýza •myšlenkové rozčlenění celku na části •podstatou analytického myšlení je popis částí určitého celku •analýza se poměrně často pojí s kritickým hodnocením celku i jeho složek (např. Jakou barvu má střecha? Jaká budou okna? Výchozí předpoklad: dům má střechu a okna, střecha barvu atd…) •syntéza •sjednocování či kombinování jednotlivostí do určitého mentálního celku •závěr není obsažen ve výchozích údajích → výsledkem je něco nového Druhy myšlení dle uvědomění jeho postupu •analytické myšlení •postupuje krok za krokem •probíhá s plným uvědoměním obsahu i jednotlivých kroků, může být o něm dobře referováno •intuitivní myšlení •nepostupuje v jasně vymezených krocích •implicitní vniknutí do celého problému naráz •opírá se o dobrou znalost daného vědního oboru a jeho struktury (J. Bruner) •schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy (C. G. Jung) •souvislost s vhledem •technika úmyslného zanedbávání problému, během inkubační etapy myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení (J. Hadamard) • Druhy myšlení dle převládajícího postupu •konvergentní - sbíhavé myšlení •myšlenkový postup, který vede k jednomu správnému řešení •umožňuje vyvozování závěrů na základě logického uvažování •využíváme ho při řešení úloh, které mají jediné nebo jednoznačné řešení, využívá známých postupů řešení – tzv. algoritmů •divergentní - rozbíhavé myšlení •myšlenkový postup, který vede k velikému počtu myšlenek a nápadů • vyznačuje se tvořivostí, objevováním, novými postupy •uplatňuje se při řešení problémů, které mají několik různých řešení nebo k jejich řešení vede několik rozdílných cest Pojmy, propozice, kategorie Proč pojmy? •rozdělují svět na zvládnutelné jednotky, čímž přispívají ke kognitivní efektivitě (lze mít pojmenování pro všechny barevné odstíny?) •kategorizace = přiřazení objektů vnějšího světa k pojmům na základě různých vlastností (nejenom zjevných) •pojmy umožňují predikovat informace, které nejsou bezprostředně vnímány (viditelné x skryté vlastnosti) •pojmy jednoduché, jednoslovné •pojmy komplexnější, tzv. pojmy řízené cílem „věci, které je třeba vzít na koupaliště“ Prototyp x jádro pojmu •prototyp pojmu – vlastnosti popisující nejlepší příklady pojmu •jádro – vlastnosti, které jsou nejdůležitější pro příslušnost k určitému pojmu •pojem pták •prototyp zahrnuje létání, cvrlikání,… •jádro zahrnuje biologickou podstatu ptáka, určité geny,… •holub, sojka, kuře, pštros, tučňák •kategorizace – není vždy založena na jádře, či prototypu, souvisí i s usuzováním •kulturní a vývojová podmíněnost kategorizace (ježek-jablko-hruška, kdo je zloděj) Propoziční myšlení •jednotlivé pojmy mezi sebou mají určité vztahy, myšlení tak můžeme chápat jako odhalování těchto vztahů •některé pojmy se považují za vrozené (čas, prostor), jiné jsou naučené •spojování pojmů je základem propozičního myšlení •vznik jednoduchých tvrzení na základě spojení podnětu a přísudku, složitější usuzování vychází z dalších struktur jazyka •Saphir-Whorfova hypotéza (lingvistické relativity) – zpochybňuje předpoklad, že jazyk odráží strukturu našeho myšlení (myšlení určuje strukturu jazyka), naopak zdůrazňuje, že jazyk formuje naše myšlení (jazyk určuje strukturu myšlení)