Lenka Slepičková §Hypotéza je očekávání o charakteru věcí, vyvozené z teorie §Hypotéza je ověřitelný výrok o vztazích mezi dvěma jevy § §Pravidla pro tvorbu hypotéz §Je oznamovací, jednoznačně formulovanou větou §Obsahuje závislou a nezávislou proměnnou §Obsahuje měřitelné proměnné §Obsahuje tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích §Víme, proč ji chceme ověřovat § § § §Čím větší kontakt mají lidé s osobami s postižením, tím pozitivnější k nim mají postoj. §Věk učitelů ovlivňuje jejich postoje k inkluzi. §V současných příručkách pro rodiče je více prvků liberální výchovy než v příručkách starších. §Zvýší-li učitel počet pochval, výuka bude efektivnější. §Sociální status rodiny ovlivňuje školní úspěšnost potomků §Sledování programů s násilným obsahem zvyšuje agresivitu u dětí. §1. Hypotéza není výrokem o vztazích mezi dvěma jevy §Na vybrané ZŠ Rynárec se šikana nevyskytuje. §Znalost pojmu kyberšikana je mezi dětmi velmi nízká. §Metodický materiál rozšíří teoretickou základnu učitelů odborného předmětu a stane se účelnou a vítanou pomůckou při praktické výuce žáků. •Pod pojmem zooterapie si většina respondentů představí nejčastěji psa a koně. § §2. Hypotéza není ověřitelným výrokem § •Čím více bude doba pokrokovější (ekonomicky), tím méně bude lidí věřících. §Žáci se chovají čím dál hůř. §S muži je větší sranda. § § 3.Odhadujeme výsledky výzkumu §S drogami se již na ZŠ setkalo více než 70 procent žáků. §4. Snažíme se vysvětlit výsledky výzkumu §Žáci s postižením neužívají drogy příliš často, protože nemají šanci se k nim dostat. §5. Samozřejmé tvrzení §Studenti prvního ročníku medicíny mají méně informací o lupénce než studenti pátého ročníku. §Čím více času tráví matka ve společnosti lidí, tím méně trpí sociální deprivací. §Práce s odborným textem 1.Neumíme si definovat proměnné 2.Měříme něco jiného, než si myslíme (otázka validity a pojmenování výzkumu). 3.Výzkum ztotožňujeme s dotazníkem (nevtíravé metody sběru dat a sekundární analýza) 4.Hurá, je to hypotéza! Přinese nám ale nové a zajímavé zjištění? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx X x x x x x x x x x x §Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme §Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné § § Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? §Náhodný výběr – každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane §Reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace §Jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace §Závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme § §Kvótní výběr – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace §Omezujeme se jen na několik málo proměnných §Musíme populaci znát Systematický výběr – každá n-tá jednotka ze seznamu (první ale musí být vybrána náhodně!), stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin (například studenti jednotlivých ročníků) a vybírá se náhodně z těchto skupin, vícestupňový – nejprve se náhodně vybírají uskupení (okresy), pak teprve jedinci atd. §Samovýběr §Účelový výběr – je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat §Dostupný výběr §Anketa – odpovídá ten, kdo má zájem §Sněhová koule §- Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Problém samovýběru; Základní soubor Výběrový soubor 100 80 200 135 300 169 400 196 500 217 1000 278 1500 357 10000 370 §cílem je zjistit, zda je náš výzkum např. v dané populaci vůbec možný §ověřuje, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná §je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat §často kvalitativní techniky §důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci § §účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali §zkoušíme i analytický postup §