Metodologie 2 Lekce 4 Lenka Slepičková Techniky sběru dat v kvantitativním výzkumu •Standardizované techniky: Striktně jednotné podněty a volba z předem připraveného souboru kategorií. • •Pozorování •Rozhovor •Dotazník •Obsahová analýza textů, dokumentů •Sociometrie a vytváření sociogramu nebo sociometrického indexu • •!!!! Sekundární analýza dat a nevtíravé techniky výzkumu!!!! • Pozorování •Přímé, nepřímé •Zúčastněné, nezúčastněné •Pozorovací arch, do kterého se zaznamenávají pozorované kategorie •Zaznamenává se výskyt jevů/trvání jevů •Vyhodnocuje se frekvence (četnost) výskytu, a/nebo sekvence Př. Flandersův systém na pozorování komunikace ve třídě Řeč učitele 1.Akceptuje žákovy city 2.Chválí a povzbuzuje 3.Akceptuje žákovy myšlenky nebo je rozvíjí 4.Klade otázky 5.Vysvětluje 6.Dává pokyny nebo příkazy 7.Kritizuje nebo prosazuje vlastní autoritu Řeč žáka 8. Odpovídá 9. Hovoří spontánně Ostatní kategorie 10. Ticho. Pauzy. Zmatek •„Vím, že se někteří z vás necítíte dobře (1), nedejte se znechutit (2) a zkoušejte dál (6).“ •„Výborně, Bětko“ (2). „Dobře, dál“ (6) •„Dobře, to byl jeden názor, kdo má jiný?“ (3) • • viz Gavora (2000) Příklady výzkumů •Liší se dívky a chlapci v tom, jaký komunikační prostor mají ve vyučování? • •Je komunikace s žáky na soukromých školách více partnerská než na běžných školách? • Dotazník •Respondent = osoba, která vyplňuje dotazník •Položka/otázka = prvek dotazníku •Administrace dotazníku = způsob zadávání dotazníku •Průvodní dopis • „Prosím, abyste neotáleli s vyplněním dotazníku, protože jsem v časové tísni.“ J Sestavujeme dotazník •Co má vliv na jeho podobu? -koncepty a indikátory, které jsme pro ně vyvinuli – zahrneme měření závislé proměnné, nezávislé proměnné a demografických údajů -způsob, jakým budeme analyzovat data -administrace dotazníku Co se dá měřit dotazníkem? • chování/postoje • Formulace otázek 1)Je otázka jasná a jednoduchá? (vyhněte se žargonu, technickým termínům, negativním formulacím, přizpůsobte jazyk svým respondentům) • •„Je vaše domácnost patriarchální nebo matriarchální?“ •„Myslíte si, že jsou neplodní lidé stigmatizováni?“ •„Myslíte si, že marihuana by neměla být dekriminalizována?“ •„Souhlasíte s tím, že bývalí spolupracovníci StB nemají zastávat vysoké funkce ve státní správě? Ano - Ne.“ •„Jaký literární žánr si v knihovně půjčujete nejčastěji?“ (výzkum vězňů) • • Příklad výzkumu mezi občany, realizovaného Magistrátem města Brna •1. Nová podoba Konečného náměstí po jeho rekonstrukci by měla mít formu a)parkového náměstí se společenskou plochou b)parku pouze s trávníkovou plochou c)parku s pochozí mlatovou plochou se stromy d)stávající stav náměstí mi vyhovuje • •3. Urbanistické začlenění náměstí a)relaxační plochu opticky oddělit od přilehlých dopravně vytížených komunikací b)náměstí řešit zcela transparentně s vazbou na průčelí domů trojúhelníkového náměstí c)zachovat základní průhledové osy a pomocí vegetačních prvků prostor oddělit od vozovek d)náměstí má být solitérní prostor bez návaznosti na okolí • Formulace otázek •2) Může být otázka zkrácena? • •„Jak si vysvětlujete to, že během tak dlouhé doby, co jste vy ani manžel nepraktikovali žádnou metodu antikoncepce, nedošlo k početí, a přitom lékař nezjistil žádnou příčinu neplodnosti?“ • • •„Kolikrát jste za posledních šest měsíců hovořil s lékařem kvůli Vašim zdravotním obtížím, ať už to byl Váš praktický lékař nebo specialista; neberte prosím v úvahu případy, kdy jste věc jen konzultoval se známým, který je lékařem." • Formulace otázek •3) Není otázka dvojitá? • • •„Nabízí věznice dost vzdělávacích programů, nebo by mohla být nabídka širší? Ano-Ne“ • •„Jak často se stýkáte se svými rodiči?“ • •„Pokládáte problémovou metodu za účelný prostředek aktivizace žáků a používáte ji? • • • • Formulace otázek •4) Není otázka sugestivní? • •„Myslíte si, že stát by měl podporovat budování jeslí, i když způsobují deprivaci?“ •„Souhlasíte s prezidentovým názorem na Ústavu?“ •„Myslíte si, že ženy by se měly plně věnovat svým dětem po celou dobu rodičovské dovolené?“ •„Byl jste bezdomovcem proto, že ceny podnájmů v Brně jsou vysoké?“ •„Vzhledem k současnému stavu ekonomiky, myslíte že investovat na burze je dobrý nápad?“ • • Anketa – Kůrovec na Šumavě •Záleží vám na tom, aby byla kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava zastavena dříve, než se rozšíří do celého parku? •Jste pro takové zásahy proti kůrovci, které zamezí jeho šíření a zastaví usychání lesů v NPŠ? •V NP Šumava odumřelo kvůli experimentu s kúrovcem jen za posledních 5 let na 3 miliony smrků. Myslíte si, že si ČR může dovolit ztrátu 30 miliard korun? Pozn. Jak je důležitá formulace …. •Souhlasíte s poskytnutím české vojenské nemocnice v Afghánistánu? •X •Souhlasíte s nasazením české vojenské nemocnice v Afghánistánu? • Formulace otázek •5) Je otázka konkrétní? • •„Slaví se ve vaší rodině svátky?“ •„ Jak často si přisolujete pokrmy?“ a) Nikdy b) Zřídka c) Jen když je potřeba d) Často e) Vždy • •„Kolik je váš průměrný příjem?“ •„Kolik máte dětí?“ Formulace otázek •6) Nevzniká efekt sociální žádoucnosti odpovědi? -Tendence respondentů zabránit tomu, aby vypadali špatně – zábrana odhalit postoj, který se neshoduje s normami ve společnosti -Snaha vyhnout se ohrožení -Přesná odpověď narušuje respondentů obraz sebe sama Jak se ptát na citlivá data? -zaručit anonymitu -zdůraznit význam správnosti odpovědi, jasnou spojitost otázky s cílem výzkumu -úvod či předcházející série otázek, která respondenta uklidní (všechny odpovědi jsou ok), poskytne kontext -redukovat roli tazatele (kartičky, ilustrace, piktogramy, viněty, projekční otázky, odkazy na ostatní: „jaký je člověk, který….“) -pozor na míru detailnosti (obecnější kategorie – př. příjem, kouření marihuany) • Efekt vynucené odpovědi •7. Nevzniká tzv. efekt vynucené odpovědi? Zná respondent odpověď? • •Př. Souhlasíte se změnou zákona o sociálních službách? • •Řešení: Užít filtrační otázky; Dát mezi varianty odpovědí „nemám názor“, nebo „nevím“ Otevřené otázky v dotazníku •Výhody a úskalí o15 Zaregistroval(a) jste v poslední době nějakou komunikační kampaň na českou / slovenskou vysokou školu? Pokud ano, prosím, stručně ji popište a uveďte, o jakou vysokou školu se jednalo. Působila na Vás spíš pozitivně či negativně? (Výzkum Uchazeči 2017) •1797 odpovědí •Ze 78 % odpovědí vyplynulo, že uchazeč/ka nezaregistroval/a kampaň • • •Příklady odpovědí: • •„Rádio“ •„Ano“ •„Nikam jsem se neregistroval“ •„Neúčastnila jsem se“ •„Na žádnou komunikační kampaň jsem se nepřihlásila“ •„Pozitivně“ •„Negativně“ •„Je zcela brilantní“ •„V rámci kupčení s diplomy, výzkumy“ •„VŠ mám vybranou“ •„Nesleduji kampaně“ •„Nemám zájem, porovnávat vaši školu s jinou, ani zde prezentovat jinou školu“ •„Na to vám ščiju.“ Dramaturgie dotazníku •Úvod (vč. ilustračního příkladu vyplnění) •Postupujeme od jednodušších, zábavnějších otázek ke složitějším •Struktura dotazníku musí být logická, jednoduchá, musí respondenta vést (používáme předělující či propojující texty) •Respondent musí vědět, jak má označit odpovědi a musí mít prostor na odpověď •Demografické otázky nakonec! •Užívat filtrační otázky •Střídat typy otázek a formáty odpovědí, střídat pozitivní a negativní formulace – DOTAZNÍK NESMÍ NUDIT •Délka dotazníku – co nejkratší (ideální je maximum 15 min) Formáty odpovědí • •Nabídnuté kategorie musí být a)Vyčerpávající b)Vzájemně se vylučující c)Musí odpovídat naší populaci a cílům výzkumu (například vzdělání u vězňů) d)Musí odpovídat otázce, která jim předchází • • Formáty odpovědí •Různé typy škál •Likertova škála – na měření postjů a názorů, skládá se z výroků a stupnice •„Stát by měl podporovat církevní instituce“ a)Rozhodně ano b)Spíše ano c)Nevím d)Spíše ne e)Rozhodně ne •Pořadová škála •Uveďte pořadí oblíbenosti vyučovacích předmětů/Seřaďte předměty podle oblíbenosti atd. • •„Co je pro vás důležité při výběru partnera?“ •Vzhled •Charakter •Příjem •Rodinné zázemí • •Bipolární škála – krajní póly tvoří protikladné vlastnosti (přídavná jména), sémantický diferenciál, pozor, vyžaduje úvod a pečlivý design; prostředek na měření významů, jemných konotací • • • Škála na hodnocení vlastností žáka (Ryansův výzkumný nástroj COR, 1960) apatický 1 2 3 4 5 6 N čilý obstruktivní 1 2 3 4 5 6 N spolupracující zakřiknutý 1 2 3 4 5 6 N sebejistý pasívní 1 2 3 4 5 6 N iniciativní •Příručka k této škále jasně definuje, co je obsahem jednotlivých charakteristik, a uvádí i příklady. Škála je použitelná v pozorování i dotazníku. Formáty odpovědí •Seznam na výběr •Jakým aktivitám se věnujete ve volném čase? -práce na zahrádce -četba -sport -kutilství -ruční práce -setkávání s přáteli … NÁVRATNOST •Výzkum je reprezentativní tehdy, když je zajištěno odpovídající zastoupení všech skupin v populaci s rozdílným vztahem ke sledovanému jevu. •návratnost = poměr mezi vydanými dotazníky a vyplněnými dotazníky zařazenými ke zpracování • v % (výborné výsledky 70 % a více, ale u telefonických výzkumů třeba jen 25 %). •Do návratnosti zasahuje nekontaktování (technické problémy, špatný seznam), obtížné kontaktování (respondenta nelze zastihnout, nejde smluvit schůzku) a odmítnutí •Jeden z klíčových ukazatelů kvality dat •Má být pravdivě sdělována ve výzkumných zprávách Co má vliv na návratnost? •Charakteristika respondenta, sociální kontext, životní styl •To, zda respondenta známe z předchozí komunikace •Téma výzkumu, metoda administrace dotazníku, délka a komplexnost dotazníku, počet kontaktování, budování tazatelské sítě •Dlouhodobě se ukazuje, že důležitá je komunikace s respondenty a výše odměn respondentům neovlivňuje návratnost výzkumu (ba naopak hmotná zainteresovanost respondentů zkresluje výsledky). (www.surveysimply.cz) Příčiny klesající návratnosti v posledních desetiletích a)„přezkoumaná“ populace, záměna výzkumu s marketingem b)změny životního stylu – je obtížné respondenty zastihnout – zvláště některé Obtížně kontaktovatelní jsou zejména: •Starší ženy žijící samy •Rodiny s dětmi a pracujícími rodiči •Lidé z nižších vrstev (strach z autorit, nedůvěra, nízké IQ) •Hodně bohatí •Obyvatelé v chráněném režimu bydlení (domovy pro seniory, bytové bloky s vrátnými, satelitní městečka) • Pěkný úvod dotazníku pro 7. třídu ZŠ •Ahoj, •Děkuji ti, že jsi se stal/a součástí výzkumu, který bude hrát důležitou roli v mé diplomové práci. Neboj, není to test! Zajímá mě jen tvůj názor. Dotazník je anonymní, takže se nikdo nedozví co jsi mi sem napsal/a. Otázky nejsou dlouhé, u některých si budeš moci vybrat z mnoha možností. Vždy si pořádně přečti zadání. Určitě ti to nezabere více než 15 minut. Nedostatečné varianty odpovědí •Byl jsi někdy v zemi, kde se vyznává Islám? • Ano/ne • Pokud jsi odpověděl ANO, napiš kde to bylo: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Úvod do kvalitativního výzkumu Lenka Slepičková Kvalitativní výzkum • Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. • • (Švaříček, Šeďová, 2007:17) případ Induktivní logika Data jako konstruované vědění, které je vázáno na různé konkrétní nositele a jejich perspektivu Sběr mnoha informací o málo jedincích Sběr dat v přirozeném prostředí aktérů Komplexní obraz o problému, důraz na kontext, zájem o interpretace, významy, zkušenost aktérů Práce s texty Nestandardizované techniky sběru dat Flexibilní metodologie Záměrný výběr vzorku „Literární“ výstup Zájem o vztah s informanty a etickou dimenzi výzkumu Síla kvalitativního výzkumu •K. Nedbálková a výzkum ženských věznic • •A. Dotazník: S kým budete po propuštění žít? 42 % uvedlo, že s přítelkyní. • x •B. Výzkumnice: „Máte ve vězení nějakou dobrou kamarádku?“ • Informantka: „Kamarádku ne, ale přítelkyni.“ Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici •Výzkum hodnotové orientace žen ve českých věznicích • •A. Kvantitativní strategie – sběr dat pomocí dotazníku • Otázka: Vyjádřete míru souhlasu nebo nesouhlasu s těmito výroky: • 1. Je třeba uposlechnout právní normu i v případě, když si myslíme, že je nespravedlivá. • 2. Právo má především sloužit k dosažení osobních cílů dovolenými právními postupy. • 3. Právo považuji za respektovanou, morálně odůvodněnou sociální normu, kterou je třeba vždy udržet. • Výzkumný závěr: Hodnotový žebříček delikventních žen nevykazuje oproti české populace zásadní diference. • • Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici •Kvalitativní strategie • • •Terénní poznámky z pobytu ve „školní hodině“ pro odsouzené ženy: • „Přisedávám do lavice k jednotlivým ženám, žádají mě o pomoc s úlohami, které řeší. Po pár minutách je těžké udržet pozornost a konverzaci pouze u matematiky: „Paní, máte manžela? Paní, jak se jmenujete? Paní, vy jste učitelka? Bude amnestie? O čem píšete? Paní, vy jste z Brna, koho tam znáte? Já jsem taky z Brna. Jak vám máme říkat? Jste vdaná?“ • Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici Výzkumné designy design jako „předpřipravený balíček postupů“ •Zakotvená teorie •Případová studie •Biografický výzkum •Etnografický výzkum •Fenomenologický výzkum •Akční výzkum •Narativní výzkum, diskurzivní analýza •Vlastní (pragmatický) výzkumný design • Techniky sběru dat v kvalitativním výzkumu •Nestandardizované Zakotvená teorie (Grounded theory, Glaser, Strauss) •Metoda analýzy a zároveň produkt této analýzy •Cílem je konceptuální schéma postihující vztahy mezi proměnnými, jde o to, identifikovat proměnné a pak vztahy mezi nimi, vytvořit teorii k pozdějšímu testování • • Jedná se především o způsob přemýšlení o datech, způsob konceptualizace, který vede k tvorbě teorie na základě dat získaných rozhovory a pozorováním každodenního života (Morse, 2009). • •Principy: • •Souběžný sběr a analýza dat •Teoretický výběr vzorku (teoretické vzorkování) – saturace •Systematická a standardizovaná analýza dat (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování) •Metoda konstantního srovnávání •Memo poznámky • Kódování v zakotvené teorii •Otevřené kódování: kategorizace dat •Axiální kódování: příčinné podmínky - jev – kontext – intervenující podmínky – strategie jednání a interakce - následky •JEV – ústřední myšlenka, událost, dění, případ •PŘIČINNÉ PODMÍNKY – události nebo případy, které vedou k výskytu nebo vzniku jevu •KONTEXT – soubor vlastností, které jevu náleží, soubor podmínek, za nichž jsou uplatňovány strategie jednání •INTERVENUJÍCÍ PODMÍNKY – ovlivňují strategie jednání (čas, prostor, kultura, ekonomický status, historie, individuální biografie, vývoj techniky atd.) •STRATEGIE JEDNÁNÍ a INTERAKCE •procesuální (v pohybu a čase) •záměrné, cílené •neuskutečněné •NÁSLEDKY •mohou se stát součástí podmínek dalšího jednání •Selektivní kódování •Proces, při kterém vybereme jednu ústřední kategorii a snažíme se ji uvést do vztahu k ostatním kategoriím •Vyložení kostry příběhu •Identifikace příběhu – co je na příběhu překvapující, které kategorie jsou důležité? •Konceptualizace příběhu– ústřední jev je srdcem příběhu, uvádění kategorií do vztahu k centrální kategorii •Návrat k příběhu – uspořádávání příběhu podle základního paradigmatu • Model, schéma jako výstup (Švaříček, Šeďová, 2007: 95, 284, 309) Případová studie • •Podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů •Případ jako v čase a prostoru uzavřený a provázaný systém (má hranice), který studujeme v jeho přirozeném prostředí, v jeho komplexitě a v kontextu (časovém, prostorovém, ekonomickém, kulturním, sociálním) •Případem (jednotkou analýzy)může být: člověk, komunita, vztahy, organizace nebo instituce, událost, role •Různé zdroje dat a techniky sběru dat: pozorování (zúčastněné i nezúčastněné), rozhovor, analýza dokumentů, artefaktů, focus group… (i kvantitativní) •Cíle případové studie: deskriptivní, explorační i explanační • •Nevýhody: • •Vyžaduje dostatek času strávený v terénu •Snadno sklouzne do plochého vhledu nebo reportáže, je třeba integrovat informace získané různými metodami sběru dat, nutnost zachycení jevů, které nejsou na první pohled viditelné, dokumentovat závěry atd. • Případ jako ohraničený systém Etnografický výzkum •Hloubková studie zaměřená na konkrétní skupinu •Cílem etnografie je „hustý popis“ – detailní a věrohodný popis způsobu života určité skupiny lidí (chování, zvyků, jednání, jazyka, interakce, struktury, přesvědčení, hodnot, postojů a názorů) •Výzkumník aktivně vstupuje do každodenního života aktérů – intenzivní pobyt v terénu •Kombinace různých metod sběru dat (zúčastněné pozorování, rozhovory, terénní poznámky, artefakty, struktura skupiny) • • Na počátku výzkumu nebo spíše před vstupem do zkoumaného prostředí se mi jednalo především o proniknutí do každodennosti chodu oddělení LDN, jeho zachycení a dále o prozkoumání interakce mezi personálem a pacienty. • Během pobytu v terénu se ukázalo jako zcela zásadní pokusit se definovat faktory, které velice specifickou a proměnlivou interakci mezi personálem a pacienty ovlivňují. Tyto faktory pak určují strategie jednání, které personál nebo pacienti při vzájemném kontaktu používají. • V průběhu výzkumu se tedy v podstatě upřesnila druhá výzkumná otázka a to o otázky, proč interakce v daném prostředí probíhá tím způsobem, jakým probíhá (faktory), a jaké způsoby jednání aktéři interakce volí, případně jakými se vyznačují (strategie). Bolechová 2009: 12 Bolechová 2009 Biografický výzkum (metoda životního příběhu a životní historie – life story, life history) •Zkoumání příběhu, který si jedinec volí k vyprávění o prožitém životě, který je vyprávěn úplně a otevřeně do té míry, jak dovoluje paměť a jedincovo přání ohledně toho, co by o něm měli znát druzí - esence toho nejdůležitějšího, co se jedinci přihodilo v určité rovině jeho života, popisuje děje, zkušenosti, pocity •Metoda živ. historie používá i další zdroje dat a chce popsat především kontext • také Oral history – zaměřena na dějinné události viděné individuem •zdrojem dat je opakovaný hloubkový rozhovor, kterého se účastní dva vypravěči •typ. pro výzkum učitelské kariéry • • •Průběh výzkumu: •první rozhovor, analýza (např. časová osa), identifikace bílých míst, zajímavých momentů, mezníků (kritické incidenty, kritické osoby, kritické fáze – vnější, profesní, osobní), druhý rozhovor se specifickými otázkami (také navazující na jiné zdroje sběru dat), analýza atd. •zajímá nás nejen, co je a co není řečeno, ale také jak to je řečeno (jakými slovy, v jaké souvislosti, s jakými emocemi atd.) •nutný doslovný a kvalitní přepis + terénní poznámky Akční výzkum • •„Proces, během něhož praktici (učitelé) studují problémy vědecky, takže mohou hodnotit, zlepšovat a zaměřovat rozhodování a praxi.“ •(Cohen, Manion, Morrison, 2011:xy) • • • Akční výzkum •Participativní, demokratický proces, jehož cílem je vyvinout praktické vědění. Usiluje o propojení akce a reflexe, teorie a praxe a o participaci všech zúčastněných. Snaží se najít praktická řešení problémů, které vyvstávají v každodenním životě. Má za cíl přinést změnu, a tím prospět jednotlivcům a komunitám. Zpochybňuje pozitivistickou představu o tom, že výzkum musí být objektivní a hodnotově neutrální. Zdůrazňuje sociální konstruovanost vědění a to, že každý výzkum probíhá v rámci určitého hodnotového systému. • •(Reason, Bradbury, 2001:1; BRYDON-MILLER, GREENWOOD, MAGUIRE, 2004). •Cílem akčního výzkumu je na jedné straně proměnit praxi a na druhé straně proces změny vědeckými metodami monitorovat (Atkins & Wallace, 2012). •Pokud se akční výzkum týká metod školního vyučování, velmi často má formát vzdělávacího či rozvojového programu pro učitele, často s využitím videostudií jako nástroje pro dokumentování a analýzu změn (Borko et al., 2008). • (Švaříček, Šeďová 2015) Akční výzkum •cyklický •každá akce je vyhodnocována za účelem plánování dalšího postupu http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/15893/0.jpg?074731000000 Výsledek obrázku pro kemmis plán Postup při akčním výzkumu •Cyklický proces: diagnóza + akce + reflexe • • Kemmis a McTaggart 1981 1) Obecná myšlenka – co je třeba změnit? Vylepšit? 2) Kde? V jakém prostoru, kontextu? (field of action) 3) Sbírání informací o prostoru 4) Obecný plán akce 5) První kroky 6) Evaluace 7) Revize plánu 8) Další kroky 9) Evaluace 10) Revize plánu McNiff (2002:71) 1)Přehled dosavadní praxe 2)Identifikace aspektů, které si přejete změnit 3)Představte/Načrtněte (imagine) si cestu k této změně 4)Zkuste ji 5)Monitorujte a reflektujte, co se stalo 6)Modifikujte plán podle svých zjištění a pokračujte 7)Zhodnoťte modifikovanou akci 8)Pokračujte dokud nejste spokojeni 1)Rozhodněte, jaký problém je třeba řešit 2)Identifikujte příčiny tohoto problému 3)Proveďte brainstorming nad možnými řešeními 4)Vyberte si jedno z nich, které považujete za nejlepší a popřemýšlejte, jak ho uvést do praxe 5)Identifikujte nějaká kritéria úspěchu, podle kterých můžete posoudit, jestli řešení fungovalo ve vztahu k problému 6)Uveďte plán do praxe, monitorujte a zhodnoťte průběh akce 7)Zhodnoťte výsledek ve vztahu k problému podle kritérií z bodu 5 8)Na základě evaluace stanovte další postup Použití metod v akčním výzkumu: můžeme využít design experimentu, dotazník, pozorování, rozhovory a terénní poznámky, případová studie (víc případových studií), dokumenty atd. Janík 2004, s. 5 Východiska •Výzkumy ukazují, že představy pacientů o lécích vycházejí z různých zdrojů a mohou významně ovlivňovat, zda budou léky užívat, nebo ne. Zároveň se o nich málokdy hovoří během konzultace s lékařem. •Problém neužívání nebo nesprávného užívání léků významně narušuje efektivitu zdravotnických systémů. • Metody •30 pacientů od tří praktiků •Nahrávky konzultací a jejich analýza •Diskusní skupiny lékařů •Rozhovory s pacienty • •Cíl: Vyvinout konzultační model • Ro Východiska •Aktivní zapojení žáků do výukové komunikace pozitivně ovlivňuje jejich učení. • •V českém prostředí výzkumné nálezy ukazují, že učitel vyplňuje svými komunikačními aktivitami 75 % času, na žáky zbývá 25 % (Šeďová, Švaříček, & Šalamounová, 2012) • •Cíl: posílit žákovskou participaci na výukové komunikaci tak, aby se rozšířil prostor pro jejich promluvy • Jak žákovskou participaci operacionalizovat? 1)Čas žáků: celkový čas, po který žáci ve vyučovací hodině hovoří. 2)Rozvité promluvy: výskyt žákovských promluv obsahujících deset a více slov. 3)Triadická interakce: výskyt komunikační struktury, v jejímž rámci na sebe bezprostředně reaguje větší počet aktérů než učitel a jeden žák. •1) Zvýšila se po intervenci míra žákovské participace? 2) Jakým způsobem učitelé zvýšené žákovské participace dosahují? Na první z výzkumných otázek odpovídáme prostřednictvím kvantitativní analýzy indikátorů participace popsaných výše (čas žáků, rozvité promluvy, triadická interakce). Testujeme hypotézu, že hodiny učitelů po intervenci se z hlediska žákovské participace liší od vyučovacích hodin, které intervenci předcházely. •BRYDON-MILLER, Mary; GREENWOOD, Davydd; MAGUIRE, Patricia. Why action research?. Action research, 2003, 1.1: 9-28. •NEZVALOVÁ, D. Akční výzkum ve škole. Pedagogika, 2003, 53.3: 300-308. •JANÍK, Tomáš. Akční výzkum jako cesta ke zkvalitňování pedagogické praxe. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004, 51-68 •ŠEĎOVÁ, Klára; SEDLÁČEK, Martin. Žákovská participace jako předmět akčního výzkumu. Studia paedagogica, 2015, 20.2 •DOWELL, Jon; JONES, Anni; SNADDEN, David. Exploring medication use to seek concordance with'non-adherent'patients: a qualitative study. Br J Gen Pract, 2002, 52.474: 24-32. •REASON, Peter; BRADBURY, Hilary (ed.). Handbook of action research: Participative inquiry and practice. Sage, 2001. •MCNIFF, J. with Whitehead, J.(2002). Action research: Principles and practice, 2.