Pedagogická komunikace - Pracovní list č. 4: Zpětná vazba Schéma typického dialogu U - Ž U: otázka, pokyn – různé typy otázek – viz PL 3 Ž: odpověď – 4 fáze tvorby odpovědi (Gavora,2007) (1) percepce Ot : Ž „zachytí“ – přijme Ot (smysly - sluch, zrak)- nesmí být informační šum (2) interpretace Ot: Ž se snaží pochopit Ot – „překládá si ji do vlastní řeči“ - „o co U jde“ „co U chce slyšet“ - srozumitelnost a další požadavky na Ot (3) tvorba základu (substrátu) odpovědi: myšlenkové pochody v mozku Ž – záleží na kognitivní náročnosti otázky: propojování údajů, složité úvahy – ČAS! (4) verbalizace odpovědi: Ž na základě myšlenkového substrátu formuluje odpověď – vysloví nebo napíše ji – obvykle nejdelší fáze, schopnost Ž vyjadřovat se U: reakce na odpověď - zpětná vazba - Ž očekává reakci od U - žádná Od = stres pro Ž - U odpověď Ž obvykle – přijme nebo ji odmítne - forma U odpovědi – verbální nebo neverbální - stereotyp – Ž očekává, že každá otázka U má správnou odpověď Napište do tabulky alespoň 2 návrhy, jak zlepšit schéma typického dialogu U – Ž: Zpětná vazba (feedback) - korekční informace člověku, který se chce dozvědět, jak probíhá proces, na němž se podílí. (Mareš, Křivohlavý, 2009); jak vnímají výkon jiní lidé Zpětná vazba má čtyři aspekty: - regulativní – regulovat podle informací od toho, kdo dává ZV - cílem zlepšení výkonu - sociální – vyjasnění vzájemných vztahů, postojů, očekávání - dobré, když ZV neposkytuje jen U, ale i Ž - poznávací – vzájemné učitel lépe pozná žáka a naopak, žák pozná lépe učivo i sebe sama, - rozvojový – příjemce ZV může kvalitní využitím ZV vzdělat a zdokonalit se - žák zpětnou vychovává sám sebe. Přímá zpětná vazba: souhlas, pochvala; nesouhlas, výtka; částečný souhlas, nesouhlas; jednoduchá pozitivní odpověď; jednoduchá negativní odpověď; částečně pozitivní, částečně negativní odpověď; pozitivní zpětná vazba doplněná vysvětlením; negativní zpětná vazba doplněná vysvětlením. Nepřímá zpětná vazba: doplnění původní odpovědi rozvedením; doplnění původní odpovědi zpřesněním, zúžením; vyžádání dalších odpovědí, dalších alternativ; vyžádání jediné odpovědi, jediné alternativy; přechod k jinému tématu; smíšená zpětná vazba. (Šeďová, K., Švaříček, R., Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, s. 121.) Vnější zpětná vazba – korekce od U nebo Ž, je individuální – Ž se naučí vnímat ZV jednotlivých U = jak chválí (neplýtvat pochvalou!), Ž jsou různě citliví na kvalitu své činnosti, je nutné naučit Ž přijímat a hlavně využívat ZV = pracovat se ZV; má-li výkon Ž drobnější nedostatky a nemá-li Ž srovnání, nevnímá chyby – nechce přijmout ZV Vnitřní zpětná vazba – žákova vnitřní jistota nebo nejistota o kvalitě, pocit správnosti či nesprávnosti Diskutujte ve skupině: Potřebují Ž zpětnou vazbu neustále? ANO – NE - PROČ Pozitivní zpětná vazba – ocenění, podpora – není potřeba nic měnit – kladně přijímána. Negativní zpětná vazba – vytýkání, hlášení chyby - potřeba korekce – může být odmítána Typologie reakcí U na správnou odpověď Ž: (1) Akceptace – U stručně a neutrálně potvrdí odpověď Ž Příklad: ano, hm…, neverbálně přikývnutím Kdy a proč U používá: (2) Odpověďové ECHO - U nejen stručně potvrdí odpověď Ž, ale ještě ji zopakuje Příklad: Ž - vzorec kyseliny sírové je H[2]SO[4] U- ano vzorec je H[2]SO[4] Kdy a proč U používá: (3) Elaborace odpovědi: U rozvine nebo rozšíří odpověď Ž Příklad: Kdy a proč U používá: (4) Pochvala Ž – U ocení, pochválí odpověď Ž – tón hlasu, i neverbálně Příklad: Kdy a proč U používá: Typologie reakcí U na chybu Ž (1) Detekce chyby – U sdělí Ž pouze, že udělal chybu – ne jakou a kde… U: Jaký je vzorec oxidu sírového? Ž: es – ó - dva U: Ne (2) Identifikace chyby – U naznačuje, kde a v čem došlo k chybě U: Jaký je vzorec oxidu sírového? Ž: es – ó - dva U: es – ó – Dva? (3) Interpretace chyby - U napovídá Ž příčinu chyby, radí postup U: Jaký je vzorec oxidu sírového? Ž: es – ó - dva U: Ne – urči si oxidační číslo síry a kyslíku, vytvoř si vzorec znovu (4) Korekce chyby – U dává Ž rovnou správnou odpověď U: Jaký je vzorec oxidu sírového? Ž: es – ó - dva U: es – ó – TŘI Čekací čas (1) - čas mezi zadáním otázky a vyvoláním Ž – obvykle velmi krátký – vliv na odpovědi Ž – zkracuje se u vyšších ročníků – NÁCVIK – počítejte si v duchu 21-21-21 = 3s Čekací čas (2) - čas mezi odpovědí Ž a reakcí U Otázky žáků: dítě začíná se ptát ve dvou letech, ve třech Ot „PROČ“ – na ZŠ se přestává ptát!!! - většina otázek je na organizační věci – kam to mám dát, kdy to mám odevzdat… Typy Ž Ot: faktografické; na vysvětlení, objasnění, doplnění; upoutávací; zvídavé; provokativní- sabotážní. Netradiční vyučování – více otázek. Napište ukázku provokativní otázky: