ÚVAHY NAD VÝZKUMNÝMI OTÁZKAMI A OTÁZKAMI KLADENÝMI RESPONDENTŮM JAN MAREŠ KPSYCH PDF MU, BRNO JEVY TEORIE > > INDUKCE HYPOTÉZY DEDUKCE DATA DATA DATA •AJ: phenomena, (empirical) data, facts, induction, theory, deduction, hypotheses, sample, method, design, analysis, exploratory and confirmatory research, statistics Když se řekne… věda Jevy = realita. Teorie = naše konstrukce, reprezentace reality. Je-li konstrukce dobrá, daří se nám lépe využívat reality ku prospěchu svému. Porozumění s tím nemá co dělat. Pravda je filozofický pojem. Analýza – deskriptivní. Statistická indukce již je součástí indukce. Co dělá vědu vědou, je především systematičnost, kontrolovatelnost tvorby dat – objektivita(intersubjektivita). V kval bychom přidali ještě badatelovy hodnoty, čas a místo…. Fakta jsou výsledky analýzy dat, jde o tvrzení o datech. Filozofie vědy se zabývá především vztahem mezi jevy a daty. VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZA upraveno dle Trochim, Donnelly, www.socialresearchmethods.net EXTERNÍ VALIDITA KONSTRUKTOVÁ VALIDITA INTERNÍ VALIDITA VALIDITA ZÁVĚRŮ ZKOUMANÝ SOUBOR METODA SBĚRU (TVORBY) DAT DESIGN VÝZKUMU ANALÝZA DAT KONCEPČNÍ STRÁNKA VÝZKUMU PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU •AJ: research question, hypothesis, external validity, construct validity, internal validity, validityof findings, research sample, method of data collection, research design, data analysis KONCEPČNÍ A PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU DESKRIPCE PREDIKCE VYSVĚTLENÍ NENÁHODNÝ VÝBĚR NÁHODNÝ VÝBĚR POZOROVÁNÍ DOTAZOVÁNÍ ANALÝZA PRODUKTŮ NÁPAD VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZY Co chci zkoumat? TYP VÝZKUMU VÝBĚR ZKOUMANÝCH OSOB METODA SBĚRU DAT Jak to chci zkoumat? •Co jsem zjistil? ANALÝZA A INTERPRETACE DAT KOMUNIKACE VÝSLEDKŮ MAPA VÝZKUMU CO VŠECHNO PATŘÍ DO VÝZKUMU? VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE ZODPOVĚDITELNÁ � Kolik andělů může tančit na špičce špendlíku? Sledované proměnné musí být měřitelné Často měříme jevy nepřímo Život nadaných žáků. Je jasné co chceme zkoumat? Je jasné k čemu chceme dospět? JE FORMULOVÁNA VÝZKUMNÁ OTÁZKA NE POUZE TÉMA ‚ JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE PŘIMĚŘENĚ ÚZKÁ � Proč žáky nebaví škola? Zúžení výzkumné otázky zpřesňuje výzkumný projekt. VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE HODNOTNÁ, SMYSLUPLNÁ, NENÍ BANÁLNÍ „ Ovlivňují nějak SPU únavu žáků ve výuce? Zkoumání přináší nové informace Není zbytečné ji zkoumat JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? MALÁ NEBO ŽÁDNÁ ORIENTACE V LITERATUŘE NEZNALOST ZDROJŮ, MÁLO ČASU NA STUDIUM � NESYSTEMATICKÉ ZPRACOVÁNÍ LITERATURY ZPRACOVÁNÍ TOHO, CO MI PŘIŠLO POD RUKU ‚ STUDIUM JEN DOMÁCÍ LITERATURY NEZNALOST JAZYKA NEBO VÍRA V DOSTATEČNOST DOMÁCÍCH ZDROJŮ � NEKVALITNÍ ZDROJE STUDIUM UČEBNIC, NEVHODNÉ ČASOPISY, POCHYBNÉ INTERNETOVÉ ZDROJE, AUTORITY „ ZÁKLADNÍ CHYBY PŘI FORMULOVÁNÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY PREDIKCE KORELAČNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT ‚ Souvisí míra studijní úspěšnosti s množstvím strategií učení žáka? Zda a jak těsně spolu jevy souvisejí Umožňuje predikci jevů DESKRIPCE DESKRIPTIVNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Jaké strategie učení používají úspěšní studenti? Co je to? Kolik toho je? Jak často se to vyskytuje? Popis a klasifikace sledovaného jevu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? VYSVĚTLENÍ EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Je nízké sebehodnocení příčinou užívání drog? Co zapříčiňuje co? Umožňuje identifikovat kauzalitu vztahu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? HYPOTÉZY SPECIFIKUJÍ VÝZKUMNÝ PROBLÉM PŘEDPOKLÁDANÝ VÝSLEDEK VÝZKUMNÉHO PROJEKTU CO OČEKÁVÁM, ŽE VYJDE VÝZKUMNÁ OTÁZKA Existuje vztah mezi tendencí chovat se prosociálně a vyžadováním prosociálního chování od druhých? HYPOTÉZA Lidé s větší tendencí k prosociálnímu chování více vyžadují prosociální chování od ostatních. CO JE TO HYPOTÉZA A JAK VZNIKÁ? Výzkumná otázka a dotazování ¨Výzkumná otázka je tím, na co hledáme v celém projektu odpověď ¨Dotazování – metoda, kterou operacionalizujeme indikátory jevu či jevů, které nás zajímají ¨ ¨Jedná se tedy o dvě odlišné části řešení (výzkumného) problému! ¨ Otázky kolem odpovědí na otázky POROZUMĚNÍ Identifikace požadované informace Propojení s relevantními pojmy Sociální kognice – účel tázání VYBAVENÍ Stanovení strategie vybavení Vybavení specifických a obecných paměťových stop Doplnění chybějících detailů POSOUZENÍ … kompletnosti a relevantnosti vybaveného … vhodnosti, přípustnosti Vytvoření odhadu na základě dílčích informací ODPOVĚĎ Srovnání svého odhadu s nabízenými kategoriemi Provádění úprav… •AJ: comprehension, retrieval, judgement, response Jak odpovídáme na otázky Model odpovídání na otázky Canell, Miller, Oksenberg, upraveno dle Tourangeau, Rips, Rasinski (2000) Jak klást otázky? Nejdříve je potřeba si uvědomit, jak na otázky odpovídáme, abychom je dokázali chytře vymýšlet. ¨Normální konverzace v běžném životě interpretujeme tak, jako bychom očekávali od svých konverzačních partnerů naplnění následujících ideálů: ¨ ¨IDEÁL KVALITY ¤Neříkáme lži, ani věci, pro které nemáme důkazy ¨IDEÁL RELEVANCE ¤Říkáme pouze věci, které jsou pro účel konverzace relevantní, smysluplné, účelné ¨IDEÁL KVANTITY ¤Naše příspěvky do konverzace jsou přesně tolik informativní, jak je třeba, ani o trochu víc ¨IDEÁL MRAVŮ ¤Naše příspěvky jsou jasné a stručné ¤ ¨Předpokládá se, že mluvíme pravdu, sdělujeme relevantní informace, sdělujeme adekvátní množství informací, a to jasně. ¤ ¤http://en.wikipedia.org/wiki/Gricean_maxims Griceho konverzační ideály Ad. Kvalita – Lidé vás berou vážně, zejm. coby vědce. Sdělíte-li jim v otázce nějaký nesmysl, budou ho brát vážně. Jen málokdo řekne, to je nesmysl. Co říkáte na polistopadový celkový pokles mravů a růst kriminality? Ad. Relevance – Zařadíte-li do otázky irelevantní informace, lidé je budou považovat za relevantní. Jak často jste se minulý měsíc těšili do školy? Ad. Kvantita – zde s podobnými důsledky jako relevance – Lidé předpokládají, že vše, co otázka obsahuje zde má své místo Ad. Kvantita – Je-li otázka složitě/nejasně formulovaná, vzniká dojem, že se ptáte na složitou, citlivou věc. Jak často se vám stává, že když jdete do školy, tak máte pocit, že to, co vás ve škole čeká, se vám bude líbit? Video ¨ ¨RELEVANCE, ZNÁMOST TÉMATU – pro vás i respondenta ¨JEDNODUCHOST, KRÁTKOST – krátkodobá paměť (7-2) ¨ jedna otázka jen na JEDNU VĚC (x dvouhlavňovost), pozor na podmiňování ¨SROZUMITELNOST, vyhýbejte se slangu, je nutné ji ověřovat, srozumitelnost všem respondentům ¨POZOR NA ZÁPORY v otázce ¨VYHÝBEJTE SE SUGESTIVNÍM otázkám, zvažujte dojem na respondenta ¨VYHÝBEJTE SE EMOTIVNÍM otázkám ¨VYVAŽUJTE – zahrňte do otázky oba póly ¨nabídněte „NEVÍM“, kdykoli lze nevědět ¨POZOR NA KONTEXT daný předchozími ot. ¨… a další Pravidla volby/formulace otázek Aby usnadňovala vybavení těch paměťových stop, které chceme a minimalizovala nežádoucí „asociace“. SouvisejÃcà obrázek ¨PŘITAKÁVÁNÍ ¨SOCIÁLNÍ ŽÁDOUCNOST ¨SOCIÁLNÍ HOSTILITA ¨PAMĚŤOVÉ CHYBY ¨LHOSTEJNOST ¨VYHÝBÁNÍ SE EXTRÉMŮM Zkreslení v odpovědích Aby usnadňovala vybavení těch paměťových stop, které chceme a minimalizovala nežádoucí „asociace“. •AJ: estimation, heuristics, contextual cues ¨Respondenti odpovědi obvykle „odhadují“ ¤ve schopnostech a motivaci se respondenti liší ¤platí zde obecné heuristiky a zkreslení odhadů ¨V odhadu využívají kontextuální nápovědi ¤formulace otázky notázka, nabídnuté odpovědi ¤kontext ostatních otázek a odpovědí (struktura rozhovoru) ¤kontext „vyplňování dotazníku“ ndotazování jako sociální setkání (Grice) ¨Odpovídání na otázky ovlivňuje další chování a kognici ¤Nezamýšlené důsledky dotazování („zživotnění“ tématu – sociální konstruování reality – „když se na to ptají, asi je to důležité“, přebírání naznačené struktury) Jak hádáme odpovědi Probable https://blog.revolutionanalytics.com/2017/08/probably-more-probably-than-probable.html?fbclid=IwAR1 3zdKX8t7eXgmTjq1O8FSkiib0O11_i-oyLhkU2ipv73gIiWGrD1RYiqM ROZHOVOR DOTAZNÍK Nižší možnost standardizace Vyšší možnost standardizace Vyšší potenciál pro validitu Nižší potenciál pro validitu Nižší potenciál pro reliabilitu Vyšší potenciál pro reliabilitu Vliv tazatele vysoký (+ i -) Vliv tazatele minimální Návratnost vysoká a snáze kontrolovatelná Návratnost menší a hůře kontrolovatelná Drahý (čas i peníze) Levný (až laciný) Anonymita problematická Anonymita možná Vyšší možnost motivovat Omezené motivování / demotivace Kladení otázek – dotazník vs. rozhovor Anonymita ale může dosáhnout takové míry, že nebudeme vědět, jestli dotazník vyplnil ten správný člověk. ROZHOVOR FOCUS GROUP SKUPINOVÝ ROZHOVOR Vyšší možnost standardizace Nižší možnost standardizace Širší rozsah Užší rozsah Snazší na management Náročnější na management Drahý (čas i peníze) Levnější Větší problém s citlivými tématy Sledování interakcí •FG (=ohnisková skupina) • – rozhovor s malou skupinou (5-10) Kladení otázek – focus groups Anonymita ale může dosáhnout takové míry, že nebudeme vědět, jetsli dotazník vyplnil ten správný člověk. VEDENÍ ROZHOVORU - PRŮBĚH ¨ÚVOD – představení tazatele, účelu rozhovoru, ujištění o důvěrnosti, dohoda o záznamu, raport ¨ZAHŘÍVACÍ KOLO – jednoduché neohrožující otázky ¨HLAVNÍ NÁPLŇ ROZHOVORU ¨ZKLIDNĚNÍ – uvolnění napětí, které se mohlo během rozhovoru nashromáždit ¨UZAVŘENÍ – poděkování, debriefing, rozloučení se. Pozor na jev „ruka na klice“ To vše dohromady je v rozhovorovém schématu. §Mějte NATRÉNOVÁNO §NASLOUCHEJTE, i při strukturovaném rozhovoru §NEUTRALITA §Otázky klaďte klidně, přímočaře a způsobem, který v respondentovi nevyvolá pocit ohrožení (nebo jiné nežádoucí pocity) §Minimalizujte návodnost, SUGESTIVNOST. Nedejte znát, jaké odpovědi si přejete slyšet. §Otázky řaďte spíše od obecnějších ke specifičtějším (trychtýř) §UŽÍVEJTE si to (nebo se alespoň tvařte, že vás to baví, že vás respondentův názor zajímá) •… nedodržení vede ke zkreslením – INTERVIEWER BIAS VEDENÍ ROZHOVORU - PRAVIDLA KLADENÍ OTÁZEK - ROZHOVOR ¨Jde vlastně o ZPROSTŘEDKOVANÉ POZOROVÁNÍ ¨ ptáme se druhých na výsledky jejich „pozorování“ ¨ ¨Rozhovor je konverzace se specifickým CÍLEM, ÚČELEM. ¨Rozhovor je DOVEDNOST. ¨ ¨ZÁKLADNÍ PRVKY ROZHOVORU ¨ KLADENÍ otázek (formulovat, řadit, klást) ¨ NASLOUCHÁNÍ odpovědím (+ záznam) ¨ VEDENÍ rozhovoru, aby směřoval k vytýčenému cíli ¨ CÍL je třeba mít jasný Zastavit se u záznamu – získat souhlas a natáčet. Spoléhání na záznam může vést k „neposlouchání“. ¨OTEVŘENÉ – charakter odpovědi není určen ¨UZAVŘENÉ – omezené odpověďové varianty ¤Ano/ne, dichotomické, alternativní ¤Multiple-choice (ustáleně alternativní, mnohonásobné volby ;-) ¤ŠKÁLOVÉ (posuzovací, ratingové) – přímá kvantifikace ¤ ¤ ¨SPECIÁLNÍ (PSYCHOLOGICKÉ) – vědomé porušení „pravidel“ >> skrytí pravého účelu >> verbální chování ¤Např. projektivní, asociační (konotační) ¤Manipulativní, experimentální (např. nucená volba, sugesce) ¨ Formy (formáty) otázek Rozdíl mezi otevřenými/uzavřenými a těmi speciálními spočívá také v míře SouvisejÃcà obrázek SouvisejÃcà obrázek ¨Ptejte se jazykem, kterému respondent rozumí ¤Nikoli „pedagogičtinou“ či „psychologičtinou“, shrnutí a zobecnění s využitím odborných termínů je vždy prací badatele ¨Neptejte se přímo na hypotézy či výzkumné otázky ¤„Má vaše škola vizi?“, „Máte problémy se studijní motivací?“ ¨Nezneužívejte otázku „Proč?“ ¤„Proč se vám líbí Pepa Novák?“ Formulace otázek do dotazníku Anonymita sice u dotazníku usnadňuje odpovídání na citlivé otázky, ale je potřeba toho využívat pouze s mírou. ¨Spíše specifické než obecné ¨Spíše uzavřené než otevřené (ale…) ¨Spíše nabídnout „nevím/nemám názor“, než ne ¤popř. zvážit možnost střední/neutrální alternativy ¨Spíše nucená volba než (ne)souhlas ¨Pořadí otázek (obecnější před specifickými) ¨Specifika konkrétních formulací ¨Pozor na obecné kvantifikátory ¨Neptejte se v dotazníku, na co byste se nezeptali ústně Formulace otázek do dotazníku (2) Anonymita sice u dotazníku usnadňuje odpovídání na citlivé otázky, ale je potřeba toho využívat pouze s mírou. 32 Dotazník ¨Způsob písemného kladení otázek ¨ ¨Zjišťování písemných odpovědí ¨ ¨Určen především pro hromadné získávání údajů => ¨velký počet odpovídajících => ekonomický nástroj (malá časová investice) ¨ ¨Nejfrekventovanější metoda ¨ ¨Zdánlivě lehká metoda => mnoho špatných dotazníků ¨ 33 Terminologie ¨RESPONDENT osoba, která dotazník vyplňuje ¨ ¨POLOŽKY otázky, jednotlivé prvky dotazníku ¨ ¨ADMINISTRACE zadávání dotazníku ¨ ¨NÁVRATNOST DOTAZNÍKU 34 Cíl dotazníku ¤ nutné přesně formulovat cíl a úlohu dotazníku ve vztahu ke zkoumanému výzkumnému problému ¤ Þ jasná celková koncepce dotazníku Þ orientace na hlavní body Þ jasné zaměření jednotlivých položek 35 Struktura dotazníku ¨Promyšlená ¨Základní otázka je rozdělena do několika okruhů / podproblémů ¨Okruhy se naplňují položkami ¤ ¤=> Nezačínejte bez promyšlení hned vymýšlet nějaké otázky 36 Tři části dotazníku ¤1/ Vstupní část n ¤2/ Položky ¤ ¤3/ Poděkování za spolupráci n 37 Vstupní část dotazníku ¤Hlavička nnázev a adresa instituce a/nebo jména autorů ¤Vysvětlení cíle nzdůrazní se význam respondentových odpovědí pro řešení problematiky nmotivujeme tak respondenta k pečlivému vyplňování, vrácení dotazníku a ¤Pokyny nilustrativní příklad vyplnění 38 2. část dotazníku POLOŽKY ¨Pořadí odpovídá psychologickým požadavkům ¨ ¤Začátek: otázky lehčí, přitažlivější = neodradit respondenta ¤Uprostřed: těžší otázky, méně zajímavé ¤Konec: faktografické otázky (nejsou náročné) <= respondent může být unavený n 39 Jak tvořit položky dotazníku ¨1/ Věnujte velkou pozornost každému slovu v položce ¨ ¨Př. (špatný) ¨ ¨Kolik šálků kávy vypijete denně? ¨ 1 2 3 4 5 a více ¨ ¨Šálek kávy nevyjadřuje intenzitu kávy ¨Denně X co když pije i v noci (zkouškové) X co když o prázdninách nepije 40 Základní pravidla tvorby položek ¨2/ Formulujte jasné otázky/položky ¨ ¤všichni jim budou rozumět stejným způsobem ¤jasná otázka pro autora dotazníku nemusí být jasná pro respondenty 41 Základní pravidla tvorby položek ¨3/ Příliš široké znění vede k příliš volným odpovědím ¨ ¤Př. (špatný) ¤Jaký je Váš názor na nejnovější učební osnovy? Þ Které osnovy? Þ Osnovy ze kterých předmětů? ¤ 42 Základní pravidla tvorby položek ¨4/ Výrazy jako ¨ několik obyčejně někdy ¨interpretují respondenti různě ¨ ¨=> vyhýbat se jejich používání 43 Základní pravidla tvorby položek ¨5/ Vyhněte se dvojitým otázkám nbývají se spojkou a ¨ ¨Př. ¨ Školní psychologové tráví mnoho času vypracováváním výkazů, a proto nemají dost času na vlastní poradenství. ¨ souhlasím – nesouhlasím ¨ ¨Respondent Vám může odpovídat pouze na jednu z nich 44 Základní pravidla tvorby položek ¨6/ Dávejte jen takové otázky, na které respondenti dovedou odpovědět ¨ ¨7/ Otázky musí být pro respondenty smysluplné ¤Když dáte otázky, ke kterým nemají vztah, odpoví povrchně 45 Základní pravidla tvorby položek ¨8/ Tvořte jednoduché otázky ¨ ¤Otázky mají být lehce pochopitelné, jednoduché, lehce zodpovídatelné ¨ ¤Dlouhým jde hůře rozumět ¤Znechucují respondenty ¤Zpomalují vyplňování dotazníku 46 Základní pravidla tvorby položek ¨9/ Vyhněte se záporným výrazům ¤Často se přehlédnou ¤Často se nesprávně interpretují nPř. Tento vyučovací předmět NENÍ můj oblíbený. ano ne ¤Pokud je nutné použít záporné slovo, zvýrazněte ho tiskem ¤Zcela vylučte dvojitý zápor nPř. Nedomnívám se, že by se mi v učitelské profesi nedařilo. Ano - ne 47 Základní pravidla tvorby položek ¨10/ Vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost ¤ ¨týkají se obvykle nějaké osoby nebo instituce ¤Př. (špatný) ¨Souhlasíte nebo nesouhlasíte s návrhem ředitele vaší školy o … ? ¨ ¨Na některé otázky respondent odpovídá tak, jak je to společensky žádoucí, i když je dotazník anonymní ¤ Př. (špatný) ¤ Zesměšňuje své žáky při výuce? Ano – ne Þ nechat zadní dvířka, důstojnost člověku ¤ ano - někdy ano, někdy ne – záleží to na situaci - ne 48 Základní pravidla tvorby položek ¨11/ znění položek ověřte v předvýzkumu ¤obvykle pomocí interview ¤respondent vysvětlí, jak rozumí otázce ¤nejasné položky se upraví ¤zjistí se, proč respondenti na některé otázky neodpovídali nebo odpovídali nevím npodíl takových otázek by měl být max. 5% 49 Tvorba položek ¨Některé položky se tvoří snadno ¤zejména faktografické otázky nvěk, pohlaví, bydliště, zaměstnání, vzdělání ¤ ¨Obtížněji se tvoří položky zjišťující nnázory, postoje, osobnostní rysy ¤ 50 Tvorba položek ¨Formulujte položky tak, aby byl respondent ochoten odpovídat, ¨A když odpovídá, aby odpovídal nezkresleně (nevylepšoval se, nezhoršoval údaje) ¨Na důvěrné otázky lidé neradi odpovídají ¨ ¨Př. (špatný) Váš věk? ¨ ¨Př. (opravený – dostatečné pro odhad věku) ¨Rok ukončení studia…. ¨Počet roků ped. praxe…. 51 Tvorba dotazníku pro děti ¨Položky musí být velmi jednoduché ¨Velkou pozornost věnujte výběru slov ¨Své myšlenky převeďte na myšlení a jazyk dítěte ¨V předvýzkumu ověřte, zda dítě rozumí 52 Typy položek ¨Podle stupně otevřenosti ¨ nUzavřené n nPolouzavřené n nOtevřené ¤ 53 Uzavřené položky ¨Nabízí hotové alternativní odpovědi ¨Respondent zaznačí (zakroužkuje, podtrhne) vhodnou odpověď ¨Varianty odpovědí se připraví na základě poznání problematiky a předvýzkumu (dotazník, interview) ¨Výhoda – lehké zpracování 54 Příklad uzavřené položky ¨ Myslíte si, že pro nadané děti je potřeba zřizovat speciální školy? a)ano b)ne c)neumím se vyjádřit n ¤Dichotomická položka nnabízí odpovědi ano – ne nPřináší jen základní informaci na položenou otázku ¤Typ odpovědi neumím se vyjádřit, nevím, neumím se rozhodnout, nedovedu posoudit je velmi důležitý nKdyby byl respondent donucen vyjádřit se ANO - NE, zkreslilo by to výsledky 55 Příklad uzavřené položky s více alternativami odpovědí ¨Zřizování speciálních škol pro nadané děti považuji za a)Vhodné b)Vhodné jen pro jisté druhy nadání (např. pohybové, výtvarné) c)Vhodné jen tehdy, když to nepoškodí výuku anebo vybavení běžných škol d)Nevhodné e)Neumím se vyjádřit a) 56 Otevřené položky ¨Respondent má velkou volnost odpovědí ¨Otázka jen nasměruje, neurčuje alternativní odpovědi ¨Nevnucují volbu ¨Zdroj nových, neznámých údajů ¨Odpovídá se však obtížněji – časově pomalejší, náročnější ¨ ¨ ¨ 57 Příklad Otevřené položky ¨Jaký je Váš názor na zřizování speciálních škol pro nadané děti? ¨ ¨Užší zaměření otázky: ¨ ¨Vysvětlete, proč souhlasíte se zřizováním speciálních škol pro nadané děti ve vašem městě. 58 Zpracování otevřené položky ¨Obtížně se zpracovává – dodatečně se kategorizuje ¨Př. ¨Dotazník se 20 otevřenými otázkami ¨Zadán 150 respondentům ¨Na každou položku cca. 20 možných variant odpovědí ¨=> celkem 400 variant!!! ¨ X ¨Tentýž dotazník s uzavřenými odpověďmi ¤cca. 5 variant na položku ¤Celkem 100 variant - navíc již kategorizovaných ¨ 59 Polouzavřené položky ¨Nabízejí nejprve alternativní odpověď ¨Potom žádají o vysvětlení, objasnění nv podobě otevřené otázky ¨Př. ¨ Souhlasíte se zřízením speciálních škol pro nadané děti? ¤Ano – ne. Pokud ano, proč? ………….. 60 Příklad polouzavřené položky ¨K učení se cizímu jazyku mne motivuje a)Jazyk mne baví b)Cestování c)Povinná maturita z CJ d)Kamarádi v zahraničí e)Budoucí zaměstnání f)Dělám v CJ na počítači g)Učitel h)Rodiče i)Jiné, co? ………………………………………….. a) 61 Škálované položky ¨Škála poskytuje odstupňované hodnocení jevu ¨Př. ¨Z kolika skript a učebnic jste se připravovali na danou zkoušku? ¨ 1 2 3 4 5 a více ¨ 62 Variabilita typů položek v dotazníku ¨Nemusíte používat jen jeden typ ¨Vystřídají-li se dva typy zlepšuje to pozornost, vyvádí ze stereotypu ¨ ¨Typy položek se ale nesmí stále střídat ¤rozptyluje to respondenta, musí se přelaďovat 63 Validita jednotlivých typů položek ¨Vysokou validitu mají faktografické položky ¤Věk, pohlaví ¨Položky vyžadující odhad nebývají přesné, je třeba údaje v mysli rekonstruovat ¤Kolik času věnujete týdně studiu? ¤Jakým způsobem jste se dozvěděli o nové knize? ¨Nižší validitu mají také položky týkající se názorů, postojů, zájmů 64 Validita položek ¨Správnost odpovědí respondentů nezáleží jen na znění otázky/položky, ale i na respondentech samotných ¤Někdo odpovídá pečlivě, pravdivě ¤Někdo k vyplňování přistupuje volně, přibarvuje si ¤ ¨Počítat s povrchním odpovídáním zejména ¤u neanonymních dotazníků ¤u anonymních, když respondent považuje dotazník za nedůležitý ¤ 65 L-otázky ¨Lži- otázky, lži-skóre ¨Zaměřené na chování, které neodpovídá společenské normě, nicméně se ho lidé dopouští ¨Př. ¨Míváte občas myšlenky anebo nápady, o kterých byste si nepřáli, aby je měli jiní lidé? ANO NE 66 Reliabilita dotazníku ¨Závisí na více vlastnostech ¨Jednou z nich je vnitřní konzistence ¨Je tím vyšší, když obsahuje více otázek, které se ptají na tutéž informaci ¨ 67 Délka dotazníku ¨Taková, abyste získali všechny potřebné údaje, NE DELŠÍ ¨Dlouhý dotazník unavuje, odrazuje, vyplnění je odbýváno ¨Max. 30 min. ¨Poštou zasílané – max. 15. min. ¨U mladších dětí ještě kratší ¨Délku určíte na konkrétním vzorku respondentů – předvýzkum ¨Když dotazník respondenty velmi zajímá,vyplňují i dlouhý lehce ¨Délka závisí i na schopnostech respondentů => různá 68 návratnost ¨Poměr počtu odeslaných dotazníků k počtu vyplněných a vrácených ¨Min. 75% ¨Uvažovat o složení respondentů, kteří dotazník vrátili 69 Průvodní dopis ¨Dobře ho naformulovat ¨Zdůraznit důležitost tématu a odpovědí respondenta Psát o výzkumu, ne o diplomové práci ¨Uvést, že vyplnění trvá 15 min. a musí tolik také trvat (ne více) ¨Dát poštovní známku do obálky – zvyšuje to návratnost X dnes se dotazníky administrují přes internet ¨ ¨Jedna otázka je velmi zranitelná ¨Když se zeptáme vícekrát trochu jinak, máme více šancí na úspěch ¨Průnik více otázek hledáme zprůměrováním (popř. sečtením) ¨ ¨Kdy lze sčítat položky ¨Kladná korelace – odpovědi jsou produktem téže vnitřní tendence ¨Kumulace – chování, událostí Zvyšování reliability zmnožením položek ¨MOŽNÉ PŘEDNOSTI ¨Mnohem snazší přístup k širší paletě jevů ¨Časová nezávislost ¨Menší náročnost – finanční, časová ¨MOŽNÁ SLABÁ MÍSTA ¨Zranitelnost daná zprostředkovaností ¨Kvality nástroje Přednosti a slabé stránky dotazování Literatura (výběr) ¨GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ¨GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. ¨E-učebnica metodológie kvantitatívneho výskumu - http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/ ¨ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. (Eds.) Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha : Portál, 2007. ¨ ¨TOURANGEAU, Roger a Kenneth A. RASINSKI. The psychology of survey response. Edited by Lance J. Rips. New York :.: Cambridge University Press, 2000. xiii, 401. ISBN 0521576296. ¨WILLIS, Gordon Bruce. Cognitive interviewing. A tool for improving questionnaire design. Thousand Oaks, California, USA: Sage Publications, 2005. 335 s. ISBN 0761928030.