Metodologie 2 Lekce 2 Lenka Slepičková Rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem •V představách o povaze reality (konstruktivismus nebo pozitivismus) •V logice postupu (induktivní nebo deduktivní) •V průběhu výzkumu (cyklický nebo lineární) •Kvantitativní výzkum řeší vztahy mezi proměnnými. Ty jsou formulovány jako HYPOTÉZY. Hypotéza •Hypotéza je očekávání o charakteru věcí, vyvozené z teorie •Hypotéza je ověřitelný výrok o vztazích mezi dvěma jevy • •Pravidla pro tvorbu hypotéz •Je oznamovací, jednoznačně formulovanou větou •Obsahuje závislou a nezávislou proměnnou •Obsahuje měřitelné proměnné •Obsahuje tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích •Víme, proč ji chceme ověřovat • • • Hypotézy •Čím větší kontakt mají lidé s osobami s postižením, tím pozitivnější k nim mají postoj. •Věk učitelů ovlivňuje jejich postoje k inkluzi. •V současných příručkách pro rodiče je více prvků liberální výchovy než v příručkách starších. •Zvýší-li učitel počet pochval, výuka bude efektivnější. •Sociální status rodiny ovlivňuje školní úspěšnost potomků •Sledování programů s násilným obsahem zvyšuje agresivitu u dětí. Časté chyby •1. Hypotéza není výrokem o vztazích mezi dvěma jevy •Na vybrané ZŠ Rynárec se šikana nevyskytuje. •Znalost pojmu kyberšikana je mezi dětmi velmi nízká. •Metodický materiál rozšíří teoretickou základnu učitelů odborného předmětu a stane se účelnou a vítanou pomůckou při praktické výuce žáků. •Pod pojmem zooterapie si většina respondentů představí nejčastěji psa a koně. – •2. Hypotéza není ověřitelným výrokem • •Čím více bude doba pokrokovější (ekonomicky), tím méně bude lidí věřících. –Žáci se chovají čím dál hůř. –S muži je větší sranda. • • Časté chyby 3.Odhadujeme výsledky výzkumu •S drogami se již na ZŠ setkalo více než 70 procent žáků. •4. Snažíme se vysvětlit výsledky výzkumu •Žáci s postižením neužívají drogy příliš často, protože nemají šanci se k nim dostat. •5. Samozřejmé tvrzení •Studenti prvního ročníku medicíny mají méně informací o lupénce než studenti pátého ročníku. •Čím více času tráví matka ve společnosti lidí, tím méně trpí sociální deprivací. V kvantitativním výzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky: – –formulace problému a výzkumné otázky –informační příprava výzkumu –formulace hypotéz –rozhodnutí o populaci a vzorku –(pilotní studie) –rozhodnutí o technice sběru informací –operacionalizace –konstrukce nástrojů pro tento sběr –předvýzkum –sběr dat, zpracování dat –analýza dat –interpretace –závěry Konceptualizace, operacionalizace •Konceptualizace •Je přesnou definicí konceptů (a jejich dimenzí), používaných ve výzkumu. • •Operacionalizace •Neříká, co to je studovaný fenomén, ale říká, jak jej poznat. •Definované pojmy převádíme do zkoumatelné podoby, tj. na empiricky zjistitelné, nějakým způsobem měřitelné údaje. •Operacionalizace vyjadřuje koncept popisem operací, kterými bude měřen. •V praxi probíhá jako stanovování indikátorů. Zpět k příkladu výzkumu. Toto je podpůrný vizuální materiál pro přednášku, nikoli její vyčerpávající záznam! •1. Pohádky rozvíjejí obrazotvornost dětí. •2. Dívky jsou v učebnicích prvouky zobrazovány stereotypněji než chlapci. •3. Čím je společnost frustrovanější, tím je také krvelačnější. •4. Děti žijící po rozvodu rodičů ve střídavé péči jsou v životě úspěšnější než děti žijící po rozvodu převážně s jedním rodičem. Kdy hypotézy v kvantitativním výzkumu neformulujeme? •Je-li výzkum deskriptivní a má jen jednu proměnnou • •Př. Jaké jsou souhrnné výkony žáků v testu PISA? • Jak vypadá typický den svobodné matky? • Jaké jsou projevy agresivity ve škole? • Jaké je časové zastoupení jednotlivých činností učitele na hodině biologie? • Validita -schopnost indikátoru měřit koncept, který skutečně měřit zamýšlíme -validní měření je pak takové, kdy měřicí nástroj skutečně měří koncept, který má být měřen, zatímco nevalidní měření zamýšlený jev nepostihuje • • Reliabilita -schopnost indikátoru měřit koncept bez náhodného kolísání a zkreslení -reliabilní měření je takové, kdy v případě, že se stav pozorovaného předmětu nezměnil, dosahuje měření stále stejného výsledku. -metodou, jak zajistit co nejvyšší míru reliability je standardizace, neboli zajištění totožných podmínek pro všechna měření. Zajišťujeme, že sběr empirické informace musí probíhat ve standardizovaném prostředí (např. domácnost respondenta), za standardizovaných podmínek (rozhovor tváří v tvář, bez přítomnosti další osoby) a pomocí standardizovaného výzkumného nástroje (dotazník s předepsanými otázkami i odpověďmi, daným pořadím atp.). Reprezentativita •Možnost zobecnění výsledků - určuje, zda to, co bylo vyzkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly předmětem zkoumání •Generalizovat informace lze pouze v případě, že výběrový soubor je zmenšeninou souboru základního, tzn. že oba soubory se neliší v rozložení žádné z myslitelných vlastností, jenom svojí velikostí. •Reprezentativita není určována jen počtem zkoumaných jednotek a návratností, ale i mechanismem jejich výběru ze základního souboru. - Populace x vzorek Základní soubor x výběrový soubor xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx X x x x x x x x x x x Redukce populace na vzorek •Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme •Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné • • Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? Výběr vzorku I. Výběry zajišťující reprezentativitu •Náhodný výběr – každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane •Reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace •Jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace •Závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme • •Kvótní výběr – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace •Omezujeme se jen na několik málo proměnných •Musíme populaci znát Systematický výběr – každá n-tá jednotka ze seznamu (první ale musí být vybrána náhodně!), stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin (například studenti jednotlivých ročníků) a vybírá se náhodně z těchto skupin, vícestupňový – nejprve se náhodně vybírají uskupení (okresy), pak teprve jedinci atd. Výběr vzorku II. Výběry nezajišťující reprezentativitu •Samovýběr •Účelový výběr – je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat •Dostupný výběr •Anketa – odpovídá ten, kdo má zájem •Sněhová koule •- Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Problém samovýběru; Orientační návod pro vztah mezi velikostí základního a výběrového souboru (Gavora, 2010) Základní soubor Výběrový soubor 100 80 200 135 300 169 400 196 500 217 1000 278 1500 357 10000 370 Pilotní studie •cílem je zjistit, zda je náš výzkum např. v dané populaci vůbec možný •ověřuje, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná •je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat •často kvalitativní techniky •důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci • Předvýzkum •účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali •zkoušíme i analytický postup •