Pedagogicko-psychologická diagnostika v práci učitele
4 Diagnostika skupiny, diagnostika chování


oDiagnostika chování jako specificky náročnější než diagnostika výkonu, speciálních potřeb…
oSociální kontext chování – sociometrie a skupinové jevy, psychosociální klima školy a školní třídy
oPráce s výsledky diagnostiky chování

Struktura pozic a rolí ve skupině, sociometrie



oKaždý člen skupiny zaujímá v sociální hierarchii skupiny konkrétní pozici,
npozice mj. souvisí
os tím, do jaké míry je konkrétní člen skupiny pro svou skupinu důležitý;
os konkrétními vlastnostmi člena skupiny;
ose složením i velikostí skupiny
os cíli a hodnotami skupiny;
os činností, která se ve skupině odehrává.
o

Sociometrie
oAutor metody - J. L. Moreno;
oVelmi jednoduchá, použití problematické (může paradoxně některé důsledky vyvolat -  „koho nemáme
ve třídě rádi?“)
ozjištění struktury vzájemných vztahů v malé skupině (intenzita, polarita)
ncesta ke zjištění sympatií, antipatií
nčlen skupiny hodnotí pozici jiného člena ve skupině (nebo i svoji pozici)
oformulace sociometrické otázky
n(„S kým bych chtěl jet na výlet?“ „Vedle koho bych chtěl sedět?“)
oOdpovědí je jméno člena(ů) skupiny
o Je možné vymýšlet i jiné formy orientačního sociometrického šetření – např. hry, při kterých si
můžeme všimnout, jak dobře (nebo špatně) skupina kooperuje, jak se kdo zapojuje a jak a proč je
přijímán (nebo vylučován)…
oVíce mj. na http://en.wikipedia.org/wiki/Sociometry
o

Další způsoby zpracování - sociogram
očasté grafické zpracování tzv. sociogram:
oneuspořádáný sociogram:
nu skupin do 10 osob (přehlednost),
ozásady: osoby vzájemně se volící situujeme blíže k sobě,
očáry symbolizující výběry se nemají protínat
o

oterčový sociogram:
nkružnice - podle počtu voleb umísťujeme členy skupiny do jednotlivých mezikruží,
nvzájemně se vybírající osoby umísťujeme blíže k sobě
o
n
o
– Pozn. lze vytvářet nejen sociogramy pro skupinu, ale i individuální - osobu, pro kterou děláme
sociogram dáme doprostřed a pak postupujeme stejně jako u neuspořádaného sociogramu

Dotazníky (pro školní třídu) - SORAD
oSociometricko-Ratingový Dotazník (SORAD)
ooriginální a široce používaná česká metoda (autor Vladimír Hrabal)
ozjišťování dvou základních dimenzí, které postihují snahu po uspokojení základních sociálních
potřeb:
ndimenzi oblíbenosti – sympatie (potřeba přijetí)
ndimenzi vlivu (potřeba prestiže)
ojmenný seznam třídy, škála 1-5
nKdo má ve třídě jaký vliv – zvlášt u mladších žáků je dost obtížné tuto poměrně abstraktní
kategorii vysvětlit
nKdo je ve třídě jak oblíben – k oblibě žáci ještě doplňují slovní vyjádření na zdůvodnění volby
nDalší dimenze, které lze sledovat: vliv, sympatie, pomáhání, důvěra a konfliktní chování

Hravé formy, obrázky…
oSledování interakce při hře, spolupráci  – povaha interakcí reálných, ne hypotetických
oRozdávání  žetonů, korálků, „přihrávání“
oTvorba obrázků, modelů…
oStrom s postavami („strom duchů“)
n- strom s postavami je projektivní technika asociativní; tato metoda má široké využití; zobrazuje
vztahy ve třídě, hierarchii, skupiny, sebepojetí žáka (ideální já, reálné já); záleží pouze na
učiteli, na co se zaměří
(http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/metodika_6.pdf)
nInterpretačně problematická (např. proč spolužák padá ze stromu?)




Souhrn
oPořadí obliby vyjadřuje míru emočního přijetí žáka třídní skupinou. Na špičce jsou zpravidla žáci,
kteří dokážou ostatním poskytnout největší míru emocionální podpory. Ti, kteří jsou na vrcholu
pořadí, se také ve třídě zpravidla nejlépe cítí.
oNejzávažnějším zjištěním je to, kteří žáci skupinou přijímáni nejsou a hlavně jak daleko jsou od
ostatních, tj. do jaké míry jsou ve třídě izolováni. Emocionální izolace je pro dítě velice tíživá
a tyto děti většinou potřebují pomoc ze strany dospělých.
o
oPřesto zjištění, že ve třídě máme žáky, kteří jsou méně oblíbeni než ostatní, nemusí být důvod k
okamžitému řešení. Ratingové uspořádání znamená, že v pořadí je vždy někdo první a někdo poslední.
o(Z. Hadj Moussová)

Psychosociální klima skupiny
o


Klima školy, třídy co to je?
¤Názory a hodnocení aktérů edukace na podmínky, průběh i výsledky
nTedy česky – co si lidé myslí a jak se cítí v naší škole a výuce v ní
nCharakteristika kvalitní výuky i nutná podmínka pro ni
nNěco, co si obvykle (tj. do výskytu obtíží) neuvědomujeme
nObvykle ani není explicitním tématem hovoru
n„A co škola, dobrý?“
nDobrým krokem pro začátek i pro pokračování je – začít se o škole bavit – a pak v tom i pokračovat
n(Auto)evaluační nástroje pak mohou a) napomoci se začátkem diskusí na téma naše škola (tj.
související s klimatem)
nNásledně b) pomoci ověřit, zda pocity, názory a domněnky, které se v debatě vyskytly jsou
většinově vnímány jako problém (ev. jako přednost)
nNapř. modelový dotaz pro absolventy / rodiče „Doporučil bys naší školu kamarádovi? A proč?“
n

Praktické využití poznatků ve škole
oúspěšná práce v prostředí konkrétní školy, předpokládá nejméně tři relativně samostatné činnosti:
nzískat dostatečné (i teoretické) znalosti o sociálně-psychologických jevech, které se ve školství
vyskytují
oCO jsem vlastně VIDĚL nebo ZJISTIL? „Je to divné… nestačí“
numět diagnostikovat konkrétní jev
oČasto chápáno jako jediná součást evaluačního procesu (výsledky dáme do šanonu a ukážeme kontrole)
oVýsledky představují převládající hodnocení; je nutné se dívat i na rozptyl odpovědí(!)
numět (na základě zjištěných skutečností) navrhnout a provést vhodnou intervenci, která by pomohla
jak žákům, tak učitelům.
oCO BUDU S VÝSLEDKY DĚLAT?

Klima školy v souvislostech



Prostředí, klima, atmosféra
orozlišuje sociálně-psychologické jevy ve škole podle rozsahu, měnlivosti, délky trvání,
obecnosti.  (Mareš, Lašek, 1990/91, Mareš, Křivohlavý, 1995):
oprostředí je nejobecnější termín, netýká se jenom aspektů sociálně-psychologických.
otermín atmosféra má poměrně úzký rozsah. Vyjadřuje proměnlivost a krátké trvání.
oTermín sociální klima označuje jevy dlouhodobé. Jsou typické pro danou třídu a daného učitele
(školu, zaměstnance, žáky) po několik měsíců či let.

Př. 1 - Čtyři hierarchické úrovně
dle Tagiuri (1968) a Anderson (1982)
o1. ekologie
ocharakteristika budovy, v níž se výuka odehrává
o2. prostředí (milieu)
ocharakteristiky učitelů (délka praxe, platové zařazení, ap.)
ožáků (věk, pohlaví, sociální status, ap.)
o3. sociální systém (skupinové charakteristiky)
ovztahy mezi klíčovými účastníky
osociální komunikace
opodíl na rozhodování
opříležitost k účasti na sociálním dění ve skupině
o4. kultura
ohodnoty a hodnotové systémy, jež účastníci považují za významné
oučitelova zaangažovanost na rozvoji žáků
odůraz na kooperaci
odůraz na činnosti související se školou
oočekávání účastníků
ojasnost a konzistentnost cílů

Sociální klima
oKlima školní třídy
nKonkrétnější (i z pohledu dotazovaných), v praxi častěji používané, řada metod…
oKlima školy
nObecnější, nutnost reflexe ze strany aktérů, v současnosti spíše výzkumně, i když je prodávána
celá řada „jakometod“
nZaznívá názor, že lepší než „jednorázové šetření“ je přístup blížící se „action research“ –
průběžné sledování dílčích jevů, jejich cílené ovlivnění a přenesení zájmu na další „problémovou“
oblast




O školním prostředí ale víme spoustu věcí i „bez dotazníků“
¤Vlastní pocit
¤Informace od učitelů
¤Informace o žácích a od žáků
¤Informace od rodičů, absolventů… (neformální)
¤
¤Hospitace a praxe studentů
¤Noví zaměstnanci… (nezaujaté oči vidí přesněji, netrpí „provozní slepotou“)
¤
¤Hodnocení inspekcí
¤Srovnávací výkonové testy
n… (pohled „zvenku“ aneb Jak se nám to stalo?)

Možnosti diagnostiky klimatu
oDotazníky (např. v sadě evaluačních nástrojů projektu „Cesta ke kvalitě“
http://www.nuov.cz/ae/harmonogram-zverejnovani-a-detailnejsi-popis-evaluacnich?highlightWords=ov%C4
%9B%C5%99en
oFacilitační techniky – v principu nejsou klasický diagnostický nástroj (jakkoli mohou mít formálně
podobu např. dotazníku); slouží  pro rozvíjení dialogu o možných problémech a jeho strukturaci
oKomerční nástroje
nMapa školy – SCIO, Kalibro… (též s kořeny v zahraničních nástrojích)
oOdborně nepřijatelné aktivity s problematickým teoretickým pozadím
nBarvy školy – DAP - http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs
oAd hoc postupy – vyvinuté školami, často kombinace předchozích variant („Líbily se nám otázky…“)
o
o
o
o

Praktický rámec – nabídka řešení
oZadání projektu „Cesta ke kvalitě“
nNěkolik omezení
očas, rozsah pilotní studie, obsah dalších nástrojů …
nTvorba on-line administrované metody s automatickým vyhodnocením a generovanou zprávou
o„Co nejjednodušší z hlediska uživatele – kooordinátora autoevaluace ve škole.“
nMožnost opakovaného zadávání s ohledem na různé oblasti zájmu školy
oKonkrétní potřeby škol (ve smyslu vedení škol)
nInformace o prostředí školy
nPodklady pro rozhodování
nVýběr obsahu i nástroje v rukou školy (nenabízíme odpovědi na otázky, které si škola neklade)
n
n…a v neposlední řadě příležitost k zamyšlení pro účastníky







Příklad „nedotazníkové“ metody pro žáky prvního stupně ZŠ
o

;

Společenství prvního stupně. Dotazník pro žáky formou počítačové hry
o
oAutorka: Mgr. D. Denglerová, Ph.D.
o
oTento nástroj pomůže zodpovědět otázky týkající se toho, jak žák na prvním stupni ZŠ (ve věku cca
6-11 let) vnímá své školní prostředí. Které aspekty školní docházky hodnotí kladně, které
negativně? Jaké aspekty formálního i neformálního vzdělávání způsobují, že se dítě do školy těší?
o
oPředkládaný nástroj vychází z principu testů sémantického výběru. Test sémantického výběru
sestavil a ve své klinické praxi používal V. Doležal již v 60. letech 20. století. Test
sémantického výběru reprezentuje v metodologii tzv. psychosémantické metody, které vycházejí z
přesvědčení, že je možné odhalit význam, který daný podnět (slovo) pro konkrétního jedince či
skupinu nese. Různými přístupy a pojetími psychosémantiky se zabývá T. Urbánek (2003).

Popis nástroje
oNástroj zjišťuje postoje dítěte k 18 klíčovým pojmům:
nmoje paní učitelka; známky; přestávka; naše třída (místnost); moji spolužáci; kluci; holky;
družina; žáci z vyšších tříd (starší žáci); běhání (lítání) ve škole; oběd ve školní jídelně; paní
vychovatelka z družiny; školní záchodky (WC); poznámka; tělocvik; počítače; šatna; kroužky ve škole
oKlíčové pojmy se postupně po jednom zobrazují v horní třetině obrazovky (pojem, obrázek, zvuk)
oKe klíčovým pojmům jsou přiřazovány atributy
oNa konci je dítě požádáno, aby seřadilo všechny atributy podle toho, jak se mu líbí či nelíbí.
oSledují se postoje k pojmům prostřednictví vztahu k referenčním pojmům:
nNejoblíbenější pohádková postava, kterou máš rád(a)
nZlá pohádková postava, kterou vůbec nemáš rád(a)
oEvaluační zpráva je ihned automaticky generována v Excelu
o
n

Jak to vypadá?



o



Jak vypadají výsledky?



oMožnost srovnat výsledky s orientačními normami.
o
oJeden z velmi populárních nástrojů.
o
oVhodný i pro malotřídní školy.

Příklad screeningového nástroje pro žáky



Předcházení problémům v chování žáků
oAutorkou je doc. PhDr. Věra Vojtová, Ph.D.
oDotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol.
o35 položkový dotazník pro žáky k vyhodnocení silných a slabých stránek školního života ve
faktorech
nŠkola je místo, kam/kde zažívám
oÚspěch a příležitost
oNegativní prožívání
oVztah učitel – žák
oŠkolní status
oFormování (podpora)
oInterakce s vrstevníky
oŠkála: rozhodně ano–spíše ano-spíše ne-rozhodně ne
n

Ukázka položek dotazníku
oÚspěch a příležitost vymezují indikátory:
orád se učím,
ovím, že mohu dosáhnout dobrých výsledků,
ojsem často zvědavý,
ohodně se toho naučím,
oučitelé se zajímají o mé názory.
oNegativní prožívání vymezují indikátory:
ocítím se osaměle;
oučitelé mě nemají rádi;
oučitelé některé žáky upřednostňují.
oInterakci s vrstevníky vymezují indikátory:
otěším se na přestávku,
okde mě spolužáci přibírají k různým hrám,
okde je o přestávkách dobrá zábava,
ose spolužáky si rádi povídáme,
os kamarády děláme mnoho zajímavého.
o
o
o
o

Příklady dalších metod
o


Příklady metod – tematické kresby
Např. „Jak si ve škole pomáháme“ – v rámci projektu CPIV


Dotazníky (třída) – příklad (CES)
standardizován v IPPP pro českou populaci; normy z konce 90. let
Škály: učitelova pomoc, orientace žáků, vztahy mezi žáky, zájem o výuku, klid a pořádek, jasnost
pravidel
o

„Z., nezlob se“
oZadání: vytvořte pravidla pro průchod školou, jako by to byla desková stolní hra; cíle:
oPřiblížit praktické problémy týkající se explorace klimatu a kultury ve výuce VŠ kurzu na FSS MU
(Pedagogická a školní psychologie – příklad jaro 2009; nyní rutinní seminární projekt v Bc. i Mgr.
studiu; na PdF MU v předmětu Aplikovaná sociální psychologie)
oVyzkoušet příklad formativně diagnostického postupu "in vivo" (psychologie bez dotazníků)
oUkázat možnosti explicitního sdílení hodnocení různých aspektů vzdělávací reality (proces i
výsledek sdílení)
oPodpořit diskusi o výuce jako takové v návaznosti na další evaluační aktivity prováděné na FSS i
MU jako celku (př. studentské předmětové ankety)

Ukázka - výsledky



Ukázka - výsledky



Diagnostika chování
o


Problémové a rizikové chování    (konec legrace?)
oChování často věnujeme pozornost tehdy, jeví-li se nám jako nepřijatelné, nežádoucí
oTo je vždy výsledek našeho (více nebo méně realistického) očekávání a hodnocení
oMetodické pokyny a právní normy upravují, kdy jsme „oprávněni“ takto uvažovat a jaké se nabízejí
postupy
(http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-opatreni-pri-reseni-problemoveh
o-chovani)
o(Spolu)pracujeme přitom s:
nVlastními prekoncepcemi, „předpolím“
nOdborníky z dalších profesí (etopedy, psychology, psychiatry) – nestačí diagnostika „soukromá“,
musí být „sdílená“
nUžším i širším sociálním kontextem (rodinné zázemí a anamnéza; klima a skupinová dynamika…)
o
o
o

Vybrané principy práce       s problémovým chováním - dilemata
oReprese vs. kompenzace/vývoj
oPomsta vs. náprava
oZlý záměr vs. symptom
oSymptom jako „to, co se má odstranit“ vs. jako něco, co nese význam (o sociálním zázemí, pozici,
kapacitě, krizi…)
o
o

Vybrané principy práce s problémovým chováním – praktické zásady
oSplnitelné cíle („splátkový kalendář“)
o„Řeč chování“ převádět do slov
oPráce s prostředím a kapacitou (emoční, sociální zdroje…)
oKontrakt
o
o
o
o

Individuální výchovný program (IVyP)
oJedna z možných forem formalizace práce s „rizikovým“ chováním žáků
oCílem je vytvořit rámec spolupráce při řešení
oV podstatě forma „kontraktu“
o
ohttp://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/metodicke-doporuceni-msmt-pro-praci-s-individual
nim
o