MUTISMUS
KLENKOVÁ, J. (2006). LOGOPEDIE. PRAHA:
GRADA.
HARTMANN, B., LANGE, M. (2008). MUTISMUS V
DĚTSTVÍ, MLÁDÍ A DOSPĚLOSTI. PRAHA: TRITON.
Vymezení
 ztráta schopnosti verbálně komunikovat
 hraniční problematika mezi různými vědními
obory – psychiatrie, psychologie, foniatrie a
logopedie
 lidská řeč – nejvyšší schopnost – často
vystavena psychogenním faktorům
 není podmíněný poškozením CNS
mutismus
 primárně psychogenně podmíněná
porucha
 maladaptivní obranný mechanismus
 reakce na akutní psychotraumatizující
podnět nebo chronickou frustraci
 základní psychické potřeby
 Předškolní věk……………dospělost
klasifikace mutismu
 celá řada pojetí
 totální
 (s)elektivní
 V jaké situaci bude mluvit neurčuje
osoba s mutismem, ale diktuje to
situace sama
etiologie mutismu
 nejčastěji u dětí předškolního a mladšího školního věku
 pravděpodobnost vzniku poruchy není závislá na inteligenci
 zvyšují určité osobnostní vlastnosti – zlostnost, stydlivost…
 hyperprotektivní modelem výchovy
 tělesné tresty, projevy agresivního chování mezi rodiči
 endogenní příčiny – velká psychická senzibilita především vůči svým
vlastním výkonům
 exogenní příčiny – přehnané požadavky na řečový výkon nebo
všeobecně na chování dítěte, psychicky zatěžující okolní prostředí
tři základní skupiny etiopatogenetických faktorů
 1. bezprostředně vyvolávající faktory – akutní psychotraumatizace
 2. predispoziční faktory
 3. osobnostní rysy - faktory ovlivňující celkovou funkčnost dítěte
 chronické stresové faktory – obava z trestu, nadměrná přísnost ze
strany učitele
 udržovací faktory – přetrvávání výše uvedených skupin faktorů
 nevhodná reakce okolí na mutismus – trestání, podplácení dítěte,
nátlak…
diagnostika elektivního
mutismu
 kritéria vycházející z MKN-10 a DSM-IV
 normální nebo téměř normální chápání jazyka
 schopnost řečové produkce dostatečné k
sociální komunikaci
 důkaz o tom, že jedinec může hovořit a mluví v
některých situacích normálně nebo téměř
normálně
 trvání projevů nejméně jeden měsíc (neváže
se na 1. měsíc školní docházky)
diagnostika
 rodinná anamnéza
 dispoziční zatížení – kumulace komunikačních obtíží,
introvertnost, popř. sociální izolace
 postavení dítěte v rodině
 rodinná atmosféra a výchovné přístupy
 osobnostní charakteristiky dítěte
mezioborová spolupráce
 psychologické vyšetření (IQ, projektivní metody)
 neurologické vyšetření – EEG
 foniatrické vyšetření
 ORL vyšetření
terapie
 systematická psychoterapie
 rodinná, individuální, skupinová
 další mezioborová spolupráce
Mš
 Sledování časového rozsahu obtíží
 Motivace rodičů k návštěvě odborníka
 Sledování a diskuse obtíží s rodiči
 Motivace k neverbální komunikaci
 Další spolupráce v kontextu terapeutických postupů
Zš
 Využití dalších forem komunikace – komunikační
rovnocennost
 Spolupráce se spolužáky
 Pochvala
 Eliminace „tlaku“
 Nevyřazování dítěte ze skupinových aktivit
 Nevystavovat dítě pozornosti celé třídy
 Pokud dítě promluví – reagovat normálně
dospělost
 Objevuje se většinou náhle
 Souvislost s psychiatrickým onemocněním
 Afektivní šoky