Shrnutí: 

Tato kapitola prezentovala podstatu výchovy k hodnotám a základní přístupy k tomu výchovnému působení. Z toho důvodu bylo třeba zabývat se klasifikací hodnot, pojmy hodnota a hodnotová orientace. Hodnota je subjektivní ocenění nebo míra důležitosti, kterou jedinec přisuzuje určitým věcem, jevům, symbolům, jiným lidem aj. Hodnotové modely vytvářejí součást evropské kulturní a vzdělávací tradice. Každý z nich představoval určité hodnotové paradigma, které vytvořilo hodnoty tak trvalého rázu, že docházelo v průběhu dějin k jejich revokaci a vzájemnému ovlivnění. Dítě přijímá v procesech socializace a enkulturace určitý společensky podmíněný pohled na svět. Osvojuje si zvyklosti, mravy, názory, vkus, způsoby chování, které jsou běžné ve společenském okruhu, ke kterému patří. Výchova k hodnotám by se měla realizovat na úrovni formálního, neformálního i skrytého kurikula. Přístupy hodnotové výchovy zahrnují: Učit o hodnotách (objasňování hodnot atd.); Pracovat s hodnotami, diskutovat, probírat, aniž by hodnoty byly předem dány; Učit hodnotami k hodnotám (kulturní expozice hodnotami); Podporovat žádoucí hodnoty; Orientovat na zážitek a zkušenost s hodnotami a vlastní výpověď (vytváření mravní situace a vyrovnávání se s následky vlastního jednání); Tvořit nové hodnoty

Mravní výchova je výchovné působení na žáka, jeho rozum, představy, postoje, city, vůli a jednání, aby byly v souladu s obecně uznávanými zásadami etiky. Cílem mravní výchovy je autonomní, vnitřně integrovaná, svobodná a zodpovědná osobnost, která uvědoměle mravně jedná na základě svého vnitřního přesvědčení a v souladu se společensky přijatými mravními normami. V další části jsme se zabývali stádii mravního vývoje jedince. Znalost těchto stádií je jedním z hlavních předpokladů pro volbu vhodných metod mravní výchovy. Kapitola uvedla dělení stádií dvou psychologů z 60. z let 20. století Švýcara J. Piageta a Američana L. Kohlberga, kteří dospěli k závěru, že mravní vývoj probíhá v několika stádiích. Následně byly metody mravní výchovy rozděleny na metody přímé (direktivní) pro stádium heteronomní morálky a metody nepřímé (indirektivní) pro stádium autonomní morálky.

V závěru byl přiblížen pojem prosociálnost a etická výchova. Realizace projektu, pokud škola nemá speciální vyučovací předmět Etická výchova, probíhá v rámci různých disciplín a doporučuje se při ní využívat specifických metod a prostředků jako hodnotová reflexe, nácvik ve třídě, reálná zkušenost.

Použitá a doporučení literatura:

DOROTÍKOVÁ, S. Filosofie hodnot. Praha: PdF UK, 1998. ISBN 80-86039-79-X.

FILOVÁ, H. Mravní výchova dětí školního věku. In Střelec, S. Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3687-7.

GULOVÁ, L. Výchova k hodnotám a hodnotová orientace současné mládeže. In Střelec, S. Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3687-7.

Jůva, V. sen. – Jůva, V. jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1997. ISBN 80-85931-39-7.

Kučerová, S. Člověk, Hodnoty, Výchova. Prešov: Grafotlač, 1996. 231 s. ISBN 80-85668-34-3.

KUČEROVÁ, S. Hodnotová orientace současnosti a výchova. In STŘELEC, S. (ed.) Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3.

KUČEROVÁ, S. Metody mravní výchovy. In STŘELEC, S. (ed.) Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3.

Kučerová, S. Obecné základy estetické výchovy. Brno: MU, 1993. ISBN 80-210-0220-4.

Kučerová, S. Obecné základy mravní výchovy. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0183-6.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.

SPOUSTA, V. Teoretické základy výchovy. Brno: Paido, 1994. ISBN 80-210-1007-X.

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro (Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom, 2003, Ki-duk Kim)

Pravidla moštárny (The Cider House Rules, 1999, Lasse Hallström)